JezinkaJ komentáře u knih

Nafrněná Ifem a Obinze, štvali mě oba. I ta jejich nehynouci láska, která nekoukala napravo, nalevo.
Pozoruhodné je, že čím blíž ke konci, tím víc mě jejich příběh vlastně zajímal. Vzhledem k výše uvedenému jsem se těšila na špatný konec.
Knížku jsem četla kvůli výzvě, ale moc se mi nelíbila. Nejde z ničeho udělat něco. Postavy nevědí kam jdou, záhadně se jim vše daří. Jednou jsou chudí a vzápětí už ne. Jejich psychologie není zrovna vypracovaná a věrohodná. Pro mě.
Že je Nigérie země, kterou nikdy nenavštivim, mi bylo jasné už před tím.
Zkrátka: hodně divný román o lásce.

12 15.10.2022

Skvělé.
Já jsem se tak bavila. Úplně jako bych viděla sebe. Kdybyste věděli, jaký kraviny sebou tahám na hory. Já prostě neumím zabalit rozumné zavazadlo, natož úsporné. Asi bych musela do kurzu.
Knížka není jen zábava, i když je vtipná. Oceňuji otevřenost, která žádá velkou odvahu. Oceňuji zarputilost a vytrvalost, určitě byla třeba jak k dokončení trailu, tak k dopsani knihy.
Samozřejmě už otevírám "evropské stezky".
Vřele doporučuji všem svobodným duším a dobrodružným povahám. Už dlouho jsem si čtení tak neužívala, já jsem vlastně šla taky. Jasně že mé osobní úvahy na téma, jestli by to nějak nešlo, zase zesílily.
Díky Lůco. :)

Uf. A je to. Škoda, že nemůžu napsat, co si myslím, neb bych prozradila konec. :)

Pro mě jiný Heteša. První román, ve kterém nepadají vtipné hlášky a není komický a ani humorný.
Začátek byl ostrý. Použiju citát, který sem vložil už Terva, protože tahle nevinná vzpomínka je startér.
"Dnes je tomu dvacet let, co zahynula tragickou smrtí moje maminka Emily Laughlinová, novinářka z BalTime. Kdo jste jí znali, věnujte jí tichou vzpomínku. Pokud si vzpomene i Wendy Talleyová, budu ráda. "
A tímhle to všechno začíná. Jako vždy drsné, uvěřitelné, až z toho někdy mrazí. Detenční ústav pro mladistvé, proboha, když jeden čte, jak to tam chodilo, má chuť brečet a hulákat do celého světa nezletilců: "buďte radši hodní, je to fakt mnohem lepší". Vybrat čtyři nevinná stvoření a vystavit je doživotně tomu, čemu čelí, je prostě hnusný. Nechci říkat, že jim to zkazilo život, to ne, ale rozhodně změnilo. Nevratně. Brr.
Deníkové zápisky jsou dobrý nápad. Vysvětlují mnohé a já jsem se líp orientovala v postavách. Z počátku jich na mě bylo trochu moc. Pak ubývaly, některých mi bylo hodně líto a tajně jsem doufala, že se "něco" stane a zase se objeví. :)
Jestli jsou zrovna tyhle biotechnologické vymoženosti a experimenty část naší budoucnosti, budu ráda, když moje budoucnost skončí dřív, než tahle nastane.
Nejsympatičtěšjí osoba celého příběhu je věrný android Gershwin. Ten by se mi moc líbil. :-)
PS. Jsem čtenářské sci-fi ucho. Dokonce jsem si musela vyhledat, co to teda ten cyberpunkový román je. Tak teď už to vím. :-) Knížkám, příběhům, i nám, zdar!

12 24.01.2022

Quebert - nadšení. Baltimorští - nadšení.
Zmizení Stephanie Mailer: množství postav, skákání v ději, dvě základní časové roviny, nic z toho mi nevadilo. Líbilo se mi běhat sem a tam, a pod autorovou taktovkou, se nechat stovky stránek, vodit za nos. Dokonce stále, i teď, oceňuji obtížnost při psaní. Pořád se mi to líbilo. Tak trochu čtete knížku o celém městečku, s celým městečkem uvnitř.
ALE pár stran před koncem se ta úžasná stavba tak nějak sesype a očekávání, která jsem do čtení vkládala, se nenaplní. Čí je to chyba?
Sečteno a podtrženo: kniha se mi líbila, konec stál zaprd. (můj názor) A na další autorovo dílo se těším. Rozhodně ho nezavrhnu.

12 24.12.2020

Okouzlující příběh a naprosto se ztotožňuji s komentářem "marvarid", že na tohle pět nestačí. Pro mě zcela mimořádná kniha na kterou nikdy nezapomenu.
Bylo mi hodně líto, když jsem ji přečetla, protože na tak mimořádný milostný příběh, který není červenou knihovnou, člověk narazí jen párkrát za život.

12 07.12.2020

No jo, irské trauma, převýchova padlých dívek... Ale chápu to, je to vážně kruté a ukazuje se neuvěřitelná síla církve.
Příběh, který se dobře čte. Zajímavá je i postava vyšetřovatelky. Její životní situace je komplikovaná a slibuje různé možnosti vývoje. Hlavně není žádná dokonalá matka. Což oceňuji. Těch je kolem mě celkem dost. :)
Čtení, které se zarývá pod kůži tématem. Představa, že by mě chtěl někdo prevychovávat za pomoci katolické církve, je tedy dost strašná sama o sobě. Přečtu si určitě i další díl této, pro mě nové, série.

12 17.07.2020

Bezva nápad, bezva pointa. Zvlášť první povídka by klidně vydala na románovou krimi. Nadsázka a černý humor skoro jako v knížce 10 rad nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr. Druhá povídka je z jiného ranku, ale taky by klidně vydala aspoň na novelu. Když si to člověk domyslí, je to pěkně temný a drsný příběh.
Všichni bídáci byli po zásluze "odměněni" a já měla hezké letní odpoledne s pikantními vraždami.

12 29.06.2020

Čtivé, trochu, trochu překonbinované množstvím falešných stop. Nechápu jak je to možné, ale od půlky jsem tušila. Jen jsem nenašla proč. Mezi třemi a čtyřmi. Celé je to trochu blbost s dobrými momenty a pak zase propady, ale na to jsem přišla až na konci. Čekala jsem víc, ale extra zklamaná nejsem. Jen kvůli autorovym scénářům čtyři.
PS. Ach ty fatální policejní komisařky, které všichni muži kolem chtějí a ony si s nimi jen hrají a jsou umělkyněmi v odmítání.

12 14.06.2020

Můj první Kulhánek, druhá sci-fi hned po výborné Třetí vlně.
Chvíli jsem lapala po dechu a nutila se do čtení, kulantně řečeno: na mě moc boje a málo děje. A najednou... najednou už jsem tam byla taky. Nemohla jsem přestat číst, naštěstí byl dlouhý víkend, takže jsem nemusela dočítat v práci pod lavicí. :-)
Muž a dítě, nečekané spojení dvou hrdinů, které se mi líbí a díky němu se děj posouvá k uvěřitelnosti, také nabízí množství zápletek a vývoje vztahů. A vnitřní hlas mě taky hodně baví. Jako bych slyšela ten svůj, tedy někdy. Jsem lapená do autorových tenat. Mě jako čtenáře si vodí na provázku a sežeru mu skoro všechno, tedy zatím.
Jako osoba zvědavá a lapená nemohu jinak, rovnou otvírám druhý díl.
Původně náhodný tematický úkrok stranou, mimo mé obvyklé zájmy, byl rozhodně štastný a obohacující! Díky, Metlo a Tervo!

12 13.05.2020

Můj první Dán. :)
Čtení napínavé, zajímavé, dialogy nepostrádaly vtip. Pro mě nadprůměrná krimi a autorovi zachovám přízeň.
Poznámky, týkající se konce knihy, nerada polykám, abych neproflákla závěr.

12 06.10.2019

Také se mi zdá, že tendence serie je spíš sestupná. Při čtení jsem se sice bavila a netušila jsem, kdo je pachatel (to snad asi nikdo) :) a oceňuji i to, že autor nechal Miu trošku vzpamatovat a nerozčilovala mě tak jako v minulém díle svou touhou, odejít ze světa a svou nechopností to opravdu udělat, ALE tenhle díl je trochu blbost. Nejlepší ovšem je, že přijít na to, se dá až po jeho dočtení.
Beze studu přiznávám, že pasáže, kde je Mia autorem vyzývaná k odchodu, nemilosrdně přeskakuji, ač mi tenhle styl čtení opravdu není vlastní.
Ať je to, jak je to, další díl budu číst zas. Asi. :-)

12 13.06.2019

Jsem ráda že je Joona zase na scéně. Vnímám, že lecos je za vlasy přitažené a poněkud nereálné, ALE já nejsem detektiv ani odborný poradce, jsem jen čtenář. Mě to bavilo a děj byl pro mě napínavý. Neřeším reálnost ani to, jak je možné, že "stařík Jurek" všechny obelstí a je tak strašně rychlý. :)
A těším se na dalšího Joonu.

12 18.12.2018

Dobrý příběh s dobře vystavenou konstrukcí a překvapivý závěr. Kde jinde bych se také mohla dočíst, nač zemřel Gustav Klimt, než v detektivce. I tohle mě na čtení baví, že se neustále dozvídám. Čím méně tu kterou informaci potřebuju, tím lépe si ji samozřejmě pamatuju.
Moc jsem se bavila a nemohla jsem přestat číst. Naštěstí mi choroba neumožnila vstávat z postele. :-)
Julian Hirtmann se stává mým oblíbeným záporným hrdinou. Tak trochu mi připomíná padoucha Hluchého z detektivek Eda McBaina. Otevřený konec mi taky dává naději, že si počtu i příště a na to se těším už teď.

12 06.03.2018

Oddechovka s obcasnym hlubokym zarezem.
Clovek nikdy nevi, jake stesti a prekvapeni na nej ciha treba zrovna za nejblizsim rohem. Je lepsi chodit svetem s otevrenyma ocima i srdcem. James i Bob to dobre vedi. A my taky, ne?

12 04.11.2016

Tedy..., tyhlety příběhy... Nedá se říct, že je to červená knihovna, protože on odešel a já ho v jeho rozhodnutí chápu. Luiso, měl pravdu, fakt to nestačí a můžeme si o tom myslet, co chceme.
Moc pěkný příběh, vedl mě k úvahám o tom, jak je třeba vážit si každého dne, kdy máme život ve svých rukou, a můžeme si svobodně rozhodovat kdy jíst a kam jít, protože zdá se, že tohle je víc než láska.
Taky jsem si notný kus příběhu musela dobrečet doma v soukromí. Slzet v kadeřnictví a MHD s knihou (čtečkou) v ruce, je mi trapné.

12 23.09.2016

Krutý příběh, kruté dětství, spravedlnost nárokovat nelze.
Málo radostný život malého až velkého chlapce s naprosto strašnou matkou. Nepředstavitelně strašnou matkou, sobeckou, rozmazlenou, sebestřednou hysterkou, alkoholičkou navrch, která to dokáže zařídit tak, že přenese odpovědnost na své ubohé děti. Trestuhodné.
Dojetí tady cítíte málo, spíš lítost, soucit a zlobu. Škoda, že je to román s autobiografickymi rysy, takže čtenář neví, jak to bylo dál. Kolik sil musel autor vynaložit a jakou cestou jít, aby v životě uspěl a tohle nechal za sebou.
Naštěstí se mu to povedlo. Má můj obdiv.

11 13.01.2024

Málo uvěřitelné, ale co my víme, jak to ve vysoké politice chodí, že?
Na druhou stranu je pravda, že "mistr pera" dokáže napsat velmi čtivou detektivku i když je místy míň uvěřitelná a je to trochu blbost. Četla jsem si a nenudila se, až na pár stránek, vůbec nikdy.
Navíc bylo pár momentů, které se mi hodně líbily. Např. úvahy Maggie, jestli vůbec svému manželovi věnovala dost pozornosti, když byla sama tak zaujatá vlastní kariérou. To je slušný přesah u politické krimi.
Vidím to spravedlivě na 3,5 hvězdičky, nebyl tam pes ani kočka a autor to umí i líp, tak nespravedlivě 3.

11 11.11.2023

Slečny, ženy bez manželů, které žijí své životy, jak nejlépe to umějí. Každá má svou cestu, svůj osud a svůj život ve vlastních rukách.
Knížku jsem četla s předstávkami, občas jsem nějaký příběh musela trochu víc rozmyslet, vstřebat. Z některých osudů byl cítit smutek a možná i jistý náznak marnosti víc, z některých méně.
Každopádně je to zajímavá kniha zvenčí i uvnitř. Je veskrze holčičí, originálně výtvarně pojatá. Ač netíhnu k růžové, líbil se mi i její růžový kabátek.
Ke čtení, těm které baví příběhy ostatních lidí, doporučuju. Už mám doma Hlasy žen.

11 12.09.2023

Uznávám, že je to trochu prvoplánově dojemné, ale na to přijdete až pak. :) I tak mě čtení bavilo a dojimalo. Trochu jinak se teď koukám i na své kočky a přemýšlim nad tím, co si asi říkají...
Moc mě bavily pasáže, kdy se reinkarnace povedla tak, že ze psa byla fenka, která ale o sobě uvažovala jako o psovi. To je hezký autorský vtípek.
Je to vážně moc milá kniha, vybočující svou úrovní z podobných.
Přála bych si, aby každá psí i kočičí duše měla svého člověka a domov.

11 04.07.2023

Holky se čtečkou - já uzkoprsec jsem viděla sebe a pár dalších holek se čtečkami e-knih. :)

Po delší době hezký ženský román, který je mnohem víc život než červená knihovna. Skladba mi trochu připomínala mou oblíbenou Maeve Binchy, mám moc ráda romány s přiběhy a tady je jich také víc, než jen jeden, hlavní.
Knížka patří do kategorie knih, které nám dávají naději, že všechno blbé pomine a že snaha je základ k tomu, aby se tak stalo. Můžeme se sesypat, ale pak se zase musíme usebrat a postavit na vlastní nohy, abychom mohli vyrazit vstříct lepším zítřkům. Kdoví kde jsou, za prvním nebo za patnáctým rohem, někde být přece musí.
Oceňuji i fakt, že to naší hrdince nešlo samo a že vydržela.
Prostě, tahle kniha mi udělala radost i jako román pro ženy, které moc nečtu!

11 02.05.2023