Malé pikantní vraždy
Jussi Adler-Olsen
Černočerný obchodní nápad a mrazivě záhadná vražda V povídce Malé pikantní vraždy se setkáváme s Larsem Hvillingem Hansenem, který vede v podstatě obyčejný život. Až do chvíle, kdy ho opustí žena a on sám se navíc ocitne ve finanční tísni. Lars tak musí zvážit všechny možnosti. Naštěstí dostane senzační obchodní nápad! Vypozoruje, že ženy dokážou někdy mluvit opravdu otevřeně: se svým kadeřníkem nebo s nejlepší kamarádkou klidně probírají, jak se nejlépe zbavit manžela. Ano, za přiměřený honorář Lars osvobodí ženy od jejich manželů. Jen přitom nesmí téct krev, a to za žádnou cenu. A úspěch se dostaví — Lars si slušně vydělává, poptávka je vysoká a jeho metoda nenapadnutelná. Pak se však stane něco, co podstatou jeho nového dvojího života zásadně otřese… V povídce Škvíra si autor pohrává s motivem druhé světové války, kterému se věnuje například i v sérii o oddělení Q. Pointu možná odhalíte mnohem dřív než hlavní postava, avšak postupné, skvěle promyšlené rozplétání příběhu vás pobaví a snad i trochu vyděsí. Povídka vás navíc rozhodně pobídne k zamyšlení. Ukazuje totiž víc, než by se na první pohled mohlo zdát.... celý text
Literatura světová , Povídky , Thrillery
Vydáno: 2019 , Host
Originální název:
Små pikante drab , 2015
více info...
Přidat komentář
Zábavné, krátké čtení, líbilo se mi to. Jednomu bylo líto, že je tak brzy konec. Ačkoliv oba příběhy je nutno brát s nadsázkou, pobavilo. Jussi psát umí. Tak příště něco nad 100 stran, prosím:)
Můj oblíbený autor, ale tohle byla slabota. Přečteno před týdnem a vlastně už vůbec nevím, o čem to bylo...
30 %
Jednohubka na novoroční odpoledne. Příjemně oddechové. U obou povídek si dokážu představit rozpracování do celé knihy.
A mně se to libilo. Dost kratke na to, aby se clovek zasmal, bal a nestacil se divit ;)
Styl Adler-Olsena mám moc ráda. Tyto povídky byly ale trochu jiné, i když nemůžu říct, že špatné. Možná mi nesedly tolik, protože mi postavy nebyly nijak sympatické a celé mi to přišlo takové zlé a ironické. Přesto musím ocenit, že náměty byly neotřelé a celkově se kniha četla rychle. První povídka byla trochu zdlouhavější 3*, ta druhá byla akční a živější a hodně nápaditá 4,5*. Celkově 3,5*
(10/23)
Taková malá jednohubka z kriminální tématikou. Obě povídky jsou psány v osvěžujícím komediálním duchu, ve kterém snadno odpustíme mírnou naivitu obsahu.
To bylo tak vtipné... Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Petra Črvrtníčka. Mělo by u toho být varování "neposlouchat v MHD a při běhu!" :D
Čtivé detektivní povídky. Zaujaly zajímavým námětem i závěrem. Jednohubka na jeden večer.
Nevím jestli mohu, ale já sem se smála. Teda ne přičtení, ale až později když sem se nad přečtenou knihou zamyslela.
Z oddělení Q jsem si odskočila přečíst tyto dvě povídky. Jsou samozřejmě něco úplně jiného, ale bavilo mě to dost. Stihla jsem je přečíst při čekání v autě. První byla svým způsobem i docela vtipná a bylo zajímavé zjistit, komu vlastně fandím. Druhá byla kratší, ale o to víc zneklidňující. Člověk si na začátku říká, co za tím je a na konci se nestačí divit.
Příjemná oddechovka.
(SPOILER)
1/2
- první povídka s kriminálním tématem, byla psána s humorem a švihem tak, jak jsme u Adlera zvyklí
- krimi jednohubka, kterou smlsnete raz dva
2/2
- druhá povídka má skvělý nápad a téma k zamyšlení - pojednává o dezertérovi, který je po desetiletí ukrýván před realitou... on je rodinou udržován v Hitlerově německu, reálný svět, jak ho známe, přitom ale běží dál
- nápad krásný, konec zajímavý
Dvě krátké povídky. První byla vtipná, druhá byla slabší , ale i tak se mi kniha líbila celá.
(SPOILER)
Dvě krátké a jednoduché povídky.
První vcelku fajn a u druhé jsem si říkal proč proč třeba nesešel dříve. Bylo smutné číst když se odvážil sejít dolů už měl celý život.. :(
Nebylo to špatné, ale zase nic moc, to je pravda. První povídka, Malé pikantní vraždy, se mi líbila víc, protože byla správně uhozená, líbil se mi její černý humor a hlavně ten konec. Druhá povídka, Škvíra, ale byla taková... no. Prostě mi moc nesedla. Celkově to byla jednou-a-dost kniha.
Já myslím, že by měl Adler-Olsen zůstat u normálních detektivek z Oddělení Q a nepouštět se do rádoby vtipných kousků ve stylu Stoletého staříka. Tohle mě nijak extra nenadchlo, promiň, Jussi.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) dánská literatura detektivní a krimi povídky krimi nájemní vrazi
Část díla
- Malé pikantní vraždy 2019
- Škvíra 2019
Autorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Kniha Malé pikantní vraždy je v
Přečtených | 627x |
Čtenářské výzvě | 191x |
Doporučených | 9x |
Knihotéce | 188x |
Chystám se číst | 138x |
Chci si koupit | 32x |
dalších seznamech | 3x |
Sérii Q mám poslechnutou celou a líbila se mi, ale tady opravdu netuším, co Jussiho vedlo k tomu vypustit na svět něco takového. Krátké, ano. Zábavné, ne. Vtipné, ne. Stejný přešlap, jako když Nesbø napsal Doktora Proctora. Špatné. 50%