jefff komentáře u knih

Mé první setkání s Františkem Kotletou dopadlo tak nějak napůl. Dlouho jsem se této "brakové" literatuře vyhýbal a nevěřil, že by se mi líbila. Příliš dlouhá swingers party se ke dostala spíš náhodou. Některé povídky jsou dobré a nápadité a s docela odvážným erotickým obsahem. Ale třeba Boží tango nebo Srdeční záležitost bylo boj dočíst. Občas mi přišlo, že se děj plácá odnikud nikam a autor nahrazuje příběh přestřelkami, bitkami, erotikou nebo vulgaritami. Někdy ale zase předloží opravdu napínavý děj, který právě tímto kontroverzním kořením nesmírně obohatí - Pražské kobky, Příliš dlouhá swingers party nebo do jisté míry i Artefakt. Asi to s Kotletou ještě někdy zkusím.

6 17.10.2022

Skvělá kniha, která poodkryje podhoubí mistrova umu. Část se životopisem je hodně stručná a jsou to spíš nahodilé vzpomínky, které Kinga formovaly, ale nějaký informačně hodnotný obsah tu nenajdeme. Ještě zajímavější je část druhá týkající se rad ohledně psaní. King tu vysvětluje směry a tendence, které fungují. Pro toho, kdo psát ani neuvažuje tu jsou velice zábavná pozadí psaní jednotlivých románů. Jaké své knihy má King rád, jaké nikoliv, co pro něj bylo složité napsat nebo co stihl za týden. Další poutavá část zahrnuje popsání jeho rekonvalescence a samotné srážky s vozem v roce 1999, kdy právě tuto knihu psal. Po přečtení vám bude připadat King bližší, lidštější, než jen jako věhlasný autor. Fakt dobrá kniha. Paradoxně jedna z jeho nejlepších.

6 17.10.2022

Jsem trochu na rozpacích. Kniha se mi vlastně líbila. Má spád a je napínavá, ale po přečtení jsem měl takový nemastný, neslaný pocit. Je potřeba ke Kořisti přistupovat, jako k hodně nenáročné knize. Hororová složka tu navíc funguje jen napůl, vyložený strach tu asi čtenář moc nepocítí, ale zase to autorka dohání drsnými scénami, které jsou děsivé o to víc, že aktéry jsou děti. Víc než horor je to thriller. Obstojný, dobře napsaný, ale opravdu velice oddychový.

3 11.10.2022

Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Je to opravdu někde mezi. Poslední tah je totiž svižně, zábavně napsané krimi, které potěší svými sympatickými vyšetřovateli i absencí nudných flashbacků nebo až přílišného rozpitvávání osobního života postav. Na druhou stranu je celý ten příběh co do logiky a uvěřitelnosti hrozně chatrný a za mě prostě neuvěřitelný a konec je málo promyšlený, respektive vrah, přestože je opěvován kvůli vysoké inteligenci to finále moc nedal a čtenáře mohl potrápit určitě víc. Ale jo, nebylo to zlé a další díl si asi rád přečtu.

3 22.09.2022

Tak tohle bylo za mě hodně špatné. Vůbec poprvé jsem se pustil do knihy Johna Grishama, ale Vražda na Ostrově Camino je něco hrozného. První část docela zajímavá, jenže všechny postavy z docela atraktivního prostředí literárního světa během momentu zmizí a v dalším ději se neobjeví. Hurikán nevyužit, spíš ho spisovatel přeskočil a tak potenciálně zajímavé kulisy tu vlastně využity vůbec nejsou. Druhá polovina knihy je jakési vyšetřování, které je opravdu hodně nepřesvědčivé a příběhem strašně nezajímavé. A cca posledních dvacet, třicet stran je vyložená vata. Za tímhle si prostě spisovatel Grishamova kalibru nemohl stát. Asi ho tlačilo vydavatelství, aby něco vypustil.

2 09.09.2022

Mám Kariku rád. Jeho knihy jsou čtivé, svižné a docela nápadité, navíc ve známých kulisách Slovenska. A přestože nejde o žádné slohově vybroušené dílo, nekroutí se vám při čtení prsty u nohou, jako u jiných domácích (myšleno CZ/SK) autorů. Tma, kterou jsem četl od Kariky minule, se mi líbila o něco víc příběhem a hlavně vyústěním. Smršť začíná stylově a dlouho drží atmosféru na správně hutné úrovni. Konec je za mě nevydařený a filosofování v něm je takové...no nevím. Ale stejně hodnotím pozitivně. Dobrá jízda s Větrnicí!

4 18.08.2022

Trvalo, než se mi Hex dostal pod kůži. První část mě bavila nápadem, ale úplně mi nevyhovoval spisovatelův sloh, který mi přišel nepříliš atraktivní a fádní. Ale v druhé polovině příběh natolik eskaloval a atmosféra houstla, že musím před autorem smeknout. Dobrý nápad a hlavně skvělé vyústění. Jsem rád, že to celé mělo větší hloubku, než "že se to prostě dělo". Nakonec velice dobrý horor, ze kterého nejvíce mrazí v místech, které byste zpočátku nečekali.

4 26.07.2022

Opravdu velký román velkém spisovatele, který možná nejvíce definuje jeho styl. Je tam vše, co máme na Kingovi rádi - maloměstské figury a jejich předsudky, šikana, dětský svět vs. svět dospělých a samozřejmě hrozivé monstrum, které může být metaforou pro lidské zlo. To by mohlo být o něco kratší, zejména začátek je hodně natahovaný a asi by si s odstupem zasloužil přísnější revizi, ale velkolepost díla je i v jeho propracovanosti a hloubkové sondy do duší hlavních představitelů. Některé momenty a "scény" budou pro mě nezapomenutelné.

8 25.07.2022

Pravda o případu Harryho Queberta mi dlouho ležela v knihovně. Ani ne proto, že by se mi do ní nechtělo, ale spíš jsem na ni kladl vysoká očekávání a odkládal ji jako velké dílo, na které se mohu těšit. Očekávání naštěstí naplnila. Je to velký román s detektivní zápletkou a silným příběhem. Snad jen ke konci byly zvraty předkládány až moc turbulentně a trochu ve mě motivace postav budily otazníky. I tak bude kniha patřit k tomu nejlepšímu, co jsem za dlouhé roky četl. Krása.

8 09.07.2022

Krásná kniha, která nemá informační charakter, přesto je svými lidskými střípky krásnou sondou k poznání mistra Zrzavého jako člověka. Tvůrci knihu zpracovali pěkně a stojí za to ji mít v knihovně.

1 28.06.2022

Štvanice se mi nelíbila. Příběh byl čtivý, to zas jo, ale na to, jaké kulisy měla autorka k dispozici v podobě odlehlé chaty na skotské vysočině, je potenciál brutálně nevyužit. Napětí je minimální, protože směsice nesympatických postav s charaktery odpovídajících paperbackovým harlekýnům a směska neskutečných klišé dělají z knihy céčkový thriller. První polovina knihy je horor, ale ne žánrem, ale tím co je nucen čtenář zakusit - kdo jaké má problémy, kdo má koho raději a koho méně. Jenže je to úplně fuk, protože vyústění příběhu to stejně nějak výrazně nereflektuje. Dočetl jsem to. ale bolelo to.

6 31.05.2022

Fandím českým tvůrcům, kteří se snaží vzkřísit domácí hororovou scénu. I proto jsem si pořídil Sešívance - jednu z prvních vlaštovek vydavatelství Golden Dog, kteří od té doby mají hodně slušně našlápnuto. Tato sbírka se mi líbila tak nějak napůl. Je to napsané zdatně. Vojtíšek je řemeslně dobrý spisovatel a je super, že si u toho nemusí čtenář drápat do očí, jako u jiných - mnohdy i překládaných hororů. Navíc přebal je hodně vyvedený. Ale některá vyznění povídek mi přišla taková jalovější. Často mi chybělo alespoň nějaké vysvětlení proč nebo nějaký příběhový background. Ale atmosféru to mělo a u většiny kusů to stačilo.

5 30.05.2022

Dobrá kniha, která se těžko popisuje. Vánice je mé první setkání se Sorokinem a určitě ne poslední. Nevím, zda jsem zcela zachytili mezi řádky pravou pointu celého příběhu, který je vlastně komorní, přesto velkolepou cestou z jedné vesnice do druhé během jedné hnusné vánice v divném ruském univerzu. Konec mě trochu zamrzel, ale co už. Některé momenty bizarního příběhu byly ale skvělé a v hlavě si je často znovu přehrávám.

2 15.05.2022

Connelly je dobrý spisovatel. Minimálně po řemeslné stránce mu jde těžko něco vytknout. Co do zajímavosti je Výstraha trochu slabší, než předchozí dva díly a nabízí méně atraktivní případ a hlavně méně atraktivního záporáka. Ale má to spád, napětí, dynamiku a sympatického novináře v čele. I nějaké to romantické jikření, které k tomu patří. Jo, bylo to zase po letech fajn. Třeba už na další McEvoyovo dobrodružství nebudeme čekat tak dlouho.

3 04.05.2022

Od Božské hry jsem vlastně moc nečekal. Žánrově jsem odbočil od svého obvyklého vkusu a zkusil něco jiného. Bál jsem se rádoby moderního thrilleru, ale označení "rádoby" není na místě. Božská hra je dobře napsanou kombinací sci-fi, thrilleru s dobře nastudovanou psychologií mladistvých postav, které svým vyšinutým chováním působí vlastně věrohodně. Příběh byl napínavý takřka od začátku a poslední třetina byla strhující. Konec nebyl úplně nejsilnější a za mě až moc shrnující. Doufal jsem v takové silné existenční vyšumění, ale budiž. Bavilo mě to. Kupodivu.

12.04.2022

Vlastně úplně nevím, jak novelu hodnotit. Líbil se autorčin styl, který nutil otáčet stránky dál a dál i celé pozadí příběhu, které tomu dodá určitý přesah. Na druhou stranu si neumím představit, že bych se k Trávě ještě vrátil. Je to hodně jednoduchý příběh o setkání s podivným tvorem bez nějakých dějových zvratů nebo rozboček. Ale Meduse děkuji za neotřelý zážitek.

6 21.03.2022

Chovám k Woody Allenovi velký obdiv. Za tu nekonečnou lásku k filmu, jako takovému. Přes všechny útrapy, které mu svět nadělil, je schopný tvořit dál a dělat radost svým divákům. Jeho kniha je v lecčem jiná, než jiné autobiografie a ukazuje spíš Woodyho myšlení a pohled na filmový svět, než že by nějak konstruktivně popisoval zákulisí svého života. Svým filmům se vlastně věnuje jen okrajově, naopak hodně prostoru dostalo obhajování skandálu se zneužíváním. Ze změny tónu knihy v momentech, kdy píše o nařčení a následném oživení v kauze MeToo, je znát, jak ho to štve a stále pálí. Pochopitelně. Humoru v knize je spíš poskrovnu, ale když už přijde, trefně zarezonuje, tak jak máme u Woodyho rádi. Nevím co bude, až Woody nebude. Já doufám, že ještě nějaký ten rok bude a natočí svůj velký film.

6 15.03.2022

Jáma je na hodně podobném principu a příběhu jako Kříďák. Podobný styl vyprávění v "ich osobě", obdobné maloměsto a maloměstské vztahy a jedna podivná záhada. Jenže stejně jako v Kříďákovi, tak i v Jámě se skvěle vyprávěný příběh vytratí do ztracena a finále je takové bezkrevné (tedy ne doslova). Přitom C.J.Tudor píše výborně a styl ala King se mi líbí, i když až moc mistra kopíruje.

4 07.03.2022

Imitátor je pro mě hrozné zklamání. Jako nečekal jsem žádnou vysokou literaturu, ale kromě občasného humoru, který byl z knihy asi to nejlepší, je celý případ vyložená fraška. Atraktivní téma brutálně nevyužité, vrah je čtenáři znám po třetině knihy a samotné vyšetřování je naprosto mimo realitu a uvěřitelnost. Finále nudné. Imitátor mi přišel jako vyložený knižní brak. Škoda.

4 01.02.2022

Redondo se až moc babrá v rodinných propletencích, které nejsou nezajímavé a z některých událostí docela mrazí. Bohužel dokonce víc, než ze samotného případu, který je ve výsledku jen kulisou rodinného dramatu. Navíc tu je jakési nadpřirozeno, které mi do kontextu knihy moc nesedí a vlastně vyústí do ztracena. Kdyby to nebyla detektivka, tak asi dobrý, ale takhle je to zklamání.

24.01.2022