Jana283
komentáře u knih
Máma kriminálnice
Monika Svoboda
Znovu jsem se utvrdila v tom, že ten, kdo píše blog nemusí být spisovatel. Ale téma a příběh jsou silné. Člověk si musí klást otázku, jak by pod drobnohledem sociálky a byrokratické mašinerie obstál on (taky nemám vždy doma naklizeno, vypráno a navařeno...).
"Paní se s námi baví o našich rodinných poměrech, práci, výši příjmu a shledává, že po téhle stránce je všechno v pořádku."
Takže nezaměstnaná máma samoživitelka je hned zaškatulkovaná?
"Nerozumím tomu právnickému jazyku a to je to, co ve mně vyvolává hrůzu, děs a šílené představy."
Jak snadné je octnout se na pomyslném dně....
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
Od Viktorie Hanišové člověk neočekává romantickou četbu plnou „neutuchající lásky“. Ona umí zahrát na ty nejtemnější struny našich duše. Co všechno může poznamenat životy nás i našich blízkých, kolik nedorozumění, bolesti a ztrát umí život připravit… Jak málo stačí, aby se roztočilo kolo samoty , tápání a zbytečných ztrát.
Andělin popel
Frank McCourt
Můj literární objev roku! Smích přes slzy. Vyprávění o velké bídě a přesto s úsměvem, láskou a poctivostí. Moc krásné, silné a čisté čtení. Kniha, na kterou nezapomenu, budu se vracet a také doporučovat.
Život na houpačce
Martina Kulhánková
Kniha sestavená z příspěvků na blogu, takže úroveň kolísavá. Ale všechny příběhy velmi dojemné a smutné. Je moc dobře, že takové knihy vychází. Doporučila bych přečíst opravdu VŠEM - rodičům než se vůbec rozhodnou mít děti, jak moc mohou nevědomky ovlivnit jejich život, pedagogům, aby pochopili, že často před sebou nemají jen puberťáky a flákače, zdravotníkům, aby byli empatičtější (teď se nechci dotknout těch , kteří takoví jsou). Už nikdy nebudu nikoho soudit "jen tak", ale víc přemýšlet o tom, koho před sebou opravdu mám ... Smekám před všemi, kteří s touto poruchou bojují a musí denně vstát s velkou odvahou.
Dívka, která se dotkla nebe
Luca Di Fulvio
Táhlo se to jako med. A stejně to bylo sladké. Nemohla jsem se ubránit dojmu, že takhle se nechovají a nemluví lidé ve středověku. Popisy rozsáhlé, ale atmosféra na mne nedýchla. Zklamání.
Potmě jsme se viděli lépe
Monika Zgustová
Velmi upřímné, velmi otevřené… až to chvílemi zabolí. Jak těžké bylo emigrovat a jak to poznamenalo další osudy i duše lidí. Jednotliví členové rodiny se miluji, láskou mnohdy zvláštní až nepochopitelnou. Všichni se nějakým způsobem obětují pro ostatní a zároveň touží po ocenění své oběti, po svobodě i sounáležitosti. Kniha na mne působila hodně emotivně.
Tři ženy pod ořechem
Václav Pankovčín
Smutné poetické zastaveníčko s kouskem slovenských dějin....
Jizva
Danuta Chlupová
To jsou takové ty knihy- plácni tam rodinné tajemství, nenaplněnou lásku a zasaď to do historie… Jenže každý holt neumí psát jako Tučková, Lednická či Mornštajnová. Někdy mám pocit, že historické události jsou tak trochu zneužity. A tohle je ten případ.
Pravda nebyla k dostání
Lucie Hlavinková
Kdyby to nebylo to smutné čtení, tak to opravdu mohl být dívčí román. A proč vlastně ne. Příběh z nedávné historie, kdy někdo stál frontu na pomeranče, někdo na knihy a někdo bránil svou víru… Přečetla jsem se zájmem a chutí.
Mlýn
Michal Vaněček
Líbí se mi styl, kterým je kniha napsána – jednoduchý - jako bychom si četli ve staré kronice. A tato kniha je skutečně kronikou dějin 20.století naší země. Ne vždy jsem činy jejich hrdinů zcela chápala, ne vždy se s nimi dokázala ztotožnit, ale to jejich odvahu a sílu nesnižuje. Obdivuhodní lidé, osudy, skvělé dílo! Doporučuji.
„To, že se lidé chovají jako svině nesouvisí s žádnou ideologií.“
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Po přečtení této knihy jsem pochopila, proč byl Nicolas Ceauşescu a jeho žena Elena popraveni. V průběhu turbulentního konce roku 1989 to člověk vstřebal jako jednu z mnoha informací. Možná troch překvapivou, protože u nás byl „samet“. Mnoho se toho dělo – u nás, v nás, naše životy se od základu proměnily Nebyl čas řešit, co se děje v zahraničí. Bylo potřeba zjistit, co se dělo v naší zapovězené minulosti. Tolik informací, divila jsem se, stále se divím a stále odhaluji A teď dočítám knihu RS a zjišťuji nakolik odlišný mohl být život v jiné zemi socialistického bloku, oč krutější, těžší, bolestnější Napadá mne, zda i Rumuni vzpomínají s nostalgií, tak jako někteří z nás Kniha je psána jednoduchým (ale ne chudým) jazykem. Autorka – stejně jako v předchozích dílech - se snaží zlomové události historie přiblížit především mladým lidem. Ale myslím, že dokázala oslovit i ty, kterou nedávnou historii prožívali a stále o ní tolik neví. Děkuji
Děravé paměti - Šedesát báječných let pod psa
Michal Viewegh
Viewegh si nadělil k 60. narozeninám svůj vlastní životopis. A co v něm dal svým čtenářům? Mnohokrát opakované příběhy, které známe z jeho předchozích děl, stejně tak jako svůj narcismus, sebestřednost a chvástání střídající se s fňukáním. Člověk si říká, že tenhle chlapík musí být velmi zakomplexovaný, když má potřebu opakovaně vyprávět, že zaplatil svým bratrům drahou dovolenou a tchýni dluhy. A odpovědný redaktor mohl Michala upozornit, že není nutné 3x zmiňovat, že první román napsaný na počítači byli Účastníci zájezdu ( takto skoro doslova se opakujících sekvencí je v knize víc). Takže 230 stran včetně fotek. To svůj život hodně osekal. Až si říkám, že musel za každou cenu stihnout své penzum - jedna kniha ročně.
A přesto – na rozdíl od několika předchozích knih úplně nelituji času (a peněz). MV je autor krásných knih – Báječná léta pod psa a Andělé všedního dne. Za mne, kdyby nic jiného nenapsal, bylo by to dost. Dokázal se poprat s nemocí a ve své biografii se snad snaží o upřímnost a není napsaná špatně. Přála bych mu, aby nám i sobě připravil ještě nějaké hezký literární zážitek.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Každá kniha Kateřiny Tučkové je pro mne literární svátek. Skvěle vystavěný příběh, náhled do naší složité historie i doposud nepoznaných koutů naší země, bohatý jazyk, preciznost ….
A hrdinky, které člověk nedokáže opustit s poslední dočtenou stránkou. Ke Gertě a Doře se přidala Evarista. Obdivuhodná, hrdá a zároveň pokorná, silná, inspirující…
Touha po moci je tak zhoubná, že nakonec spojuje zdánlivě nespojitelné - komunisty a církev. A historie se opakuje, katarze po roce 1989 se nekoná ( spíše na opak).
Je to krásné a hluboké čtení – o historii, víře, naději, odpuštění – druhým i sobě.
Děkuji Kateřině Tučkové a budu čekat a těšit se na další její dílo.
„Strach je šmejd – táhne člověka nazpátek a činí z něho chodící pasivum.“
To jsem z toho jelen - Vyprávění o české přírodě a jejích lidech
Tereza Marianová
Krásná kniha o přírodě a české myslivosti. Objednáno několik kusů a rozdávám všem vnímavým dětičkám. Děkuji paní Lukešové za tento krásný počin.
Odložená spravedlnost
Petr Čepek
Kniha volně navazuje na Sametové iluze, ale kdo nečetl, neztratí se. Při četbě první části ze soudního přelíčení skutečně člověka mrazí, když si představí, jak málo stačí, aby se stal „sprostým podezřelým“ a skončil za katrem. Hlavou mně proběhly kauzy z nedávné doby, kdy se dva muži ocitli ve vězení možná jen proto, že jejich chování neodpovídalo standardní představě „slušňáka“. Opět skvěle vykreslená atmosféra doby.
Seržant a Puťák – hlavní postavy druhé části jsou sympaťáci a nejde jim nedržet palce. Věřím, že se s nimi ještě potkám…
Ty jsi kněz navěky
Zdeněk Jančařík
Ke knize mne přivedla jiná kniha - Bílá voda. Doufala jsem, že mi zodpoví mé otázky. Bohužel se tak nestalo. Co mne napadalo při čtení nejčastěji - intriky, ješitnost, nepochopení.... Čekala jsem více otevřenosti, upřímnosti, osobního pohledu…Škoda, že potenciál rozhovoru s tak výjimečnou ženou nebyl využit.
Byla jsem tu
Gayle Forman
Slušná YA kniha. Zajímavé téma i pro mne mimo tuto věkovou kategorii. Jak dalece známe své přátele a rozumíme jim?
Sametové iluze
Petr Čepek
Dobře napsané. Dobře se četlo. Zajímavá zápletka a osobní pohledy jednotlivých protagonistů Hlavně první polovina. Pak už trošku překombinované. Myslím, že asi hodně autobiografické. Člověku vytanula v mysli nejedna nahořklá vzpomínka na mnohé trapné a nedůstojné situace, které jsme v těch totalitních dobách ve věku Čepkových hrdinů zažívali - stejně jako oni. Škoda, že se knize nedostalo lepší propagace. Mnohonásobně větší kvalita než mnoho současných autorů chrlících „bestselery“ .
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Velké dějiny dělají i „malí“ lidé. Jak se pak drobné nenávisti dokáží přetavit do velkých ničivých bouří. A historie se stále opakuje… Až mne z toho při čtení mrazilo. Navzdory tomu (a nebo i proto) se velmi těším se na pokračování.
Zvuky probouzení
Petr Třešňák
Takou knihu těžko posuzovat. Její úvod cituje indiánské přísloví: „Nesuď nikoho, pokud jsi v jeho mokasínech nepřešel horu.“ Některé životní osudy a úděly jsou nepochopitelné a neuchopitelné. Tahle kniha je určitě moc užitečná pro ty, kteří se musí potýkat se záhadnou poruchou autismu u někoho ze svých blízkých. Ale myslím, že může pomoci i mnohým, kteří se musí utkat s nečekaným a bolestným vykolejením ze své životní dráhy… Nikdo nevíme, co nám osud připraví a jak se s tím dokážeme poprat.