Zvuky probouzení

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha manželů Třešňákových vypráví příběh výchovy dcery s autismem spojeným s mentální retardací a vážnými projevy chování. Není primárně svědectvím o autismu, ale spíše o hledání rovnováhy v extrémně náročné životní situaci a vnitřním vyrovnávání se s narozením postiženého dítěte. Rodiče dnes čtrnáctileté Dorotky čtivou formou reflektují vnitřní proměnu, kterou jim roky nepřetržité péče přinesly, zachycují kouzelné momenty života s atypickým dítětem i děsivá dramata jeho neklidu a sebepoškozování. Text, v něž se prolíná perspektiva otce a matky, střídá vyprávění o každodenních situacích s psychologickou a spirituální reflexí....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/437803/zvuky-probouzeniSvyaXS-qXU-.jpg 4.6131
Nahrávám...

Komentáře (32)

Kniha Zvuky probouzení

Jana283
14. července

Takou knihu těžko posuzovat. Její úvod cituje indiánské přísloví: „Nesuď nikoho, pokud jsi v jeho mokasínech nepřešel horu.“ Některé životní osudy a úděly jsou nepochopitelné a neuchopitelné. Tahle kniha je určitě moc užitečná pro ty, kteří se musí potýkat se záhadnou poruchou autismu u někoho ze svých blízkých. Ale myslím, že může pomoci i mnohým, kteří se musí utkat s nečekaným a bolestným vykolejením ze své životní dráhy… Nikdo nevíme, co nám osud připraví a jak se s tím dokážeme poprat.

oskli
21. června

Právě jsem doposlouchala audioknihu a musím říct, že dlouho na mě žádná kniha takto nezapůsobila. Během poslechu jsem byla často hodně blízko slzám, v poslední kapitole už jsem se jim neubránila. Kniha přináší opravdu silný zážitek a otevírá oči. Já si uvědomila, jak opravdu žijeme zrychleně, svým způsobem povrchně, neumíme se zastavit a držet pozornost delší dobu v jednom místě. Vaříme večeři, povídáme si s dětmi a přitom přemýšlíme o tom, co musíme zvládnout zítra. Při většině činností během dne máme pozornost rozdělenou do spousty směrů. Mně kniha dala velký impulz k tomu, na tomhle zapracovat a zkusit to změnit.
Jinak opravdu obdivuji manžele Třešňákovy, že při tom všem, co v životě musí zvládnout, ještě šli do toho, aby vytvořili tuto knihu. Opravdu jim za to děkuji.
A pokud jste nečetli, doporučuji k tomuto tématu i knihy Matěj maluje mapy a Kapka kámen vyhloubí. Obě jsou fantastické, ačkoli každá úplně jiná.


Majký_
25. dubna

/AUDIOKNIHA/
Jedním slovem výborné. O třídu výš zážitek z knihy povyšují výkony manželů Trojanových, jejichž hlasy mě neskutečně vtáhly a vychutnávala jsem každé slovo, myšlenku... Volně parafrázováno - ,,Dostává se nám slov podpory od lidí, kteří nás obdivují a tvrdí, že oni by to takto nezvládli... Samozřejmě, že by to ve skutečnosti také zvládli, ale jsou velmi rádi, že to zvládat nemusí." Pravdivé a silné.

katallinka
18. dubna

Neskutečně silná kniha!! Obdivuji rodiče Dorotky, nejen za to jak vše neskutečně zvládli a bojovali o svou holčičku, ale také za to, že vznikla tato kniha, která mi otevřela oči. Měl by si ji přečíst každý! Poslouchala jsem jako audioknihu a hlas manželů Trojanových k této knize skvěle seděl.

erik385
04. dubna

Kniha je perfektne napísaná a fakt silná, ale vyvolala vo mne rozporuplné pocity. Lenže, kto som ja, aby som mohol také niečo posúdiť? Je hrozné mať postihnuté dieťa. Na druhej strane som sa pýtal sám seba - stojí to za to, táto obetavosť a každodenný boj? Nebolo by lepšie venovať sa naplno radšej tým dvom zdravým dcéram? Ale myslím, že kniha je preto napísaná, aby si človek kládol všelijaké otázky, a vzbudila vo mne veľmi silné emócie. Tak, či tak klobúk dolu pred rodičmi. Niektorým ľuďom osud nadelí strašné klády, a niektorí zas od rozkoše "neví co by..."

kob
30. března

Pro toho, kdo se s touto problematikou nesetkal, je asi tato kniha kniha hůře uchopitelná a příliš filozofická.

Aliii
22. března

Velmi emocionální a niterná zpověď obou rodičů mě hluboce zasáhla. Kéž by všichni rodiče měli ke svým (nejen nemocným) dětem a sami k sobě podobný přístup jako manželé Třešňákovi, svět by pak byl nepochybně lepším místem.

helena8303
08. března

Knize jsem dala 5* , protože je opravdu krásně napsaná.
Obdivuji manžele Třešňákovy, já bych to nezvládla.
Přesto , je to hloupé, co budou dělat takové rodiny , až ta dnešní sociální žranice jednou skončí?
Zatím žijeme na dluh, který se stále zvětšuje.
Tím chci jen říct, že ke kvalitní péči o takhle postiženého potomka jsou potřeba dvě věci.
Vysoké nasazení finančně saturované rodiny a současně i velká podpora ze strany eráru.
Bylo by krásné, kdyby erární kasa nikdy nevyschla a tyhle děti by měly nárok na opravdu velkou podporu.
Ale bude tomu tak vždycky ?
Možná jo. Anebo taky ne.

1