Jack333 komentáře u knih
"V životě člověk nemusí být jen pasažér..." Naprosto pravdivé. Skvělá kniha a ještě lepší myšlenka - psát dopisy těm, které známe jen z literární či hudební tvorby ;), a tak vyprávět svůj život.
Louise Pennyová je už záruka kvality a toho "starého", co čekám ;). Když si kanadskou Agathu zamilujete, už se jí jen tak nezbavíte, nebude totiž chtít. Překvapivý závěr a vyústění ;).
Fantastická kniha od ještě lepšího spisovatele. Již několikáté dílo mám od něj přečtené a i tentokrát nezklamal mou duši. Pochopil jsem možná, proč nechce opouštět "novou domovinu" a jak pohlíží on na nás a my na něj. Vnitřně se k Nevědění budu vracet, stejně jako se vracím pravidelně k Nesnesitelné lehkosti bytí. Díky!
Poprvé mimo prostředí, se kterým jsme se pokaždé setkávali. Řekl bych, že hlavnímu hrdinovi to dost prospělo. Skvěle vymyšlena zápletka i místo, kde se to odehrává. Přímo boží!
Konečně se mi thriller s hlavní hrdinkou Kim Stoneovou líbil, pořádně totiž uháněl jako rychlík. Nenechal nás ani na chvilku vydechnout, dokonce v člověku vyvoval silné emoce. Jediná vada na kráse ale přeci jen je, a to slabší začátek, který pak ale ten konec zachrání a předčí! Ani mi tolik nevadilo, že jsme protentokrát eliminovali osobní život vyšetřující detektivky. Jen tak dál!
Již po šestnácté se vracím tzv. domů. Ačkoliv se tentokrát příběh odehrává v Paříži, hlavní duch Gamachových případů zůstal. Trochu mi ale kanadská vesnička s jejími hrdiny chyběla.
Mohu říci, že Carlos Ruiz Zafón si mě získal již Stínem větru, kdy jsem si příběh z Barcelony zamiloval. Na čtvrtý díl jsem čekal skoro sedm let, ale vyplatilo se. Je to završení série, která má hloubku a hlavně mi přijde, jako kdyby ta kniha byla i o mně samotném. Posledních 70 stránek jsem četl se strachem z konce, že už nikdy se nesetkám s Pohřebištěm zapomenutých knih, ale člověk nakonec nikdy neví ;). Díky!
Mám za sebou mnoho knih se severskou tématikou, proto mi kniha nepřinesla v celku nic nového. Přesto se domnívám, že by byla škoda, aby si ji čtenáři nevzali do rukou, protože dokázala prostřednictvím svých hrdinů nadchnout příběhem, který vyústil v dramatický konec. Hlavní vyšetřující jsou nám znovu blízký svou normalitou, ale také způsobem žití, které vede až na okraj jejich schopností. Do toho přichází případ s dívkami, které se někdo rozhodl poslat do nebe...kruté, ale zároveň skvěle vystavené!
Jodi Picoultová mě nikdy nezklamala a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Čtivý příběh, který se opírá o morální problém (pomoci druhému) a vžitý stereotyp o nelibosti k odlišné barvy pleti.
Dost zásadní a možná pro někoho již překonaný "problém", ale pro mě dost zásadní, protože mi přijde, že v naší společnosti se začíná rozmáhat rasismus, ať už jakýkoli. A proto je dobré, že se děj příběhu dá nasadit i na společnost českou, kde není problém s černochy, ale s jinou skupinou obyvatel...i když ten zásadní problém se pak ukáže, že je v každém z nás.
Doporučuji!
Po návratu z Balkánu jsem se prostě musel začíst do tohoto reálného příběhu, který si nebere žádné servítky. Od začátku vpadnete do hlavního města znepřátelené Bosny a Hercegoviny jako bomby, které bez citu a skladu berou to nejcennější, co máme, naše životy. Každá věta se do vás vkrádá a snižuje optimismus v duši, hrdinové v podobě lékařů a antihrdinové - vojáci, novináři apod., nikdo z nich nedokáže ukončit válku a zabránit dalším obětem. Utrpení sálá a i dnes je vidět, jak země bojuje se svou nedávnou přítomností, která v nich neustále doutná. Ačkoliv mi trochu vadil styl jednostranného vypravování, nevzal mi to hlavní, co kniha měla přinést a uchovat pro další generace. Nezbývá mi než ji doporučit všem. Ale pozor! Je tam velké množství bolestí, jako kdyby Pandora právě sem - do Sarajeva - vypustila vše špatné...a nic dobrého.
Pro mě netypicky napsané dílo o námi známé / neznámé události, která rozpoutala zvěrstva v podobě Lidic a Ležáků. Příběh je vyprávěn v krátkých kapitolách z pohledu autorova pátrání po ověřených faktech a románově obohacené o některé scénky ze života hlavních aktérů. Přípravě na atentát je věnovaná poměrně obsáhlejší část knihy než atentát samotný, přesto se mi styl vyprávění zalíbil. Určitě dílo bude využitelné třeba i k obohacení výuky moderních dějin.
Dan Brown a jeho hrdina Robert Langdon jsou pro mě srdcovkou a topem v knižní sezóně ;). Tentokrát k tomu ještě příběh odehrávající se na španělské půdě, kterou tak zbožňuji. Bohužel, ač téma hlavní linky je velice dobré - hledání prvopočátku života i směřování civilizace dříve a dnes, vývoj příběhu už není tak dokonalý jako v některých jeho předešlých knihách. Dávno už minul ten čas Šifry, přesto ale nadále umí spojit historii s realitou a fikcí, což čtenářům zase otevře nové dveře poznání a snad i někoho zaujme život Gaudího a dalších lidí, o kterých se v knihách dočtete. Nechybí ani milostná zápletka, která tentokrát míří k nejvyšším patrům královského paláce. Počátek je velmi dobrý, i když by některé pasáže mohly být klidně vynechány, aby dílo bylo svěžejší a akčnější. Snad příště třeba příběh, který protne i Prahu ;)
Malý princ v mnohých našich srdcích zanechal hluboké zážitky a vyvolává v nás neustále nějaké emoce, i když jsme jej třeba četli v dětství / dospívání. Mathias Jung rozebral Exupéryho dílo a ukázal nám, co všechno v něm nás ovlivnilo / mohlo ovlivnit. Ať neustále v nás žije ta lidská jedinečnost a dětská duše :).
Podnětná kniha, která se věnuje fašismu od jeho vzniku až po současnou dobu, kdy existují lidé, kteří prvky této ideologie ve svém působení ve vrcholné politice využívají. Zajímavý je pohled i na samotnou Českou republiku.
Snažím se na knihu a příběh pohlížet z různých pohledů, proto se domnívám, že Probuzení Simona Spiera vůbec není špatním dílkem! Ba naopak v sobě mísí nedospělost, nedůvěru, lásku, pudy, přátelství a "normálnost", kterou mnozí z nás ještě berou jako výstřednost. Skvěle ukázáno, jak se lidé přetvařují a jak dokážou být zlí. Mohu jen doporučit, protože knihu Muffin a čaj jsem nečetl.
První a ne jistě poslední dílo, které od Mastertona přečtu! Příběh byl velmi dobře vystaven, od poloviny knihy se totiž modlíte, aby někdo vůbec přežil a komisařka dostihla vrahy. Nápad vražedných činů nebude nejspíš jedinečný, přesto překvapil jejich provedením. Což z knihy dělá dost zásadní podívanou, i když ta krutost je na každém rohu. Autor se snaží některými vedlejšími linkami odhlečit tu realitu, ale vy stejnak budete mít před očima některou ze zavražděných. Doporučuji a amen!
Ve své době musela být hodně kontroverzní, dnes ale taky má něco do sebe! ;) A obdivuji, že takové skoro až metaforické dílo dokázal napsat 23letý autor.
Charlotte Linková mě ještě nikdy nezklamala ;)! A V údolí lišek je znovu bravurní dílo, od obálky přes příběh až k postavám.
Krásná krajina a její líčení, jinak ne příliš zdařilý příběh a pro mě vcelku nepříjemný detektiv v hlavní roli. Měl jsem asi vyšší očekávání. Škoda.
Příjemné překvapení z mého kraje, které mapuje neblahou dobu během války a část poválečného období. Ačkoliv místa dobře znám, autor je dokázal nádherně přiblížit i těm, kdo ne. Chvílemi se mi vracely vzpomínky na vyprávění mé babičky, která část zrůdností bývalého režimu zažila. Dal bych knize plný počet hvězd, ale část děje se v poslední třetině rozpadla (chování bratrů apod.), přesto se hlavní rozřešení i konečné řešení obstojně objevilo. Mohu ale příběh z Hoslovického mlýna doporučit a už nyní mám zálusk na další knihu od autora.