Sarajevská princezna

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V létě 1993 celý svět napjatě sledoval osud malého děvčete, které BBC pojmenovalo „Sarajevská princezna". Pětiletá Irma Hadžimuratović byla těžce zraněna během bombardování Sarajeva. Děvče bylo převezeno do nemocnice a dostalo se do rukou mladého chirurga, Edy Jaganjace, který bojoval ze všech sil o jeho přežití. Nejostřejší bitvu ale svedl s neochotou nezainteresovaných, někdy až zlomyslných byrokratů a mezinárodních úředníků, takzvaných mírových sil. Edo Jaganjac napsal svědectví, které se každému čtenáři navždy vryje do paměti. Ilegální transport zraněných pod nepřetržitou palbou, až neuvěřitelné výkony v sotva použitelných operačních sálech, pokrytecké chování mezinárodních úředníků, prohlubování přátelských i profesionálních vztahů mezi znaveným, ale neskonale ochotným personálem nemocnice... To vše je součástí krvavé sarajevské pohádky, upřímné a srdcervoucí výpovědi člověka, který s klidnou rukou a otřeseným srdcem bojoval proti donquichotským větrným mlýnům, bojoval pro dobro, za humánní cíl, který je hodnotnější než jakýkoli vojenský, za záchranu lidského života.. Kniha roku 2015 podle hodnocení iDnes...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273857/big_sarajevska-princezna-NuZ-273857.jpg 4.4153
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Galerie Gema
Originální název:

Sarajevska Princeza, 2014


více info...
Nahrávám...

Komentáře (50)

Kniha Sarajevská princezna

Ládja
17. ledna

Surové. Ze života. Co k tomu více dodat? Občas by se hodilo něco více rozepsat, viz komentáře níže, někdy zas trochu proškrtat. Ale hlavní myšlenka je mrazivá a člověk by rád věřil tomu, že se to přece nestalo přes třiceti lety, ale kdysi dávno. Jsme jen zvířata, která jdou po penězích a po moci a obyčejné lidi trpí pro několik málo mocných. Smutný obraz společnosti...kdo se chce dozvědět více o utrpení Irmy ať prohledá youtube, ale není to pro každého.

juliesze
14.11.2021

Zcela bezrozporně se ztotožňuji s komentářem fanous21, který vystihl surovost knihy. I zde souhlasím, že z uvedeného příběhu bylo možné vytlačit trochu více. Popsat nějaké skutečnosti. Hodně věcí nezasvěcenému čtenáři uniká. Doufám, že příběh z Jugoslávské války zpracován knižně by skutečn mohl být vítanou zmnou v literárních proudech dosavadních autorů.


Maevie
09.11.2021

Edo Jaganjac je lékař, ale také zdařilý vypravěč. Jeho výpověď o bombardování Sarajeva je osobním pohledem na situaci, která drasticky ovlivnila jeho osobní i pracovní život. Jako chirurg je oproštěn od etnické nenávisti a politických pletich, jeho cílem je záchrana lidského života. Přesto se dostává do kolotoče mezinárodní byrokracie a odhaluje absurditu jeho fungování.

Po literární stránce by se Sarajevské princezně dala vytknout řada věcí, samozřejmě ani úhel pohledu není objektivní, nabízí ale autentický pohled na válku v Bosně a Hercegovině a takovému obsahu by se měl dávat na literárním poli prostor.

fanous21
05.04.2021

Látka knihy je neoddiskutovatelně velezajímavá. Prožít předkládaný příběh musí být, a je, něco nepředstavitelného. Pro čtenáře této knihy to ovšem, bohužel, dle mého názoru platí taktéž. Autorovi, nikoliv spisovateli, se spíše jen napůl podařilo obrovský potenciál příběhu vměstnat do písmen. Důvodů je vícero - autor je lékařem; text očividně (sic) neprošel okem zdatnějšího spisovatele, který by, věřím, text náležitě a nejen čtenářsky přívětivě byl s to správně našponovat... proto syžet nepůsobí kompaktně, místy je čtenář svědkem až patetických výlevů a množství aluzí, které prostě v kontextu tématu hlavní poselství knihy k velké škodě drolí. Koktejl až deníkových záznamů s dokumentem a výpovědí o době a místě není natolik zručně vyladěný, jak by mohl být. Nicméně i tak jistě stojí za přečtení... při nejmenším pro uvědomění si vděčnosti, jakých hrůz jsme v našich luzích a hájích byli za našich životů ušetřeni... a zároveň jako inspirace k odvaze a oběti, kterážto je, zdá se mi, v dnešní době vnímána (pokud vůbec) jako zavrženíhodný přežitek.

rozina351
04.08.2020

Toto není lehké čtení, přesto jsem knihu zhltla. Absurdita války ad absurdum, absurdní rozuzlení. Pro středoevropanku nerozmotatelná složitost Balkánu. Drásavé rodičovské téma.

ZuzaP
12.05.2020

Neuvěřitelný. Hlavně, že se ve výuce dějepisu na školách končí druhou světovou a my maličcí se tak až díky vlastní iniciativě dozvíme třeba že v Evropě probíhaly etnické čistky a obléhání měst i o padesát let později. Že existovaly tábory, kde znásilňovali ženy a pustili je až když byly těhotné tak dlouho, že nemohly jít na potrat. Že vojáci UNPROFOR (United Nations Protection Force) bonbony lákali děti na dohled odstřelovačů.

Edo Jaganjac je lékař (nyní působící v pražském Motole), který během války v Bosně a Hercegovině působil v sarajevské nemocnici. Tam se také, kromě mnoha jiných pacientů, ocitla pětiletá Irma Hadžimuratović, díky BBC známá jako Sarajevská princezna, které v obléhaném Sarajevu s nedostatkem elektřiny a i všeho ostatního neuměli pomoci. Proto Jaganjac usiloval o její transport pryč ze země, i když nespolupracování a nečinnost OSN a vlastně všech úřadů byla donebevolající.

-------

,,Ti poslední [Mezinárodní Červený kříž] se od všeho hned distancovali. Důvod, který si našli, aby nemuseli spolupracovat, je neuvěřitelný. Pro ně je prý Sarajevo otevřené město. Vysvětlili to snadno. Letiště je v provozu, takže město je otevřené. Otevřené město, z něhož se nemohou dostat ani ranění, natož někdo jiný?"

"Pořád nás [francouzští profesoři] přesvědčovali, abychom místo umělých tepnových protéz používali žíly. Jako bychom na to měli čas. Profesorům zřejmě ještě nikdo nikdy během operace nevběhl na sál a nevykřikl: ,Máš proud ještě dvanáct minut!' A ty víš, že operace bude trvat ještě aspoň hodinu. Co teď? Nic. Skončíš za dvanáct minut. Není nafta do agregátů, tak co naděláme."

-----

Jediný, co bylo fakt špatný a co mě štvalo už od začátku, bylo zpracování knížky. Asi obecně moc nejsem paperbackový typ, ale panebože, fakt musí mít paperback stránky tlustý jako lepší čtvrtka? Navíc vazba byla tak nekvalitní, že tři roky starou knížku v knihovně museli celou znovu lepit, kvůli čemuž někdy byly hůře čitelné okraje textu.

Yorika
02.03.2020

Ten příběh je tak silný, že nějak nevím co o něm napsat.Knihu nenapsal spisovatel nýbrž lékař a právě v tom je myslím její síla a autentičnost. Pocity beznaděje a rozčarování z nesmyslného konfliktu provází čtenáře po celou knihu.Ta malá holčička je symbolem této války.Tušíte, že pro lidi poznamenané válečným konfliktem, již nic nebude jako dřív.Válka s nimi zůstane. Už navždy.

KejmlP
14.01.2020

Vcelku povedené dílo. Musím teda říct, že mě to nechytlo hned záhy, a musel jsem se tím chvíli pročíst, ale nakonec jsem byl spokojen. Na vině není autor, ale to, že kniha je psaná podle skutečnosti, a ta ne vždy funguje tak, jak by to napsal romanopisec.
Obsah díla by šlo pospat jako "všední dny chirurga v obléhaném Sarajevu". Příběhem se zároveň line osud oné zraněné holčičky, který ale běží spíš na pozadí dalších, s ní nesouvisejících činností lékaře, stejně jako linie se "zalezlíkem", který otravuje tak dlouho, až se mu podaří ukecat výměnu civilistů. Jinak je hlavním dějem spíše stýkání a potýkání s byrokracií, nicnedělající (v tom lepším případě) "slavnou OSN", a novinářskou senzacechtivostí, předstírající zaangažovanost. Osobně mi byly zvlášť sympatické osudy některých lékařů a jejich kolegů. Grády ale příběh dostává až v poslední části, kde se dočkáme uzavření osudů a snad i jistého zadostiučinění.
Řadím to mezi lepší z děl o válce v Bosně. Nečekejte nějaké politické analýzy či to, že si na základě knihy uděláte objektivní přehled o válčících stranách. Tohle je subjektivní příběh o emocích a obyčejných lidech. Ukáže Vám to, jak snadné může být přijít o život.

1