irskádívka

Příspěvky

VděkVděkDelphine de Vigan

Malý příběh o velkých věcech. O stáří, pocitu ztráty a bezmoci, o vděku, věku i lásce. O boji za každé slovo.
Nevím, jak by mohla být lepší.

01. května


Všechno, co chciVšechno, co chciSimona Ahrnstedt

Za mě má kniha vysoké hodnocení, které si nezaslouží. Spoiler a navíc dost nabručený, tak kdo chcete knihu číst a být překvapen, dál nečtěte.
Autorka napsala romantickou červenou knihovnu, kterou chtěla trochu vylepšit tématy “lásky ke svému tělu v každé velikosti” a “překonání traumat z dětství (šikana u hlavní hrdinky, týrání u prince na bílém koni). No a výsledek? V půlce jsem si říkala, že mrhám časem a knihu chtěla odložit, jenže to dělám fakt děsně nerada!
Teoreticky by kniha mohla být skvělá, ale u závažných témat autorka jen pluje po povrchu, postavy neprojdou žádným skutečným posunem a opravdu zajímavé momenty nabízející hrdinům možnost se ukázat v hloubce a citově čtenáře zaangažovat jsou naprosto promrhané (setkání prince s nevlastním bratrem, sebereflexe s Royem, rozhovor o své matce v kamarádově domě uvádím tak namátkou). Místo toho se autorka nechává strhnout k popisu jiskření ve vzduchu a sexu mezi hlavními postavami. Navíc, kniha má být (tedy, snad) něčím jako defenestrací důležitosti přijímat různorodosti mezi lidmi a přitom jsou hlavní postavy naprostým klišé. Ona je úžasná a oplácaná (protože dneska přece víme, že holky s křivkami jsou děsně skvělé a všechny ty hubené děsné potvory) on je jasný princ Krasoň (protože- a tohle je podle mě děsně nefér a dost hrozným klišé, jež si autorka asi neuvědomuje - kdyby měl pupík on a nemel tu “ostře řezanou bradu” - určitě by ani nebyl tak milý a chytrý - myslím to samozřejmě ironicky).

01. května


Pravda o hovínkuPravda o hovínkuAndy Seed

Kniha o hovínku, doslova. I když těch novinek by tam snad mohlo být i více. Krásně ilustrovaná publikace je pro malé milovníky přírody, které naučí sledovat stopy zvířátek v přírodě podle slibovaných hovínek, per a stop. Malý čtenář je nadšený a knihu má moc rád, takže já taky.

01. května


Pohádky o mašinkáchPohádky o mašinkáchPavel Naumann

Můj malý čtenář miluje všechny lokomotivy a mašinky a tuhle knihu i stejnojmenný večerníček zvlášť. Vlídné vyprávění s krásnými ilustracemi a panem Blahošem z výtopny jsou u nás velmi častým hostem.

01. května


SpasitelSpasitelAndy Weir

Zábavné, zajímavé, překvapující, strhující a po všech stránkách uspokojující čtení. Je to pravý román, hlavní postava se vám zalíbí, překoná nebezpečí i nástrahy, slabiny vlastního charakteru, má smysl pro humor a navíc zachrání svět z vesmírné lodi!

24. dubna


Spisovatel jako povoláníSpisovatel jako povoláníHaruki Murakami

Já vlastně ani nevím, nejsem Murakamiho čtenář, chtěla jsem si přečíst něco o spisovatelství a výsledkem je zklamání.
Já nemám velký zájem o dojmy a zážitky z autorova života, jeho subjektivní názory na konkrétní japonské spisovatelské ceny mě příliš nezaujaly. Oceňuji naopak dojem, že knihu muže napsat každý, jen je třeba ji “vysedět”.

24. dubna


Maus – Souborné vydáníMaus – Souborné vydáníArt Spiegelman

K tomuto komiksu mě přivedla na střední škole moje učitelka dějepisu a jsem jí za to moc vděčná. Art Spiegelman vytvořil něco, co ukazuje nejen druhou světovou válku a utrpení židovského národa během ní, ale i to, jak těžké je pak žít dál. On sám, jako syn přeživšího nesl vinu za přežití, kterou na něj otec stále přenášel.
Je to kniha o rodinách, rodičích a dětech, o holokaustu, neúprosnosti dějin a běhu času. Je to jedinečné čtení.

24. dubna


Zmizení Sáry LindertovéZmizení Sáry LindertovéKateřina Šardická

Dvě hvězdy se můžou zdát málo vzhledem k ostatním hodnocením, ale tři hvězdy jsem dala i mnohem lepším knihám, což ale neznamená, že kniha je špatná. Ale rozhodně nepatří mezi ty, které bych mohla někomu doporučit nebo mezi knihy, které bych si hýčkala ve své knihovně.

Jedná se o autorčinu prvotinu a je to v některých ohledech znát. Snaha o šokující první větu, nepřirozená zvukomalebnost jazyka na prvních stránkách, která se ale v knize nikde neopakuje a pak autorka doslova dodržuje spisovatelské pravidlo: “autor musí znát své postavy a postava musí něco chtít i kdyby to byla sklenice vody”, jenže bohužel, se všemi těmito podrobnostmi čtenáře seznamuje, což text tříští a čtenáře (tedy mě určitě) obtěžuje. Aaa… kdo nechce vědět víc, tady přestane číst, ju?

Spoiler
Dál se jedná o výhradu ryze subjektivní. Prostě mě téma nadpřirozena a duší kradoucích těla živým…no, krátce, je to nesmysl. Neoslovilo mě to, podle mě je mnohem děsivější, co si dělají živí lidé navzájem a často i s dobrým úmyslem. Hlavní postava Klaudie rozhodně není hrdinka a nepřipadá mi věrohodné její snaha o záchranu všech a všeho. Stejně postava policejního vyšetřovatele, který se stane “lovcem duchů”. Bylo by mnohem barvitějším řešením, kdyby se ukázalo, že ony události se dějí Klaudie v hlavě a ostatní přivádí do nebezpečí kvůli skutečné duševní poruše (a ne astrálnímu zloději těl - pfff!).

23. dubna


Chlapec, krtek, liška a kůňChlapec, krtek, liška a kůňCharlie Mackesy

Velký příběh nemusí mít stovky stran a tisíc řádků a velké myšlenky jsou často ty nejjednodušší.

Taková je tato kniha, plná obrázků, nežných myšlenek, snad spíš pro pohlazení než pro čtení.
Jedna z těch, které přečtete v několika chvílích, ale nikdy nedočtete.

11. ledna


Loď mezi hvězdamiLoď mezi hvězdamiBeth Revis

I když je kniha určena pro mládež, není to ... zjednodušené, laciné.
Postavy mají hluboké charaktery. Příběh nás nutí soucítit s postavami, prožívat jejich trápení a třebaže nechybí nezbytná romantická linka, není povrchní, ani nepravděpodobná.
Popravdě, moc se mi kniha líbila, dokonce si ji s delším odstupem pamatuji a to, jak asi mnozí vědí, je co říct - když se Vám kniha vryje do paměti, stála za přečtení.

09. ledna


Kde zpívají raciKde zpívají raciDelia Owens

och, och, och...víte, jak někdy čtete knihu a občas přeskočíte řádek nebo odstavec, protože Vám popis něčeko přijde rozvleklý? Tak tady se to rozhodně nestane, každá řádká, každé slovo je součástí světa tak krásného, něžného a křehkého a nespoutaného, že kousek vynechat je jako vynechat nádech.
Krásný knižní zážitek, vzrušující příběh, nevšední zakončení, zajímaví hrdinové a radost z každé přečtené řádky.

09. ledna


DivočinaDivočinaCheryl Strayed

....nooo, ano. Pustila jsem se do čtení knihy, která před časem vyvolala senzaci a přivedla spoustu svých čtenářů k následování spisovatelky v pouti nespoustanou přírodou, přes hory, se vším vybavením na zádech, bez možnosti si zavolat, bez vody, bez společnosti, za nalezením vnitřního míru. Pro mnohé a i pro mě takové cesty s batohem na zádech jsou...ale...!

Já jsem záměrně knihu četla po čase, kdy opadlo nadšení a upřímně řečeno, jsem zklamaná. Četla jsem mnoho knih, kde popisy přírody hrály velkou roli, kde se stala dokonce rovnocenou postavou ve vyprávění, ale v této knize to z mého pohledu autorka nedokázala.
Hlavní hrdinka a autorka v jedné osobě mi byla krajně nesympatická. Prožila velkou ztrátu, ale nyní v této době, kdy jsme si všichni prošli velkými ztrátami a obrovskými změnami a zátěží, není její jednání omluvitelné. Já jsem ji shledala dětinskou, sebelítostivou a upřímně, mám předsudky vůči lidem, kteří se rozhodnou (ano, používám záměrně slovo ROZHODNOU) pro drogy. Stejně tak shledávám absurdní, že někdo nechodí se zjevnou klinickou depresí k terapeutovi, ale rozhodne se pro skoro sebevražednou cestu divočinou bez pořádné přípravy, bez fyzické průpravy a jakýchkoli zkušeností (jako, kdyby to byla kniha o tom, jak někdo zkouší skočit z mostu a náhodou se při tom naučí létat, vyšlo by to na stejno. Pro pořádek, fyzikální zákony jasně říkají, jak dopadnete - přímo na chodník).

Takže bych to shrnula: proč že byl kolem knihy 'Divočina' takový humbuk?

09. ledna


Příběh Arthura TruluvaPříběh Arthura TruluvaElizabeth Berg

Kéž by takových knih bylo víc, a pokud jsou, aby se mi častěji dostali do rukou.
O lidech, kteří nejsou zbyteční, kteří stále dávají radost, lásku a přijetí jiným.
Laskavé pohlazení po mé nejen čtenářské duši.

05. ledna


Prasklé zrcadloPrasklé zrcadloAgatha Christie

Krásná a v dobré slova smyslu klasická detektivka z pera Agathy Christie.
Paní Marplová zestárla jen o tolik, aby si znovu připomněla, že lidská povaha je všude stejná a že ona je její dobrá a dlouholetá pozorovatelka.
Jak mě tato kniha potěšila!

05. ledna


SpolubydlícíSpolubydlícíBeth O’Leary

Milý a něžný příběh o hledání sebe sama, léčení ran, které nám někdo jiný způsobil, o přátelství, pletení, jídle, nadšení pro vše zajímavé a samozřejmě o spolubydlícím především.

05. ledna


Na co slova nestačíNa co slova nestačíBrigid Kemmerer

Příběh je sice určen spíše mladším čtenářům, ale i mně se líbil, i přestože bych se mezi středoškoláky na chodbě už rozhodně neztratila a spíš by si mě pletli s učitelkou na záskok.
Pocit osamění, nepatřičnosti, strach z toho, že nezapadáme, to se s věkem neztrácí, jen je umíme lépe maskovat. A tohle je kniha o osamělých lidech, kteří hledají cestu k ostatním.
Výtky ale mám (tady hlásím malý SPOILER).
Hlavního hrdinu Reva znám z předchozí knihy a těšila jsem se na jeho příběh. Tak jak mi byla předložena jeho minulost, jeho strachy a obavy mi přijde těžko uvěřitelné, jakým způsobem se spřátelí s Emmou, stejně jako průběh jejich vzájemného vztahu.
Každá linka zvlášť, Emmina i Revova jsou uvěřitelné, zajímavé, nicméně neladí dohromady. Rozvod rodičů a nevyzrálé jednání pubertální slečny, která se vlastní hloupostí dostane do nebezpečné situace se nedá klást vedle boje proti traumatu z týrání v dětství a jeho původci.

05. ledna


Paříž pro milovníky módyPaříž pro milovníky módyMegan Hess

Naprosto odpovídá názvu. Určeno pro milovníky krásných knižních ilustrací, nápaditého zpracování a pro lidi posedlé vším spojeným s módou a Paříží.
Pokud jste v Paříži nebyli a nosíte tričko z Lidlu (ne, že by na tom bylo něco špatného, třeba moje oblíbené tričko jsem koupila v Tescu), budete v knize těžko vidět stejné dokonalé dílko, jako pravověrný nadšenec Diora, který na procházky po městě vyjde v lodičkách od Louboutina (jako, kdo to opravdu dělá?).
Autorka je skvělá ilustrátorka a ilustracemi je kniha hlavně tvořena. Její styl je osobitý, moderní a velice líbivý.

28.12.2021


Vraždy na Ledňáčkově vrchuVraždy na Ledňáčkově vrchuSophie Hannah

Je to dobré, není to dobré? Je to Agatha, není to Agatha? Je to náš milovaný Poirot nebo není?

Je to dobrá detektivka, je to zajímavý příběh, s pokorou převzatý belgický nejslavnější detektiv, ale chybí tu ono citlivé pochopení lidských motivů a gradující závěr, na který jsme my, čtenáři paní Christie zvyklí. Závěr zejména je pak podivně rozbředlý.
Rozhodněte se podle svého, zda číst nebo ne.

10.09.2021


MaškarádaMaškarádaTerry Pratchett

Mám raději příběhy pana Pratchetta, které nejsou inspirovány jinými romány (tady Fantom opery), ale jestli něco na světě upřímně obdivuji a zbožňuji, je to Bábi Zlopočasná. Je to můj vzor a hrdina.

„Ještě včera vypadala budoucnost šedá a nezáživná a teď se zdála plná překvapení, nebezpečí a ošklivých věcí, které se přihodí některým lidem…
Jestli k tomu bude moci Bábi říct své slovo, samozřejmě.
Stařenka Oggová se v kuchyni spokojeně usmála.“

Citace hodně slibuje a rozhodně nezklame.

10.09.2021


Hotýlek na IslanduHotýlek na IslanduJulie Caplin

Nějak si říkám, kdy se ze mě, čtenářky velkých románů, knižní klasiky a literárního snoba stal čtenář červené knihovny? Protože, buďme k sobě upřímní, o moc víc zde nejde.
Příběh je postaven na schématu “ona: nešťastná, se špatným vztahem za sebou, on: dokonalý, hezký, vtipný, úspěšný muž s pochopením pro ženskou mysl a pocity (jako, teda, nechci se mužů dotknout, ale to je, podle mě, druh vyhynulý v třetihorách) s tajemstvím, které ale čtenář celou dobu zná. Příběh hodně pozvedá popis islandské přírody, podnebí a lidí.
Knihu jsem našla při brouzdání v rámci čtenářské výzvy a nalákala mě. Ne, není nejhorší, dokonce ani úplně špatná, jen když chci dobrý romantický příběh, v kterém jsou postavy opravdu různorodé a zajímavé charaktery a kde vše neskončí ve sladkorůžové bublině, pak se musím vrátit k literárnímu snobismu a sáhnout po klasice (sláva Scarlett O’Harové a Elisabeth Benettové).

10.09.2021


Stín větruStín větruCarlos Ruiz Zafón

Kniha pro knihomoly, milovníky knih, starých knih, knihkupectví, příběhů a hlavně něžného vypravování s nádhernou slovokresbou (díky nejen autorovi, ale i překladateli!)
Malý Daniel v příběhu vyrůstá obklopen knihami a jeho život se vplétá do příběhu života autora knihy pro něj vyjímečné. Je obklopen laskavými lidmi, kteří mají pochopení pro život, lidi, lásku i odvahu a sám se s jistými zaklopýtnutími stává mužem, kterému je stydno nebýt statečný, zvlášť, když má kolem sebe tak zajímavé lidské vzory.

30.08.2021


Knihkupectví u jezeraKnihkupectví u jezeraJenny Colgan

Jak tu někdo píše, jsem milovníkem knih a příběhů o dalších milovnících knih. Proto jsem další dílo Jenny Colganové, které volně navazuje na Pojízdný krámek snů, popadla a bez velkého rozvažování přečetla. Knihy v této alegorii na "Janu Eyrovou" mají však trochu omezený prostor. Spíš si přijdou na své milovníci romantických příběhů.
Dokonalé, jsou popisy skotské krajiny, počasí, lidí a jejich povah. Hned bych se vydala na cesty.

30.08.2021


ŠatyŠatyMegan Hess

Kniha obsahuje krásné ilustrace doplněné o krátké popisky. Je milým a líbivým pokoukáním pro milovníky módy.

30.08.2021


Tyrolské elegieTyrolské elegieKarel Havlíček Borovský

Přečteno kvůli čtenářské výzvě (a předtím kvůli maturitě a ještě kdysi dávno ze zvědavosti).
Patří to ke klasice, je to krátké, posměšné vyprávění ve verších o zatčení a převozu Karla Kavlíčka Borovského do Brixenu.
Autor s humorem a nadhledem popisuje absurdní situaci, do které se dostal.
Jestli číst? Je to povinné a navíc velmi krátké. A slova jsou poskládaná do tak nádherných ironických popisů a výrazů, že nebudete litovat.

30.08.2021


Chlapec na vrcholu horyChlapec na vrcholu horyJohn Boyne

Po přečtení anotace jsem se na knihu velmi těšila a trochu jsem se jí bála. Měla jsem obavy z tragického válečného příběhu, který mě rozpláče, vzbudí ve mně takové to pnutí v hrudi....dále SPOILER:
Příběh byl zajímavý; změna osobnosti z milého, citlivého malého kluka v nabubřelého, protivného puberťáka se sklony ke krutosti.
Vyprávění ale bylo jaksi neosobní a ploché. Při popisu nejhorších Pierrotových činnů jsem nebyla ani dojatá, ani napjatá. Ano, bylo to hrozné, byl z něho někdo, koho ani on sám nepoznával, avšak ve vyprávění chyběl náboj, něco, co by mě vtáhlo. Není to špatné, nicméně nadšení z přečtení se nedostavilo. Snad to budete mít jinak.

30.08.2021


Nebe, na němž nesvítily hvězdyNebe, na němž nesvítily hvězdyRainer M. Schröder

Komentář píšu po několika měsících po přečtení. A přesto si příběh vybavuji, stále ve mě zůstaly jeho ozvěny. A moc se mi líbil.
Dozvěděla jsem se o části historie, o které jsem neměla tušení. Překvapila mě úloha Britů, zdá se, že dříve stáli na jiné straně, než dnes. Přesto se mi tím vysvětlilo a ujasnilo. Mimo jiné i to, Jak přeživší druhé světové války vlastně dokázali jít dál, najít smysl života ve světě, ve kterém pro ně nikdo nemá místo. Leah i Jannek byli hlavní hrdinové svých životů, ale museli hodně bojovat, aby si to uvědomili a přestali se za to omlouvat.

26.08.2021


Aristokratka u královského dvoraAristokratka u královského dvoraEvžen Boček

Dokážu shrnout jednou větou: “smála jsem se, až mi slzičky tekly”.

Ano, pojďme si říct, že autor sérii zbytečně natahuje a prodlužuje a poslední dvě či tři knihy trpí “prázdným začátkem” knihy, ale ty závěry! Ty stojí za to.

26.08.2021


Tahle země není pro starýTahle země není pro starýCormac McCarthy

Zvláštní kniha, příběh, hrdina i autor. V knize je mnoho akce, napětí, mnoho naznačeného a mnoho nevysloveného. Akční příběh propletený myšlenkami o smyslu života a o tom, co je správné a co ne, aniž by autor sklouzl k poučování a plytkým frázím.
Je to směs, která čtenáře musí strhnout, zaujmout a upoutat. Díky autorovi.

26.08.2021


Mikulášovy prázdninyMikulášovy prázdninyRené Goscinny

Jestli je na světě někdo, kdo váhá, zda knihu pana Goscinnnyho číst..pak neváhejte, pojďte se seznámit s Mikulášem, jeho rodiči, roztomilými příhodami malého kluka a skvělými ilustracemi!
Pokud se nebudete smát od ucha k uchu, pak je na vině pouze Váš (ne)smysl pro humor. Tak s chutí do toho a užijte si každý řádek příběhů toho malého rošťáka Mikuláše.

26.08.2021


Velká čtyřkaVelká čtyřkaAgatha Christie

Mám paní Christie moc ráda, je báječná spisovatelka detektivek v domácím a rodinném prostředí, ale prostě není dobrá spisovatelka špionážních příběhů. Ani Hercule Poirotovi příběh nesluší a jaksi neodpovídá. Příběh neurazí, nicméně ke klenotům práce paní Christie nepatří (ovšem v porovnání s dnešní zběsilou literární produkcí stále skvělé).

16.07.2021


1