honza66
komentáře u knih
Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
Fascinující kniha. I pro člověka, který o holocaustu přečetl desítky knih, má Jiskra života zase další dimenzi a mimořádnou poutavost. Remarque je zručný spisovatel, napsal skvělý, drsný, srdcervoucí, dojemný avšak zároveň profesionálně vystvavěný román. Právě tím je o dost jiný než memoárové knihy přeživších. I proto stojí za přečtení a platí, že neztrácí nic ze své síly ani po téměř 80 letech.
Dědina
Petra Dvořáková
Velmi povedená kniha: realistická, normální, uvěřitelná. Přesné charakteristiky, výborné postřehy a perfektně vykreslená mentalita vesnice a rodinných a sousedských vztahů. Jestliže za mistra "vesnického" románu považuji J. Hajíčka a za mistryni "rodinného" románu zase P. Soukupovou, tak Petra Dvořáková se touto knihou směle zařadila mezi ně.
Soumrak dne
Kazuo Ishiguro
Není náhoda, že autor je držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Vykreslit pohnutý, hluboký a silný příběh na relativně malé ploše a v podstatě banálními slovy pedanstkého vypravěče - majordoma, je velké umění. Ač kniha na první pohled jako žádné velké umění nepůsobí, jako celek je úžasná.
1984
George Orwell (p)
Přečetl jsem dvakrát - jako cca 18-ti letý a teď ve "zralém věku" po dvaceti letech. A dojem zůstává stejně dobrý, což se mi stává málokdy a v mých očích to svědčí o nejvyšší kvalitě knihy. Tak výstižně popsaná beznaděj, strach a bezmoc a zároveň naivní pokus to zkusit.... zatím jsem nikde jinde nečetl lepší, orwell své stihomamy uměl podat přesně.
Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Ziburovy cestopisy jsou zárukou kvalitní, zábavné a chytré četby. Jeho nejnovější kniha o cestě po Evropě mi přišla ještě o kousek lepší než knihy z exotických cest po Arménii, Číně nebo Turecku. Možná je to právě tou blízkostí a relativní obeznámeností s procestovanými zeměmi a životem v nich. A možná je to i tím, že jak autor stárne (resp. má více zkušeností :-), tak získává ještě větší nadhled a schopnost vše zábavně zachytit a popsat.
Magor a jeho doba
Marek Švehla
Skvělá kniha, velmi čtivě, detailně a poutavě sepsané osudy IMJ. Velmi přesně vykreslená je i celá doba a undergroundová scéna od 60. let až do současnosti. Kniha, kterou si Magor rozhodně zasloužil, gratulace autorovi k mimořádně kvalitně odvedené práci.
Po nás potopa
Josef Toman
Skvěle napsané, takový cit pro jazyk se nevidí často. V kombinaci s mimořádně zajímavým ztvárněním ducha antického Říma, kontroverzních postav císařů Tiberia a Caliguly i běžných Římanů je román Po nás potopa bravurním dílem klasické literartury.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Kniha je výborná, originálně a kvalitně napsaná. O tom není pochyb a přečetl jsem ji jedním dechem.
A velkou radost mám z faktu, že kniha s tématem 2.sv. války, nacismu a antisemitismu se stane světovým bestsellerem. Přinejmenším to znamená, že to s lidma není úplně ztracený...
Dívka v pavoučí síti
David Lagercrantz
Slabounký odvar původní trilogie. Zápletka i děj postrádají jakýkoli původní nápad, zhruba po třetině knihy je tak nějak jasné, jak to celé dopadne a bohužel to tak opravdu dopadne. Postavy, které v původní trilogii byly něčím zajímavé a originální, jednají v této nastavované kaši šlablonovitě, a – navzdory neustálému zdůrazňování jak jsou všichni téměř geniální - nelogicky a pitomě. Lisbeth působí jak karikatura sebe sama, taková sloučenina Terminátora s Jamesem Bondem, ovšem bez vtipu a nadhledu. O ostatních postavách je pak úplně zbytečné mluvit, u těch autor už totálně rezignoval na jakoukoli psychologii.
Kniha jen parazituje na Larssonovi a neměla být nikdy napsána. Autor by se měl vrátit k psaní životopisů fotbalistů, tam to bude ok.
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Po skvělém Muži jménem Ove, kde v podstatě všechny postavy byly zajímavé, originální a hlavně uvěřitelné, je Babička velké zklamání. Charaktery hlavních postav jsou uvěřitelné jen obtížně a konají v nesouladu s tím, jak jsou autorem vykresleny. Samotná dějová linka a fantasy odbočky mě také nezaujaly, ale budiž - to už je věcí individuálního vkusu. Takže: Snad kromě jazyka, který si zachoval čtivý tón, je Babička oproti Ovemu velký propad.
Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
Zhruba do poloviny knihy jsem měl pocit, že jsem našel důstojného nástupce G. Orwella a jeho románu 1984. Přesně a mrazivě vykreslená atmosféra stalinské diktatury, výborně popsané realistické postavy. Bohužel, pak si autor patrně řekl, že musí napsat bestseller a začal knihu plnit superakčním dějem a nevěrohodným, občas zcela na hlavu postaveným chováním hlavních postav.
Takže na poměry běžného thrilleru nadstandardní, jinak ale zahozená šance - Orwell zůstal na svém trůnu zcela nedotčen.
Příběh umění
Ernst Hans Gombrich
Skvělá kniha o umění od starověkého Egypta, antického Řecka přes renesanci až k Picassovi a spol. Výborně napsáno a ač jde o literaturu faktu, čte se to jak napínavý příběh. Pro mě, jakožto nadšeného laika, zatím jednoznačně nejlepší kniha o umění. A jeho postřehy o snobech by se měli přidávat ke vstupence v každé galerii...
Politika jako absurdní drama
Jiří Suk
Jeden z nejlepších pohledů na osobu VH a jeho roli. Autor přistupuje k VH jako historik, bez nekritického zbožštění či naopak zaujatého hanění. Pasáže z revolučního času vykreslují Havla mnohem více jako technologa moci než jako "pravdoláskařského" idealistu, čímž je kniha o to více zajmavější a svým úhlem pohledu objevná.
Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla
Hannah Arendt
jedna z klíčových knih v pohledu na holocaust, která ve své době vyvolala velký poprask, autorka byla obviňována, že snižuje míru provinění Eichmanna. Já si to nemyslím, i bez velkých slov dokázala v knize výborně popsat, jak přemýšleli a pracovali nacističtí důstojníci.
Zločin na Bezdězu
Vlastimil Vondruška
Ač mám většinu produkce V. Vondrušky rád a jako oddechové čtení to patří na vrchol ve svém žánru, tak tato kniha se nepovedla. Nepřehledná a zmatená zápletka, občas nelogicky jednající postavy, ale hlavně vysloveně odfláknutý konec, kdy je rozřešení předchozích 280 stránek scuknuto do pár odstavců. Škoda.
Tigrid, poprvé
Pavel Kosatík
Výborná a komplexní kniha. Tigrida ani neadoruje, ani za každou cenu nekritizuje, ale snaží se informovat, věci pochopit, ukázat v kontextu a popsat. Kosatík opět prokázal, že patří mezi naprostou špičku historické publistiky a literatury faktu u nás.
Trosečníci polárního moře
František Běhounek
Je až neuvěřitelné, čím vším si museli trosečníci projít a co museli vydržet. A dle Běhounkovy knihy si u toho dokonce uchovali zdravý rozum a občas i dobrou náladu. Klobouk dolů. Před tím osudem i před knihou.
Sedm let v Africe: Příběh českého syna nigerijského krále
Obonete S. Ubam
Obiho vzpomínky na africkou misi se čtou jako akční román, akorát s vědomím, že všechno je to skutečnost a odehrává se to v reálném životě a nikoli ve fantazii spisovatele. Klobouk dolů před autorem, jeho vytrvalostí a zaťatostí a mnohdy i velkou odvahou.
Příběhy skutečné odvahy
Bear Grylls (p)
Výborná kniha drsných, mnohdy drastických až krutých příběhů o lidské statečnosti a touze přežít. Zejména ze zážitků Evropanů zajatých v arabských pouštích ve středověku či ze vzpomínek válečných zajatců z Asie z 2.světové války se svírá a chvílemi i zvedá žaludek. Jednotlivé příběhy mají spád, kniha se čte sama.
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Jako vždycky v případě oddělení Q: je to velmi dobrý, vlastně téměř skvělý, jen tomu něco málo chybí. A to málo je uvěřitelnost. Ty dějový kotrmlece a osudový a rádobynáhodný propojení jsou tak velký, že prostě si prostě říkáte, že to možná snese kniha, ale v realitě by to bylo všechno bylo trochu jinak. Paradoxně to je asi ten moment, který pomáhá vydržet číst příběh otřesného až nesnesitelného rodinného utrpení, což speciálně u této knihy platí dvojnásob.