Jiskra života

Silně humanisticky akcentovaný román je obrazem života v jednom z německých koncentračních táborů, kde byli internováni nemocní vězňové. Autorův pohled za dráty této továrny smrti nic nezakrývá, nezatajuje, netlumí. Děj se odehrává na počátku jara 1945, kde již ani vězňům nezůstávají utajeny příznaky blížícího se konce v... celý text

Silně humanisticky akcentovaný román je obrazem života v jednom z německých koncentračních táborů, kde byli internováni nemocní vězňové.

Autorův pohled za dráty této továrny smrti nic nezakrývá, nezatajuje, netlumí. Děj se odehrává na počátku jara 1945, kde již ani vězňům nezůstávají utajeny příznaky blížícího se konce války. Nacisté se stávají ještě bezcitnějšími, člověk je v těchto podmínkách pouhou lovnou zvěří, ale všichni vězňové přesto do poslední vteřiny svého života doufají, že toto peklo nakonec přežijí. Silné dílo končí osvobozením tábora. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/35474/jiskra-zivota-M0Q-35474.jpg 4.71100
Originální název:

Der Funke Leben (1952)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (119)

Přidat komentář
PavlineCZka
17. srpna

Moje druhá kniha od Remarqua, vždy se jedná o velmi silný příběh. Přestože se jedná o příběh z koncentračního tábora, je úžasné sledovat houževnatost a přizpůsobivost lidí v nejtěžších okamžicích života.

lucik2773
06. srpna

Není potřeba nic dodávat, jméno autora mluví za vše.

eenka
03. srpna

Nuž knihu som čítala pred mnohými rokmi, dodnes z nej mám hrozný pocit - ale to preto o čom tá kniha vlastne je. vtedy ešte ako mladá žaba som o koncentrákoch veľa nevedela ani sa o ne nezaujímala. Po prečítaní knihy som zostala ako obarená a prestala som čítať knihy, ktoré napísal Remarque ( nemám rada smutné konce). To však nič nemení na tom, že kniha je tou, čo zanechala vo mne stopu do dnes a to je hádam viac aj 30 rokov čo som ju čítala. A možno práve vďaka tejto knihe som sa o tému holokaustu a koncentračných táborov začala zaujímať viac. A keď som navštívila poľský Oswiencim, príbeh sa mi vrátil. A napriek snahe nedokážem pochopiť ako bolo možné dopustiť takéto hrôzy. Fiktívny príbeh s reálnym základom - čítate s hrôzou a predsa neviete prestať. Ja by som túto knihu zaradila tiež medzi povinné čítanie stredoškolákov - ide tému a o niečo čo sa nesmie zopakovať a mladá generácia by sa o tom mala dozvedieť, aby história bola varovaním do budúcnosti.

katy238
02. srpna

Silný příběh o vůli žít, touze přežít a o otázkách, co může být potom. Těžký, ale nádherný příběh.

Bolomsson
07. července

Tak zde bohužel nepůjdu s davem a musím říci, že z knihy mám rozporuplné pocity. Buď je to tím, že o koncentračních táborech už mám leccos načteno a shlédnuto nejméně tucet dokumentů nebo mi kniha jednoduše až tak nesedla. Neříkám, že je to špatné čtení, to rozhodně ne, ale nemohu se zbavit dojmu, že je to kniha, ve které jsem nenašel nic, za co by měla být oproti jiným dílům s podobnou tématikou tak velebena a stavěna do popředí. Zkrátka nezaujala. 3*

SnoopyMa
09. června

Velmi silná kniha, která ve vás zanechá stopu ještě hodně dlouho poté, co ji přečtete.

niknikita
01. června

Netřeba slov, třeba číst Remarqua.

dagmar5477
01. června

Za mě nejlepší kniha od Remarqua.

Pavelina
23. dubna

Rozhodně nejsilnější autorova kniha. Zcela vybočuje ze zbytku tvorby, který je vesměs jednotvárný... Naturální popis koncentračního tábora. Číslo 509 najednou získává nový rozměr, něco jako pohádková 3 nebo tajemná 13.
Kdysi jsem ji měla půjčenou z knihovny, byla silně cítit tabákem. Tabákové slzy se střídaly s těmi dějovými. Rozhodně by měla tato kniha vystřídat ve školní povinné četbě Na západní frontě klid... Už kvůli mementu...

DennisMoore
17. dubna

Na některé knihy se prostě nezapomíná. Už je to několik let, co jsem Jiskru života četl, ale děj si vybavím tak podrobně a do detailů, že na mě zkrátka musela zapůsobit opravdu silně. Tím hnusem, tou zrůdností, tou nadějí a tou vůlí žít. Pokud ji někdo nedokáže dočíst do konce, nedivím se. Horší by bylo, kdyby ji dočetl a vůbec nic to s ním neudělalo.

tygřík2
15. dubna

Pro mne nejsilnější dílo tohoto autora. Jedna z mála knih, které mne opravdu vyděsily. Nemohla jsem tehdy pochopit, proč se lidé k sobě takhle chovají. ( To jsem nepochopila dodnes.) Není to lehké čtení, i když je napsáno skvěle.

Silmarien
06. dubna

Pripadám si ako keby som objavila Ameriku.
Veď ja som vedela, že Remarque je dobrý. Na západe nic nové bola jedna z naj kníh zo školského povinného čítania. Traja kamaráti ma vtedy až tak nedostali, nedočítala som ich... možno to bol ten dôvod. Na túto knižku som našla odporúčanie v jednej skupine o knihách.

Príbeh posledných týždňov jedného koncentračného tábora pred oslobodením. Príbeh tých, ktorí prežili v táboroch najdlhšie. Príbeh tých, ktorí už vedeli "ako to chodí", príbeh o tých, ktorí už nedúfali, len sa mechanicky naučili starať ako skupina o seba... príbeh o tých, ktorí zrazu zacítili šancu. Šancu, že po tých rokoch príde koniec.
O tých to je.
Ale je to aj o tých, ktorí boli na druhej strane, pre mňa veľmi dobre vystihnuté uvažovanie niektorých nacistov.
Napísane je to pútavo, bez zbytočne dlhých opisov, ale ani príliš sucho a stroho. Nie je to ani príliš zromantizované ani príliš beznádejné.
Jednoducho výborné.

P. S. Nechápem, prečo to nikdy nevyšlo v slovenčine, podľa mňa by to pre stredoškolákov bolo znesiteľnejsie (a zaujímavejšie) sústo ako Traja kamaráti.

intelektuálka
14. března

Dala jsem ji do přečtených, ale přiznám se, že tolik hrůzy jsem nestrávila. Jediný Remargue, kterého jsem zatím odložila.

Dáduše
05. března

Strašlivý popis lidské krutosti a zloby. Příběh je vyprávěn velice naturalisticky. Mrazilo mne z toho,že hlavní hrdina byl pouhé číslo 509 ve světě,kde člověk je méně než věc. Po druhé knize přidávám autora mezi oblíbené. V budoucnu určitě přečtu znovu. I když,co se týče tématu holokaustu a koncentračních táborů,nejvíce mne zatím dostal "na kolena",až k slzám pan Lustig....

martina.culik
24. února

Už první větou mě zamrazilo "Kostlivec číslo 509 zvedl lebku..." a dál už jsem se od knihy neodtrhla, dokud jsem nebyla na poslední stránce, Velice dobře a naturalisticky napsané. Autor nebere žádné ohledy a vše líčí zcela bez obalu a přiklášlení.

Mišulenka
07. února

Naturalismus bez příkras. Žádné zbytečné omáčky. Jen surový hnus všude kolem.
I když jsem už knihu kdysi četla, stejně mě ohromila dvou úderností a chladným strachem.
Nemá smysl moc se rozepisovat, tohle téma pro mě vždycky zůstane hlubokou morbidní fascinací a Remarqův styl vyjadřování jen podtrhuje tu strašlivou hrůzu.

Musím vložit pár citací, které mě chytly za duši.
... Byl sám překvapen, že už nemá strach, ačkoliv si byl vědom, že jej Handke má v hrsti; ale všechny ostatní pocity překonal náhle jiný, silnější: nenávist. Nebyla to ta kalná, slepá a nízká, tak obvyklá v táboře, každodenní malicherná závistivá nenávist, kterou pojímal jeden zbědovaný a vyhladovělý tvor k druhému kvůli nějaké výhodě či nevýhodě, - ne, cítil chladnou, jasnou, vědomou nenávist, a pocítil ji tak silně, že sklopil oči, protože se domníval, že by to Handke jistě poznal...

... "... Člověk může myslet jen na nejbližší nebezpečí. Vždycky jen na jedno. A brát jedno po druhém. Jinak by se zbláznil."...

... "...509 říkal, že to není pravda, když to člověk vnitřně neuzná. Zprvu jsem tomu nerozuměl. Teď už vím, co tím myslel. Nejsem zbabělec a ty nejsi děvka. Všechno, co nám udělali, nic neznamená, dokud se tak necítíme."...

st18321
07. února

Skvělá kniha. Zajímavé osudy postav a do detailů popsané nelidské prostředí a brutální metody SS. Knihu jsem přečetl jedním dechem a ani na okamžik jsem se nenudil. Pro mne jedna z nejlepšír knih od EMR

čuřil
29.12.2016

Opět plný počet. Sice z toho co jsme schopni mrazí, ale tato kniha stojí zato - doporučuju!!!

kara
26.11.2016

Skvělá!

Zuzzzka84
08.11.2016

kniha výborná, rozhodně doporučuji. Každopádně po ní zůstává takový znepokojující pocit, čeho všeho jsou lidé schopni.

sylva8672
18.09.2016

Tuto knihu jsem četla již před několika lety a rozhodně patří k mým nejoblíbenějším a chystám se k ní co nejdříve vrátit. Remarqua miluju pro jeho schopnost dokonale popsat pocity a situace účinkujících, ale přitom je to vždy věcné a nijak zbytečně zdlouhavé, jako to často bývá v jiných knihách. Tuto knihu jsem doslova přečetla jedním dechem, uronila u ní slzy, ale přes to ve mě zanechala velice silný a hezký pocit. Myslím si, že by si ji měl přečíst každý, koho alespoň trochu zajímá, co se tu před mnoha lety odehrávalo. Příběh je popsán tak úžasně a poutavě, že člověk naprosto vše prožívá s hlavním hrdinou, jako by tam byl také.

Pelerine
13.09.2016

Úžasně napsaná kniha. Od začátku tak odosobněná, že člověk téměř hmatatelně vnímá ten útlum veškerých pocitů postav, postupné otevírání se naději a poslední boj o život...Pro mě jednoduše dokonalé.

Terezka17
02.08.2016

Měla na mě a mojí psychiku velký vliv stejně jako většina děl od Remarqua.

prochajda
21.07.2016

Fakt výborná kniha, skvěle popsaný život v táboře Mellern, nelidské zacházení a podmíky v táboře, týrání, mučení, zoufalství, ponižování a doslova boj o kůrku chleba. Opravdu strhující čtení včetně popisů vedoucích a dozorců.

Baushka
14.07.2016

Silný příběh, plně nabitý emocemi, morální rozkol. Jako jiné E.M.R. knihy i zde jsou jasné strany dobra a zla, ale současně i varování, že se "nyní dobré" může snadno přehoupnout na opačnou stranu, zvolí li se špatná cesta, způsob...

AcheriDeveraux
09.07.2016

Tato kniha na mě měla největší vliv že všech mých četných knih. Bylo to pro mě až neskutečné, jak semnou dokázala pohnout. Během čtení jsem zažila spoustu opravdových pocitů a chvíle na které nezapomenu. Remargue je jednoduše autor, který umí napsat knihy které vás vytáhnou a vy nemůžete přestat číst, za což mu patří obrovský dík.

lenka0461
27.06.2016

Kniha popisuje situaci v táboře Mellern během 2. světové války. Přeživší vězni zatím sice neztratili život, ale ztratili sami sebe. V knize jsou popsány podmínky, které v táboře panovaly, a charaktery lidí, kteří zde byli vězněni. Autor popsal, jak se například z vězňů, kteří se starali o pořádek v táboře a měli tak trochu moci, stali krutí věznitelé jako ze členů SS. Příběh je velmi silný a to hlavně díky naději, kterou vězni začínají opět cítit s blížícím se koncem války.

ivona6995
13.06.2016

Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Jen si na příběh vzpomenu a mám husí kůži i po tolika letech...

Langosh
19.05.2016

Nádherná kniha! Jedna z nejlepších, jaké jsem četl. Remarqův styl se mi velmi líbí. Příběh je napínavý, poutavý, nelze se odtrhnout od čtení a protože jsem nečetl další komentáře, nevěděl jsem, jaký bude konec, kdo přežije a kdo ne. Člověk je vtažen do děje, do atmosféry děje, prožívá emoce spolu s hrdiny.

Jana_Z
16.04.2016

Těžké téma, které nám Remarque předkládá s obdivuhodnou lehkostí. Kniha se čte sama. Je naprosto celistvá, nic jí nechybí ani nepřebývá. Jednoduše geniální dílo. Pomůže nám nezapomenout.