Cesta zpátky

Cesta zpátky https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/350/bmid_cesta-zpatky-EKW-350.jpg 4 989 98

Jeden z Remarquových válečných románů, který volně navazuje na "Na západní frontě klid" a dovypravuje příběh vojáků po návratu domů. Jde o příběh skupinky vojáků, pocházejících z jednoho města, jež se po skončení I. světové války vracejí zpět do svých domovů. Jsou plni optimismu a doufají, že vše bude tak, jak si představují. Cestou z bojišť potkávají americké vojáky a vidí, že válka byla dopředu rozhodnuta, neboť Američané mají dokonalé vybavení, dostatek jídla atd. a oni zatím nemají co jíst a jejich šaty se na nich doslova rozpadají. Posledními, zcela zbytečnými, obětmi války jsou vojáci, kteří se tak těší domů, že se snaží dostat do přeplněného vlaku a cestou z něho spadnou, či je něco srazí a zabije. Všichni vojáci se tak těší domů, že ani neregistrují nepohodlí vlaku. Když konečně dojedou domů, připadá jim celá válka zbytečná a vojákům se vybavují staré vzpomínky a vše příjemné, co zde prožili. Byla tato válka opravdu nutná? Zabíjet mnoho lidí, přijít o mnoho přátel, vidět utrpení raněných - vše to nemuselo být, kdyby jen lidé se snažili dohodnout. V jejich domovech je čeká veliké překvapení. Zjistí, že se hodně za dobu války změnili, nemůžou si kdekoliv vzít to co chtějí, jak to ve válce dělali. Též se nedokáží chovat jako ostatní, neboť válka je tak silně poznamenala, že na ni nemohou za krátkou chvíli zapomenout. Nezáleží, zda někdo v afektu někoho zabije, či se někdo zblázní nebo spáchá sebevraždu, všechny tyto činy jsou v dozníváni války, kruté a zbytečné. V poválečném Německu se rozmachuje šmelinářství a všelijaké “černé" obchody. Ve válce si byli všichni vojáci rovni a také díky tomu si perfektně rozuměli a domnívali se, že jejich přátelství je skálopevné. Po ní se ale začíná dbát na sociální postavení, což vede k nenávisti, nepřátelství a častým sporům. Nejkrutější je zklamání některých vojáků, kteří se celou válku těší domů, ale po jejich návratu zjistí, že je manželky opustily s někým jiným. Normálním se také stává hlad, který snad nepociťují jen ti bohatí a lidé venkova. Také proto jezdí mnoho lidí z měst na venkov doslova žebrat o trochu jídla, což je ovšem nelegální a tak se stává, že jídlo, které vezou své rodině jim zabaví četníci. Proto se také mnoho vojáků uchyluje na venkov, kde zastávají různé práce, závislé především na jejich vzdělání. Posledním ránou je sebevražda bývalých přátel z války, kteří psychicky nezvládnou tíhu celé doby a spáchají sebevraždu. Celá kniha je vlastně zamyšlením nad válkou a době následující. Zda se opravdu bojovalo za “dobrou věc" či snad jen z rozmaru generálů.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Válečné

Vydáno: , Ikar (ČR)
Originální název:

Der Weg zurück , 1931


více info...

Komentáře (98)

Komentáře 98 Recenze 0

felixrr
felixrr
13.12.2023 5 z 5

Výborné a velmi působivé dílo. O válce jako takové už jsem toho přečetl víc, tak možná právě proto na mě výrazně zapůsobily ty následky.

Kabuky
Kabuky
25.11.2023 5 z 5

Opět vynikající čtení.


Ronny97
Ronny97
20.10.2023 5 z 5

Stejně jako Na západní frontě klid se mi i tato kniha velmi líbila. Téma samozřejmě těžké, u některých scén se mi dělalo špatně, ale je potřeba číst i takové knihy.

Kamčučák
Kamčučák
21.09.2023 5 z 5

Skvělá kniha. Pan Remarque byl úžasný spisovatel. U této knihy jsem se dokázala vžít do děje, jako bych byla s klukama. Z knihy mám silný zážitek. Doporučuji.

betička
betička
19.09.2023 5 z 5

Kniha, kterou by měl číst každý. Já už ji četla 2x :-)+
Je tu opět zbrazeno jak rozhodnutí několik málo lidí, jejich neústupnost, stižádost atd. ovlivní životy miliónů lidí.
Mladí kluci, většinou studenti střední školy, byli vytrženi ze svých životů a starostí, které odpovídali jejich věku a byli hozeni do vražedné mašinérie. Viděli nestutečné zrůdnosti, zažili boj o holý život atd. a po letech strádání a válečných hrůz se od nich najednou očekává, že se vrátí do normálního života a začnou žít tam kde před válkou ... ale to nejde .... Maminky v nich vidí ty šikovné chlapce, které vyprovázeli před lety, se slečnama najednou nenachází společnou řeč, nedokáží se bavit o banálnostech, nemají s kým sdílet své strachy, své zážitky ...

soupik2012
soupik2012
05.09.2023 5 z 5

Přežít 1. světovou válku, bylo pouhým prvním krůčkem k tomu, aby se člověk mohl znova zařadit do běžného civilního života. A přestože 2. světová válka přinesla mnohem více lidských objetí, tak dostat se z následků přežití té první, bylo podle mě mnohem složitější. Proto je pro mne naprosto nepochopitelné, že vůbec došlo k té druhé. Pan Remark sepsal další neskutečně pravdivou výpověď, která by teoreticky měla veškeré lidstvo od dalších válek odradit. Proč tomu tak není, je pro mne obrovskou záhadou. Možná lidé málo čtou, možná nevěří tomu co čtou. Možná to prostě jenom nejsou lidé. Audiokniha, kterou naprosto perfektně načetl pan Pavel Batěk, ještě násobí již tak hutnou atmosféru tohoto příběhu.

Timkim
Timkim
25.08.2023 5 z 5

Velmi smutné poslouchání o dětech / mužích, kteří si odnesli z bojů více než chtěli a předpokládali, že budou opěvováni jako hrdinové......bojovali za vlast, za ideály, až zjisili, že nic není tak jako bylo.

HollyUndead
HollyUndead
22.06.2023 5 z 5

Zatím jsem všechny knihy od E. M. Remarqua, které jsem četl (Tři kamarádi, Černý obelisk, Na západní frontě klid, Čas žít, čas umírat, Jiskra života a Zaslíbená země), hodnotil 5 hvězdičkami. V této tendenci budu pokračovat i u knihy Cesta zpátky. Ani pořádně nedokážu vysvětlit, čím přesně mě každá Remarquova kniha dostala. Nyní to byl příběh o mladých mužích, kteří si prošli strastmi války, ale přišel mír a oni se musí vrátit zpátky do života. Návrat je jiný, než očekávali. Každý, kdo by rád soudil vojáky, nebo obecně lidi, kteří si prošli válkou či válečným obdobím, by si měl tuhle knihu přečíst, protože ne všechno je tak, jak si představují. Dokud se s tím člověk nesetká, nedokáže poznat, co se těm lidem honí hlavou. Tato kniha alespoň částečně odpovídá na otázku, co ti lidé při návratu mohou cítit nebo prožívat.

uzivatel6305
uzivatel6305
17.03.2023 4 z 5

Je to prostě pokračování, ale pořád Eriček. U něj je to pořád taková ta směsice naprosté reality a citů, taková ta pořád sranda a najednou ta ohromná citová hloubka. Jde o zpověď kluků vracejících se z prohrané války do zadlužené země, zpověď dětí vracejících se jako muži mezi lidi a příbuzné, kteří je naprosto nechápou. Válka se stala jejich pevnou půdou pod nohama a teď se vracejí do neznáma, mezi cizince, do něčeho, co je již nikdy nemůže naplňovat a každý z nich se s tím vyrovnává po svém. Konec je prostě geniální. Moc doporučuji, ale určitě až po přečtení Západní fronty.

Jen_procházím
Jen_procházím
13.03.2023 5 z 5

Skvělá kniha. Jen mi při čtení vadilo, že se moc nedalo orientovat kdo má jaké jméno a příjmení- Albert vs Adolf vs Alfréd vs Arnošt... Ostatně i při střelbě v lokále sem to prvně pochopil tak, že střílel Adolf kvůli své milé a ne Albert, až tak sem byl zmatený. Možná to je záměr, ukázat vojáky jako jednu masu, jako hromadu charakterů. Pro mě je to ale příklad jak něco nepsat, při druhém čtení si celou partu pěkně vypíšu na papírek. Závěr knihy byl hodně smutný, ale to je autorova klasika.

Ristridin
Ristridin
05.12.2022 5 z 5

Sláva, bída, hrdinství, hnus a otřesné zážitky ze zákopů popsal Remarque ve svém známějším díle a obecně se píše o takových věcech všem autorům snadněji.
Uchopit však a popsat osudy “šťastných” přeživších je něco, co podle mě popsal Remarque v této knize skvěle.
Válce je prostě třeba se vyhnout vždy, následky si její účastníci nesou po celý život. Někdo na situaci následně zbohatne, někdo ne, ale už nic nebude jako dříve.

Patapuf
Patapuf
26.09.2022 4 z 5

Panebože to bylo ale těžké čtení.... je to klasický Remarque... je to smutný, depresivní a končí to špatně.... zase na druhou stranu píše o válce a tam moc veselých věcí není... na druhou stranu to má velký přesah.... bohužel lidi jsou nepoučitelní... přitom v téhle knize to je... válku nelze vyhrát.... prohrají všichni, i ti co přežijí... zranění jsou všichni, akorát u většiny to není vidět na pohled....

Maki21
Maki21
15.09.2022 5 z 5

(SPOILER) Kniha je hodně psychologická, pojednává o tom co se stane když najednou skončí válka a chlapci se vrátí domů. Nejenže je doma nevítají protože třeba ani nepočítali s tím že se jejich synové ještě objeví, ale po první světové válce v Německu nastala hospodářská krize a sami lidé ani neměli co jíst tím pádem živit další členy rodiny bylo těžší. Kniha funguje jako nádherné zamyšlení o zbytečnosti válek a o tom co mají dělat vojáci kteří jí přežijí a jak se z psychických důvodů nemohou zařadit zpět do normálního života.

Hakate
Hakate
28.08.2022 5 z 5

Válečná literatura není úplně mým šálkem kávy, ale knihy od Ramarqua mám velmi ráda. Považuji za nejlepší knihy hotovo období. Knihy mají velké poselství, skvěle se čtou a příběh ve Vás zůstane již na pořád. Kniha navazují na Západní frontě knih není výjimkou.

Mirek854
Mirek854
04.07.2022 5 z 5

Skvělý román volně navazující na knihu Na západní frontě klid a v mnohém možná i předčí. Zatímco Na západní frontě klid je díky povinné četbě snad každému znám, Cesta zpátky už tolik ne. Myslím, že by jej měly školy zařadit také mezi povinnou četbu. Aktuálnost románu dokládá i současné dění v Evropě. Remaraque se zde zamýšlí a prostřednictvím svých hrdinů popisuje "co bylo pak", když válka končí a je vyhlášen mír. Přeživší a ranění na těle i duchu se vrací "domů". Krásně napsané... doporučuji. Mám snad jen jednu poznámku k překladu. Kvituji, že se nakladatelství Euromedia rozhodlo vydat Remarqueovo dílo v novém vydaní, ale není mi jasné, proč šli novým překladem? Stejně jako román Na západní frontě klid skvěle přeložil Bohumil Mathesius a poté František Gel (dosud asi nejčtenější překlad), tak román Cesta zpátky František Gel krásně přeložil a nevím, proč tak známého a uznávaného autora a i překladatele znovu překládat?

Hakl54
Hakl54
01.07.2022 4 z 5

Smutné čtení a nejhorší je, že se historie stále opakuje a lidstvo se nepoučí a dál ničí vzácné životy.

Klára90
Klára90
08.02.2022 5 z 5

Příběh o tom, jak se nedobrovolně z mladých chlapců stali životem ošlehaní chlapi a to je od toho předělu dělí jen 2 - 3 roky. Za mě velmi smutná kniha plná nepochopení a zmaru z návratu vojáků do běžného světa a společnosti, která absolutně nechápe. Nejde pořádně nějakým hodnocením shrnout, jaká kniha je a co jsem si z ní vzala. Je to kniha plná krásných, hlubokých myšlenek. Zpracovat si to musí každý sám, ve svém nitru…

Fidorr
Fidorr
17.11.2021 5 z 5

Velmi smutné čtení, je hrozné s jakým nepochopením se museli potýkat navrátivší vojáci domů z bojů za svou vlast, za vlast pro kterou byli ochotni zemřít, které obětovali život do kterého už se po tom všem prostě není možné vrátit. Zjištění, že obětovali všechno pro lidi kteří se k nim obrátili zády a považovali je za neschopné vyvrhele musí být něco nepředstavitelného. A já se ptám… Bylo by to teď jiné? Ani náhodou, lidé jsou neponaučitelní.

JiriCh
JiriCh
17.11.2021 5 z 5

Tak tohle bylo hodně dobré. Mě to přišlo možná ještě lepší, než (známější) Na západní frontě klid. Je tam také mnoho vyprávění o děsech války (granáty trhající končetiny a střeva lezoucí ven z břicha...) ale hlavně mnoho absurdních situací po návratu vojáků domů (matka vyčítající navrátivšímu synovi, že přivezl zničené ponožky z nejlepší vlny, které mu poslala na frontu, nebo učitelé věřící tomu, že vojáci opět usednou spořádaně do školních lavic jako poslušní studenti). Vyprávění o ztracené generaci, smutné čtení.

Hani77
Hani77
05.06.2021 5 z 5

Kniha je snad ještě smutnější než Na západní frontě klid. Nikdy mě nenapadlo, jak to měli navrátivší vojáci těžké. Setkávali se s nepochopením a mnozí nemohli najít své nové místo ve společnosti. Mnozí se velice změnili. Když se pak setkali, byli už někým jiným díky oblečení nebo tomu, čím se stali.

"Co nedokázala smrt, daří se životu. Rozděluje nás. "

Velice mile mě překvapilo, že kniha vypráví o vojácích stejné roty jako Na západní frontě klid, dokonce zmiňuje i padlé kamarády-Katczinského, Paula Bäumera atd.

"Je těžké se loučit - ale vracet se je někdy snad ještě těžší."