Soumrak dne

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Pozoruhodný román anglického autora japonského původu, v němž hrdina zdánlivě banálního vyprávění a aktér upjatých zdvořilých dialogů vzpomíná na léta své služby anglickému lordovi, který se z idealismu nechal manipulovat Němci v meziválečném období, a tak vlastně ublížil svému národu. Majordomus, důstojný pedant vždy servilně přijímající názory svého pána, prochází katarzí a hledá odvahu k nalezení srdečnějšího vztahu ke svým bližním, zejména k novému pánovi – Američanovi. Stylisticky vybroušené dílo v sobě nese stopy japonského smyslu pro detail. Bylo odměněno Bookerovou cenou....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/42_/42802/soumrak-dne-42802.jpg 4.2249
Orig. název:

The Remains of the Day (1989)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Volvox Globator
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (56)

Kniha Soumrak dne

Přidat komentář
ddkk
13. února

Nejprve jsem kdysi viděla skvělý stejnojmenný film s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompson. Byl vynikající. Strašně smutný a donutil k zamyšlení.

A kniha je stejná. Je o tom, jak způsob života a myšlení v extrémně konzervativním prostředí britské šlechty dokázal doslova zmrzačit psychiku těch, kdo jí oddaně sloužili. Je o tom, jak taková oddanost dokázala úplně likvidovat osobní život majordomů, hospodyň, lokajů a všech těch, kdo na sebe převzali úděl sloužit svým pánům do roztrhání těla. Nic si nemyslet, o ničem nepřemýšlet, zapomenout na sebe a své blízké....

Kniha je psaná formou jakési osobní vzpomínky majordoma jedné z anglických šlechtických rodin, která si navíc "zadala" svou angažovaností ve prospěch Němců před nástupem nacistů k moci. Ani tato doslova skandální okolnost nepřiměla oddaného sluhu svého bývalého pána ani v duchu kritizovat. Jeho výchova i jeho celý život, který byl vyplněn jen prací, ho úplně zbavil vlastní osobnosti, samostatného myšlení a veškerých emocí. Přesto ho několikrát v životě oslovila milující bytost, on sám však nikdy nebyl schopen žádné očekávané odezvy...

Kniha možná není pro každého, ale doporučuji ji, stejně tak jako stejnojmenný film.

animovanej medv
11. února

Kniha je krásná a vskutku stojí za přečtení. Vyprávění je něžné a jen na místech, je dle majordoma třeba, je kladen důraz. To je v místech, kde se mluví o tom, co to znamená důstojnost. Dost mi to připomínalo Saturnina, ačkoli to není vůbec humorná knížka. A není to ani smutná knížka. Je o tom, že člověk žije svůj život tak, jak mu v tu chvíli připadá nejlépe a že to zpětně vypadá jinak, je už jiná věc a že by se tímto pohledem měl zabývat co nejméně.

evismaior
07. února

80% - Než jsem se dostala k této knížce, viděla jsem výborný film s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompson (a Hughem Grantem:-)). Proto jsem se na knížku moc těšila, neboť jsem očekávala mnohem hlubší vhled do příběhu. Toho se mi však nedostalo - film je opravdu velmi věrný a skvěle románovou předlohu adaptuje a představitelé hlavních rolí jsou ve svém výkonu tak poplatní románové předloze, že jsem je při čtení stále měla před očima. Kniha je napsaná formou vzpomínek pana Stevense během jeho možná první delší dovolené, když v době, kdy má panství lorda Darlingtona svá slavná léta dávno za sebou, jede navštívit bývalou hospodyni, o níž vzhledem ke svojí zaslepenosti a oddanosti jediné myšlence - dokonale sloužit - ani neví, že si na něj kdysi myslela. Zprvu bylo dost obtížné včíst se do jeho stylu uvažování, který není schopný vybočit ze zajetých kolejí, bylo to jako se ocitnout v kleci něčí hodně omezené hlavy. Ale postupně se dalo proniknout trochu pod povrch a utěšit se tím, že minimálně i on nakonec trochu přemýšlel o tom, jaká byla role a názory jeho pána v období před a během druhé světové války. Myslím, že asi nejlépe ho charakterizuje mrazivá scéna, kdy mu umírá otec a on se vrací obsluhovat na konferenci - protože i otec, bývalý majordomus, by to takhle považoval za správné. A pan Stevens je tak zaujatý povinností, že si ani nevšimne svých vlastních slz.

Standa24
05. února

Na knihu jsem narazil díky Čtenářské výzvě. Čím víc jsem se do ní začítal, tím víc se mi líbila. Příběh majordoma Stevense se odehrává ve dvou časových liniích - v jeho současnosti a v jeho vzpomínkách na období největší slávy jeho specifické profese. Jeho příběh je nostalgický a smutný, ale svým způsobem také krásný.

mariva
05. února

Po knize jsem sáhla kvůli Čtenářské výzvě, jinak bych si ji asi k přečtení nevybrala. Oceňuji na ní krásný jazykový styl, díky němu se kniha dobře četla, i když nenabízí moc děje. Několikadenní výlet typického anglického majordoma - kde jinde než v Anglii bychom si podobného sloužícího dokázali představit. Za všech okolností loajální ke svému pánovi, celý život zaměřený na službu a bezchybné provádění všech úkonů v honosných panských sídlech na úkor vlastního života, bez citových vazeb na jiné lidi. Dost smutný způsob života.

stju
04. února

Nedovolím si ohodnotit, protože jsem se do knihy vůbec nemohla začíst a opravdu jsem ji vrátila do knihovny nedočtenou. Vzhledem k mnoha kladným komentářům je možné, že knize v budoucnu dám ještě šanci.

Penicuik333
28. ledna

"Remains of the day" - zbytky vzpominek, zbytky starych lepsich casu, kdy byl majordomus pojem, zbytky velkych anglickych usedlosti. Leta osameni, korektnosti, loajality, verne sluzby. Stala za to? Neprisel nas Stevens o "pravy" zivot, city, spolecnost, cokoliv osobniho a vlastniho?

babsi66
21. ledna

Ačkoli je knížka sama o sobě čtenářským zážitkem díky krásnému jazyku, jakým je popsán anglický venkov a především pak postavení majordoma na tradičním anglickém sídle, mnohem zajímavější je to, co v ní není výslovně uvedeno a jen tak nenápadně probublává pod povrchem. Jak moc je život majordoma tak oddanému své profesi osamělý a do jaké míry může člověka skutečně naplňovat? Zda lpění na zdvořilém způsobu vyjádření a na tom, co se patří, je do takové míry žádoucí, aby bránilo projevu skutečných emocí? A do jaké míry si takové otázky pan Stevens je ochoten nebo vůbec schopen připustit?

adorjas
20. ledna

Na túto knihu som úplne zabudla, že som ju niekedy prečítala a do zoznamu svojich prečítaných kníh ju snáď zaraďujem po dvoch rokoch. Vzhľadom na to, že som bola s knihou nespokojná, jej pasáže ma nudili, zbavila som sa jej, čo najskôr. Nechcem knihu hodnotiť ako brak, vzhľadom na to, že Ishiguro je veľký pojem, ale minimálne ma odradil, aby som od neho prečítala akúkošvek ďalšiu knihu...

bigben
19. ledna

Zajímavě popsané doba ze strany majordoma sloužícího na panství a který na vše vzpomíná po cestě za svou bývalou kolegyní a tak trochu přítelkyní. K hodnocení se stavím neutrálně, že by mě kniha významně zaujala to ne, ale zase úplně nezklamala.

Mirka2778
17. ledna

Celá knížka na mě působila mdle. Vlastně si nejsem jistá ani žánrem.
Pokud tu mělo být popsáno řemeslo, považovala bych majordoma za hlupáka s klapkami na očích, který se drží zuby, nehty vyjetých kolejí a nemá vlastní vůli, ani myšlenku. (Ať se děje, co se děje, hlavně, že je naleštěné stříbro.)
Pokud je to satira, nevím jestli je zesměšňovaný hrdina, který svou práci dělá dobře, zodpovědně a rád. Nebo jeho hrdost na profesi, která ho už svou podstatou staví do podřízené pozice ve které se musí nechat vléci názory a skutky svého zaměstnavatele. (I proti svému přesvědčení.) A on je přesto hrdý, že něco dokázal a také "Byl při tom!"
V závěru jsem nevydedukovala zda litoval, že mohl svůj život žít jinak? Nebo na tím mávl rukou? Nebo by ho to snad ani nenapadlo....? Napadlo.

pavel.2
16. ledna

Parádní počteníčko, skvělá nostalgická atmosféra. Hlavní hrdina majordomus Stevens je 100% zaměřen na svou práci a nic jiného nezná, a s odstupem času (a zřejmě bel lítosti - ta je na čtenáři) zjišťuje, že jeho život mohl být jiný...

kaja77
14. ledna

Ach ten stevens... takový workoholik...díky svému oblíbenému seriálu Panství Downton jsem získala trochu představu jak to na velkém panství fungovalo jaká byla role majordoma apod. Prostě bezvadná průprava pro čtení vzpomínek majordoma Stevense. Moc se těším až se podívám i na filmové zpracování tohoto příběhu. Románem jsem velmi nadšená, škrobený styl, jakým Stevens mluví nemá chybu. Popis anglického venkova je úžasný... měla jsem během čtení pocit, že tu krajinu snad i vidím.???? Nevím ale, jestli knihu mohu doporučit širokým masám. Kdo rád triller, děj, spád, strhující příběh apod. může být zaskočen tím, jak v příběhu vše plyne mírně, klidně .. někdo by mohl mít pocit, že se nic moc neděje... ale i v tom je to kouzlo

tlllk
10. ledna

myslím že v tom bolo viac ako súbor jednotlivých faktov... to medzi riadkami o zmysle snaženia sa v tomto ľudskom mravenisku, a zdanlivo dôležitých úlohách a tomu čo kvôli ním zanedbávame.... a na celkovej pochmúrnej atmosfére sa pozitívne podpísal GB/JAP pohľad na svet.

simona5r
13.12.2018

Poslouchala jsem jako audioknihu a díky skvělému výkonu Jana Vlasáka jsem si poslech nakonec užila, byť zpočátku jsem se bála, že se budu hodně nudit. Jeho přednes přímo vystihuje mou představu upjatého majordoma Stevense, který celý svůj život zasvětil své práci a úplně odstřihl svůj soukromý život.

Anne Leyyd
08.12.2018

Nebýt knižní výzvy na databázi knih, tak bych se do tohoto příběhu určitě nepustila. Autorovi nelze upřít jazykovou obratnost, vytříbenost a dalo by se říci i hravost. Nejprve jsem si ty různé větné vsuvky a odbočky vychutnávala, ale posléze mi začaly (ne doslova lézt na nervy) skoro vadit. Tak nějak mi přišlo, že autor (potažmo hlavní hrdina majordomus) neustále odbíhá od tématu. Když jsem byla za polovinou, tak nějak jsem si na ten styl vyprávění už zvykla, ovšem to nic nemění na tom, že raději sáhnu po „klasičtějším“ vyprávěcím stylu.

Samotný příběh měl své kouzlo. Musím přiznat, že jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne, ačkoliv mi bylo jasné, že to nebude nic, na co jednou budu vzpomínat s úsměvem a hřejivým pocitem v duši. Majordomův příběh byl zajímavý, ale neskutečně smutný a jednotvárný. Oceňovala jsem jeho pečlivost, ovšem posléze už mi začala lézt na nervy, protože jí podřizoval všechno a absolutně mu nedocházelo, co je v životě důležité. Na druhou stranu se tomu asi těžko lze divit, pokud byl celý život veden a vychováván tímto směrem.

Tudíž v celkovém hodnocení se přikláním ke 4 hvězdám – za autorovu neskutečnou slovní obratnost a snad i poselství celé knihy. Nicméně vím, že po tomto příběhu už nikdy víc nesáhnu. Soumrak dne je jistě vhodnější pro starší a vyzrálejší čtenáře, kteří ocení autorův působivý styl psaní a hluboký příběh, který ale pro mě osobně postrádal více záživnosti, děje, humoru a všeho dalšího, co na příbězích vyhledávám.

Na film jsem se musela podívat hned po dočtení, protože mě zajímalo, jak si s ním tvůrci poradili. A. Hopkins a E. Thompson byli skvělí, ale opět – vidět jednou bohatě stačilo. Jen tak mimochodem: majordomův otec byl děsivý. Potkat ho v noci v parku nebo temné uličce, tak zdrhám jak namydlený blesk.

vendy246
28.11.2018

Zvláštní "pomalá" kniha. Dobře se čte, ačkoli se v ní moc neděje a to co se děje, je zmíněno spíš mimochodem. Nahlédnutí do života britského majordoma v 1. pol. 20 století, který řeší jen své povolání a důstojnost. Chová se jako robot, který si nic nemyslí, necítí a říká jen to, co se od něj očekává. Odvádí práci na 100% a provaří tím celý svůj život.

Pett
20.11.2018

"KI kouzlo" se příběhu nedá upřít, ale mé já se s tím Stevensovým bohužel jaksi nesešlo... možná je na vině ta jeho odosobněná rezervovanost či moje poobrová nenažranost, že jsem nedokázala řádně docenit to krutě pomalé civilní vyprávění o všem a vlastně o ničem... škoda!

marvarid
13.11.2018

Když mi na knize něco nesedí, něco v ději nebo charakteru postav drhne, většinou to jsem schopná pojmenovat. Vystihnout čím to je, že je kniha opravdu dobrá, mi přijde o hodně těžší. Po přečtení Soumraku dne jsem jen tiše seděla a mrzelo mě, že kniha už skončila. Nevím, jak přesně to autor udělal, ale vyprávění tak dokonale a dojemně vystihuje Stevensovu emocionální méněcennost a neobratnost. Na pozadí vcelku věcného vyprávění cítíme neschopnost komunikace s lidmi, před kterou utíká do své „profese“, a sám před sebou udržuje iluzi záslužnosti své práce. Jen jedenkrát, krátce si v jediné větě v závěru přizná „že mu to zlomilo srdce“, ale vzápětí hned opráší starou masku profesionála. Asi skoupím všechny romány od Kazua Ishigura, co jsou v češtině k mání.

hana8062
10.11.2018

"Večer je nejlepší část dne." Soumrak dne je vyprávěním životní cesty pana Stevense, majordoma v honosném panském sídle. Pan Stevens zasvětil celý, celičký život oddané a věrné službě svému pánovi. V zájmu odvedení dokonalého servisu ochotně obětuje vše, osobní štěstí, rodinné vztahy, vlastní názory, veškerý svůj čas, aniž by si vůbec i jen uvědomil, že mu život protéká mezi prsty. Tak moc prahne po zdvořilosti, důstojnosti, a profesionalitě, že vše ostatní jej docela míjí. Krásně napsaný, vznešený a vlastně hodně smutný příběh. Knížka je napsána docela stylovým jazykem, díky němu se mi o maličko hůř četla, ale zase mi vnesla do slovníku výrazy jako přičinlivý, mravní, příhodný, přináležející nebo vycizelovaný ????. 70%

mosem
26.10.2018

Další Ishigurova kniha, kterou jsem přečetl. Jiné prostředí, jiný děj, jiný styl vyprávění. A přesto je to stále stejně fascinující Ishiguro. Kniha nemá žádný dramatický děj, ale všednost popisu je naprosto strhující. Hlavního hrdinu jsem si překřtil na "Anglického Saturnina". Ano, není tak zábavný, vtipný ani vynalézavý jako ten "náš", ale anglický humor je přece taky jiný. Majordomus nemusí být vtipný ve svých reakcích, aktivitách ani výrocích, humorná je již jeho upjatost, pedantství a sucharství. V dalším momentě si uvědomíte že na stejné okamžiky se můžete dívat z hlediska vtipnosti, ale stejně tak hledat i filozofickou rovinu, vypovídající o člověku, který je ve své pozici osamocený, neustále konfrontující své výkony s vlastními požadavky a i ve své dokonalosti stále nespokojený. A aby toho nebylo ještě dost, může čtenář přemýšlet, zda je loajalita něčím co vypravěč považuje za nutnou součást svého povolání a tudíž něco všedního, nebo naopak něco co ho z běžné společnosti vyděluje a dodává mu punc výjimečnosti a snobství, ve kterých si vlastně libuje.

lencin
24.10.2018

Dojemná a smutná je postava majordoma Stevense. Krásně napsaný, silný příběh.

SlamLenka
22.09.2018

Stevens je jedna z nejzajímavějších, ale i z nejsmutnějších literárních postav, s nimiž jsem se dosud při četbě setkala. Byl mi moc sympatický svým zabíhavým způsobem myšlení, které sama tak moc dobře znám, ale hrozně mě trápilo, jaký je to "citový pařez". Trochu jsem doufala v jiné zakončení, jenže to by vlastně vůbec neodpovídalo Stevensově charakteru, takže to vlastně dopadlo přesně tak, jak to dopadnout muselo.
Ishiguro je bezesporu výborný vypravěč a já už jsem rozhodnutá pořídit si i Pohřbeného obra jakožto třetí knihu tohoto autora. Myslím, že jsem našla svého nového oblíbence. =)

Skawin
28.08.2018

Mistrovsky vykreslená postava a vnitřní pochody anglického majordoma první poloviny dvacátého století. Odpovědi na otázky typu "co je v životě prioritní" nebo "kdy bychom měli odložit své masky a začít skutečně žít" si ale musíte najít sami.

Xpackal
22.08.2018

Hrozně, hrozně dlouho jsem neměla v ruce knihu, kterou bych tak strašně toužila dočíst, abych se dozvěděla, jak to s hlavním hrdinou dopadne, a zároveň ji vlastně vůbec číst nechtěla, protože konec byl dopředu jasný. Ty nejsmutnější příběhy jsou vyprávěny beze slov a napsány mezi řádky.

Magriva
20.08.2018

Majordomovo vyprávění je trošku suché, zdlouhavé, zajímavý je však úhel pohledu jiných postav, případně zprostředkování skrze ně, na určitou naivitu, lpění na svém postavení, důstojnosti. Vypravěč je zčásti komický, nelze mu ale upřít snahu o to co nejlépe dělat svou práci, i když přehlédne důležitou cestu ve svém životě, a to lásku a rodinný život.

Adriana.82
08.07.2018

už druhá kniha od tohota autora,se kterou jsem se dosti natrápila :) na film se podívám ráda,ale kniha mě neoslovila ...

bookemma
08.07.2018

Mimoradne znepokojiva zpoved cloveka, ktery se domniva, ze jeho existence je skutecna. Namisto toho ale zasveti svuj zivot dustojnosti a klamne iluzi. Az do konce jsem neustale cekala na projevenou vuli k vlastnimu zivotu. Nedostavila se.

Vesmich
30.05.2018

Pozoruhodná kniha o tom, jak se lze rozpustit. Necítit, neprojevovat se, nemít názor, nebýt. A dokonalosti této formy zasvětit celý život. Zvenčí a z pohledu 21.století to tedy nutně nemusí působit jako dobrá volba, ale ani nyní není snadné vymanit se z pout otcovského vzoru. Text je to lahodný, podmanivý a okouzující.

Aqua-bella
17.05.2018

Velmi pěkná kniha o životě oddaného komorníka, který obětoval svůj život službě svému pánu a vlastně si toho ani nevšiml. V touze po tom být nejlepším a hlavně důstojným komorníkem a dělat všechno nejlépe mu život v podstatě protekl mezi prsty. Propásl svoji osudovou lásku, nebyl u smrti svého otce, neuměl projevit obyčejnou lidskost a pochopení... zároveň si však snažil namlouvat, že jeho role je významná, že měl vliv na události světových dějin, ale je to spíš sebeklam.
Příběh plyne pomalu, má krásný jazyk, ovšem dělalo mi zpočátku trochu problém se do knihy pořádně začíst. Kniha má čtenáři určitě co dát, ať už poučení, že každý je strůjcem svého štěstí a nebo zjištění, že obětovat svůj život práci nemusí být vždy to nejlepší a nejšťastnější řešení.