harena komentáře u knih

Vzpomínám, jak jsem před lety četla skvělé katastrofické romány od Scortia a Robinsona, např Prométheus v plamenech atd. Právě i ty trošku zažloutlé listy knihy mi navodily vzpomínku, jak jsem tento žánr milovala. I kniha Jericho je čtivá, akční, napínavá, opravdu slušný katastrofický román. Užijete si, dobré odpočinkové čtení.

45 20.03.2017

Kniha o lásce, o klopýtnutích, o rodině, o přátelství. Krásná, vtipná, smutná, laskavá, k zamyšlení. Nezapomenutelná. Opravdu jsem se nahlas smála a ač jsem nechtěla, tak i slzy tekly. Vtipné dialogy, např. když syn vypáčil skříňku s chemikáliemi ve škole a oba nevědí, jak to sdělit matce:
Řeknu jí to já , prohlásím s výrazem obhájce.
Paolin jekot byl slyšet až na římský obchvat.
Nitroglycetin? Tvůj syn si vyráběl jen tak pro zábavu nitroglycerin?
Když říká "tvůj syn", je fakticky hodně naprdnutá.

Napadlo mě, jestli Brizzi sám neumírá, že je kniha tak sugestivně napsaná.
"Potom.
Slovo, které vyslovíme během života tisíckrát. Zavolám ti potom.
Je nějaké potom?
O potom už vím všechno, je to jediné skutečné uspokojení, které máte, když umíráte dřív, než vaši přátelé.
Potom není zlé. Ale užívejte si teď, to je lepší."

43 19.03.2017

Zajímavé. Inspirující. Logické. Pakliže bych já nebo někdo z blízkých měl zdravotní obtíže, myslím, že znovu otevřu tuto knihu. A leccos z ní vyzkouším už teď. . Autor má veškerá tvrzení podložená citacemi z odborných studií a své teorie opírá o nejnovější vědecké poznatky a výzkumy.
Rozhodně doporučuji k přečtení

33 18.03.2017

Gillian Flynnová dokáže naprosto mistrně popsat děsivý stres, který ovládá všechny členy této těžce psychicky postižené rodiny. Víme o tom, že tam byly vraždy a není vyloučeno, že vraždění bude pokračovat, ale to není to hlavní v této knize. Münchhausenův syndrom- takoví lidé opravdu existují mezi námi . Není to žádná laciná zápletka a laciný příběh, já jsem byla naprosto zničená tím psychickým utrpením každéh o člena (nebo ne každého ?) .Budete číst a číst a dostávat čím dál větší strach, budete i znechuceni každou osobou i hlavní hrdinkou, ale budete číst a zase číst, kniha vás vtáhne a nepustí.

Dlouho jsem byla přesvědčená, že vím, kdo je vrah ale ono to pak bylo ještě spletitější.

Stephen King napsal:" Přistihl jsem se, že se hrozím posledních třiceti stran, ale nedokázal jsem přestat obracet listy. Když se pak setmělo, ten příběh prodléval v mé hlavě, syčel tam jako had stočený v jeskyni."

53 17.03.2017

Dramatický životní příběh Larse Turmse se odehrává v 5. století před Kristem v Malé Asii. Z počátku knihy popisuje Waltari život námořníků a boje na moři pod vedením piráta Dionýsiose, drsný život válečníků v bojích, ale většinou je to vyprávění o jeho cestě až k řeckým osadám v dnešní Itálii. Kniha je dlouhá a opravdu se pomalu čte a také jsem hledala ve starých mapách, kudy vlastně Turms chodil. Ale čtení si užíváte, té akce kromě bojů tam moc není, ale je to krásné čtení, během kterého rádi uvěříte, že věci i lidé mohou být i nesmrtelní. a bohové vám klidně mohou celý život dávat znamení, kterých si nevšimneme. Řekové porazí v námořní bitvě Tyrhény (Etrusky) a ti tak ztratí svůj vliv na moři. Poslední věc, kterou musí lukumo Turms vykonat, je připravit hrob pro své smrtelné tělo.
Skvělý překlad, těšila jsem se na každé otevření knihy.

47 16.03.2017

Občas vtip, styl ušel, hodně lásky, až je přecukrováno, čtivá, svižně napsaná a ke konci i trocha akce a napětí. I námět dobrý, ale prvních 200 stran bych zkrátila přinejmenším na polovinu. Ale vzhledem k tomu, že je neděle, odpočívám s mírnou virózou na gauči, bylo to docela vhodné počtení.

33 12.03.2017

Mnohem lepší, než první díl. Opět se setkáváme s Davidem Saracem, na kterém se podepsal masakr v prvním díle a je hospitalizován na psychiatrické klinice. Bohužel jen krátce. A hlavní postavy v této knize? Tady nejsou "hodní" a "zlí" , je to jako v životě a hlavně "nikomu nevěř, všichni lžou". Vyšetřování je čím dál zamotanější, nikdo není v bezpečí, série nečekaných zvratů, napětí a adrenalin stoupá ve vašem těle až do poslední stránky, kdy údivem zůstanete s otevřenýma očima zírat .

Napínavý román z prostředí organizovaného zločinu, autor ví, o čem píše, čerpá ze svých zkušeností a tím je to zajímavější. Doufám, že Anders už sedí u svého počítače a píše další svůj příběh. Určitě doporučuji k přečtení.

33 12.03.2017

Krásné, laskavé povídky, okouzlující atmosféra, jako bych seděla na chalupě u babičky u kamen a poslouchala vyprávění o lidech kolem. Popravdě musím říct, že i mne začátek zaskočil, mnoho lidí a najednou zmizeli, přeskakování z času do času a najednou se mluví o naprosto jiných lidech. Pak jsem si přečetla v anotaci , že se jedná o soubor osmi povídek. A lidé se v dalších povídkách opět setkávají,postupně se odkrývají příčiny jejich konání a celý příběh se skládá dohromady. Krásný sloh, neuvěřitelně veliká slovní zásoba a hlavně celá kniha je jako život sám. Vlídně a s láskou popsaný. Jozova Hanule se mi ale líbila víc, ta byla naprosto dokonalá. Obě moc doporučuji k přečtení.

66 11.03.2017

Už je to dávno, co jsem knihu četla poprvé. Vím, že se mi moc líbila, nedalo mi to a knihu znovu otevřela. Zajímavá knížka, nevím, jestli je možné ji označit za dobrodružný post-apokalyptický román. Až na počáteční úvod velice čtivá, neboť Robert Merle je skvělý vypravěč.
Od katastrofy je příběh dynamický a je kombinovaný úvahami, jak by lidé reagovali na takovou katastrofu v oblasti sociální, materiální a duchovní. Výtečná atmosféta, která nutí k zamyšlení. Klasika ve svém žánru a dle mého názoru jedna z nejlepších postapo knih.

68 08.03.2017

Nádherné. Neuvěřitelně krásná kniha a já se obávám, že nenajdu ta správná slova, abych o ní napsala. Citlivá, hluboce dojemná, láskyplná, dechberoucí novela. Myslím, že si ji brzy přečtu ještě jednou, a pak znovu ještě jednou a hodně pomalu, abych si ji užila. Je to pro mne jedna z nejhezčích knih, jednoduchý, silný a určitě nezapomenutelný příběh. Těším se, že si od Květy Legátové přečtu co nejdřív i další knihy. Já dávám tedy šest *.

70 04.03.2017

Pan Mankel je spisovatel, od kterého budu mít za chvíli přečtené všechny knihy, Mám moc ráda jeho styl psaní, propracovaný děj, klidný styl vyšetřování. O komisaři Wallanderovi už vím, jak dokáže být znenáhla vzteklý, vím , jak vyšetřuje - jakoby to byl už můj starý známý.Trošku je to teď víc o jeho dceři Lindě, ale nijak to nevadilo. Opravdu velká škoda, že Henning Mankel před rokem zemřel. Jeho knihy určitě doporučuji.

43 04.03.2017

Já Joy Fieldingovou prostě miluju, dlouho jsem se těšila, až na mě přijde řada v knihovně a snad možná proto nejsem až tak nadšená na pět hvězdiček. Moc velké očekávání? Četlo se to výborně, děj promyšlený, styl psaní Fieldingové mám moc ráda. Tak 4 1/2 hvězdiček, ale díky za knížku, těším se na další.

46 03.03.2017

Musím napsat, že román Maminka neříká pravdu, se mi líbil víc. Ale uvědomuju si, jak je to velice subjektivní, neboť Vážku jsem mohla číst jen po chvilkách, kdežto od "Maminky.." jsem nemusela odbíhat. Ale i Vážka se mi líbila, příjemné čtení, tušila jsem, že rozuzlení nebude jen tak jednoduché, žádné potoky krve, lehce plynoucí děj, prostě pěkné čtení. Určitě si přečtu i další knihu od Bussiho, snad už ji píše.

58 03.03.2017

Zajímavá kniha, poučná a ještě vtipná. Dala mi i odpověď na mnoho otázek, seznamuje s mnoha pokusy a studiemi, zabrousí i k parazitům, toxoplazmě, pojednává o imunitě a bez zbytečných lékařských odborných termínů . Nejen, že jsem se pobavila, ale zábavnou formnou i poučila. Dokonce jsem občas i manželovi předčítala nahlas. Netušila jsem, že kniha o střevě může být tak neuvěřitelně čtivá a napínavá. Opravdu doporučuji k přečtení.

42 03.03.2017

Toto je hodně vysoko postavená laťka pro další psychologické detektivky. Ponurý dublinský les, stará kamenná usedlost, parta pěti studentů, vražda. A opět vás Tana French nesmlouvavě uchopí a vtáhne do děje a těžko vám nechá i chvilku na nadechnutí. Musím ocenit vyjadřovací schopnosti Tany, dokonale vykreslené postavy, někdy jsem měla pocit, že nečtu, ale vše prožívám s nimi.

Polovinu knihy o 518 stránkách jsem si byla téměř jistá, že znám vraha, a hle - na straně 495 jen tak lehoučce zmíněno, na pár řádcích se dozvídám, že je vše jinak. Cože, ten? Věřím, že se to dá i přehlédnout. Tana je skvělá spisovatelka, doporučuji

42 16.02.2017

Prach - třetí díl trilogie - uzavřel celou sérii Silo. Měla jsem obavu, jestli nezničí celou trilogii, ale naštěstí se tak nestalo. I když je tam celkem málo akce, je čtivá a tak sugestivně napsaná, že člověk má obavy, aby toto opravdu nebyla budoucnost lidstva.Díky za optimistický závěr, potěšil mě. Pro milovníky sci-fi určitě doporučuji.

40 16.02.2017

Tak skvěle vykreslená postava Julie, až jsem ji viděla stát u mě v pokoji. A říkám N E !!! tohle nedělej !!!! Nerada bych se s někým takovým potkala. Úžasně výstižně ji popsala níž v komentáři Hella. Pro mě naprosto strhující thriller. Mistrovsky napsáno, závěr nadprůměrně akční a hlavně překvapující. Pro milovníky napětí a psychologických thrillerů určitě doporučuji.

38 12.02.2017

Otevřela jsem knihu a vlastně už od stránky 12 jsem se musela usmívat . Mírný humor mě příjemně naladil, ale náhle kniha už není jen příjemné oddychové čtení, není jen vyprávěním matek školních dětí, ale dotýká se závažného tématu. Navíc od začátku víte, že se vyšetřuje vražda, která se stane na kvízovém večírku. Napětí postupně graduje a vy můžete hádat, kdo bude vrah a kdo oběť - nebo se podívat na konec.

Postava Madeline, Jane, Celeste a dalších jsou vykreslené tak, že je přímo vidíte před sebou, že s nimi žijete. A asi každý má ve skříni nějakého toho kostlivce. Věrohodně se autorce podařilo popsat chování a p ř e mý š l e n í týraných žen. Skvělé. Styl psaní, ve kterém neschází stupňování napětí, je lehoučký, čtivý a vtipný. Liane Moriarty možná není pro každého, ale pro mě je skvělá. Podle mého názoru román osloví hlavně matky. Šílely bychom asi taky. Určitě doporučuji.

82 10.02.2017

Dočteno.
A už vím, že kniha patří k těm, na které se nezapomíná. Rozhodnutí spisovatele bylo napsat román života. A myslím, že se mu to opravdu povedlo.
"Jsou knihy, které by měl mít člověk zakázáno číst příliš brzy. Pak se s nimi mine nebo se ho nedotknou. Stejné je to s filmy. Měla by na nich být nálepka: Nevidět nebo nečíst, dokud něco neprožijete."
Výstižný komentář dnes napsal i Makropulos a k tomu už nemám co dodat. Jednoznačně doporučuji román k přečtení.

64 07.02.2017

Dočetla jsem poslední stránku a zavřela knihu. Úžasné, užila jsem si. To bylo počtení. Brilantně propracovaný příběh, styl psaní, žádná hluchá místa, překvapující zvraty v ději a nakonec to rozuzlení - prostě vynikající thriller. Michel Bussi je skvělý spisovatel. Určitě doporučuji.

41 05.02.2017