Hanyuu-hime komentáře u knih

Na Černou krabici podle mě tahle knížka prostě nemá. Je moc dobrá, Hill dokazuje, že umí psát, má svůj vlastní styl, kterým čtenáře buď dostane nebo úplně odradí, ale pokud už si v něm najdete zálibu, nebudete knihou za žádnou cenu zklamaní.
Trochu tomu sice trvá, než se to rozjede, začátek je celkem zdlouhavý, ale jinak k tomu nemám vůbec nic.

26.10.2013

V první řadě je to psychologický thriller zabývající se především pocity postav, tím, co se jim honí hlavou a snaží se i čtenáře ponouknout k tomu, aby přemýšlel nad otázkami, které mu jsou podsouvány prostřednictvím postav.
Proto tak trochu nechápu komentáře některých uživatelů, kteří tvrdí, jak se celou dobu nic nedělo... Ano, vlastně máte pravdu, ale mělo to o něčem takovém vůbec být?
Můj pohled na věc je totiž následující -

Na začátku knihy se seznámíme s jedním ze stovky Chodců, jehož prostřednictvím nám bude podáván jakýsi 'report' z celého Dlouhého pochodu. Stejně jako on, i dalších 99 chlapců jsou z počátku jen obyčejní soutěžící, čísla, pod kterými jsou vedeni a jimi po celou soutěž také oslovováni.
My jako čtenáři ale nebudeme pouhými diváky té kruté soutěže, ze které vyjde živ pouze jeden. Soutěžící se pro nás z čísel stanou jmény. Najednou to bude Garraty, Stebbins, Olson, McVries, Jensen, Baker, Parker a další. Někteří z nich zůstanou pouze jmény objevenými na malou chvíli a následně zapomenuty pro nedostatek vůle jít dál. Z dalších, kteří se stále drží na nohou, se pro nás ale stávají jednotlivé osobnosti, lidé jako každý jiný. Rozmazlený mamánek, chlapec chystající se napsat knihu nebo budoucí otec... všichni mají své životy, ale dopředu víme, že v něm bude moci pokračovat pouze jeden jediný z celé stovky takových lidí. A to je to, o čem ta kniha je. Ne o stránkách napěchovaných akcí, ale o tom, že stále jen čteme o klucích, kteří jdou a jdou. Jdou až do té chvíle, kdy nebudou moci a v průběhu toho jsme svědky jejich uvědomění. Uvědomění si všeho, co si při přihlašování se do této kruté reality show vůbec neuvědomovali - a tím největším a nejkrutějším zjištěním je uvědomění si své vlastní smrtelnosti, kterou si málokdo připouští, dokud mu zubatá není v patách.

9 12.10.2013

O poznání lepší než Pistolník. Je vidět, že už se příběh víc rozvíjí a různě navazuje na události z předchozího dílu. Dalo by se to sice spíš považovat zase za další část seznamování se - Objevují se nám nové postavy a převážná část knihy je především o nich a dovoluje nám poznat je blíž, ale i tak je to už teď moc povedené. Nejen proto, že jednotlivé charaktery jsou výborně vykresleny a mají hloubku, ale i z toho důvodu, že tentokrát už má čtenář šanci pochopit úplně všechno. V Pistolníkovi to tak nebylo a občas se mi zdálo, že místy tak úplně nepobírám, co má co znamenat.
Nezbývá mi, než těšit se na přečtení dalšího dílu, který, věřím, bude taky stát za to.

1 09.10.2013

Chápu, že v rámci české literatury má tahle kniha určitě obrovskou hodnotu, ale sama od sebe bych si ji určitě ke čtení nikdy nevybrala. Kdybych ji přečíst vyloženě nemusela, ani bych o ni nezakopla a šťastně bych si žila dál.
Když už jsem se do toho čtení ale dala, musím říct, že to zas až taková hrůza, která by se nedala překousnout, nebyla. Čte se to dost rychle, takže se to dá mít hned z krku. Nebavilo mě to, ale ať se přihlásí ten, kdo do toho byl zažraný jako ještě do ničeho :D Zároveň ale nikomu neberu, jestli se mu to vážně líbilo.

Nehledě na to, jak je tento fantasy klenot oblíben, nějak jsem ho stále míjela a doopravdy vlastně ani nevěděla, co mě v knize čeká. K povídkám jsem se ještě nedostala a rozhodla se rovnou pro první díl ságy, jehož anotace toho sama moc nepoví, tudíž jsem se do čtení pouštěla lehce v nevědomosti.
Z počátku jsem, možná proto, byla dost zmatená.
"Kdo je tohle, co tam dělá... a co to sakra čtu?" Napadalo mě v průběhu první kapitoly. Znovu upozorňuji, že o samotném příběhu a o co tam vlastně jde, jsem věděla asi tolik co o mimozemských civilizacích - Pořád se o tom mluví, pravděpodobně tam něco je, ale nikdy jsem to neviděla, a tak ani nevím, co od toho čekat.
To všechno ale bylo jen záležitostí oné první kapitoly, ve které se jen stačilo rozkoukat a hned jsem měla o všem přehled. A jakmile se mi podařilo do děje zabřednout, nedokázala jsem věřit tomu, jak dlouho mi trvalo se ke knize vůbec odhodlat, a byla pronásledována pocitem, že to nejlepší vždy jako naschvál roky míjím.

6 25.09.2013

Perfektní knížka, jejíž příběh si mě ihned získal, leč nějakou záhadou mi trvalo šíleně dlouho, než jsem se jím vůbec prokousala. Co je ale důležité - Za těch 400 stran (přibližně) jsem se nestihla ani trochu nudit, nikde mi nepřišlo, že by se příběh zbytečně vlekl nebo naopak, že by to bylo moc uspěchané. Všechno je prostě napsané a popsané tak akorát a já si po této stránce nemám na co stěžovat. O to víc jsem překvapena tím, že je to vlastně autorčina prvotina.

2 25.09.2013

Pistolník je úvodem do celé série. Kniha má jen 200 stran, na kterých se stihneme seznámit s Rolandem a absolvujeme s ním část cesty za Temnou věží, která je sice na konci blíž, ale stále ještě strašně daleko.
V průběhu čtení jsem si uvědomila, jak líto mi teď je, že jsem tehdy před čtyřmi lety, kdy jsem knihu držela v ruce prvně, Pistolníkovi alespoň nedala šanci. Je to totiž přesně můj šálek kávy. Příběhy, kde se s hrdiny musíme dostat z jednoho bodu do druhého (ono se tomu pravděpodobně nějak říká, ale už jsem zapomněla jak :D) si totiž užívám asi nejvíc ze všech knih.
První díl Temné věže se navíc čte opravdu lehce a nabízí dobře promyšlené postavy a úchvatně ztvárněný svět.
Za poslední dobu je to zase po čase jedna z mála knih, kdy mám chuť přeskočit ihned na další díl, leč ho ke své smůle ještě nemám doma.

Moje hodnocení se odvíjí od toho, že je to stále ještě jen rozjezd a je to na tom vidět. Každopádně, těším se na další knihy, které si hodlám nasyslit, co nejdříve to půjde.

3 03.09.2013

Po knize jsem sáhla především proto, že nabízela příběh plný severské mytologie. Runy mě baví a zajímám se o ně, takže mi ani nevadilo, že se jedná o knížku pro děti. Nikdy jsem navíc neměla problém s čtením pro mladší čtenáře, takže jsem se nad tím ani nepozastavovala.
Samotný příběh má moc dobrý rozjezd. Ani jsem se nijak zvlášť nemusela prokousávat ničím, co by se muselo teprve rozběhnout a nabrat na čtivosti. Bylo to už od začátku hezké, kouzelné a jednoduché, ale ne hloupé nebo přehnaně moc dětské. Jako celek je Znamení run kniha vskutku povedená, sice mi po velice dobrém začátku přišlo, že to v některých momentech ztrácelo šťávu, ale po většinu času se celý příběh dost obstojně držel a nikdy nedošel až do takového stadia, abych se vyloženě nudila.

2 31.08.2013

Ačkoli už má ale druhý díl více souvislý děj, události začínají někam směřovat a všechno se nám tak porůznu zamotává, musím přiznat, že první díl mě bavil přecijen o maličko víc. Bylo pár scén, u kterých jsem se spíš začínala nudit. Ty byly poté perfektně vyváženy dalšími, které jsem pročítala s hotovým nadšením. Loki samozřejmě opět sršel vtipem a ironií, a nejen on, takže jsem se znovu několikrát pořádně nasmála, ale i tak, první kniha byla o trochu povedenější.

18.08.2013

Je to vlastně krátký příběh ze všedního života o tom, jak se jedna úplně obyčejná rodina vyrovnává, nebo spíše právě nevyrovnává, se smrtí otce. Zaměřuje se především na psychologii postav a nehledí nijak zvlášť na samotný děj. I přesto ale dokáže udržet vaši pozornost a nezačne po pár stranách nudit.
Pár věcí bych vytkla, jako např. to, že Simone občas budí dojem mnohem starší, než aby působila jako desetileté dítko, zatímco osobnost její matky je čas od času podle mého zase až moc vyhrocená.
I přes těch pár maličkostí ale kniha není špatná.

15.08.2013

Nemám autorovi za zlé předvídatelný konec jako jiní, kteří se tím neustále ohání. Kdo u Kinga nečeká něco podobného?
Co se mi ale už moc nezdálo, byla jakási nedotaženost samotného završení. Všechno to skončilo tak najednou. Čekala jsem od toho prostě něco trochu víc. Určitě by pomohl epilog nebo něco na ten způsob, takhle to bylo jako by mi někdo vytrhl poslední stránku. Dočkala jsem se sice toho, jak to všechno skončilo, ale maličký kousek tam stále chyběl.
Vcelku je Blaze ale moc dobrá kniha. Příběh se odehrává ve dvou liniích, kde v jedné čteme o Blazovi v současnosti, druhá je jeho dětství a dospívání. Obě části jsou úžasně napsané a výtečně se prolínají. Četbu jsem si vážně užila, a tak mohu knihu jen doporučit dál.

5 23.07.2013

A to jsem si myslela, že Eldest nudil nejvíc a pak už to bude jen lepší. Zmýlila jsem se. Určitě by tomu neuškodilo, kdyby to bylo kratší, pak by to možná bylo fajn.
Jenže takhle je to zbytečně natahované, někde se neděje vůbec nic a já se pekelně nudila.

3 19.07.2013

Podle předchozích komentářů to očividně není špatná knížka. Já nehodnotím, jelikož jsem to nezvládla do konce.
Ano, začátek je totiž vážně nezáživný, ale do jaké části knihy až sahá? Pročetla, lépe řečeno možná prokousala, až jsem si div nezačala kousat vlastní nohy, jsem se ke sté straně a stále nezaznamenala jediný náznak něčeho, co by mě bavilo nebo nějak nutilo, abych četla dál. Samozřejmě...co je sto stran? Vlastně nic, ale tady je to sakra už skoro polovina knížky!!
Je plno knih, které mají pomalejší rozjezd a třeba přibližně těch prvních sto stran se vážně nic moc neděje, ale u knihy, která jich má jen něco přes 200 už bych prakticky v polovině čekala, že se něco dít bude...prostě něco, vážně bych dala všechno za cokoli. Ale nedočkala jsem se toho.

Možná tomu někdy příště dám ještě šanci... a možná také ne, uvidíme, nejspíš to není nic pro mě.

Všechny povídky jsou sestaveny podobným způsobem. Menší představení aktuální situace, andělé v hajzlu, Loki dostane úkol, který se pomocí všemožných okliček a lží snaží splnit, až se mu to nakonec více či méně podaří.
Ačkoli by se tedy mohlo zdát, že se neustále propírá dokola jedno a to samé, není tomu tak. Příběhy mají podobné schéma, nechybí jim však dostatek akce ani vtip.
Lokiho si navíc nelze neoblíbit i navzdory tomu, že je to vlastně ve skutečnosti děsný prevít.

Pokud si chcete přečíst něco, u čeho se nebudete nudit, máte rádi ironii a u knih se s radostí zasmějete, určitě vsaďte na Lháře.
Tato kniha si mě získala, jako málokterá. Mám tak tedy dalšího kandidáta na listinu oblíbenců.

07.07.2013

Má to trochu pomalejší začátek, ale když tomu dáte šanci, nebudete litovat. Je to totiž poměrně nenáročná klasická fantasy s moc vyvedenými popisy, svižná a napínavá.
Charaktery jsou sice dost obyčejné a nic moc nového na nich neuvidíme, i přesto si mě zlodějská dvojice neskutečně získala a já si je moc oblíbila. Celá skupinka hlavních hrdinů, doplněna ještě o královskou krev a trdlo, které vidělo ženu jen na obrázku, zvládne navíc místy dobře pobavit a myslím, že každý si mezi nimi najde takový charakter, který je mu sympatický.
Neoriginalitu postav dost dobře vyvažuje celková promyšlenost Sullivanova díla. Nikde se nebudete chytat za hlavu kvůli dírám v logice, vše totiž dává smysl a hlavně, i ta sebemenší událost v příběhu tam není jen tak.
Neustále se něco děje. Může to znít nadneseně, ale je to opravdu tak. Od jednoho problému se dostáváme k druhému, akce střídá další. Autor sype jeden nápad za druhým a kniha tak postupně graduje.
Nestane se, že by snad někde ztrácela šťávu, protože vše je brilantně vymyšleno. Děj netrpí žádnými postradatelnými, zbytečně natahovanými pasážemi, získáváme tak příjemných 244 stran zajímavého čtení, které dokáží zabavit i na jeden celý den, s přestávkami, pokud nemáte zrovna nic na práci. Pravda je totiž taková, že když opravdu nic nemusíte, jen těžko se od toho odchází.

2 05.07.2013

Trpím hroznou nesnášenlivostí vůči ženským hrdinkám objevujícím se v tomhle typu knih, nejradši bych jim vždy utrhla hlavu a zahrabala ji někde v lese, kde už ji nikdo nikdy nenajde. O to víc překvapená jsem byla, že Anaid, navzdory svému věku, není vůbec nesnesitelná, ba naopak, jako knižní hrdinka vlastně i docela sympatická.
Zpočátku je to jen obyčejná holka, která nezapadá ve škole, ale strašně by chtěla. Není potom nijak těžké se vžít do jejího charakteru, obzvlášť, když jste na základní škole také byly neoblíbené, vychrtlé, zakrslé, ploché žehlící prkno s mínus dvojkama namísto prsou.

I přes docela příjemné překvapení, že mi slečna v hlavní roli vlastně vůbec nevadí, neustále jsem čekala, kdy mi vadit začne. Znáte to, najednou přijde na svou výjimečnost, začne se chovat úplně jinak a veškeré sympatie vyprchají, ani nevíte jak. O to přívětivější na knize bylo to, že se nic takového nestalo.
Největší zásluhu na tom všem, dle mého, má to, že příběh je vyprávěn er formou, nikoli v první osobě, jak jsem si u tohoto žánru zvykla. Nejen, že nás tedy neustále neotravuje pubertální smýšlení jedné dospívající holky, v průběhu knihy totiž sledujeme navíc vedle Anaidina osudu ještě život zmizelé Selene.

Psané je to navíc velice svižně, na čtení je kniha opravdu jednoduchá a bez problémů se tak stane úžasnou četbou pro dlouhé chvíle nebo oddych po vyčerpávajícím dni, kdy jediné, co ještě zvládnete, bude utéct od všedních problémů do světa plného magie.

Kdyby šly ty zpropadené hvězdičky dělit na půlky, dala bych 4 a půl. Takhle tedy jen 4, protože to místy nějaké maličké mouchy mělo.

3 03.07.2013

Autor perfektně vymyslel každý detail a stvořil tak úžasné sci-fi, kde se nejenom dozvíme dostatek o stěžejní události příběhu, ale i o veškerém dění kolem toho. Jak vše, co se stalo, změnilo společnost, jak se daných událostí chytila nejen věda, ale také lidé z úplně opačného pole snažící se vnímat všechno po stránce duchovna.

Z počátku jsem byla knihou vlastně docela fascinována a možná proto čekala trochu víc, než jsem nakonec mohla dostat. V průběhu se mi totiž začínalo pozdávat, že po stránce Tylerova osobního života je tam toho až moc, což dokázalo místy trochu nudit a působit natahovaným dojmem.
Další věcí, co se mi příliš nezavděčila, byly jednotlivé charaktery, vymyšlené jako podle šablony. Každý jednotlivec působil, že byl napsán na základě jakéhosi určitého modelu. Dalo se tedy docela dobře převídat jednání téměř každého, kdo se tam objevil.

I přes všechny moje menší či větší poznámky a snahy na všem něco najít, je Spin opravdu moc dobrá science fiction a sama za sebe jsem docela zvědavá na autorovy další knihy, které se teprve chystám číst.

2 29.06.2013

Je to neoriginální, až moc připomínající Letopisy Narnie... I tak, se ale neoriginální námět dá zpracovat čtivou formou, pokud autor umí.
Největší problém u této knihy ale je, že autor nijak výrazně neumí, celkový výsledek je tedy cosi, co je i na cca 390 stranách zdlouhavé a nudné. Než se pročtete někam, kde se konečně něco děje, musíte absolvovat zkoušku trpělivosti ve formě textu, kde vás každá druhá postava irituje a kde máte pocit, že si za chvíli ukousnete obě nohy nudou.
Než jsem si však stihla začít oddělovat jednotlivé končetiny od těla, povedlo se mi dříve několikrát usnout nebo zjistit, že přemýšlím úplně o něčem jiném než o tom, co právě čtu.
Tahle knížka je prostě jen nuda přepsaná na 388 stranách.

1 25.06.2013

Darren svůj vesmír vymyslel výtečně. Co svět, to jiné smrtící nebezpečí, co démon, to naprosto originální bytost. Všechny tyto zásluhy se mu musí nechat, to ano, jenže příběh jako takový v tomto díle trochu zaostává za tím prvním.
Nějak mi tady chyběl jakýsi hlavní cíl. Hledáme zloděje, démona a velice mocný Kah-gash, ale to mi nepřijde zrovna dostačující. Čtenář, v knihách už docela zběhlý, totiž nejdéle v polovině odhalí všechna tajemství, kniha se pro něj stane předvídatelná a šokující odhalení na konci vlastně nebude vůbec šokující.
Tady je to maličko sporné, jelikož knihu četla i má sestra a ta do samého konce netušila vůbec nic, možná je to tím, že opravdu nečte. Já hned před první čtvrtinou věděla, kdo je démon, jen co se začalo mluvit o Kah-gashi, bylo mi jasné, o co jde a identitu zloděje jsem odhalila v polovině knížky.

Myslím si, že děcka budou nadšená, demonata má obrovský potenciál a její autor nejspíš nekonečnou fantazii. Co se týče mladších čtenářů, je to přesně něco pro ně - nechybí zde dostatek akce, hrdinů, které si nezle neoblíbit a pak také zlý, vypočítavý záporák, jenž má místo srdce pouze díru s malými hádky.
Starší čtenáři si výlet do krutého vesmíru s obrovskou škálou démonů, jimž se snaží čelit výjimečný chlapec, Percival 'Pecka' Fleck, určitě užijí taky, ale spíše jako takový menší knižní zákusek pro oddych.

2 23.06.2013

Skrýš je úžasnou knihou, na které nenacházím jedinou chybičku. Nenarazíte tu na jedinou nudnou stránku, nic, co by nedávalo smysl... celou dobu jen čtete a v napětí očekáváte, co se bude dít dál.
Ale ani po dočtení není jednoduché knihu jen tak zavřít a nechat ji být. Po neočekávaném závěru budete možná chvíli jen zírat do otevřené knihy, dokud si neuvědomíte, že tento příběh nekončí s poslední stránkou, ale zůstává s vámi. Ještě dlouhou dobu potom o něm totiž budete přemýšlet.

13 06.06.2013