Brisingr
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců série
< 3. díl >
Přísahy, zkoušky oddanosti, mocné síly se střetnou...Bitvou na Hořících pláních boj s Královstvím zdaleka neskončil a zdá se, že v nadcházejícím střetu bude Galbatorixův Jezdec mocným protivníkem. Eragona se Safirou proto čekají další zkoušky v boji, ale v příběhu už nejde jenom o ně…Stejně jako Eragon a Eldest, i Brisingr je plný napětí, nečekaných odhalení a zvratů, ve kterém nechybí ani Safiřin něžný humor. Dlouho očekávaný 3. díl fantasy série Christophera Paoliniho je konečně tady!... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2009 , Fragment (CZ)Originální název:
Brisingr, 2008
více info...
Přidat komentář


(SPOILER)
Ještěže jsem se před pátým dílem rozhodla si celou tetralogii přečíst znovu, protože z tohoto dílu jsem si pamatovala jen poměrně málo. Tím pádem jsem ji slupla celkem rychle, je čtivá. Spousta věcí se začíná spojovat, autor to má promyšlené.
Ale opět se nemůžu ubránit i značné kritice - některé popisy jsou až zbytečně rozvelklé a tempo knihy zbržďují, nehledě na to, že určité situace tam nemusí být vůbec, protože neřekly nic víc, než co již dávno víme, a působí tak jako pouhá výpňková vata.
První knize jsem vytýkala, že Murthag je tak dokonalý, až to bolí, během druhého dílu se pro jeho absenci role dokonalosti ujal Roran a ve třetím už je to naprosto nesnesitelné. Sám zabít 200 mužů najednou a porazit urgala v souboji beze zbraní? Jako vážně?
Závěr byl pro mě největším zklamáním. Jako pardón, chápu, že autor potřeboval, aby Oromis zemřel, ale nechat ho zachovat se tak stupidně, to si ta postava opravdu nezasloužila. Vážně by si takto zkušený Jezdec nepohlídal, aby o meč při záchvatu nepřišel? Nešlo ho očarovat, aby v případě upuštění zůstal viset ve vzduchu vedle něj, dokud záchvat nepřejde? A což teprve samotný rozhovor s Galbatorixem. Z elfovy strany působil jako výlev puberťáka, od tak moudrého zástupce vznešené rasy jsem čekala jaksi víc.


Třetí díl série Eragon nezklamala. V tomto díle dostáváme opět hodně akce, hlavní hrdinové se zase o něco posunuli, vedlejší postavy přichází a zase odchází a já zase jen žasnu nad genialitou Paoliniho. Celý svět, vývoj ras a celkově příběhu mě dokáže pohltit jako žádná jiná kniha. Dokázala bych už teď říct, že se série Eragon stává jednou z mých nejoblíbenějších knih. Moc se těším na další dva díly!


Opravdu úžasná kniha. Přečetla jsem dva předchozí díly a tuto knihu jsem přečetla za 5 dní.


Pokračuji ve čtení Odkazu Dračích jezdců tak, jak jdou po sobě a hned po přečtení druhého dílu jsem se dal na třetí (a nyní už zase hned na čtvrtý). Vzhledem k tomu, že vím, že Eragona čeká ještě jeden díl (no, vlastně dva ... ale tak ten pátý už nebyl úplně v plánu původně), tak jsem nečekal, že by se příběh nějakým způsobem zásadně vyvinul nebo spěl k nějakému konci. A tak nějak se i stalo.
Celý příběh tak postupně plyne dál. To není výtka, ale spíše konstatování. Postavy se nijak zásadně neposunují (co se vývoje samotných osob týče) - Eragon místy stále vystupuje spíše jako dítě a jedná zbytečně impulsivně, bez rozmyslu. Nasauda se stává čím dál, tím více šílenou (toto se líbí uživateli Daenerys Targaryen). Elfové jsou stále povrchní namyšlená stvoření a Safira ... zůstává (naštěstí) Safirou.
Tak jsem zvědav, jak to království teda dobudeme a kdo usedne na trůn. Zatím jsem tam nikoho vhodného nenašel.


Na třetí díl jsem se vrhla ihned po dočtení předchozího dílu. Nicméně nevím, jestli je to tím, že jsem si nedala mezi knihami žádnou pauzu, nebo byla kniha pomalejší, ale straaašně dlouho mi trvalo se začíst a přelouskat první polovinu knihy. Moc se mi do čtení nechtělo a ani jsem necítila vnitřní napětí jako u předchozích dílů, které by mě nutilo dál ke čtení. Tak nějak jsem stagnovala.
Což se změnilo až při posledních asi 250 stránkách, kdy jsem najednou najela na vlnu napětí a děj se posouval a začal mě děsně bavit a dokázala jsem se konečně začíst a knihu jsem si opět užívala!
A ten konec knihy, jakože WTF. Dočetla jsem to v noci, o půl jedné, a nemohla jsem z toho usnout a neustále jsem nad tím přemítala. Teď mě svrbí ruce, abych místo práce nakoukla do čtvrtého, posledního, dílu :D


Třetí díl mě nebavil tak moc jako kdysi, ale pořád považuji sérii za nadstandardní. Zvlášť, pokud přihlédneme k současné tvorbě. Moc mě obecně nebaví bitvy, zato výrobu meče jsem si náramně užila.


Během studia jsem přečetla Eragona a byla z něj nadšená. Až po letech jsem se vrátila k celé sérii, a zatímco od prvního dílu jsem se nemohla odtrhnout, druhý a třetí už mě tolik neoslovily. Těžko říct, čím to bylo: knihy se četly lehce, směr, kterým se děj ubíral, musel logicky následovat a text byl propracovanější, ale stejně jsem se ke stránkám vracela s menším a menším zájmem. Myslím si, že knížka mohla být stručnější. Za půlkou třetího dílu jsem si nakonec dala pauzu. Ale jsem ráda, že jsem se k sérii vrátila, závěrečná třetina Brisingru mě opět držela v napětí a nedovolila knihu odložit. Pokud jste fanoušky fantasy, určitě stojí za to si sérii přečíst.


(SPOILER) Musím se přiznat, že takový plottwist jsem vážně nečekala. Když jsem to přečetla, zastavila jsem se a musela jsem to přečíst několikrát, abych se přesvědčila, no a pak mě to rozbrečelo. Takhle poznám vážně skvělou knihu, nezapomenutelné!


Dala jsem si za cíl přečíst konečně celou sérii, takže se celkem těším, až zjistím, jak to vlastně dopadne. Ale tento díl jsem zatím četla nejdéle. První půlka byla nějak méně záživná a roztahaná. Až taková poslední třetina mě teprve chytla. Vzhledem k tloušťce čtyřky se obávám, že poslední díl bude obdobný.


Postupuji v sérii dál a mám za sebou třetí díl Odkazu Dračích jezdců! Opět v podobě audioknihy, kterou načetl Martin Stránský. Jeho hlas bych mohla poslouchat pořád.
V Brisingrovi se děj nijak výrazně neposunul. Některé pasáže mi přišly zbytečně natahované. Sice se dozvídáme plno věcí, nečekaných zvratů je hlavně v poslední třetině také dost a ten konec dost bolel… ale stále tu na můj vkus bylo až příliš méně záživnějších kapitol.
Příběh už se nezaměřuje pouze na Eragona se Safirou, ale prostor dostávají i jiné postavy a je tu dosti znát posun Christophera Paoliniho. I když je pro mě Brisingr o malinko slabší díl, na celé to velkolepé finále se neskutečně moc těším.
#spoluprace @audioteka_czsk


Posloucháno jako audiokniha s úžasným přednesem Martina Stránského. Opět to nemělo chybu.
I slzu jsem musela zatlačit.
Už se těším na pokračování.

Spisovatel není jen člověk, kdo umí pracovat se slovy a souvětími, ale především je to někdo, kdo dokáže budovat příběh, napětí, pracovat s postavami a taky střídat strhující pasáže s klidnými. Tohle všechno dokáže Paolini naprosto mistrně.


Strašně dobrá knížka, úplně stejně dobrá knížka jako ty předchozí.
Jediný co co mi na ní vadí:
je tam hodně cizích slov.


Ve třetí části se dračí jezdec Eragon se svou dračicí Safirou opět přiblíží o kousek blíže ke svému nepříteli. Vztahy se prohlubují, nebezpečí stupňuje, o zvraty není nouze a ani minulost nenechává naše hrdiny ze všech koutů Alagaesie v noci v klidu spát.
Autorovy další knížky
2004 | ![]() |
2012 | ![]() |
2006 | ![]() |
2020 | ![]() |
2009 | ![]() |
Opět jsme si se synem tuhle nálož dobrodružství a akce velmi užili.
Za mě Safira je prostě nejlepší!