Hanina61 komentáře u knih

Jako milovnice koček a knižních ilustrací jsem si ji koupila v Levných knihách a s radostí a úsměvem na tváři si ji přečetla ve volné chvilce u kafe. Milý text i obrázky... :-)

7 18.06.2016

Tento díl je opět opravdu špičkový. Ještě před nedávnem jsem o existenci Karin Slaughter neměla tušení, ale jakmile jsem si přečetla Triptych, byla jsem "zaháčkovaná". Následoval druhý díl ze série o Willu Trentovi, opět skvělý. Pak jsem si chtěla dát přestávku, ale neodolala jsem a ihned se začetla do Genesis, no a teď, ihned po jejím dočtení, jsem bez obvyklé přestávky mezi "drsnými knihami", kdy čtu něco "oddychovějšího", začala číst Hřbitov nadějí. Nevím, co mě na tom drží nejvíc, zda neskutečné napětí a promyšlené děje, nebo samotná postava prapodivného dyslektického detektiva Willa Trenta, kterého prostě nelze nemít rád. I Faith... A tak je mi jasné, že si u žádné odpočinkové knihy neoddechnu, dokud nepřečtu celou sérii... ;-)

10 29.05.2016

Ach jako moc Ti, Conore, rozumím. Ty jsi jenom malý kluk, já už dospělá ženská, a přesto jsem měla velké problémy, když jsem si musela projít tím, co ve svém příběhu prožíváš ty. Ještě že Ti přišel na pomoc prastarý tis, to za mnou nepřišel nikdo a musela jsem se s tím popasovat sama, a věř, že to bylo hodně zlé... Život jde dál, Tvůj i můj a já Ti moc držím palce, kluku. Jsi fajn...

14 17.05.2016

Moje druhá kniha od K. Slaughter, opět naprosto skvělá, sice ne až tak napínavá jako Triptych, ale pořád nadprůměrná krimi. O to víc pronikáme pod kůži Willu Trentovi, o to víc se seznamujeme s jeho soukromými ďábly i handicapem, a to se mi moc líbilo. Zcela vyloučeno, aby hlavní hrdina nepřirostl čtenáři k srdci. Neméně zajímavá je postava Faith. Jsem nadšená, už mám přichystanou Genesis.

13 14.05.2016

Naprosto skvělá kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout a doslova jsem ji hltala v každé volné chvilce. Spisovatelku rázem řadím hodně vysoko mezi svoje oblíbené a Will Trent se samozřejmě stává mým dalším "drsným hrdinou". Nicméně tentokrát bylo moje srdce, hlava i nervy po celou dobu hlavně s Johnem Shelleym... zoufala jsem si s ním, plakala, doufala, prala se s okolnostmi. Tenhle příběh není jen plný napětí od začátku až do konce, kde neskutečně graduje, ale taky probouzí silné emoce a jednotlivé postavy jsem velice dobře vykreslené. Uf, dnes dočteno a zítra si jdu půjčit "Nic nebude jako dřív." Vřele doporučuju všem fanouškům napětí.

10 03.05.2016

Přenádherný příběh, místy radostný, místy smutný, s překvapivým koncem, při kterém se člověk neubrání dojetí, a především natolik "pozitivní", že si musíte říct: Ano, ono by to opravdu mohlo fungovat, jen tomu věřit, jen chtít... Tato útlá knížka je nejenže krásně napsaná, ale dala mi opravdu hodně... Asi začnu kolem sebe lepit malé žluté lístečky... :-)

7 19.04.2016

S tím jídlem je to pravda... Při jídle si čtu běžně, tentokrát jsem to zcela bezmyšlenkovitě udělala taky, zrovna u jedné z mnoha drsných pasáží... a musela jsem obojího nechat... Takže opravdu: U Ptáčníka raději nejíst! :-) Jinak kniha skvělá, já si sice jako první přečetla Pečovatale, pak Unesenou a až potom Ptáčníka, a samozřejmě si nenechám ujít ani další díly, ale to vůbec nevadí. Na křehkou ženu, co se na nás tady dívá z fotografie, má Mo Hayder neuvěřitelně drsnou a zvrácenou představivost, ale taky dokáže neskutečným způsobem budovat napětí až do poslední stránky. No a Jack Caffery... v současné sobě asi můj detektiv číslo 1. Vřele doporučuju všem milovníkům hodně drsného a temného napětí. ;-)

7 17.04.2016

Ještě že dnešní neděle byla tak studená a upršená, aspoň jsem mohla na jeden zátah přečíst "zbývajících" 300 stránek... A byla to jízda, panečku, už dlouho jsem nečetla něco tak napínavého... Samotný závěr, kde se Jack dozvídá to, co čtenář ví už od Pečovatele, mě dostal...asi by bylo lepší, kdyby se to nikdy nedozvěděl, než když s tím teď bude muset žít. Taky je mi J.C. líto...

7 10.04.2016

Ani nevím, kolikrát jsem ji jako -náctiletá holka vyrůstající v rodině, kde nikdy nechyběl pes, přečetla, kolikrát jsem hltala každé slovo, a smutnila a plakala a držela palce, aby statečná Lassie přežila všechna svoje "dobrodružství" a útrapy... a kolikrát jsem si na konci vydechla úlevou, když zase mohla čekat na svého milovaného kamaráda před školou. Zůstává pro mě jednou z nejkrásnějších knížek moho dětství a rozhodně ji doporučuju všem, kdo mají rádi zvířata. :-)

11 08.04.2016

Dlouho jsem si ke Zdeňkovi Pohlreichovi nemohla najít cestu, především kvůli jeho vyjadřování v televizním seriálu... pak se to nějak zlomilo a já na něj najednou ráda koukám a je mně sympatický. Po přečtení této knihy jsem docela i pochopila jeho leckdy drsňácký a nekompromisní přístup "šéfa", který v zájmu opravdu kvalitního kulinářského řemesla a pro dobro věci neváhá na lidi dělat "bu bu bu". Opravdu zajímavé kapitoly z jeho života a parádní fotky a recepty. "Sivena s omáčkou z citronového másla" si doma asi nepřipravím, ale třeba "Bramborové šišky se strouhankou" nebo "Česnečku" - proč ne? Milá kniha... :-)

7 25.03.2016

Jakmile jsem se do knihy začetla, nedokázala jsem se od ní odtrhnout, i když některé části byly hodně drsné a těžko stravitelné. Příběhy o neuvěřitelné odvaze skutečných lidí. Nad tím, co dokázali tito jedinci, ať už ve vysokých horách, v džungli, v poušti, v ledových pustinách nebo zajateckých válečných táborech přežít, zůstává rozum stát a nelze než je obdivovat. A vůbec nevadí, že příběhy jsou krátké, o spoustě jejich "hrdinů" byly napsány samostatné knihy, natočeny filmy, takže pokud někdo touží dozvědět se o nich víc, určitě má možnost. V této podobě je kniha skvělým výběrem těch nejlepších příběhů o "skutečné odvaze". Dávám plný počet a vřele doporučuji.

7 18.03.2016

Osudy několika lidí a jejich vzájemné lásky/nelásky, touhy/netouhy... bylo mně z toho místy dost smutno...

3 18.03.2016

Za svůj život jsem přečetla už hodně knížek. Ale žádná z nich se mi nečetla tak "strašně těžko", žádná mě nepřiměla se co chvíli zastavit, otřít si slzy, co mi vhrkly do očí, odložit ji... a pak se k ní zase vrátit. A po celou dobu nechápavě vrtět hlavou, jak je možné, že k tomu vůbec mohlo dojít... ne k jaderné havárii samotné, ale k tomu strašlivému zločinu spáchanému na lidech, kteří v okolí Černobylu žili, které tam poslali z jiných oblastí uklízet "neškodné trosky". Výpovědi "likvidátorů" nebo jejich pozůstalých předčí ty nejstrašlivější vymyšlené horrory, bohužel jsou skutečností... A po přečtení zbude bezmocná lítost za všechny, jejichž životy katastrofa ovlivnila, a temný vztek na režim, který toto dopustil. Kniha je rovněž působivým nahlédnutím do "duše ruského člověka", do jeho často až nepochopitelného uvažování, tolik ovlivněného zemí, ve které žije. Je mi z toho opravdu těžko. :-(

17 10.03.2016

Pro mne jako milovníka hor je tato knížka naprosto úžasná. Překrásné fotografie horských velikánů všech kontinentů během různých ročních dob, jezer, lesů a rostlinstva, zvířat i lidí, kteří v těchto oblastech žijí nebo sem jen občas zavítají za nejrůznějším sportovními činnostmi, provázejí citlivé texty autorů a popisky jednotlivých fotografií. Knížka, kterou můžete listovat zas a znovu donekonečna a občas třeba i zajásat: Jé, tady jsem byl/a. :-)

3 04.03.2016

Moje třetí kniha od Joe Simpsona, román, který dokazuje, že Joe je nejenom skvělý horolezec, ale také mistr pera, který svým fascinujícím vypravěčským uměním dosahuje horolezeckých výšin literatury. Dokáže neuvěřitelně poutavě popsat nejenom vnější dění a krásu i hrůzu hor, ale také vnitřní pocity postav, smutek, posedlost, balancování na hranici šílenství, totální zmar i novou chuť do života. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla a kterou můžu jen vřele doporučit. Začátkem se rozhodně nemusíte "prokousávat", kniha chytne a už nepustí.

3 02.03.2016

Překrásná kniha plná skvělých nápadů, jara, léta, podzimu, zimy, vůní, tvarů, barev, chutí. Mám ji pouze půjčenou z knihovny, takže vesele opisuju, abych se mohla pustit do tvoření a vaření... :-)

3 24.02.2016

Pro mne jako člověka, který (ač původem z nížiny) má lásku k horám v krvi, je historie dobývání vrcholu/nevrcholu (poněvadž nahoře neustále "sedí" víceméně proměnlivý sněhový hřib) této dlouho nedobytné patagonské hory, nesmírně zajímavá, stejně jako osudy mužů, kteří se o její dobytí snažili. A sama po přečtení nevím, jak to vlastně bylo, třebaže se přikláním k Messnerou názoru, že hrdinnými prvolezci jsou jiní než ti nebo spíš ten, kterému bylo dobytí na základě vlastního líčení připisováno. Kniha velmi zajímavá, doplněná dech beroucími (i když jen černobílými fotografiemi), nicméně se autor často až zbytečně opakuje a taky dost času věnuje hájení sebe sama a svých názorů, čili místy mi to připadá hodně subjektivní. Proto "jen" čtyři hvězdy. Horolezcům a příznivcům hor ale vřele doporučuji. :-)

4 23.02.2016

Opětovně přečteno v rámci čtenářské výzvy jako "oblíbená kniha z dětství". Na začátku knížky mám věnování "Vítěz biblické soutěže - 1971, Dubňany - P. Oldřich Navařík" To byl náš pan farář, ke kterému jsem " v době temného socialismu" chodila na náboženství... Milý pan farář netušil, že mi daruje knížku, která mě bude provázet celým životem a ke které se budu opakovaně vracet. Malá Jarmilka byla prostě moje kamarádka, a je jí pořád. Provázeno půvabnými ilustracemi Růženy Urbanové, jejichž zvláštní "hranatou" poetičnost jsem ovšem dokázala ocenit až v dospělosti. :-)

2 22.02.2016

Moc hezká knížka plná krásných fotografií a receptů s běžně dostupnými bylinkami a plody rostoucími v přírodě kolem nás. Dlouhá léta podle podle ní připravuju třeba šťovíkovou polévku nebo jeden z nejgeniálnějších receptů na kuře (a la bažant) s jalovčinkami a dalším mysliveckým kořením. A i když zrovna nechcete vařit, ty fotky jsou opravdu pastvou pro oči. :-)

5 21.02.2016

Oblíbená pohádková knížka mého dětství, přečtená mnohokrát po sobě. A třeba se k ní někdy ještě vrátím. Aktualizace: Pár dní před letošními Vánocemi se mi ji podařilo sehnat v krásném zachovalém stavu v jednom antikvariátě - a tak jsem si nadělila kus dětství pod stromeček...

3 21.02.2016