Hanina61 komentáře u knih

Stejně jako se můžu pořád dokola dívat na stejnojmenný film, tak můžu i po x-té číst tuto knížku. Příběh Hanče a Vrbaty mě jednou provždy uchvátil a tato útlá knížka zaujímá čestné místo v mojí knihovně. :-)

6 08.10.2015

Jak moc M. Vieweghovi rozumím. Můj případ je sice s jeho nesrovnatelný, ale také se momentálně nacházím v situaci, kdy jsem více či méně závislá na pomoci druhých, kdy procházím záchvaty sebelítosti, kdy se ptám "proč se to muselo stát zrovna mně?" a kdy pro mě na dobu neurčitou skončil život takový, jaký byl předtím, tudíž kniha je pro mě skvělou psychoterapií. Nesmírně oceňuju, nakolik upřímně a otevřeně dokázal MV před čtenáři odhalit svoje soukromí. Díky, Pane Spisovateli. :-)

9 03.10.2015

Moc hezky udělaná knížka, plná krásných fotografií a zajímavých receptů i povídání o tom, jak autorka tím, že vyloučila ze stravy cukr a začala zdravě vařit překonala svoje zdravotní problémy, nicméně ze surovin, které jsou pro našince - pro mě tedy určitě - dost finančně náročné.

2 30.09.2015

Jedna z nejúžasnějších knížek mého dětství. Probudila ke mně celoživotní lásku k vláčkům, mašinkám, vagonkům, nádražím, modelovým železnicím... a mým snem bylo stát se paní výpravčí nebo průvodčí. Sice se tak nestalo, ale láska k vláčkům zůstala a dodnes je to můj nejoblíbenější dopravní prostředek (tedy kromě bicyklu). Jako malá jsem ji četla sama, jako maminka pak svým synkům a teď, jako babička, se těším, až z ní budu číst vnoučkovi. :-)

4 29.09.2015

Knížku jsem četla velice pomalu... ne proto, že by byla "těžko čtivá", ale proto, že jsem si ji šetřila a dávkovala po malých kouscích jako ten nejvzácnější kaviár. Poslední stránky byly čteny takřka šnečí rychlostí, jen abych se nemusela s hrdinkou rozloučit a dlouho rozečtenou knihu zavřít. A mám z ní - já bylinkářka - stejné pocity "prozření", jako když jsem pro sebe před mnoha lety objevila dlouho odmítaného Bohumila Hrabala. Už teď můžu říct, že jsem si ji zařadila do knih, ke kterým se budu znovu a znovu vracet, i kdyby jen pro krásu jejího výraziva. A doufám, že paní spisovatelka Bolavá bude pokračovat ve své divukrásné tvorbě:-)

15 29.09.2015

Když je člověku těžko, často hledá inspiraci, povzbuzení a motivaci v příbězích lidí, kteří na tom byli stejně špatně nebo ještě hůř, ale dokázali se nad to povznést, bojovat s osudem a zvítězit, najít novou radost ze života, byť v jeho pozměněné podobě. Tato útlá knížka je takových příběhů plná a já za nu všem autorům i "protagonistům" moc děkuju.

3 21.09.2015

Uf, právě jsem dočetla. Přiznávám, že nečtu od začátku série, toto byla moje druhá kniha od Mo Hayder, po Ptáčníkovi. Další z knih, které chytnou a nepustí. A poněvadž jsem po přečtení Ptáčníka shlédla i filmové zpracování knihy, mimochodem velmi dobré - Léčba, Jack Caffery pro mě vypadal (a už bude naždycky vypadat) jako herec Geert Van Rampelberg.

5 17.09.2015

Neuvěřitelně milé počtení ze slunné Francie, které inspirovalo pana Horníčka k napsání jeho "Listů z Provence". Hezky se mi to četlo. :-)

3 14.09.2015

Tuto útlou knížečku mám už velmi dlouho, procestovala se mnou všechny moje bývalé domovy a dnes zaujímá čestné místo v knihovně. Pamatuju, že poprvé jsem ji četla kdysi dávno jako studentka a doslova mi vyrazila dech. Dodnes mám v jednom sešitě přepsané krátké i delší citace, které mě nejvíc chytly za srdce. Velmi krásný, velmi smutný příběh.

9 14.09.2015

Jedna z nejkrásnějších, nejpoetičtějších a zároveň nejsmutnějších knih, co znám. Příběh muže, ovčáka z francouzských hor, osamělého individualisty, který přesto bytostně touží po lásce, která mu není osudem dopřána.

6 14.09.2015

Jedna z nejlepších českých knížek o bylinkách a jiných alternativních léčebných prostředcích. Taky se k ní ráda vracím. :-)

7 14.09.2015

Ani nevím, kolikrát jsem tuto knížku už četla. Autorčin jemný popisný styl mě okouzlil, v této knize i dalších. Nádherný příběh plný kontrastů, nenaplněné touhy, smutku, potlačované lásky i radosti ze života. Příběh byl (s pozměměným koncem, což dost dobře nechápu) velmi dobře převeden do filmové podoby, v hlavních rolích s "úžasně negativní" Jiřinou Šejbaloou a mladičkou Janou Brejchovou. Jak kniha, tak film patří mezi moje oblíbené.

7 13.09.2015

Pro mě jako milovnici a sběratelku kuchařek je tahle knížka parádní. Nedá se sice číst v jednom zátahu, ale na občasné prolistování, začtení, popřípadě přípravu nějakého zajímavého receptu je skvělá. Doplněna zábavným líčením autorčina života a doby, plus její povídkovou tvorbou. :-)

3 13.09.2015

Ze začátku jsem měla pocit, jako bych se pustila do pohádkové knížky... Čím dál jsem četla, tím víc jsem si uvědomovala, že i já jsem v podobné "pohádce" aktérem. Tahle knížka mi dala opravdu hodně, dost objasnila moji vztahovou "závislost" i "spoluzávilost", v lecčems otevřela oči. Určitě si přečtu i další autorovy knihy. :-)

4 09.09.2015

Tahle knížka mě provázela celým dospíváním... četla jsem ji mnohokrát po sobě a skoro každé prázdniny jsem se snažila splnit všechny bobříky... vždycky jsem ztroskotala na bobříkovi hladu... :-)

8 07.09.2015

Jako dítě jsem tu knížku milovala, příběh mně připadal neskutečně dobrodružný... nevím, nakolik by se mi líbil teď,ostatně bych si jej mohla někdy znovu přečíst, knížku mám z jednoho antikvariátu... nicméně z hlediska tehdejšího vnímání malého/mladého čtenáře dávám plné hodnocení. :-)

7 07.09.2015

Při čtení této knížku jsem měla "blaho v duši". Pak jsem ji dala přečíst svojí mamince a následně jsme se společně vypravily do Prahy, abychom mimo jiné objevily dům, kde paní Jindřiška Smetanová bydlela a napsala tuto knížku. Bohužel jsme zjistily, že z domu číslo 1 na Velkopřevorském náměstí, v sousedství francouzského velvyslanectví je skoro ruina... Od té doby kolem šla mnohokrát... a vždycky si přitom vzpomenu na úžasné hladivé příběhy a fejetony paní Smetanové i na svoji maminku, která si s ní teď povídá někde v nebi.

8 05.09.2015

Ano, je jiná než předchozí díly... a to jsem začala od Sněhuláka, s tím, že po dočtení série vrátím na samý začátek. Abych pravdu řekla, moc se mi do tohoto dílu nechtělo, protože jeho tematika se mě dost dotýká osobně, blízký příbuzný měl vážné problémy se závislostí, ukradlo mi to několik let života...nicméně jsem ho nechtěla vynechat....Některé pasáže se mi tudíž četly hodně, hodně těžko, ale jak děj pokračoval, pohltil mě jako vždycky. Harry opravdu přežije všechno... Dám si chvilku pauzu u něčeho oddychového a jdu se začíst do Policie, už ji mám půjčenou z knihovny... :-)

4 02.09.2015

Pamatuju si, jak jsem kolem ní chodila v druhé třídě do školy, byla za výlohou maličkého knihkupectví, trůnila tam uprostřed a já od ní nikdy nemohla odtrhnout oči. O Vánocích jsem ji pak našla pod stromečkem, spolu s vepsaným věnováním od mé babičky. Já ty pohádky přímo hltala. A ty nádherné ilustrace pana Boudy, na ty jsem se nemohla vynadívat. Po mnoha letech jsem z ní čítávala svým synkům, když byli malí. Bzí bzí, osel ušatý... Uběhla další spousta let, o knížku jsem přišla v koloběhu života, dlouho jsem ji hledala a pak ji jako zázrakem objevila v jednom antikvariátě. A tak ji mám znovu, sice bez babiččina věnování, a těším se, až z ní, sama už taky babička, budu číst svému malému vnoučkovi. PS. Od té doby miluju ilustrace Cyrila Boudy.

8 01.09.2015

Tuhle knížku miluju už spoustu let. Mám vydání s nádhernými ilustracemi Jana Zrzavého, což je v kombinaci s čarokrásnými strašidelnými povídkami ztělesněná poezie. Rázovité postavičky, vykutálené i méně chytré, věčný svár dobra a nadpřirozeno v mnoha podobách, kouzelný ukrajinský folklór - kombinace, co mě chytla za srdce a nikdy nepoustila. Jen co tohle píšu, mám chuť pustit se do nich znovu, po x-té. :-) PS. Jenže je tolik knih, co jsem ještě nečetla a chtěla bych...

10 01.09.2015