Můj život po životě

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Můj život po životě napsal Michal Viewegh jako určitou formu zpovědi o událostech, které se v jeho životě staly od prosince 2012 a změnily navždy jeho způsob života. Můj život po životě začíná 8. prosince 2012, kdy Michalu Vieweghovi praskla aorta. Byl převezen do nemocnice a půl hodiny marně oživován. Poté byl operován a navzdory předpokladům přežil. Bohužel jeho klinická smrt nezůstala bez následků a potýká se s nimi dodnes. Z jedné strany by měl být šťastný, že vůbec přežil. Z druhé strany se musí smířit s tím, že jeho způsob života je definitivně minulostí. V knize Můj život po životě se Michal Viewegh snaží zachytit pocity a úvahy člověka, jehož život se obrátil naruby, život člověka s poškozeným mozkem. Měl by být rád, že žije, ale může být vůbec rád na světě, když už nic není takové, jako bývávalo? Přežil, ale často ho napadají různé myšlenky... Je odkázaný na pomoc své rodiny a jen jeho nejbližší a psaní mu pomáhají přežít každý nový den. Můj život po životě Michala Viewegha vychází necelý rok po jeho operaci a návratu do života. Je to román, jehož psaní bylo pro autora velmi bolestné, ale přes všechnu bolest je kniha Můj život po životě především knihou očistnou....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/176196/muj-zivot-po-zivote-176196.jpg 3.4449
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Druhé město
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (102)

Kniha Můj život po životě

Přidat komentář
danielavachova
03. listopadu

Nevím z knihy jsem měla divný pocit,ale asi když si to člověk neprožije nepochopí,zajímavé čtení. Občas smutné,ukňourané.Klobouk dolů před panem Vieweghem jak se se vším popral a píše dál.

Gumiczud
01. října

Po knížce "Další báječný rok" jsem si musel přečíst tuhle knihu. Rozdíl v jeho životě je znatelný. Je milé že mu chtělo tolik lidí pomoci. Opět napsané velmi otevřeně a to vnímám jako velké plus.

gemi
08. září

Další mistrův "román", který jsem přečetl za dvě odpoledne, protože čtu pomalu.

Je to opět deník, tentokrát zcela ovlivněný autorovou prasklou aortou a tím, co to všechno způsobilo (ztráta krátkodobé paměti i chuti do života, deprese apod.). Viewegh se tentokrát téměř plně soustředí na své vnitřní pochody a okolí, tedy zážitky s přáteli a popisy různých eskapád a avantýr (kterých není fyzicky ani psychicky schopen) tvoří jen vzdálenou a nepodstatnou kulisu. Sice je to jak sám autor tvrdí "ufňukané a bolestínské", ale na druhou stranu autentické.

Petja
05. srpna

Vieweghovy knihy dělím na ty, které mne nekonečně baví a pořád se k nim vracím (Účastníci zájezdu, Román pro ženy, Báječná léta pod psa), ty, které mi nesedly a nedočetla jsem (např. Mafie v Praze), a ty, které se přečtou, nenadchnou, neurazí a prostě se zapomenou (např. Román pro muže).
Můj život po životě jsem si poslechla v rámci Čtenářské výzvy, kdybych měla číst, nedočetla bych. Kniha je rozvláčná, ufňukaná, všechno se pořád opakuje (ačkoli možná je to záměr, aby si člověk představil autorovy stále stejně problematické dny po nemoci a lépe se do jeho situace vcítil).
Jednu hvězdičku dávám za to, že se autor po těžké nemoci rychle dal znovu do psaní, což je jistě obdivuhodné, a může tak dát naději lidem, která postihl podobně těžký úděl. Pro sebe je řadím do nové čtvrté kategorie - budu si ji pamatovat a už nikdy se k ní nevrátím. Pokud ji někdo četl jako první knihu od Viewegha, neměl by se nechat odradit a zkusit i některé jeho další dílo, jeho knihy jsou opravdu různorodé.

DádazPrahy
01. května

Stojí za přečtení, díky této otevřené zpovědi se dozvídáme, jak se cítí člověk v takovéto životní situaci.

zdenka4808
26. března

Kniha se mi líbila. Musí to být hrozné, takhle znenadání přijít o zdraví a dosavadní život. Vůbec se nedivím, že klesal na mysli.

Popko
03. března

Literárně nenáročná kniha, na jednu stranu po tom co zažil se není čemu divit (prasklá aorta) na druhou stranu otevřeně napsaný deník.

lukas9608
06. ledna

Depresivní, až člověk autora lituje.

1