Dopisy z mého mlýna
Alphonse Daudet
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/147025/bmid_dopisy-z-meho-mlyna-wpI-147025.jpg
4
24
4
Klasik francouzské prózy Alphonse Daudet (1840-1897) je sice považován za čelného představitele naturalismu, nikdy však nesdílel jeho pesimismus, věřil v dobrotu prostého člověka, jehož zidealizovaný obraz tvoří hrdinové velké části jeho děl. Takové jsou i Dopisy z mého mlýna. Dojemné a krásné povídky z jeho rodné Provence mají ve své prostotě až kouzelnou moc. Jsou vybrané a ilustrované sochařem Miloslavem Chlupáčem (1920) - jde o jeho první ilustrace, unikátní sochařským rukopisem a citlivostí. Šťastný soulad, který snad opomíjeného Daudeta opět přiblíží čtenářům.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2005 , Arbor vitaeOriginální název:
Lettres de mon moulin , 1935
více info...
Přidat komentář
Jak obsahem, tak kvalitou, dosahem i zaujetím pestrá povídková sbírka. Některé povídky jsou poetické, jiné smutné, další veselé, ironické, komické, dramatické, někdy jde v podstatě jen o jakýsi rozmáchlý popis. Jako celek to však vcelku sedí.
Neuvěřitelně milé počtení ze slunné Francie, které inspirovalo pana Horníčka k napsání jeho "Listů z Provence". Hezky se mi to četlo. :-)
Klasika s vůní tymiánu, prozářena provencálským sluncem. Z přívětivých historek Alphonse Daudeta se line teplo a aroma onoho kraje, i zvláštní světlo, jež dohnalo Van Gogha k šílenství. Důrazné varování pro všechny štvance akčního vidění světa: nic pro vás!
Část díla
Autorovy další knížky
| 1950 |  Tartarin z Tarasconu |
| 1985 | Listy z mého mlýna |
| 1974 |  Listy z mého mlýna / Pondělní povídky |
| 1959 | Krásná Niverňanka |
| 1916 | Přístav Tarascon |
To je skvělý, pořídit si větrnej mlejn a v cimře nahoře si pěstovat vejra a díru ve střeše. To prostě chceš.
Akorát místo toho, aby Alfons mlel obilí, tak mele leda tak pantem. A já jsem i rád, že mele zrovna takhle a ne jinak.
Ty jeho příběhy jsou takový klidný. Mám pocit, že se toho v nich moc neděje, ale to je fuk. Je to takový uklidňující a hlavu čistící.
Vylez bych nejradši někam na terasu, sed si do proutěnýho křesla pod slunečník, otevřel si víno, nebo nějakej likér a čuměl někam na moře, nebo aspoň do zahrady na to, jak tam vosy naďobávaj jabka. Klidně by ta zahrada mohla bejt u větrnýho mlejna.
Bohužel nemám mlejn, ani terasu, ani zahradu, ani víno. Takže si můžu vlejzt leda tak na gauč a otevřít si lahváče. To by mi myslim šlo. Nebylo to úplně špatný, ale úplně dobrý taky ne. Tě pic.