Gooverka komentáře u knih
Ještě nikdy se mi nestalo, abych o jedné knize a jejím obsahu diskutovala s tolika různými lidmi, navíc i třeba neznámými ve vlaku. Vím, jak je spánek důležitý, proto pro mě kniha v tomto duchu neměla přidanou hodnotu. To co ale oceňuji nejvíce jsou ukázky zajímavých studií v souvislosti se spánkem a učením, kreativitou, spánkovou deprivací i kapitola o škodlivosti prášků na spaní. Nečte se úplně jednoduše, odbornější pasáže a grafy jsem někdy jen rychle přelítla, ale dala mi toho spoustu. Moc mě bavila kapitola o zvířatech a jejich spánku. Dobře vám autor také vysvětlí, proč večer nemůžete někdy usnout a jak si vše doma nastavit tak, abyste měli kvalitní spánek. Také jsem se pozastavila nad kapitolami o spánku seniorů, novorozenců nebo rodičů.
Petra Dvořáková ve všech třech povídkách dokázala, že opravdu psát umí, a to navíc o tématech, se kterými se alespoň já nesetkávám často. Tři ženy, tři příběhy, ale jedno mají společné, nízkou sebedůvěru. Ač jsem se se žádnou z nich nedokázala plně ztotožnit, pochopila jsem jejich jednání a fandila jim. Hlavně při první povídce mě dost mrazilo a bylo mi i trochu fyzicky špatně.
Když jsem o knize před několika lety slyšela od zahraničních booktuberů, už v tu chvíli jsem si myslela, že to bude pecka. A taky že byla. Podobné žánry knih moc nečtu, ale asi začnu více. Krásný příběh postavený na reálných základech, s malou lovestory a tisíci odkazech na osmdesátá léta. Také možná trochu hrozba toho, co se stane, když budeme až moc žít ve virutální realitě.
Nádherný komiks, který přibližuje tu nejvýznamější etapu Zátopkova života. Nejen, že je radost prohlížet obrázky, ale hlavně jsem se o Zátopkovi dozvěděla mnoho nových informací. Text je úsporný, ale to se mi moc líbilo, protože vizuální materiál mluvil za vše.
Od Ládi jsem očekávala přesně takové čtení, které jsem dostala i v minulých dílech. Milé a humorné příhody jsou tentokrát okořeněny jízdou na kole a autem, což knize dodává zase trochu jiný spád. Opět se mi to moc líbilo.
Báru Šťastnou zbožňuju a nejvíc se mi líbí jak přemýšlí nad věcmi, které se každému z nás dějí každý den. Díky ní se vždy zastavím, zamyslím se a ve většině jí dám zapravdu. Na tomto dílu se mi moc líbilo, že nás nechala nakouknout do hloubky svého soukromí, které se odehrává mimo její děti a manžela.
Třeštíková mi trochu připomíná Hartla, který taky píše o naprosto běžných osudech lidí. Musím ocenit, že kniha má spád a čtenáře lehce chytne tak, že musí číst stále dál. Někdy mi trochu nevyhovovaly přílišné stereotypy, jen s málem postav jsem se dokázala ztotožnit a některé jejich jednání mi přišlo nedovysvětlené nebo naprosto nelogické. Jestli mě něco vyloženě zklamalo, tak to byl odfláknutý konec, který se podle mě dal rozpracovat daleko více a lépe. I přesto dávám 4 hvězdy za super oddechové čtení na léto.
Klasický Murakami - čtenáře provází na první pohled banálním příběhem, který ale má hned několik hlubších kořenů. Záleží na čtenáři, co si na díle najde. Trochu mně zklamal závěr, ale nedá se mu vlastně nic vyčítat, protože i o tom příběhy jsou. Opět oceňuji atmosféru, kterou autor umí dokonale vykouzlit.
Opráski miluju, takže pro mě tato kniha představovala vrchol blaha. U většiny komiksů jsem se bavila, jen škoda, že se jich do knihy nevešlo ještě více.
Zatím pro mě nejslabší příběh od Maye, ale přesto mě několikrát vtáhl do děje. Dvě linky mě zase nesmírně bavily, ale jelikož jsem ji poslouchala jako audioknihu a ještě k tomu dost přerušovaně, neměla jsem z toho takový zážitek.
Kniha mi sice neřekla nic nového, ale veskrze potvrdila všechny mé myšlenky o potřebě vypadnout z online světa a zbrkle nepřecházet mezi různými úkoly. Skvělá motivační kniha, která se ale v druhé půlce začíná dost opakovat.
Hájíčkovo vyprávění příběhu a vlastně i celé jeho téma je pro mě v české literatuře ojedinělou záležitostí. Kniha se mi líbila a tak se těším na další kousky z jeho tvorby.
Poslouchala jsem ji jako audioknihu a podle mě to byl nejlepší díl celé triologie. Hlavním postavám sem držela pěsti, stále přicházely nečekané zvraty a já zadržovala dech. Naprosto výborně namluveno a od Petera Maye si určitě přečtu/poslechnu ještě další věci. :-)
Stejně jako u Muže jméněm Ove, i tady jsem se několikrát nahlas smála a kniha mě nepustila až do konce. Někdy je těžké, vcítit se do malého dítěte, ale autor má vážně talent pro zvláštní a výjimečné příběhy. Má unikátní styl psaní a já se hrozně moc těším na další knihu.
Kniha, která má obrovský přesah mezi svými řádky a měl by si jí přečíst opravdu každý knihomol. Příběh je hodně napínavý, ale to podstatné sdělení přichází hlavně na konci. Poslední stránky už pro mě neměly takový smysl, jako celý příběh dohromady, proto dávám čtyři hvězdy, ale rozhodně doporučuju.
Knihu beru určitě s rezervou, protože deníkové zápisy jsou specifickým místem pro vymýšlení si věcí, fantazírování a přehánění. Je ale úžasné pozorovat Anninu proměnu, i když probíhala možná jen v její mysli (kdo ví). Kniha je úžasným svědectvím své doby, kterou by si určitě měl přečíst každý.
Opět jsem ji poslouchala jako audioknihu a druhý díl této série byl snad ještě lepší. Zbožňuju, jak se střídají postavy a prolínají všechny příběhy. Je to napínavé, i když v některých částech se dá děj možná předvídat.
Moc hezky napsaný příběh o zajímavé farmě a sousedech z hor. Vyprávění se mi moc líbilo a hlavní hrdinka mi byla sympatická. Hodnotím ale jako průměr, i když ve své době musela být kniha na vrcholu.
Proměna je úžasná povídka, samotné bych jí dala 4 hvězdičky. O dalších Kafkových kusech v této sbírce se to ale říct nedá. Většina nedává smysl, není na nich ani nic zvláštního, a prostě mě nebavily. Byly tam některé výjimky, které by se ale daly spočítat na prstech jedné ruky. Za mě ne.
Hvězdy jsou stále nejoblíbenější, ale Papírová města jsou taky skvělá. Líbily se mi hlavně hlubší myšlenky ke konci knihy a celkový Greenův styl vyprávění. V některých chvílích to byl velmi vzrušující příběh, ale celkově téma knihy mě tolik nevzalo. Kdybych mohla, dávám tři a půl :)