gonga komentáře u knih

Tato odporná, propagandistická slátanina si nezaslouží nic než odpad, kniha popírá vše dobré, na čem je vystavena západní civilizace v zájmu bludů o revoluci a komunismu, ve kterém nebude třeba pracovat a všichni se budeme flákat s právy, ale bez povinností. Kniha pro líné a neschopné jedince, kteří v ní najdou svoji bibli. Zajímavé je , jak se tyto nesmysly snoubí s feminismem autorky, která si v celé knize vystačí bez mužů a pokud píše o osobách, vždy jde o osoby rodu ženského a to i na místech, kde je to zcela nesmyslné a do očí bijící.

Problém tří těles jsem víceméně ztrhal a u této knihy jsem si dlouho myslel, že tomu nebude jinak, přesně první dvě části , o kterých jsem přesvědčen, že byly rozvláčné a nepříliš zajímavé. Skoro jsem měl pocit, že Problém tří těles a dvě úvodní části Temného lesa psal někdo jiný než samotný Temný les (třetí část Temného lesa se jmenuje Temný les). Zdá se mi , že Liou Cch'-sin je silný v těch situacích , kdy se zabývá fyzikou a slabší, když buduje postavy. Bylo pro mě velice obtížné zapamatovat si všechny postavy a získat k nim nějaký vztah, velká část mi jich byla naprosto lhostejná, vyjma samozřejmě hlavního hrdiny, ale i ten mě zajímal jen proto, že s jeho existencí bylo spjaté tajemství, jehož rozuzlení jsme se dozvěděli na konci brilantní stejnojmenné třetí části Temného lesa. Když jsem začal číst tu, nevycházel jsem z údivu nad tím, jak dobře byla vymyšlená a jak do sebe zápletka konečně začala zapadat. Bohužel jsem ale musel přečíst cca 400 stran balastu než jsem se k ní dostal. Kdyby Problém tří těles a celý Temný les byly napsány jako tato část, vynášel bych je do nebes. Pevně doufám, že ve Vzpomínce na Zemi autor nepolevil a zopakuje tuto nádheru. P.S. Vzhledem k tomu, co jsem se o posledním dílu , který se v aj jmenuje Deth´s end , dočetl -tedy, že až tady přestal autor tvořit literaturu a napsal hard core sci-fi pro sebe a fanoušky, začínám být přesvědčený , a napovídají to i ohlasy ze zahraničí, že poslední díl bude z celé trilogie nejlepší.

5 28.11.2017

Já, poutník je velice čtivě napsanou knihou, která Vás chytne a nepustí. Je třeba ovšem přiznat , že některá výchozí tvrzení v knize uváděná, jsou přinejmenším diskutabilní , ale zápletka je i tak velmi zajímavá a poutavá. Párkrát se mi dokonce stalo, že ve mě kniha vyvolala i hlubší zamyšlení, což je vzhledem k tomu, že jde spíše o oddychovou literaturu (která Vám ale oddychnout si vůbec nedovolí) poměrně překvapivé. S mírnými výhradami doporučuji čtenářům, kteří si u knihy chtějí především odpočinout a zapomenout na starosti všedního dne. Pokud by byl natočen film se scénářem od autora, asi bych se do kina vydal.

5 29.12.2014

Doklad skutečnosti, že ne vše, co je z Ruska, dokonce onoho socialistického, nutně musí být špatné. Ano, Neználci jsou poměrně průhledná propaganda, ale poutavě napsaná a navíc místy dosti trefná a vždy velmi zábavná.

5 23.08.2012

Vždy jsem se bál, že se realita popsaná v této skvělé knize začne naplňovat, to, co včera začalo Rusko na Ukrajině a co dělá již řadu let doma i v zahraničí, ukazuje, jak dobře Sorokin vidí do budoucnosti. Bohužel.

4 25.02.2022

Je mi líto, ale Ted Chiang se zcela jistě mým oblíbeným spisovatelem nestane, povídky, ač napsány velice chytře s netradičním pohledem na různé jevy, situace v životě člověka či jiných tvorů, vypadají spíš jako intelektuální cvičení, jak lze kterou úvahu rozvinout a probrat z jiných úhlů pohledu. Ale pro čtenáře jsou některé spíš rébusem, dá hodně práce vůbec pochopit, co chce autor říct a pokud si v tom jeden nelibuje, není to nijak zvlášť zábavné. Snad intelektuálně obohacujici, ale že bych toužil vědět jak povídka dopadne? Když, po přečtení jedné, dvou, vím, že nijak, už po dočtení netoužím

4 25.05.2021

Naprostá literární lahůdka napsaná skvělým a bohatým jazykem ve vynikajícím překladu, pokud mohu soudit.
Na první stránce jsem se začetl a nemohl přestat až do konce, přestože má kniha cca 700 stran, pro mě by klidně mohla mít 3 x tolik. Autorův sloh je jako divoká voda plný množství výpůjček, narážek na čínskou historii a přísloví, které jsem si, díky poznámkovému aparátu na konci knihy, užíval i já, nijak zvlášť tématem nepolíben.
Ovšem myslím, že způsob vyprávění nemusí sedět každému, a proto doporučuji přečíst si alespoň ukázku.

4 08.04.2021

V tehdejší době (70. léta 20.století) zcela nepřekonatelná encyklopedie s fantastickými ilustracemi a perfektním obsahem. V dětství to byla moje bible a naprosto jsem ji miloval.

4 05.11.2020

Naprostá pecka, v dětství jsem ji hltal stále dokola.

4 01.09.2020

Skvělá a čtivá kniha popisující velice poutavou formou příběh jednoho indiánského národa. Dlouho jsem o dějinách Divokého Západu nečetl nic tak dobře napsaného. A vůbec mi nevadí, že kniha původním obyvatelům Ameriky snímá masku mírumilovných , duchovně založených a moudrých lidí žijících v sepětí s přírodou a některé z nich nám představuje jako poměrně primitivní a násilnické surovce mučící ženy a vraždící děti.

4 24.07.2019

Totální odpad odpadů, šarlatánství hrubého zrna. Blábolení, bludy a hlouposti, kde si své najde jen přesvědčený a nekritický příznivec.

Poněkud tendenčně podaná česká historie, která mě provázela celé dětství a moc se mi líbila. Co na tom, že některé události se nejspíš nikdy nestaly a jiné se staly jinak...

4 12.06.2018

Odpad nemající s vědou nic společného.

Alan Watts patří dodnes k nejlepším popularizátorům nejen východních nauk , ale i křesťanství a po přečtení jeho knih může dočasně získat pocit vhledu i naprostý laik.

4 14.12.2016

Velmi nadhodnocená kniha sepsaná čistě za účely co nejvyšších prodejů, nespočítám, kolik podobných historek jsem už četl. Naivní, dětská, nelogická a velmi povrchní. Když ji porovnám s jinými dětskými knihami, protože toto JE dětská kniha, tak je daleko za nimi jak ohledně příběhu, který je banální až běda, tak ohledně využití potenciálu nápadu, který úplně hloupý nebyl. Ale co, pokračování autor nasekat stihl a prodal to i do Hollywoodu, čili může být spokojen na rozdíl ode mě.

4 27.09.2016

Další z řady dobře čitelných, s realitou ovšem nic společného nemajících knih od velkého romantizátora zločinců a mafie zejména. V podání Maria Puza (a v této knize je to obzvlášť patrné) je typický mafián v podstatě sympatický chlapík, který zabíjí jen když opravdu musí, v podstatě s odporem a vždy jen "ty špatné". Taková červená knihovna pro dospělé dospělé popisující organizovaný zločin jako prakticky prospěšné organizace mající blahodárný vliv na hladký chod společnosti. V tomto směru je kniha naprosto nemravná a vlastně i odporná. Pokud se ovšem umíte odpoutat od nějakých mravních pouček, jistě nebudete zklamáni, stále jde o zábavné čtení.

4 06.04.2016

Po pravdě řečeno se divím, že ještě nikoho nenapadlo natočit film o životě Mileny Jesenské, jedné z nejzajímavějších českých osobností 20. století, příběh zajímavý mj pro vztah s F. Kafkou i pro zahraničního diváka. Namísto toho se točí filmy o "veličinách" typu Baarové.

Autor bohužel spáchal sebevraždu, což je vzhledem k tomu, jak výborné knihy dokázal napsat , veliká škoda. Tři minuty věčnosti je soubor vynikajících sci-fi povídek přetékajících originalitou a imaginací, v mnoha případech zcela nadčasových. U závěrečné mám pocit, že se autor inspiroval u Stephena Kinga a jeho románu The Running Man, což je ovšem vzhledem k autorově místě pobytu v NDR velmi nepravděpodobné a o to zajímavější. Je s podivem, že kniha mohla v tehdejší NDR vyjít.

4 15.01.2016

Oblíbená kniha mého dětství.

4 22.10.2015

Je mi líto, protože i když svět a série mají velký potenciál, vše sráží hlavní hrdinka, která se často chová neuvěřitelně hloupě , zmateně a neprozíravě jen proto, že se to autorce hodí do příběhu. ve skutečnosti Paige působí tak, že by v souboji se Scionem skončila po jednom dni. Vždyť nejen, že dělá neuvěřitelné chyby, ona mimo svého daru, který neovládá nijak precizně, nemá žádné trumfy v ruce. Být to realita, byli y vidoucí rozprášeni Scionem během několika dnů.

3 24.10.2022