gemi
komentáře u knih
Manželé odvedle
Shari Lapena
V první třetině zývačka - předzvěst další tuctové detektivky. Před polovinou se to ale zlomí a začne jízda, která sice není plná "šokujících překvapení", protože člověk většinu z toho dokáže vcelku bez námahy vyvodit sám, ale to neznamená, že to není jízda zábavná, při které má člověk nutkání číst dál a dál. Paráda, a to říkám jako člověk, který není žádným fandou detektivek.
Mé dětství v socialismu
kolektiv autorů
Vcelku zajímavé, ale příliš útžkovité a nesourodé svědectví doby, na které bylo nejlepší to, že už skončila.
Kniha rozhodně není ideologická, jak se tady snaží někteří podsouvat. Pouze občas zasazuje dětské vidění světa do kontextu, který dítě v té době nemohlo chápat. A to je jedině dobře, protože jinak by to byla nostalgická komunistická agitka, což by zřejmě některým zdejším rozumbradům vyhovovalo.
Doktor Spánek
Stephen King
Z této knihy jsem měl strach, stejně jako z každého pokračování něčeho, co mám moc rád a co ve mně zanechalo hlubokou stopu.
Doktor spánek navazuje na klasický horor Osvícení, který jsem četl několikrát a považuji jej za zásadní Kingovo dílo. Když jsem se dozvěděl, že existuje pokračování, nejdříve mě vyděsil jeho poněkud přihlouplý název, ale má své opodstatnění. Zatímco původní Osvícení bylo komorním hororem, který staví především na stísněné atmosféře opuštěného a nedostupného hotelu v horách a hrůza spočívá v tom, že aktéři nemají kam utéct, Doktor spánek jde "mezi lidi". Je zajímavé, že prvek "není kam utéct" funguje i tady, ačkoli zcela jiným způsobem...
Setkáváme se opět s Dannym, který už ale mezitím stačil vyrůst do řádného alkoholika, protože své "nadání" účinně tlumí chlastem a jde tak ve šlépějích svého otce. Dannyho sledujeme v průběhu mnoha let, kdy se protlouká životem a utíká sám před sebou z místa na místo, aby nakonec našel smysluplné využití svého nadání, a dokonce mnohem víc. Doktor spánek je důstojným pokračováním legendárního Osvícení a jasnou známkou toho, že King pořád umí. Kéž by se mu podařilo vytvořit obdobně povedené pokračování jeho nejlepšího díla To.
Superprognózy / Umění a věda předpovídání budoucnosti
Philip Tetlock
Navazuje na Kahnemanovo Thinking, Fast and Slow a často z něj také cituje. Kniha však není tak strhující, takže po přečtení cca čtvrtiny jsem ji už jen prolistoval. V závěru je shrnutí 11 doporučení, kterých by se měl člověk držet, aby zvýšil přesnost svých předpovědí. Kahnemanovu knihu ale považuji v tomto ohledu za daleko přínosnější.
Právo nálezce
Stephen King
Druhý díl třídílné série o bývalém detektivu Hodgesovi. A o hodně lepší než ten první, na který navazuje jen velmi nenásilně a vše je dobře zasazeno do kontextu, takže může docela dobře fungovat i samostatně, ovšem v okrajové lince tady pokračuje příběh magora Bradyho z prvního dílu a byla by škoda o ni přijít. Navíc když kniha končí tak, že je zřejmé, že se linka s magorem potáhne i do třetího dílu, kde nejspíš opět vystoupí do popředí. Čtenář se s trojicí Hodges - Jerome - Holly pořádně potká až skoro v půlce knihy. Příběh je místy vyloženě strhující.
Pan Mercedes
Stephen King
Klasická detektivka, tedy neklasický materiál v podání Stephena Kinga. Zpočtáku překvapivý a strhující, záhy se ale dostane do polohy klasické detektivky, která už ničím nepřekvapí.
Pestrý život cyklotrempa
Jan Vlasák
A další nášup poutavých příhod legendárního cyklotrempa.
Karpatské hry
Miloslav Nevrlý
Hluboce lidské, filosofické a pravdivé vyprávění o životě, které přemýšlivého člověka nemůže nechat chladným a zanechá v něm příjemnou brázdu. Měl jsem k dispozici zkrácenou verzi, obsahující pouze samotné hry.
Ze života cyklotrempa
Jan Vlasák
Napínavější, výpravnější, osobnější, ale také "dramatičtější" než Vandry s Bejkem. Opět skvělé příhody Jana Vlasáka.
Vandry s bejkem
Jan Vlasák
Hodně popisné a "skákavé". Autor plynule navazuje jeden zážitek na druhý, aniž by mezi nimi byl nějaký smysluplný přechod. Čtenář se pak v textu trošku ztrácí a chvíli trvá, než si uvědomí, že autor už zase píše o něčem jiném. Jinak je to ale cykločundrácký deník, takže paráda. :-)
Zelená míle
Stephen King
Skvělý příběh, jedno z mála Kingových děl, které bylo doslovně a skutečně povedeně převedeno na filmové plátno. Kniha je dokonalým scénářem a čte se skvěle. (Čteno v originále.)
Dallas 63
Stephen King
Výborný námět a zpočátku strhující děj, který se postupně mění v soap operu, aby v závěru opět vygradoval.
Můj život po životě
Michal Viewegh
Další mistrův "román", který jsem přečetl za dvě odpoledne, protože čtu pomalu.
Je to opět deník, tentokrát zcela ovlivněný autorovou prasklou aortou a tím, co to všechno způsobilo (ztráta krátkodobé paměti i chuti do života, deprese apod.). Viewegh se tentokrát téměř plně soustředí na své vnitřní pochody a okolí, tedy zážitky s přáteli a popisy různých eskapád a avantýr (kterých není fyzicky ani psychicky schopen) tvoří jen vzdálenou a nepodstatnou kulisu. Sice je to jak sám autor tvrdí "ufňukané a bolestínské", ale na druhou stranu autentické.
Steve Jobs
Walter Isaacson
Poměrně detailní pohled na pracovní i soukromou stránku Steva Jobse s relativně dobrým vyvážením obou součástí jeho života. Větší pozornost je ale přece jen věnována profesnímu životu, takže některé otázky nad vnitřní motivací či pohnutkami z osobního života zůstanou nezodpovězené. Většina je ale zodpovězena uspokojivě.
Deflace - utajené nebezpečí
Günter Hannich
Vcelku zajímavé myšlenky a "jiný pohled" na ekonomickou krizi. Naprosto neuvěřitelně nekvalitní český překlad s gramatickými chybami žáka zvláštní školy občas zcela dezinterpretuje ekonomické pojmy.
Jak chutná moc
Ladislav Mňačko
Kniha o státníkovi, kterému moc zatemnila mysl. Vzhledem k době, ve které vznikla, je poměrně odvážná, nicméně téma zůstalo nevyužité. Na činy mocného muže mohlo být např. pohlíženo jeho vlastníma očima a poté do kontrastu postavit pohled lidí v jeho okolí, těch, kterých se jeho rozhodnutí dotýkala. Tomuto je v knize věnován minimální prostor a je to škoda, protože právě toto by mohlo být mimořádně zajímavé. Místo toho je kniha plná vzpomínek jeho kdysi-kamaráda, kterého od sebe (stejně jako ostatní lidi) odehnal a který se zamýšlí, co se to s kdysi rovným a racionálním člověkem stalo, kdy a jak se to v něm zlomilo. Samotné téma toho, co všechno dokáže natropit člověk, který vzhledem ke svému postavení trpí mesiášským komplexem a pocitem vlastní dokonalosti, zůstalo nevyužito.
Řekou a silnicí s otlačenou zadnicí
Vlastimil Svoboda
Je to takvý pelmel zážitků, místopisu a cestopisu. Chvíli o řece, chvíli o silnici, jednou v současnosti, potom zase skok o čtyřicet let do minulosti. Jako by autor náhodně sepisoval, co mu zrovna vytanulo na mysli. Čtenáři se v tom ale velice těžko orientuje.
Některé kapitoly jsem musel přeskočit, protože mě popis říčního lodivoda prostě nebavil.
Pokud to srovnám s cestopisy legendárního Jana Vlasáka o jeho "vandrech s Bejkem", tak to je úplně jiná liga, to se čte jedním dechem!
Jak myslí milionáři
T.Harv Eker
"Dotkněte se čela a řekněte: Myslím tak, jak myslí milionáři."
Další pábitelská příručka, která z vás ale zaručeně udělá milionáře. Není to ale vysloveně stupidní jako perly od Kiyosakiho typu Proč chceme, abyste byli bohatí. Tato se zdá být mnohem praktičtější s konkrétnimi radami a postupy. S některými pasážemi dokonce vřele souhlasím, například s tou, kde autor tvrdí, že není důležité pouze umět vydělat peníze, ale také s nimi hospodařit.
Prolétl jsem to během dvou tří hodin, a to pouze ze studijních důvodů. To je maximum, co jsem ochoten tomuto typu literatury věnovat.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
Zajímavá sonda do hlubin samotářovy duše. Jedná se o soubor lidí, kteří se více či méně dobrovolně rohlodli žít mimo konvenční systém, jehož jsou větší (někdo si třeba přivydělává, platí pojištění...) či menší součástí.
Je zajímavé, že společným jmenovatelem těchto jedinců je sklon k určité mystice, esoterismu a náboženství. Člověk se v samotě zjevně více uchyluje do vnitřního světa a prost televizí a internetů nechává pracovat fantazii.
Počátek
Dan Brown
Extrémně zajímavé téma se vším, co k tomu patří. Dogmatické církve v kontrastu se špičkovými technologiemi a vědeckými poznatky, reálné lokace... Do čtení jsem se přesto musel celou dobu nutit. Na rozdíl od Ready Player One, kde jsem se musel brzdit a litoval jsem, že kniha není delší, toto mi vůbec neutíkalo.
Dan Brown píše zajímavým stylem. Někdo je schopný během románu prosvištět několik století, zatímco tady si celá kniha vystačí s jediným večerem. A možná v tom je ten problém. Jedna minuta trvá několik stránek často velmi detailního faktografického popisu dané scény, což začne být po čase vysilující.
Kniha bohužel také trpí logickými lapsy. Geniální programátor chce světu předat klíčové poselství, které si však zakóduje neprolomitelným heslem a toto heslo NIKOMU neřekne, přestože má podezření, že by mu někdo mohl usilovat o život. POZOR, BOJLER! Navíc je ohrožený rakovinou slinivky v termálním stádiu s prognózou několika dní života. Přesto přese všechno neučinil žádné opatření k tomu, aby jeho objev spatřil světlo světa i v situaci, kdy by náhle zemřel. To je na génia trošku hloupé, ne? Ještěže tu ale máme symbolologa Langdona, jinak bychom byli namydlení společně s Edmondem Kisrchem.