Finn69 komentáře u knih

Hard SF jako řemen, napsaná člověkem který nejen ví jak napsat zajímavý příběh, ale ví ledacos o fyzice, matematice i astronomii. Takové knížky se už dnes moc nepíšou, a je to škoda.

1 06.05.2016

Přiznám se že jsem měl strach, aby nešlo o nějakou knihu o holocaustu, napsanou hlavně pro mládež, přesněji pro dospívající dívky. A jsem moc rád, že jsem se nedal odradit a zkusil to. Výborná věc, chytilo mě to hned od začátku a už nepustilo. Tenhle příběh osiřelé dívky z válečného Německa, který si nehraje na šťastné konce, patří určitě k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době četl. Je to poetické, je to dojemné, je to smutné a hlavně je to moc dobré čtení. Pět hvězd.

29 05.05.2016

Výborný, napínavý příběh, který se čte jedním dechem hluboko do noci, protože prostě nejde přestat. Má to všechno, co má správný horror mít - napínavý děj, uvěřitelné postavy se kterými žijete, zloducha který si myslí že zlo je dobro a dobro zlo, záhadný svět za světem, hrůzu i dobrý (?) konec.
No a co, že Stephen King píše detektivky, budeme číst Joe Hilla!
Je to tak dobré, že si dokonce začínám myslet že sám Mistr King vystupuje pod jménem svého neexistujícího syna, aby tak zakryl skutečnost že je nesmrtelný upír, který hodlá psát dalších nejméně 50 let :-)

5 25.04.2016

Další příběh ze světa Řádu nás zavede zpátky na planetu Masada po pádu Teokracie, a je to zase parádní jízda, jak jsme od Neala Ashera zvyklí. Teroristé, separatisté, řádoví roboti a k tomu místní bizarní zvířena, a to ještě není zdaleka všechno. Kdesi ve vesmíru se probouzí mechanismus, který po sobě zanechali vyhynulí Aetheterové a míří k Masadě...
Nemůžu si pomoct, já to mám rád :-)

1 23.04.2016

Doporučil bych především fanouškům magického realismu, tahle kniha nezapře inspiraci Sto roky samoty. A není podle mého o nic horší.
Autorka nás v částečně autobiografickém příběhu provede historií Chile dvacátého století, zejména pak nástupem Pinochetovy diktatury. Ona sama je příbuznou prezidenta Allendeho, který v průběhu puče přišel o život a musela poté emigrovat, její sympatie tedy samozřejmě patří levicovému prezidentovi. Ale nejde jen o politiku, byť má v příběhu podstatnou roli - je to hlavně rodinná sága zobrazující proměnu celé země a myšlení lidí v průběhu minulého století, nenásilně obohacená o řadu magických prvků. Mě to moc bavilo, ještě jednou doporučuji a doufám že se nezklamete :-)

9 19.04.2016

Poutavá a čtivá kniha o střetu tří světů v odlehlé osadě v peruánských Andách, v podstatě jde o detektivku - i když u Maria Vargase Llosy to nikdy není zas tak jednoduché...
Máme tu moderní svět reprezentovaný četnickou stanicí a desátníkem Litumou, který se pokouší vyšetřovat záhadná zmizení tří vesničanů. Ostatní obyvatelé osady ale žijí v jiném světě, ve světě čarodějů, duchů hor a tajemných démonů pištaků, kteří vyřezávají ze svých nebohých obětí sádlo a jejich maso si vaří. A v neposlední řadě je tu svět teroristů Světlé stezky, kteří jsou rozhodnutí zajistit vesničanům lepší svět, i kdyby je měli všechny zabít.
Moc pěkně se to četlo, určitě doporučuji.

3 16.04.2016

Výborná kniha o neuvěřitelně zajímavé osobnosti Rogera Casementa. Na jedné straně celoživotní bojovník proti nejhorším výstřelkům kolonialismu v Kongu a Amazonii a bojovník za irskou samostatnost popravený britskou vládou - a na druhé straně tajný (jinak to tenkrát ani nešlo) homosexuál píšící si skandální deníky o svých skutečných i smyšlených eskapádách.
Na jedné straně humanista obětující mnoho let života a vlastní zdraví aby zastavil decimování afrických a jihoamerických domorodců na kaučukových plantážích, na druhé agent paktující se s císařským Německem a pokoušející se zorganizovat irskou brigádu, která by po boku Německa bojovala ve Světové válce proti Anglii.
Jak rozporuplně ho vnímají v katolickém Irsku ilustruje například skutečnost, že v Dějinách Irska (Moody, NLN) o něm není ani jediná zmínka, přestože patřil k nejužšímu vedení irských nacionalistů před Velikonočním povstáním roku 1916.

3 12.04.2016

Oproti jiným autorovým knihám je to jen taková hříčka, jakási parodie na detektivku - nevím ani pořádně jak to charakterizovat. Místy pobaví, jinak nic moc, Dvě hvězdičky jsou až až.

1 06.04.2016

Zajímavě a čtivě zpracovaná historie Trujillovy diktatury v Dominikánské republice. Přiznám se, že jsem o tomto tématu nevěděl prakticky nic a fakta jsem si zjišťoval až v průběhu čtení. Je to totiž místy opravdu síla, téma o kterém by mohl psát třeba Orwell nebo Solženicyn.
Trujillo je všemocný, moudrý a národem obdivovaný vůdce, který si hraje se svými spolupracovníky jako s šachovými figurkami. Lidé ve dne pochodují ve slavnostních průvodech, v noci se ztrácejí v lágrech a věznicích, nebo rovnou v moři mezi žraloky. Prostě takový Stalinův Sovětský svaz v malém.
Historii diktatury rámuje příběh Uranie Cabralové, která se do vlasti vrací ze Spojených států po řadě let, aby navštívila svého otce. Ten byl po většinu diktatury Trujillovým oblíbencem, ale když upadl rozmarem diktátora do nemilosti, neváhal mu obětovat vlastní dceru - a ta nese následky dodnes.

3 06.04.2016

Zvláštní, napůl autobiografická kniha.
V jedné linii autor vzpomíná na přítele z mládí, židovského studenta etnografie, jehož zájem o amazonský kmen Mačigengů vedl k tomu, že se stal fakticky jedním z nich. A to nejen členem kmene, ale i "vypravěčem", jakousi živou pamětí kočovných Mačigengů, který u ohňů v jejich pralesních osadách vypráví báje o vzniku světa, vysvětluje zákony a zákazy, přináší novinky z odlehlých osad atd.
Druhou linii románu tvoří právě indiánské báje a další příběhy, podávané naprosto originálním způsobem právě mačigengským "vypravěčem". Už jen kvůli těmto pasážím stojí za to si knihu přečíst, autorovi se totiž povedlo výborně napodobit styl ústně předávaných pohádek a současně ho skloubit s moderním světem - vždyť "vypravěčem" je vysokoškolsky vzdělaný moderní člověk, proč by tedy například nemohl u táborového ohně nahým Mačigengům převyprávět Kafkovu Proměnu?
Abych to shrnul, autobiografické pasáže mě příliš nezajímaly, ale indiánská vyprávění byla vynikající, čili celkem mi vycházejí 3 hvězdičky.

2 02.04.2016

Výborně a zajímavě napsané, neobvyklé prostředí peruánského pralesa, postavy jako ze Sto roků samoty, zkrátka Mario Vargas Llosa mě ani tentokrát nezklamal.
Je to takový hraničářský příběh, možná by se dalo s nadsázkou říct "peruánský western", odehrávající se na okraji civilizace mezi andskými náhorními rovinami a divokým pralesem pod nimi. V něm žijí dosud indiánské kmeny na úrovni doby kamenné, blízko nich už ale vznikají osady a misie, ze kterých do pralesa vyjíždějí bezohlední obchodníci s kaučukem, policisté a vojáci stíhající lupičské bandy nebo jeptišky které Indiánům odebírají mladé dívky a odvážejí je do své misie. Tam se je snaží "v jejich vlastním zájmu" civilizovat, načež je pošlou jako služky do některého městečka, kde skončí jako prostitutky...
Knížka se nečte úplně jednoduše, v textu se prolíná hned několik časových i prostorových rovin. Často se změní místo, čas i postavy uprostřed rozhovoru a nepozornému čtenáři nezbývá než se vrátit zpět a hledat kde se ztratil :-)

1 30.03.2016

Drsný popis života šestnáctiletých kadetů na vojenském gymnáziu, na které mimochodem chodil i autor knihy. Kniha je tedy částečně autobiografická, jak je konečně u Maria Vargase Llosy zvykem. A že se její děj příliš neodchyluje od reality dosvědčuje i to, že po jejím vydání ve zmíněném gymnáziu veřejně pálili její výtisky.
Život kadetů je plný šikany, vzájemných krádeží, dost otevřeně se popisují různé sexuální výstřelky pramenící z izolace od okolního světa. Není divu, že v takovém uzavřeném světě může dojít i k vraždě. Taková "mimořádná událost" by se ale samozřejmě nikomu z vedení gymnázia nehodila, o takovou kaňku v osobních záznamech nikdo nestojí a vyšetřování vypadá podle toho...

2 28.03.2016

Opět pět hvězdiček, tuhle knížku mám rád.
Osmnáctiletý Mario Vargas v ní vtipně popisuje svou lásku k o řadu let starší Julii (skutečně šlo o jeho tetičku, byť přivdanou), která samozřejmě musí překonávat řadu překážek, zejména v podobě ostatních členů rodiny. Mimochodem nejde o fikci, Julie skutečně byla první manželkou Maria Vargase.
Mario při studiu pracuje v rozhlasové stanici v Limě, která mimo jiné vysílá řadu rozhlasových seriálů. Ty píše génius Pedro Camacho, který nežije ničím jiným než svými příběhy. Druhou linku románu tvoří úryvky právě z těchto rozhlasových her - které se postupně stávají podivnějšími a podivnějšími, jelikož jejich autor postupně ztrácí přehled která postava působí v kterém seriálu, která je živá a která mrtvá a podobně...
Četl jsem tuhle chytrou, zábavnou a skvěle napsanou knížku už několikrát a klidně si to ještě párkrát zopakuju.

2 25.03.2016

Církevní synod v odlehlém klášteře, mniši sjíždějící se z celé Evropy, záhadné vraždy během jednání ... dalo by se nazvat velmi slabým odvarem Jména růže. Možná tohle srovnání není úplně fér, s Umbertem Ecem se může srovnávat málokdo, tahle knížka si o to ale přímo říká.
Bohužel děj je prostinký a předvídatelný, kdo je vrah jsem uhodl už asi po dvacáté stránce. Ani postavy jsem autorovi moc nevěřil, sestra Fidelma místy působila jako z Kriminálky Miami a ti ostatní jsou tak nevýrazní že skoro neexistují.

2 21.03.2016

Docela zajímavá a čtivá detektivka s překvapivým závěrem. Jen škoda, že tam nebylo víc o těch Shetlandských ostrovech, kvůli tomu jsem si tu knížku vlastně původně vybral.

2 15.03.2016

Tajemné, magické, prostě po Kafkovi na pobřeží pro mě zatím asi nejlepší Murakami. Některé pasáže mi atmosférou připomínaly Twin Peaks (pokoj 208), vlastně by se to dalo říct i o řadě postav, sestry Malta a Kréta Kanó nebo May Kasaharová by tam zapadly jako nic.
Na druhou stranu se mi někdy zdálo, že (jinak zajímavé) historické pasáže o Mandžusku s těmi ze současného Japonska moc nedrží pohromadě, proto také "jen" 4 hvězdičky.

3 14.03.2016

O španělské občanské válce ve třicátých letech se už tak moc nemluví, ani jsem na tohle téma toho moc nepřečetl, z beletrie mě na toto téma napadá snad jen Komu zvoní hrana Ernesta Hemingwaye. O to byla tahle knížka zápisků pro mě zajímavější.
Orwellovy zápisky mluví hlavně o nejednotě a boji jednotlivých komunistických, socialistických, anarchistických a kdovíjakých jiných frakcí mezi sebou navzájem. Píše o tom, jak jeho prvotní nadšení přecházelo v rozčarování a zklamání, jak jeho přátelé dobrovolníci z různých evropských zemí končí ve vězení, popisuje panující chaos a neschopnost na republikánské straně, prostě je to taková kronika neúspěchu. Konečně, nejednotné revoluční bojůvky těžko mohly bez pomoci zvenčí uspět a role Sovětského svazu podle Orwella spočívala spíš v rozdmýchávání rozporů mezi frakcemi než v účinné pomoci proti Frankovi.

3 28.02.2016

Z téhle knížky mám rozporuplné pocity, čekal jsem akční hard scifi, skutečnost je trošku složitější.
Především hlavním hrdinou který celý příběh v ich formě vypráví, je člověk, kterému kvůli epilepsii odoperovali polovinu mozku a on teď v podstatě není schopen jakékoliv empatie. Příliš ho nezajímá jeho okolí, a to je u vypravěče trošku problém :-)
Jinak příběh o kontaktu s mimozemskou sondou či vesmírnou lodí je zajímavý a docela i uvěřitelný. Často se řeší neschopnost vzájemného porozumění, odlišnost lidské a vesmířanské strany je taková, že ke komunikaci snad ani dojít nemůže. Velmi zajímavá je úvaha o vztahu inteligence a sebeuvědomění, respektive nezávislost jednoho na druhém.
Ale je to hodně těžké čtení, místy to spíš připomíná odbornou příručku. O dalších postavách v knize se moc nedozvíte (protože hlavního hrdinu moc nezajímají). Překvapivě je jedna z nich upír, jehož existence je vědecky zdůvodněna jako slepá vývojová větev lidstva v minulosti vyhynulá a nyní vzkříšená díky genetice.
Styl mi také moc neseděl, ti upíři tam podle mého neměli co dělat, čili suma sumárum dám tři hvězdy a to jsem trošku přidal.

3 20.02.2016

Zajímavá antiutopie, připomínající třeba Orwellovo 1984, Huxleyho Konec civilizace nebo i Město Clifforda Simaka. Dobře se to četlo, byť postavy byly trošku toporné a zápletka nebyla zrovna originální. Měl jsem docela často ten známý pocit "tohle už jsem někde četl...".
Ale kniha se mi líbila, je to žánr který mám rád, takže 4 hvězdy.

6 20.02.2016

Co k tomu říct? Sbírka povídek v lovecraftovském stylu, některé výborné, bohužel většina z nich jen průměrných. Je to spíš záležitost pro skalní fanoušky "podivného pána z Providence", povídky obsahují spoustu odkazů na jeho díla a bez jeho znalosti si to moc neužijete...

1 17.02.2016