Finn69 komentáře u knih

Je to hodně temný příběh, o dívce která do světa jaksi nezapadá a je jí lhostejný - a ona je lhostejná jemu. Jediný, kdo se o ni zajímá, je záhadná rodina jejího otce, žijící v podivném starém domě v pustině. A jak Ráchel časem zjistí, ten zájem není zdaleka nezištný...
Pokud čekáte od upírského horroru Draculu měnícího se na vlka či netopýra, kolíky v srdci či hroby na křižovatce, nejste tak úplně na správné adrese. Nic z toho vám ale v téhle knize chybět nebude, rodina Scarabů je nádherně zvrhlá a jakmile vás obklopí temná atmosféra jejich rodinného sídla, nepustíte knihu z ruky.

4 06.02.2016

Trošku jiná knížka o upírech.
Je to spíš postkatastrofická scifi než horror, svět obrácený naruby po záhadné nákaze. Člověk se ve světě upírů sám stává nestvůrou. Je to docela zajímavé, jen mi přišlo že ten nápad je tak akorát na výbornou povídku, těch 300 stran sám neutáhne. Je tam hodně řídkých míst.

2 04.02.2016

Tak tohle bylo parádní čtení.
Nikdy bych neřekl, že by šlo takhle spojit sovětské Rusko se světem staroruských pohádek, navíc že to dokáže napsat mladá Američanka, a už vůbec bych nehádal že to bude taková jízda.
Příběh Kostěje Nesmrtelného a Marie Morevny během druhé světové války za blokády Leningradu je jedna z nejlepších knih, které se mi za posledních pár let dostaly do rukou. Sovětská realita a svět pohádek se navzájem prolínají a ovlivňují, v každém z nich probíhá válka mezi životem a smrtí. Není to žádná selanka, příběh je často docela temný a ani stateční Ivanové a krásné Marji se pokaždé nechovají jako jejich pohádkové vzory. Bytosti ze světa kouzel žijí v obou světech, a umí se i velice dobře přizpůsobit. Například Baba Jaga se, když se jí to hodí, obratem změní v předsedkyni Jagu, která by se "nikdy nevěnovala nelegální protirevoluční činnosti". Drak Gorynyč v roli soudruha Gorynyče i nadále spí na kostech (odsouzenců do stalinských lágrů) a na pokladu z východní ropy a bavlny.
Těžko to k něčemu přirovnat - snad k Americkým bohům Neila Gaimana nebo Mistrovi a Markétce Michaila Bulgakova?
V každém případě, tohle si nenechte ujít.

9 02.02.2016

Bezpochyby nejhorší kniha ze série, to už snad ani nebyl Dexter. Zdálo se mi že už to Lindsayho jaksi nebaví, jako bych slyšel jeho myšlenky: "Kruci jak to udělat, abych už o tom blbým Dexterovi nemusel psát? Aha, už vím, v téhle knize ho naprosto znemožním a bude konečně klid."
A jak řekl, tak udělal, bohužel pro nás čtenáře.

2 31.01.2016

Opět čtivé a zábavné, prostě Dexter. Vraždící psychopat a současně milující tatínek, který učí děti svůj koníček a neodmítne je vzít ani na krmení žraloků - no a čím ty žraloky tak asi nakrmíme, děti? :-)

2 30.01.2016

Měl jsem trošku strach, že to bude jedna z těch knih, kde hrdina jede do Indie aby našel svoje lepší já a smysl života v nějakém útulném ášramu. Naštěstí tomu tak není, je to příběh uprchlíka z australského vězení, který najde útočiště ve službách bombajské muslimské mafie.
Linbábá projde docela dlouhou cestu, od turisty přes léčitele nejchudších ve slumu až po zazobaného mafiána nebo bojovníka v Afghánistánu. Mě osobně se nejvíc líbila zhruba první třetina, bavil mě Linbábův průvodce Bombají Prabhákar, barvité popisy života ve slumech a na ulicích a podobně. Ve druhé třetině už Linbábá pracuje pro mafii, ve třetí pak putuje do Afghánistánu a vrací se zraněný zpátky. Ty poslední dvě třetiny knihy mi už přišly zbytečně natahované a místy jsem se přistihl že přeskakuji celé pasáže a stránky. Kdyby byla kniha o 200 stran kratší, jen by jí to prospělo, pak by si zasloužila i 4 nebo 5*. Nemám nic proti tlustospisům, dokonce je čtu rád, když má autor co říct. Tohle ale místy vypadá jako by byl autor placený od počtu stránek či co.
Čili ano, líbilo se mi to, ale ta řídká natahovaná místa mi to hodnocení trošku kazí.

2 30.01.2016

Poslední díl sebraných spisů obsahuje výbornou povídku "Stín z času", která by si pět hvězdiček i zasloužila. Dál jde v podstatě o soubor fragmentů, je to trošku nesourodá sbírka, prostě to, co ještě zbylo vydat.

1 30.01.2016

Zase jedna naprosto skvělá hororová klasika, nemá chybu!

Y’AI ’NG’NGAH,
YOG-SOTHOTH
H'EE — L’GEB
FAI THRODOG
UAAAH

3 30.01.2016

Tahle knížka mě velmi příjemně překvapila, vyklubalo se z ní něco naprosto jiného než jsem očekával. Není to v pravém slova smyslu ani detektivka, ani scifi, přestože by tomu napovídala ocenění která nasbírala. Představte si příběh odehrávající se na alternativní Aljašce, kam byli (zřejmě po druhé světové válce) na pár desítek let přesídleni evropští Židé. Stát Izrael v tomto světě vůbec nevznikl a Palestinu ovládají pevně Arabové.
V aljašském městě Sitka se za tu dobu vytvořila jakási židovská autonomie, kde se mluví jidiš a kde podsvětí vládnou židovské sekty z východní Evropy. Kolem je území indiánských kmenů a blíží se čas kdy azyl pro Židy vyprší a město Sitka se Indiánům vrátí zpátky.
Detektiv Landsman vyšetřuje vraždu feťáka nalezeného ve špinavém hotýlku - posud by to byla detektivka, byť v dost zvláštním prostředí. Pak ale narazí na zvěsti o Mesiáši, návratu na Sion a na plány židovských sekt i křesťanů návrat Židů do Izraele uspíšit a připravit tak cestu k Armageddonu...
Líbil se mi Chabonův styl, bavily mě výrazy v jidiš kterými autor nešetří, příběh i postavy byly zajímavé, prostě pět hvězd :-)

13 30.01.2016

Poslední díl se mi líbil z celé trilogie nejvíc, možná proto, že popisoval události, které si ještě docela dobře pamatujeme. Mluvím především o kolapsu komunistického bloku na konci osmdesátých let, hromadné emigraci východních Němců na západ, pádu berlínské zdi atd.
Trilogie je velmi obsáhlou a čtivou kronikou 20. století, a to naštěstí nejen z amerického pohledu, jak je obvykle zvykem. Děj se odehrává i v Rusku, východním Německu, mihne se i Československo.
Co se mi nelíbilo:
Follett končí trilogii velmi optimisticky nástupem Baracka Obamy s tím, že všechno dobře dopadlo a všichni jsou šťastní a spokojení. Bohužel naprosto pomíjí problémy devadesátých let, deziluzi v postkomunistických zemích, první válku v Iráku, rozpad Sovětského svazu a ozbrojené konflikty s tím související, válku v Jugoslávii...
Ale nesmíme zapomínat že je to jen román, nikoliv učebnice dějepisu, takže mu to odpusťme.

4 30.01.2016

Tak trochu zbytečná kniha, zdá se mi. Byl jsem zvědavý jak si Lagercrantz s dalšími osudy Mikaela Blomkvista a Lisbeth Salanderové poradí, recenze byly docela dobré, takže jsem se celkem těšil.
Bohužel, bylo to docela zklamání. Mikael dělá v knize v podstatě jen stafáž, sám s ničím nepřijde a jen čeká na telefony - to mi přijde docela málo na investigativního novináře. Z Lisbeth oproti tomu autor udělal superhrdinku bez stopy nejistoty, ke skvělým hackerským dovednostem přidala i schopnost poradit si se třemi profesionálními zabijáky nebo holýma rukama složit dvoumetrového chlapa. To není Lisbeth, to je James Bond.
Jinak je to dovedně napsané, docela ve stylu Stiega Larssona, ale už to prostě není ono.

9 30.01.2016

Příběh tak trochu ve stylu americké drsné školy, připomínalo mi to Raymonda Chandlera nebo Dashiela Hammeta. Ostatním knihám autora se to až tak moc nepodobá, mám takové podezření že to buď vytáhl z šuplíku, nebo má prostě tyhle klasické detektivky rád a chtěl si pro radost napsat něco v tomto stylu.

2 30.01.2016

Příjemné překvapení, Syn se mi líbil víc než většina knih s Harry Holem.
Hlavní hrdinou je komisař Kéfas, tentokrát nikoliv alkoholik, ale vyléčený gambler. Tím, o koho jde v knize především, je ale Sonny Lofthus, odsouzený vrah, který se mění z beránka beroucího na sebe cizí hříchy, na nemilosrdného mstitele. Příběh je zajímavý, dobře se to čte a závěr mě osobně docela překvapil, za "Krta" jsem tipoval někoho úplně jiného.

15 30.01.2016

Druhá kniha o Billu Hodgesovi se mi líbila mnohem víc než ta první - možná proto, že je tam daleko méně Billa Hodgese :-)
Ale vážně - tohle je už zase Stephen King ve výborné formě, dokazuje, že i detektivku napsat umí. Příběh šlape od samého začátku a je docela problém se od něj odtrhnout. Jde v podstatě o samostatnou knihu, není nezbytně nutné přečíst nejprve "Pan Mercedes", i když je to asi lepší.
Docela se těším na pokračování, zvlášť když všechno nasvědčuje tomu, že se opět setkáme s psychopatem Bradym z prvního dílu.

7 07.01.2016

Tak nějak nevím, úplně mě to nepřesvědčilo. Bill Hodges mi moc k srdci nepřirostl a ani mě to nevtáhlo do děje, jak to Kingovy knihy obvykle dokážou. Jako by to skoro nebylo od něj...
Líbit se vám bude "synáček" Brady, hlavní zloduch se povedl, ostatní postavy až tak přesvědčivé nejsou.
Když to shrnu, jde v podstatě o normální detektivku/thriller, ne špatnou, ale třeba takový Jeffery Deaver píše podobné věci lépe.

5 07.01.2016

Stephen King snad ani nemůže napsat špatnou knihu, ten chlap to prostě umí.
I v Lunaparku vás zatáhne do děje a nenápadně vás dotlačí k tomu, že příběhu uvěříte a prožíváte ho spolu s Devinem. Není to tak úplně horror na jaké jsme u Kinga zvyklí, spíš jde o jakousi duchařskou detektivku. To ale neznamená, že to není zatraceně dobré čtení :-)

6 02.01.2016

Věc na prahu a Sny v čarodějnickém domě jsou vynikající, doporučuju všem.

5 02.01.2016

Příběhy Randolpha Cartera jsou spíše jakási mystická fantasy než horror.
Putování snovým světem ve společnosti pojídače mrtvol Pickmana, přes planinu Leng až ke dvoru Nyarlathotepa - to zní docela dobře, ne?

3 02.01.2016

Barva z kosmu je naprostá pecka, jedna z nejlepších věcí, které Lovecraft napsal. A není v této sbírce jediná, výborný je "Hrůzný stařec" nebo "Prokletý dům".

3 02.01.2016

Stín nad Innsmouthem patří mezi moje nejoblíbenější Lovecraftovy povídky, tady nebylo co řešit.

3 02.01.2016