Stín nad Innsmouthem a jiné horrory (5 povídek)

02.05.2022

Já nevím, má ještě cenu to komentovat a stále se opakovat? Lovecraft prostě uměl. Své nestvůry má promyšlené, Stín nad Innsmouthem společně s povídkou Pes tomuto souboru kraluje, ale každá z povídek má svou nezaměnitelnou atmosféru, nabízí hrůzné tajemno a šílenství.

17.08.2018

Naprosto boží!
Nejvíc se mi líbila povídka Stín nad Innsmouthem, hltala jsem každou stránku, s hlavním hrdinou jsem prožívala nejen útěk, ale i zděšení na konci povídky.
Můžu jen doporučit.

06.11.2017

Poprvé čteno v 19ti letech. První knižní počin, který ve mě vyvolal noční můry. Zároveň moje první a poslední noční můra.

15.09.2017

Jak to tak vypadá, Lovecraft nebude mým šálkem čaje. Jeho způsob líčení děsu mně strach nenahání, Pes a Stín nad Innsmouthem povedené, zbytek hodně podprůměrný, jako celek s odřenýma ušima - 50 %

22.07.2016

Tento spis v sebe zahŕňa nezabudnuteľný kokteil hrôzy a strachu. Začneme od konca. "Stín nad Innsmouthem" zaujme svojou zvrhlosťou prostredia a bezmocnosťou hlavného hrdinu, ktorý sa nachádza sám v nepriateľskom meste, kde vysleduje hrôzyplné skutočnosti. Pri čítaní tohto príbehu behajú zimomriavky po chrbte. "On" je viac-menej oddychové čítanie, ktoré sa však mení do dekadentného príbehu v diele "Pes", kde je dvojica úpadkových "hrdinov" konfrontovaná s následkami ich posledného činu (opis ich starého kamenného domu je Lovecraftov majstrovský kúsok). "Bezejmenné město" sa na spôsob "Stínu nad Innsmouthem" vracia ku skladaniu mozaiky o mýte Cthulhu. Výprava hrdinu do arabskej púšte a ešte ďalej je klaustrofobickou záležitosťou. V diele "Měsíční močál" sa Denys Barry stáva obeťou prekliateho hradného dedičstva. Kto sa nebojí, nech vstúpi do mesačného močiara. Vrelo odporúčam.

02.01.2016

Stín nad Innsmouthem patří mezi moje nejoblíbenější Lovecraftovy povídky, tady nebylo co řešit.

06.05.2015

Mám dojem že Lovecraftova sešitová vydání se stupňují podle děsivosti. Čím "vyšší" vydání, tím více mě vyděsí. Ani "Stín nad Innsmouthem a jiné horory" nebyl vyjímkou. Celé bych to nazval jako "atmosférické vydání"... Ale vemme to popořádku.

Povídka první: Měsíční močál

Skvělá atmosféra. První věc, kterou bych vyzdvihl. Autor zde neopomněl vyzdvihnout atmosféru tajemna a atmosféru hrůz které obmotávají poeticky povídku a neoddělitelně k sobě patří. Ačkoli je zde typické vyvrcholení/ukončení povídky, které může působit chvílemi jako klišé, zvláště u Lovecraftových prací, zde tomu tak nebylo. Do tohohle příběhu se tenhle konec naprosto skvěle hodil a dohromady tvoří monumentální symfonii hrůzostrašného příběhu. Hodnotím 90% ne proto, že by povídka nebyla dobrá, ale proto, že má mnohem lepší a četl jsem od něj mnohem lepší práce. :) Rozhodně doporučuji.

Povídka druhá: Bezejmenné město
O téhle práci jsem hodně slyšel a hodně četl ještě dříve, než jsem se do ní zakousl. A zajímala mě právě tolik, že je na ní tolik rozdílných názorů a recenzí. Někomu příjde nudná, jinému zase zajímavá a samotnému Lovecraftovi příjde jako jedna z nejlepších, neboť je pyšný na to, jakou atmosféru dokázal v danné práci vylíčit. Nu, o to těžší pro mě bylo, najít si v tom své stanovisko a snažit se být nezaujatý, ale nakonec, snad, jsem to dokázal. Temná a depresivní. Takhle bych nazval povídku Bezejmenné město. Lovecraft opravdu volí slova tak, že Vám navodí i "temnou náladu" a při čtení se mírně mračíte. Popisy maleb na zdech byl dokonale vylíčeny - samozřejmě i s celým bezejmenným městem - až jsem se prošel sám ulicemi pomocí imaginace a skvělého autorova popisu. Práce má opravdu skvělou, temnou atmosféru a popisy maleb jsou opravdu úžasné - je to takový klenot pro představivost, která pracuje na plné obrátky při čtení. Hodnotím 100%. Doporučuji.

Povídka třetí: Pes

Upřímně řečeno, tahle povídka mi "učarovala". Není zde co vytknout - naprostá dokonalost. Závěr kupodivu překvapivý a opravdu děisvý, atmosféra je zde drastická - přímo vám drásá chlupy z rukou. Touhle povídku mne autor postrašil docela dost za bílého dne, stačilo jen slyšel štěkot psa na hřišti před domem - a to si nepřejte vidět, jak mě vyděsil, když pes zaštěkal večer. :-)))
Opravdu nemám slov - není co vytknout. Hodnocení : 100% - DOPORUČUJI!!!

Povídka čtvrtá: On

Přiznám se, jak moc mne nadchla předchozí povídka (Pes), tak moc mne tahle zklamala. Děj docela nesrozumitelný a ačkoli je v povídce hodně paralel na Lovecraftův xenofóbní rasismus a Lovecraftův postoj k tehdejšímu New Yorku, krom autorova životopisného kontextu mi tahle práce moc dobrá nepříjde. Nemohl jsem se za celou dobu cvůbec začíst, věty byly krkolomné a těžce srozumitelné a děj také těžce pochopitelný. Za paralely z autorova dětství přidávám nějaká procenta, ale jinak musím hodnotit 30%. Pro lidi, co nejsou až tak začteni do autorova "vnímání světa" a jeho prací, nedoporučuji.

Povídka pátá: Stín nad Innsmouthem

K téhle práci nemám popravdě řečeno mc co říci, protožeje opravdu mistrně zvládnutí. Stín nad Innsmouthem se mi zaryl pod kůži a při čtení mi stály chlupy jak na rukou tak na zádech. Mistrně zvládnutá atmosféra. Autor má mistrnou obrazotvornost, kterou svými skvělými vyjadřovacími prostředky promítne na plátno fantazie čtenáře a naprosto ho pohltí atmosféra Innsmouthu. Když je čtenář v kuži hlavního protagonisty, prochází se s ním ve špinavých ulicích Innsmouthu a zažívá s ním útěky z pokoje do pokoje před podivnými občany a nestvůrami, dochází k tak prudkému tlučení srdce, že mu chvílemi přečerpává vzduch místo krve. On "předkonec" povídky v podobě zhroucení dává celé situaci mnohem ráznější vážnost a úplné zakončení dodává celému příběhu pečeť hrůzy. Dokonalá atmosféra, dokonalá práce. Hodnotím: 100% - Nemám absolutně nic, co bych mohl vytknout. Rozhodně doporučuji.

24.04.2015

Tahle sbírka mi po předešlé Dunwichské hrůze trochu zklamala. Všechny povídky byly zajímavé, napínavé a čtivé, ale poslední příběh to tak trochu zabil. Lovecraft podle mě nepatří mezi spisovatele nadané psát dobré povídky delší než - dejme tomu 50 stránek, proto stostránkový Stín nad Innsmouthem nebyl tak dobrý jaký by byl, kdyby byl kratší. Zdlouhavé povídání, líčení a popisy, kdy se pořád nic nedělo... a když se dít začalo, bylo to tak napínavé a dechberoucí, aby to záhy bylo zase zdlouhavé a konec předvídatelný. Objektivně je tato povídka jistě skvělá, ale mě osobně nesedla. Za celou sbírku dávám 4*, a jdu na Barvu z kosmu :)