Finn69 přečtené 769

Říše letního měsíce: Vzestup a pád národa Komančů 2019, S. C. Gwynne

Pokud vás dobývání amerického Západu a téma indiánských válek zajímá, nenechte si tuhle knížku ujít. Místy je to hodně krvavý příběh, skoro jako od McCarthyho, ale tak to prostě tenkrát bylo. A tady je příběh národa Komančů podaný co možná nejvíc objektivně, bez nějaké politické korektnosti. Prakticky všechno, co se dočtete, je založené na dobových dokumentech a na svědectvích očitých svědků jak komančských, tak bělošských. O Komančích jsem se toho předtím nikde jinde tolik nedočetl, když už se mluví o Indiánech z prérií, většinou má každý na mysli spíš Siouxy a Čejeny (protože třeba Tanec s vlky nebo Malý velký muž a řada dalších filmů). Bohužel je to hlavně o jejich pádu, a jak se blížíte k závěru, je to místy smutné čtení. Člověk tak nějak chápe, že to tenkrát asi jinak dopadnout nemohlo, ale když poslední volně žijící Komančové zamířili do rezervace, svět definitivně přišel o něco, co se už, stejně jako stáda bizonů, nikdy nevrátí. Příběh Quanaha Parkera a jeho matky Cynthie jsem stručně znal, ale tady jsem ho našel celý, a tenhle jediný a poslední nejvyšší náčelník Komančů je vážně zajímavá postava. Vřele doporučuji.... celý text

Grimmové 2023, Kenneth Bøgh Andersen

Asi jsem čekal trošku víc :( Knížka je to pěkná, perfektní jsou ilustrace, a kdyby byly všechny pohádky takové, jako Bezručka, Ženich vrah nebo Červená Karkulka (bez toho přilepeného konce), dal bych bez řečí pět hvězd a zdálo by se mi to ještě málo. K těm pohádkám by mi také asi víc sedělo, kdyby byly nebyly vyprávěné moderním jazykem, nevím, jestli je to překladem nebo je to tak i v originále. Když chci jít ke kořenům a hledám verze pohádek z počátku 19. století, nebudu přece používat jazyk 21. století. Ale jak jsem říkal na začátku, knížka to pěkná je a stojí za přečtení, nechte se trochu postrašit.... celý text

Když teče krev 2021, Stephen King

Do téhle mistrovy sbírky jsem se pustil z jednoho jediného důvodu, a ten důvod se jmenuje Chet Ondowsky. Na tohle jméno jsem totiž opakovaně narazil hned poté, co jsem otevřel Kingovu novinku Holly. No a když jsem zjistil, že jde o postavu z téhle knihy, udělal jsem si holt od Holly menší odbočku. Bylo to docela fajn, nelituju. Titulní novela je další příběh Holly Gibneyové (Outsider a další), kterou má Stephen King zjevně docela rád a hlavně rád o ní píše. Novela jako taková navazuje ve více směrech na Outsidera a nic moc překvapivého tam nenajdete, možná dokonce budete mít občas pocit, že už jste něco takového od Kinga četli. Ale přesto se vám to bude číst hezky, on to svoje vyprávění prostě umí podat. A hlavně mi doplnila obzory kolem Cheta Ondowskyho :) Zajímavý byl Chuckův život, pro mě asi nejlepší povídka téhle sbírky. Jde vlastně o tři propojené příběhy, vyprávěné zpětně od konce, příběhy člověka, který měl v sobě celý svět. Kdo ví, třeba máme všichni v sobě celý svět, který zemře spolu s námi... Bez dvou dalších kratších povídek, Telefonu pana Harrigana a Krysy, bych se asi obešel, nemám moc, co bych k nim řekl. Celkově to ale vůbec není špatná knížka, King prostě pořád ještě umí zatraceně dobře psát a zaujmout.... celý text

Bába 2001, Daniil Charms (p)

Útlá sbírka absurdních povídek ze Sovětského svazu 30. let, které vás pobaví ještě i dneska. Tenkrát to ovšem zdaleka taková sranda nebyla, jak můžeme vidět na autorově osudu.... celý text

Stella Maris 2024, Cormac McCarthy

Jestli jste čekali, že Stella Maris udělá něco s tou spoustou otevřených konců z příběhu Bobbyho Westerna z Pasažéra, tak vězte, že se nedočkáte. Dostanete úplně jinou knihu, knihu, která je, stejně jako její hrdinka Alicia, poněkud neobvyklá. Alicia je totiž na jedné straně geniální matematička, tak děsivě inteligentní, vzdělaná a všestranně nadaná, že se zbytkem lidstva má občas jen málo společného, na druhé straně ovšem schizofrenička, od dětství navíc postižená (nebo obdařená?) synestézií. Její příběh je podaný formou zápisů z pohovorů s terapeutem v psychiatrické léčebně, kde se sama nechala hospitalizovat. Vlastně jde o jakýsi monolog, její psychiatr Dr. Cohen toho totiž do rozhovoru mnoho nepřinese. Vzhledem k tomu všemu není úplně snadné udržet s ní tempo, zejména pokud matematika není vaším koníčkem a jména jako Gödel či Cantor jsou pro vás jen těmi jmény. Ale nejde zdaleka jen o matematiku, je to plné zajímavých myšlenek na další témata, od vesmíru a kvantové fyziky po vznik jazyka a víru v boha. A konec Aliciina příběhu, který známe z Pasažéra, dává tomu všemu takový pochmurný rámec. Je to zvláštní, zajímavé a náročné čtivo, jak už to u McCarthyho bývá. Doporučuji, stojí to za to.... celý text

Ostrovy krásy, lásky a lidojedů 2 2012, Miloslav Stingl

První "polynéský" díl se mi asi líbil trošku víc, ale i v Melanésii a Mikronésii najdete ledacos zajímavého. Pro mě to byl třeba Nan Madol a Sandeleurové, tahle záhada si podle mě nezadá s Velikonočním ostrovem a je přitom podstatně míň známá. Opět trošku zamrzelo, že se většinou popisuje situace v 60. či 70. letech, už od té doby uteklo kolem Šalomounových ostrovů hodně vody...... celý text

Ostrovy krásy, lásky a lidojedů 2011, Miloslav Stingl

Stingla znám hlavně z jeho knih o Indiánech, které jsem četl někdy v dávných 80. letech. Cesty po tichomořských ostrovech, které popisuje tahle knížka (a její druhý díl), nejsou o nic méně zajímavé. Dozvíte se spoustu informací o tomhle ráji na Zemi, o jeho minulosti, o různorodých národech a nárůdcích, které v něm žijí. A to včetně jejich někdy zvláštních zvyků, především široce oblíbeného kanibalismu. Řeknu vám, když si člověk přečte třeba pasáž o tom, jaké konzervy fasovali před bitvou maorští bojovníci, žasne, že ragbyový zápas Fiji - Tonga nebo Nový Zéland - Samoa končí podáním rukou a nikoliv tradiční zabíjačkou. Malé mínus vidím v tom, že jde o cesty, které pan Stingl podnikl někdy v 60. či 70. letech, a svět se od té doby samozřejmě moc a moc změnil. Některé pasáže jsou sice trošku aktualizované a doplněné, ale srovnání tichomořských ostrovů 70. let se současností 21. století by na škodu nebylo. To už bych chtěl po panu Stinglovi ale asi moc, v době vydání téhle knihy už mu tuším bylo přes 80.... celý text

Evoluce 2022, Peter F. Hamilton

Poté, co zavírám poslední díl trilogie Prázdnota, mám podobné pocity, jako když jsem dočetl Ságu Společenství. Čili ano, je to dobrý, dobře se to čte, ale je toho prostě tolik, že vás to utahá. Moc stránek, moc postav, moc příběhových linek a minimálně polovina z toho je tam tak nějak navíc. Mě opět nejvíc bavila linka z Querencie, která by asi obstála i jako samostatná fantasy. Z postav mimo Prázdnotu mě toho moc nezaujalo, možná ten chudák geniální autistický geek Troblum. Araminta mi k srdci nepřirostla, Ozzie opět k ději přispívá jen obligátním "To je super kámo" a podobně. Ani nezkoušejte tuhle sérii číst, pokud jste nečetli Společenství, a to pokud možno v nedávné době, jinak se budete ztrácet ve spoustě odkazů na minulost a budete neustále pátrat, kdo je zase tohle a jak to, že ho všichni znají, když vy jste o něm nikdy neslyšeli. Jak vidíte, jsem z toho fakt předávkovaný, takže na pozitivnější komentář se nezmůžu. Nicméně pravda je, že tahle série je určitě v rámci žánru vysoce nadprůměrná, a pokud máte rádi opravdové tlustospisy, užijete si to.... celý text

Čas 2021, Peter F. Hamilton

Začíná se nám to pěkně rozbíhat, konečně, aby ne, po skoro 1400 stranách :) A kupodivu, přestože jde o scifi z daleké budoucnosti, kde nechybí mimozemšťané, kosmické bitvy ani všemocné umělé inteligence, nejvíc mě asi baví ta fantasy linka z Querencie. Jak se tak koukám na ostatní komentáře, nebudu v tom sám. Dá se ale očekávat, že se ve třetím dílu obě dosud rovnoběžné dějové linky za pořádného rachotu někde v nekonečnu spojí. Takže jdu na Evoluci a věřím, že to bude stát za to.... celý text

Sny 2021, Peter F. Hamilton

Sny mi doma cca rok stály v regálu, čekal jsem, až si budu moct přečíst celou trilogii naráz a nějak jsem na to pozapomněl :) Ale teď už jsem si přinesl z knihovny Čas, takže jsem skočil rovnýma nohama do Hamiltonova světa. Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval, děj se od poslední knížky posunul cca o 1500 let a Hamilton rozhodně nešetří ani stránkami, ani postavami, ani příběhovými linkami. Je všeobecně známo, že za tu dobu, než se Hamilton s příběhem vůbec někam dostane, by takový Neal Asher napsal celou trilogii. Takže na to jsem byl připraven a nepřekvapilo mě, že Sny jsou v podstatě hlavně mamutím 700stránkovým prologem, který na šachovnici rozestavil figurky (spoustu), stanovil vztahy a pravidla (složité a složitá) a udělal pár prvních tahů (zaplať pánbůh). Potenciál je velký, uvidíme, jak se nám to v dalším díle všechno navzájem proplete a rozvine, věřím, že to ještě bude jízda.... celý text

Poslední úkol pro Gwendy 2022, Stephen King

Poslední Gwendy se mi líbila, naštěstí se do toho opět vložil Stephen King a řeknu vám, že to je opravdu poznat, napravilo mi to dojem z celé trilogie. A jelikož ho mám za posledních víc než 30 let důkladně načteného, propojení s řadou jiných knížek jsem přivítal, dalo to tomu příběhu širší rámec. A i něco k přemýšlení - třeba co má společného Richard Farris, Randall Flagg či Richard Fannin? Náhoda to nebude, známe Kinga... Já sice uznávám, že King napsal řadu lepších knih, ale tahle taky stojí za přečtení. Ten dědek to kouzlo pořád v sobě má a díky za to.... celý text

Kouzelné pírko pro Gwendy 2021, Richard T. Chizmar

To mám za to, že jsem si po prvním dílu stěžoval, že je to dobré, ale moc krátké. Kouzelné pírko má sice dvakrát tolik stránek, ovšem stane se tam toho o polovinu méně než ve "Skříňce". Napsané je to zručně, ale vcelku o ničem. Nějaké vyšetřování moc nečekejte, konec přijde z ničeho nic, jako klasické "deus ex machina". A vzápětí následuje happy end. Za mě zklamání, doufám, že to třetí díl napraví. Kdyby ale pod ním nebyl spolu s Chizmarem opět podepsaný i King, asi bych do toho už nešel.... celý text

Vražedná pole 2020, Haing S. Ngor

Jestli chcete vědět, jak to vypadá v pekle, tak tady se to dozvíte. Těch pár let, během kterých Pol Pot a Rudí Khmerové doslova vyhubili skoro polovinu Kambodže, zatímco zbytek světa na to v lepším případě koukal a v tom horším jim posílal zbraně, se totiž jinak než peklo snad ani nazvat nedá. Film Vražedná pole neznám, a po téhle knížce už ani úplně nevím, jestli ho chci vidět. Láká mě ale, že tam Haing Ngor hraje a docela by mě zajímal člověk, který tu dobu dokázal přežít a napsat tuhle knihu.... celý text

Kouzelná skříňka pro Gwendy 2018, Stephen King

Pěkná jednohubka, krásně a příjemně se čte, ovšem za jeden večer máte přečteno a člověk by si dal klidně ještě kousek. Ale moment, ono to má ještě dva díly, no tak to abych se po nich podíval :)... celý text

Válka na konci světa 1989, Mario Vargas Llosa

Tentokrát nás Mario Vargas Llosa přenese do vnitrozemí brazilského státu Bahia na konci 19. století, kdy brazilská republika teprve nedávno vystřídala císařství a není nijak pevná v kramflecích. V této složité době se z vnitrozemí vynoří tajemný Rádce, který putuje krajem se svými učedníky jako nový Ježíš, prohlašuje republiku za dílo ďáblovo a prorokuje návrat království božího. To ovšem činovníci mladé republiky nemohou nechat jen tak a důsledkem je jedna asi dost zbytečná válka s tisíci mrtvých, které je tahle kniha pochmurnou kronikou. Nenajdete tu vyloženě kladného hrdinu, zato až příliš náboženského fanatismu, politického prospěchářství a bezohlednosti, zbabělosti a hlouposti. A jako obvykle v takových situacích, za všechno nakonec nejvíc zaplatí ti nejchudší a nejslabší. On se ten svět mění míň, než si myslíme.... celý text

Mýty 2018, Stephen Fry

Stejně jako Hrdinové a Trója chytré, vtipné a čtivé. A stejně jako tyhle oba další díly, doporučuji i Mýty každému, koho aspoň trochu zajímá ta velká, různorodá a rozhádaná rodina řeckých bohů, bůžků, polobohů, najád a dryád. Tady se dozvíte, jak to všechno začalo, kde se vzala země a nebe, bohové a lidé, a vůbec kdo s kým, kdy, kolikrát a za kolik. Moc se mi to líbilo, a těším se, až vyjde ještě Odysseia, to si ale asi ještě počkáme :)... celý text

Černá tma zapomnění 2023, Laird Barron

Tenhle horor se Barronovi opravdu povedl, z příběhu Dona Millera jde mráz po zádech. Pokud si potrpíte na pořádně temnou atmosféru a po nocích chodíte po lesích uctívat Černou kozu z lesů s tisícem mladých (Iä! Shub Niggurath!), je toto příběh přesně pro vás.... celý text

Člověk 2023, Neal Asher

Závěrečná část trilogie Vzestup džainu se sice jmenuje Člověk, nicméně v tom zapadlém kusu vesmíru, kde se z nicoty vynořila loď pradávné rasy Džainů, je prakticky každý významnější hráč spíš něco jako bůh. Běžná lidská populace se v téhle knize povětšinou vyskytuje pouze jako potrava pro kulomety, případně surovina pro výrobu výkonnějších bojových jednotek. Všude okolo to totiž pořádně vře a vyhlídky Řádu v boji proti džainské hrozbě nejsou nijak růžové. Orlandine propojená s umělou inteligencí zuřivě vyzbrojuje prakticky celou soustavu, tajemná Klientka čile vyrábí armádu svých vlastních kopií, probíječky a masery už si pilně leští i flotila Zemské centrály. A to není všechno, pořádné polínko do ohně přiloží i staří hoopeři ze Spatterjay, bojoví roboti a dokonce i Pradoři. Zkrátka na obloze je pořádný ohňostroj a všichni do toho dávají co můžou. Ale stejně to vypadá, že to nebude stačit. Leda by se našla nějaká jiná cestička...... celý text

Krev, monstra a cukroví 2023, * antologie

Taková krvavá nadílka, u které jsem si mezi svátky pěkně odreagovával tu přeslazenou vánoční atmosféru. Je tam pár hodně povedených povídek, potěšili zejména Ondřej Neff, Michaela Merglová, Vilma Kadlečková, Zuzana Hartmanová, Jiří Pavlovský nebo Lucie Lukačovičová. Čekejte hodně krve i magie, naštěstí se ale občas najde i pořádná dávka humoru. Takže třeba se i dovíte, jak to vypadá, když si to na férovku rozdá Santa Claus a Dědou Mrázem. Tak si to užijte a nezlobte, nebo vás příští vánoce navštíví Pan Au!... celý text

Absolone, Absolone! 1966, William Faulkner

Temná rodinná sága z amerického Jihu, kde nechybí láska, nenávist, všudypřítomný rasismus ani všeničící pomsta, které nakonec neunikne nikdo. Asi to nejlepší, co jsem od Faulknera četl, a i když to nebyla úplně snadná četba, docela rychle jsem tomu vyprávění propadl. Faulkner to čtenářům nedělá úplně snadný, a tahle kniha je údajně považovaná za jeho čtenářsky úplně nejobtížnější dílo. Já bych to tak úplně neviděl, za mě na tuhle pozici jednoznačně patří Hluk a vřava. Člověk si na ten styl musí tak nějak zvyknout, ponořit se do těch dlouhatánských souvětí přes půl strany, květnatých popisů a atmosféry. A číst pozorně, nebo najednou zjistíte, že vůbec nevíte, kdo to vlastně mluví a o čem :)... celý text