Město a psi

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tento částečně autobiografický román (Vargas Llosa, který několik let také z donucení studoval na vojenském gymnáziu, se dá identifikovat v postavě Básníka) se stal jedním ze zakládajících děl boomu latinskoamerické literatury 60. let, k jeho proslulosti v Peru přispělo mimo jiné i to, že jeho výtisky byly na dvoře vojenského gymnázia manifestačně spáleny. Vargas Llosa zachytil konflikt chlapců s nesmyslným vojenským drilem a absurditou lživého světa dospělých zcela novými postupy, které později zdokonalil a rozvedl v dalších svých knihách (prolínání časových a vypravěčských rovin, nejistá identita postav, tzv. skrytý údaj, zvyšující napětí jako v detektivce, otevřené interpretační možnosti apod.)....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/10094/big_mesto-a-psi-UxO-10094.jpg 4.339
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

La ciudad y los perros, 1963


více info...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Město a psi

InaPražáková
18.10.2021

Chtělo by to po dočtení začít znova od začátku, podruhé se znalostí, které retrospektivní pasáže patří ke kterému kadetovi. Nevadí mi, že jsem se na začátku ztrácela, nejistota k Městu a psům patří, ale když jsem si ztotožnila hlasy, už jsem si nebyla jistá, co z předchozího se koho týkalo, příliš si byly ty mládežnické party a obdiv k dívce podobné. Může to ale být vinou delších přestávek v četbě.
Aby bylo jasno, složitou výstavbu se střídáním perspektivy, času i formy nehaním, vůbec ne. Právě napětí mezi celkem obyčejnými kluky a jejich o pár let starším smečkovým já ("psi" jsou sice nejnižší ročník, ale přísloví o silnějším psu tady platí všeobecně) z velké části tvoří dynamiku knihy. Vargas Llosa je výborný psycholog, takže jednak každá z postav, které dostaly víc prostoru, je jedinečná a zapamatovatelná, jednak několikeré proměny jejich chování i dojmu, jakým působí na čtenáře, jsou uvěřitelné. A že těch zdánlivě konečných gradací bylo několik. Není to překombinované, naopak je konec paradoxně civilní: účastníci zapomínají, to čtenář má o čem přemýšlet.

stagno
07.09.2020

Výborný románový debut napsaný s energií,odvahou a suverenitou zralého autora.
Zobrazuje dva světy,které mladý Vargas Llosa důvěrně znal-přetvářkou a šikanou
pokřivený vnitřní svět vojenského gymnázia a za jeho zdmi životem pulzujícící město
Limu představující volnost a svobodu.
Pozoruhodný je i osobitý styl se střídáním míst děje/gymnázium,Lima/,časových rovin
i vypravěčů.Tato složitější kompozice není ale na úkor čtivosti,román se čte jedním
dechem a postupně graduje.
/Tuto vypravěčskou techniku dovedl MVL k dokonalosti ve famózním románu Zelený
dům vydaném o tři roky později-pokud jste ještě nečetli,vřele doporučuji!/


zuzulique
16.05.2019

Čítať takúto knihu je pre mňa vždy zážitkom. Keď človek číta veľa jednu knihu za druhou, vždy ho poteší, keď sa mu dostane do rúk niečo, s čím sa ešte nestretol. O tejto knihe to platí v celom svojom rozsahu. Výborná téma, spracovanie, striedanie časových rovín, rozprávačov, hranie sa s pozornosťou čitateľa, skladanie nikdy nekončiaceho puzzle a pôsobivý záver.
Bolo mi ľúto, keď som čítala epilóg a lúčila sa s týmto skvostom, ktorý je prvotinou nositeľa Nobelovej ceny. Mala som tú česť vidieť ho pred pár dňami v Prahe na Svete kníh, bol to takisto nezabudnuteľný zážitok.

SuperSojka
05.11.2017

Vargas Llosa je dle mého názoru jedním z nejčtivějších autorů latinskoamerické tvorby, který je navíc schopen napsat knihu ve stylu jakéhokoliv žánru. Město a psi beru jako klasiku, zlatý kánon jihoamerické literatury.

Finn69
28.03.2016

Drsný popis života šestnáctiletých kadetů na vojenském gymnáziu, na které mimochodem chodil i autor knihy. Kniha je tedy částečně autobiografická, jak je konečně u Maria Vargase Llosy zvykem. A že se její děj příliš neodchyluje od reality dosvědčuje i to, že po jejím vydání ve zmíněném gymnáziu veřejně pálili její výtisky.
Život kadetů je plný šikany, vzájemných krádeží, dost otevřeně se popisují různé sexuální výstřelky pramenící z izolace od okolního světa. Není divu, že v takovém uzavřeném světě může dojít i k vraždě. Taková "mimořádná událost" by se ale samozřejmě nikomu z vedení gymnázia nehodila, o takovou kaňku v osobních záznamech nikdo nestojí a vyšetřování vypadá podle toho...

Linduska16
09.01.2014

Čtenář v knize sleduje dvě vzájemně se prolínající časové osy, z nichž jedna popisuje osudy chlapců před vstupem do vojenského gymnázia, zatím co druhá pak události a život chlapců na gymnáziu.
Na počátku knihy je běžná klukovina (krádež otázek k testu), která však spustí lavinu událostí, jež na konci knihy vyústí v otřesnou tragédii, za niž nikdo nenese odpovědnost.
Naprosto bravurně, a strhujícím způsobem napsaná kniha, jež čtenáře zcela pohltí, a zároveň uvede do fáze nechápavého zděšení nad nesmyslností některého lidského počínání...
Já knihu podruhé zcela jistě číst budu :-).

felia
17.08.2013

Není to kniha, kterou bych si chtěl přečíst vícekrát. Nechtěl bych strávit ani vteřinu na zmiňovaném vojenském gymnáziu. Závěr knihy je strhující. Nemám rád knihy o šikaně.

cessy
14.05.2013

Román, ktorý si ma bezvýhradne získal, témou i spracovaním. Témou paradoxne, pretože by som nikdy nepredpokladala, že prostredie chlapčenského vojenského gymnázia sa stane dejiskom jedného z mojich najobľúbenejších románov. A spracovaním, tak to je pre mňa vskutku úchvatné.

Llosa si zvolil namiesto jednej či dvoch hneď štyri hlavné postavy. Každá z nich vníma odohrávajúce sa udalosti veľmi subjektívne, čiste zo svojho pohľadu. Niektoré pasáže sú písané v prvej osobe, iné zas v tretej osobe, akoby ich podávala namiesto hlavného hrdinu ešte ďalšia nezávislá, pozorujúca osoba. Práve kvôli tejto výmene rozprávačov je niekedy ťažké sledovať dejovú líniu, keďže spočiatku neviete ktorý z rozprávačov práve rozpráva, navyše identita jedného z nich zostáva skrytá takmer až do samotného záveru, môžete len hádať, či tipujete správne, čo má presne takú dávku tajomnosti a napätia, aké kniha má mať. Aby toho nebolo málo, v románe dochádza k prelínaniu časových rovín – prevažná väčšina príbehu sa odohráva v prítomnosti, o dôležitých momentoch v živote jednotlivých postáv sa spätne dozvedáme len to najnevyhnutnejšie, budúcnosť v závere románu je len veľmi hrubo načrtnutá. Navyše posun deja z prítomnosti do minulosti sa vymyká akejkoľvek chronológii, je skôr logický vzhľadom na potrebu postupného objasňovania vzájomných súvislostí. Román pozostáva skôr z vnútorných monológov a úvah, na úkor opisov prostredia či postáv a tento minimalimus mu mimoriadne svedčí. Knihu som odkladala len veľmi nerada, s ľútosťou, že som sa dostala na jej záver.