farys_books farys_books komentáře u knih

☰ menu

Zmizení Sáry Lindertové Zmizení Sáry Lindertové Kateřina Šardická

Já na strašidelné příběhy moc nejsem, ale tohle byla pecka.
Od této knížky jsem neměla žádné očekávání, vlastně jsem jenom věděla, že tam někdo zmizí. To by z názvu nikdo nepoznal, že? A musím říct, že jsem byla dost překvapená, a to v tom nejlepším smyslu. Knížka vám dá plno napětí a strachu, a já opravdu nedoporučuju číst tuhle knížku v noci, potmě, sama v pokoji. Mohli byste pak mít problém usnout, jako jsem to měla já.
Ale každopádně, knihu hodnotím velmi pozitivně, přečetla jsem ji v podstatě za dva večery, jak mě bavila, víc k ní pomalu ani nemám co říct ♡. Snad jenom to, že ji rozhodně doporučuji.

28.04.2020 5 z 5


Leviatan se probouzí Leviatan se probouzí James S. A. Corey

Nějakou pořádnou sci-fi už jsem nečetla hodně dlouho, takže to pro mě bylo jako znovuobjevování tohohle žánru.
Knížka celkově se příjemně a rychle četla, jen musím podotknout, že po akčním začátku se pak docela dlouhou dobu nic nedělo. Jak jsem ale již říkala, knížka se četla dobře i tak, takže ta nudnější část byla brzy za mnou.
Knížka žánrem sci-fi, obsahuje ale taky prvky detektivky a hororu. První zmíněné tedy moc nemusím, ale zjistila jsem, že ty hororové prvky mi tam docela sedly.
Dost se mi líbilo, jak se tady všeobecně řešily technické věci kolem vesmírných lodí a tak podobně, hlavně pak to, že autor (autoři) nikdy nezapomněl zmínit účinky různých gravitací a zrychlení.
Z postav mi nejvíce sedl asi Holden, druhou hlavní postavu - Millera - jsem zase až tolik nemusela. Největší zlatíčko však byl Amos.
Konec jsem sice čekala trochu jiný, ale s tímhle se taky dokážu spokojit, a doufám, že si někdy v budoucnu najdu čas i na další díly.

22.04.2020 4 z 5


Zloděj osudů Zloděj osudů Jan Urban

Tahle kniha mě podle anotace a ohlasů dost nalákala, nakonec pro mě ale byla docela velkým zklamáním.

První věc, která většinu lidí zaujme, je obálka. Mě taky zaujala, ale ihned mě napadlo, že je hodně podobná Skleněnému trůnu. Což může tak trochu zmýlit a změnit očekávání hned na počátku, jelikož knihy spolu vůbec nesouvisí.

Když však knihu otevřete, vyskočí na vás originální svět, který je velmi promyšlený, má vlastní bohy, názvy dnů, hodin,... Což bylo zajímavé sledovat, bohužel mi ale přišlo, že občas už v tom bylo 'moc zmatku'.

Dost mi nevyhovovalo, že mi každou kapitolu byly představeny nové postavy - třeba i jen v krátkém úryvku - o kterých už jsem později nikdy neslyšela - nebo se objevily až za tak dlouhou dobu, že jsem v podstatě zapomněla, o koho se jedná (K tomu dost přispěla i moje neschopnost zapamatovat si jména lidí, kterou trpím i v reálném životě). Neměla jsem tak šanci si nějakou postavu oblíbit natolik, abych se mohla při čtení těšit na její pov. Zároveň mi čtení ztěžoval i styl psaní, což je zase o osobní preferenci. Někomu může vyhovovat a někomu ne. Mně osobně dost vadilo občasné začínání nových úseků způsobem, kdy nebylo řečeno, o jakou postavu se jedná. Přispívalo to k mému zmatku, který jsem cítila po celý čas čtení.
Hlavní problém jsem měla s plynutím děje. Na začátku nám byla nastíněna zápletka s ukradením kostek a jednou Strážkyní, která je má za úkol najít (viz anotace). Ale postupně jsem zjišťovala, že kniha o tomhle vlastně téměř vůbec není. S novými postavami se otvíraly nové zápletky a cesty, jenže ani jedna nebyla v knize uzavřena, spíš jen lehce nastíněna a připravena pro další díl. Na to, jak hodně stran kniha má, se toho ve skutečnosti dělo velice málo a čtenář dostával spoustu nadbytečných informací, kterými se musel prokousat. Celý příběh mi tak připomínal velmi natahovaný úvod knihy.
Jedna z mála věcí, co mě na čtení bavila, bylo sledování občasného intrikování a politikaření na královském dvoře, paradoxně ale postavu, která se na něm nejvíce podílela, jsem měla v lásce nejméně.
No a nakonec - velmi cením rejstřík postav a dalších slov vzadu v knize, který jsem používala, jak jen jsem mohla, i když ve formě e-knihy se na něj 'listovalo' obtížně.

2/5

I když já a Zloděj osudů jsme si moc nesedli, tak myslím, že by se mohl líbit čtenářům, kteří mají rádi originální fantasy světy nebo prostředí královského dvora, politiky a intrik.

E-knihu jsem obdržela v rámci jednorázové spolupráce od @humbook

04.10.2021 2 z 5


Enderova hra Enderova hra Orson Scott Card

Enderovu hru jsem poprvé četla, když mi bylo asi tak dvanáct. Až teď při druhém přečtení vidím, kolik věcí mému dětskému já uteklo a kolik jsem jich nepochopila.
Obdivuji autora za to, jak dokázal zpracovat technologii v budoucnosti, na jeho dobu to muselo být něco nepředstavitelného.
Kniha je plná manipulace a nutí vás zamyslet se, co všechno byste byli schopní obětovat za záchranu lidstva. Když jsme se však dostali na oběžnou dráhu Země, děj se lehce začal opakovat a upadal. Když jsme se ale konečně opět posunuli, děj nabral nové otáčky. Bohužel ale ne nadlouho, protože přišel lehce uspěchaný konec.
Řekla bych ale, že v téhle knížce tak úplně o ten děj nejde. Spíše o ty myšlenky a uvědomění, kam až jsme schopni zajít.

20.02.2021 4 z 5


Achilleova píseň Achilleova píseň Madeline Miller

Tahle knížka...
I když zhruba víte, co se bude dít, stejně čtete dál. I když víte, jak by to mělo skončit, stejně vás to zničí. Tedy alespoň mě ano.
Knížku jsem četla v angličtině a musím říct, že autorka si s ní opravdu vyhrála, neboť je psána krásným a poetickým jazykem. S tím však ale souvisí to, co se mi na knížce moc nelíbilo - vykreslení postav. Například Patroclus, jakožto vyprávěč - jeho myšlení mi na desetiletého kluka přišlo moc vyspělé a květnaté, naopak později se jak on, tak Achilles chovali jako puberťáci, i když už jim táhlo na třicet.
To je však asi jediná výtka, kterou ke knize mám. Dobře, ještě mě zamrzelo vynechání Paty, ale vysvětlení autorky na konci dává smysl.
Každopádně knížku hodnotím velmi kladně, byla čtivá, dokonce jsem se dozvěděla pár detailů, které jsem neznala. Určitě potěší ty, kteří mají rádi starověké mýty.

01.02.2021 4 z 5


Trnitá řeč Trnitá řeč Leigh Bardugo

Krásné povídky, které nejsou tak úplně pro děti, jak by se možná mohlo zdát z velikosti písma a ilustrací.
Grishaverse mám moc ráda, takže se až trošičku stydím, že jsem se k téhle knížce nedostala dřív. Každopádně to ale stálo za to. Autorka nám tady vypráví příběhy - které se vám možná ze začátku budou zdát povědomé - a ty příběhy jsou úžasné. Mrazivé a ponuré tak, že ve vás dokáží vyvolat tu správnou náladu.
Nejlepší povídkou za mě byla rozhodně ta poslední - Když voda zpívá oheň, hned za ní Příliš chytrý lišák a Ayama a Trnitý les. No a nejslabší - Princ vojáček.
S každou další otočenou stránkou na vás čeká nejen pokračování příběhu, ale i rozšíření ilustrace, která se nakonec spojí v celistvý obrázek. Tleskám ilustrátorce.
Rozhodně jsem tuhle knížku nečetla naposledy.

01.02.2021 5 z 5


Star Wars - Ztracené hvězdy Star Wars - Ztracené hvězdy Claudia Gray (p)

Bylo strašně super, číst si o událostech, které známe z filmů, ale tentokrát z jiného pohledu, často z pohledu příznivců Impéria. Plus si myslím, že tahle knížka je ideální pro někoho, kdo by chtěl s SW knížkami začínat.
Co se týče časového období, tak tu máme docela dost velký úsek - začátky našich dvou hrdinů, poté jejich výcvik na akademii, a pak známé bitvy - Yavin, Hoth, Endor a Jakku.
Celou dobu sledujeme osudy dvou hrdinů, kteří se znají od dětství a jejich snem je - alespoň zpočátku - sloužit Impériu. Velmi se mi líbilo, jak v knize byly zobrazeny proměny charakterů, a že byl vidět přerod Thanea od Imperiálního důstojníka k rebelovi. A také Cienina oddanost jejím slibům byla úžasně popsaná.
Co bych knize vytkla? Asi to, že mě občas trošku nudily některé pasáže. A také za trochu useklý konec, jelikož bych uvítala více informací o tom, co se s Cienou a Thanem stalo poté.
Jinak ale knížku hodnotím velmi kladně a jsem ráda, že jsem si ji konečně přečetla.

04.09.2020 4 z 5


Výhled na hvězdy Výhled na hvězdy Brandon Sanderson

Tak po konci téhle knihy jsem se rozhodla, že asi umřu, protože nevydržím čekat na další díl. Ne po tom, jak to skončilo.
Celou knížku jsem přečetla za jediný den, tak byla napínavá a čtivá. Celou dobu mě udržovala ve střehu a i přes trochu nudné politické pasáže, které se v knize občas vyskytly, jsem přelétla jedním dechem.
Bylo to tak odlišné od příběhu, který jsem poznali v prvním díle, něco úplně jiného. Ale v dobrém. Více jsme pochopili Spensiny schopnosti a dozvěděli jsme se i něco o fungování vesmíru. A že to bylo něco!
Opět tu nechyběly ani skvělé pasáže s M-Botem, který je prostě nejlepší, i když byl občas docela upozaděný.
Jediné, co mě dost mrzelo, bylo málo kapitol s Jorgenem a děním na planetě Detritus. Pevně doufám, že v dalším díle se toho dočkáme víc. A že se toho hlavně dočkáme co nejdřív, protože to čekání mě asi zabije, pokud mě tedy nezabil už ten epický konec!

14.07.2020 5 z 5


Vzhůru k obloze Vzhůru k obloze Brandon Sanderson

I po druhém přečtení si myslím, že tahle kniha je prostě pecka. Sice jsem si tentokrát všimla pár chyb a měla občas problém s hlavní hrdinkou, ale stejně převažují pozitiva. Jedna z nejlepších YA sci-fi, kterou jsem kdy četla.
A navíc tu máte mluvící vesmírnou loď s úchylkou na houby, kterou prostě budete milovat!

14.07.2020 5 z 5


Každé srdce je bránou Každé srdce je bránou Seanan McGuire

Dlouho jsem přemýšlela, jak tuhle knihu ohodnotit, protože jsem si stále nebyla jistá, jestli se mi líbila, nebo ne. Nakonec jsem došla k závěru, že ano, ale nebylo to nic extra. Snad půlku knihy jsem byla zmatená a stále jsem se neorientovala ve světech za branami, které autorka stvořila (a některé věci nechápu doteď). Strašně se mi však líbil jen samotný nápad - co se stane, když se děti ze svých dobrodružství vrátí zpět do normálního světa. Taky jsem ocenila lehkou morbidnost a temnotu celého příběhu, to bylo něco hezky netypického.
S postavami jsem neměla žádný problém, všechny byly napsány celkem uvěřitelně a dobře.
Přesto však největším mínusem knihy zůstává nějaké chybějící vysvětlení systému, světů, apod... A to nemluvím o celkem uspěchaném konci, který se stal prostě z ničeho nic.

02.07.2020 3 z 5


Čtyři mrtvé královny Čtyři mrtvé královny Astrid Scholte

Dlouho jsem přemýšlela, jak mám tenhle příspěvek sepsat, protože jsem z téhle knížky nebyla úplně nadšená.
Svět, ve kterém se celý příběh odehrává, se mi dost líbil, jenže bohužel jsme se o něm moc nedozvěděli, jen o způsobu vládnutí. Ale o částích jako takových jen málo, hlavně o Eonii, ve které bych teda rozhodně žít nechtěla...
Docela dost mi vadilo přeskakování od ich-formy Keralie k er-formě ostatních pěti (ano, pěti!) pohledů. Romantická linka mi přišla v podstatě vzešlá z ničeho, tím spíš když si uvědomíme, že celý děj je mapou asi jen (teď nevím přesně) čtyř dnů.
Celkově jsem se také nemohla do knihy začíst, měla jsem pocit, že na prvních 150 stránkách se nic nedělo (ano, vím, že se tam něco dělo, ale mně to prostě tak nepřišlo).
Co však musím přičíst k dobru je to, že jsem neměla problém s žádnou postavou, a to ani s Keralií, o které jsem si na začátku myslela, že to bude pěkná mrcha.

11.05.2020 3 z 5


Podlý král Podlý král Holly Black

Druhému dílu jsem dlouho odolávala, až jsem si ho nakonec stejně koupila a přečetla za pár dní.
Knížka překypuje napětím a intrikami od začátku do konce, kde na vás čeká docela překvapivý zvrat, který jsem rozhodně nečekala. Po dočtení poslední stránky jsem chvíli jenom zírala do prázdna a zpracovávala celý tento zážitek.

Jude mi možná byla více sympatičtější v prvním díle, vynahradil mi to však Cardan, který svou korunovací rychle dospěl. Co se týče prostředí, hodně se mi líbilo, že jsme byli na chvíli zavedeni pod mořskou hladinu.
Ve třetím díle bych možná ocenila více akce ve smyslu boje spíš než intriky. Na trojku se ale hodně těším a v duchu počítám dny do jejího vydání.

22.04.2020 5 z 5


Kronův odkaz Kronův odkaz Pavel Bareš

Jak jen začít? Na Kronův odkaz jsem čekala dlouho. Proto jsem si před jeho čtením dala rereading předchozích dvou dílů. A to rozhodně doporučuji všem, kteří se na Odkaz chystají a už nemají v hlavě všechny detaily z jedničky a dvojky. Protože se všechno propojí a zapadne do sebe.

Snažit se napsat svůj názor bez spoilerů je tady obzvlášť těžké. Každopádně v knize najdete mnoho intenzivních scén, u kterých jsem jen zatajovala dech. Docela jsem se bála, jak autor nakonec vymyslí a zařídí konec, ale musím říct, že jsem rozhodně nebyla zklamaná . A i když jsem si něco předem poskládala z útržků na začátku kapitol, tak i tak jsem byla překvapená.

Knížka opět skáče v čase, což je na téhle celé sérii super, protože musíte při čtení dávat pozor a spojovat si střípky informací, které dostanete. A to je něco, co mám moc ráda.

Celou sérii bych rozhodně doporučila - vlastně všem. Protože jsou to české knížky se světem, který není tak moc časově vzdálený tomu našemu, každý si tu najde nějakou svou oblíbenou postavu, příběh je komplexní a předává čtenáři náměty k zamyšlení.

05.03.2022 5 z 5


Sestry ve zbrani a písni Sestry ve zbrani a písni Rebecca Ross

Na tuhle knížku jsem byla dost zvědavá, protože mám moc ráda antickou mytologii a knížky, které se jí inspirují. Bohužel však tahle knížka byla slabým průměrem.

První polovinou knihy jsem se prokousávala dost dlouho, nemohla jsem se začíst a celkově čtení odkládala. Zhruba v půlce to začalo být trochu lepší, už jsem se do čtení nemusela tolik nutit.
Z postav jsem si žádnou neoblíbila a ani mě moc neoslovily, jediné, co mě zaujalo, bylo to, že je příběh vyprávěn z pohledu té slabší hrdinky, což se moc často nevidí.

Co se týče toho prostředí, tak tam byla antika cítit, ale jen tak trochu povrchně.
Příběhová linka byla zajímavá, ale přišlo mi, že se toho odehrálo strašně moc za krátkou dobu, že jsem někdy ani pomalu nestíhala zpracovat, co všechno se stalo a celkově se dalo předvídat, co se stane.

Zaujal mě magický systém, který byl v knize popisován, bohužel jsem se ale o něm stejně moc nedozvěděla, jelikož nebyl moc rozepsaný.
A tím bych asi shrnula celou knihu. Kdyby byly některé věci, události, nebo postavy rozebrány více do hloubky, tak to mohla být super kniha. Takhle je to bohužel jen slabší průměr.

08.02.2022 3 z 5


Lvářka Lvářka Tereza Janišová

Pokud vás při pohledu na obálku Lvářky napadlo, že se bude jednat o hezkou middlegrade knížku, tak pozor. Knížka totiž není tak úplně 'nevinná', jak bych čekala. To jí však vůbec neubralo na kráse, jen jsem zkrátka čekala pohádku pro mladší. Ona to svým svým způsobem pohádka je... Ale ne zase tak úplně pro mladší.
V první řadě zaujme právě ona obálka, která je moc povedená a stejně jako ilustrace v knize tvoří příjemný grafický doplněk. Bonusem je, že má knížka málo stránek a máte ji tak za jedno odpoledne přečtenou.
Co se týče příběhu, tak se mi líbilo zasazení do historické - a vlastně i současné - Prahy, na místa, která jsem poznávala (zběžně, přeci jen nejsem z Prahy :D).
Postavy byly napsané příjemným způsobem, Vavřínka mi povahově dost sedla, i když Josefa jsem úplně ráda neměla. Příjemnou perličkou byly historické postavy, které známe z hodin dějepisu, ba i nějaká ta zmínka o slovanské mytologii se tam najde.
No a co se týče toho, pro jak staré je knížka vhodná... Ještě minimálně rok dva počkám, než ji doporučím jedenáctileté sestřenici, přeci jenom se tam občas vyskytovala sprostá slova a další věci.
Sečteno a podtrženo - Lvářka je příjemná knížka z Pražského prostředí, která zaujme nejen obálkou, ale tím, co má uvnitř.
3,5*

16.12.2021 4 z 5


Miluju tě. Já vím Miluju tě. Já vím Nofreeusernames (p)

Do Miluju tě. Já vím jsem se pouštěla hlavně kvůli tomu, že mělo být nabité Star Wars. Bohužel ani tak nebylo.

Po Navždycky jsem si říkala, že Ava bude příjemnější hrdinka než byla Mei, vypadala tam totiž dost zajímavě. Jak já jsem se mýlila! Ava byla nesnesitelná, namyšlená a sebestředná. Jako hrdinka mi vůbec nesedla a dělala celou knihu daleko těžší. Naštěstí to trošku zachraňoval styl psaní a měla jsem to tak rychle za sebou. Protože kniha se četla skoro sama, stejně jako Navždycky.

Contemporary normálně nečtu, takže nevím, jak to funguje u jiných knih, ale vůbec jsem tady nežrala tu romantickou linku. Ale asi to bude jenom tím, že mi nesedla ta Ava.

Kniha je ale moc hezky graficky zpracovaná a barevná, pro někoho by plusem mohly být i soundtracky, já je ovšem moc neocenila, u knihy zásadně neposlouchám hudbu, rozptyluje mě.

19.08.2021 3 z 5


Nyxia nespoutaná Nyxia nespoutaná Scott Reintgen

Dlouho jsem přemýšlela, jak svůj názor na druhý díl Nyxie sepsat. Tak snad bude pochopitelný.

Na rozdíl od prvního dílu tento začíná přímým vhozením čtenáře do akce, která trvá celou knihu.
Jenže, i když se v knize pořád něco dělo, tak jsem se vůbec nedokázala začíst a spousta těch událostí mi přišla naprosto zbytečná (i když je možné, že budou využity v dalším díle, což ale pochybuji).

Asi jediná postava, která mi byla sympatická, byl Anton, kterého jsem si paradoxně moc neužila. Ač mi v minulém díle nevadil Emmett, tak mi přišlo, že v tomhle díle je z něj úplně jiný člověk.

Teď ale přicházím k hlavnímu problému. Od knížky jsem vlastně čekala to, že dostanu cizí planetu plnou divů, mimozemšťany a jejich super technické vychytávky. No a nepřišlo skoro nic - planeta sama o sobě mi přišla nezajímavá, Adamité - nebo spíš Imago - stejní jako lidi. A pak nyxia, jakási substance, na kterou všichni spoléhají a kterou si pořád nedokážu představit. Za mě má zkrátka tenhle díl tunu nevyužitého potenciálu, kvůli čemuž pro mě byl zklamáním.

Abych ale nebyla jen negativní, tak posledních pár stránek mi přišlo úplně jiných než zbytek knihy - a to v dobrém smyslu - protože ty jakž takž dokázala prožít a začíst se.

Závěr série si pravděpodobně někdy přečtu, protože ho mám doma, ale nijak zvlášť na něj nebudu spěchat.

22.03.2021 3 z 5


Město ze skla Město ze skla Cassandra Clare (p)

Třetí díl Nástrojů smrti je opravdu pecka, rozjetá od začátku do konce. Knížku jsem sice už kdysi jednou četla, stejně jsem to ale prožívala skoro jako poprvé. Jen jsem se občas *ďábelsky* usmívala nad tím, že si mlhavě pamatuji, co se stane.
Moc se mi líbilo, že jsme nebyli stále v NY, ale dostali jsme se i do Idris a Alicante, poznali nové prostředí a postavy. Třeba Sebastiana, který mě opravdu bavil.
Co mi moc nesedlo, byl vztah Jace a Clary, hlavně tedy chování Jace.
Jinak ale téměř nemám co vytknout, je vidět, že měla původně knížka sloužit jako závěr trilogie a také to podle toho vypadá - akce, napětí, boje a závěr.

22.03.2021 5 z 5


Rod země a krve Rod země a krve Sarah J. Maas

Na novou sérii od Maas jsem se těšila už jen proto, že se mi její knihy moc dobře čtou. A musím říct, že jsem se nemýlila, protože jakmile jsem po knize sáhla, tak jsem se ani nenadála, uběhly dva dny a já měla přečteno.
Musím se přiznat, že ze začátku jsem byla trošku zmatená a trvalo mi, než jsem se zorientovala ve světě, v postavách a v jejich vztazích. Pak jsem se ale začetla a už to jelo.
Taky se musím přiznat, že jsem tam viděla hodně paralel s Dvory a Trůny. Nemohla jsem se prostě zbavit pocitu, že Bryce = Aelin, Ruhn = Aedion a Hunt = Rhysand+Rowan dohromady. Později jsem to však ale přestala vnímat, hlavně když příběh začal být jiný než typicky "Maasovský". Rozhodně si myslím, že trochu detektivky příběhu hodně prospělo.
Co musím velmi vyzdvihnout, je nepředvídatelnost knihy. Jasně, něco (romantickou linku) uhodnete hned. Ale ty příběhové zvraty jsem opravdu nečekala a posledních asi 100 stran (od kapitoly 76) bylo TOP, tam jsem při čtení snad ani nedýchala.
Velmi se těším na to, co nám autorka naservíruje v dalších dílech a doufám, že budou alespoň tak tlusté a čtivé, jako byl tento.
PS: pokud nevíte, o jakou knihu jde, nebo jste nečetli anotaci, tak to ani nedělejte, jelikož spoileruje jeden wow moment, který se odehraje na až tak 80 straně.

16.01.2021 5 z 5


Holubice a had Holubice a had Shelby Mahurin

Příběh měl ze začátku velký potenciál, bohužel mi přišlo, že nebyl zcela naplněn.
Celé knize dominuje vztah mezi hlavními hrdiny, který jsem opravdu žrala a užívala si všechno popichování mezi nimi. Bohužel tím, že hodně prostoru dostala hlavně romantická linka, utrpěl popis světa, jeho historie a jak celý vlastně funguje. Tak nějak jsem si domyslela, že se pravděpodobně odehrává v minulé fiktivní Francii, víc ale bohužel nevím.
Ona romantická linka, která měla popisovat vztah od nenávisti k lásce mi celá přišla moc uspěchaná a její počátek dost nelogický. Trochu té nelogičnosti dostalo smysl později, stejně mi to však nepřišlo pravděpodobné.
Hlavní hrdinka Lou mi byla sympatická a bavila jsem se se skoro každým jejím slovem, alespoň zpočátku. Reid mi přišel celkem v pohodě, i když mě místy docela hodně štval a dle mého názoru má trochu slabý charakter.
Příběh celkově byl čtivý, pořád se tam něco dělo a vždycky bylo něco, co vás ke čtení zafixovalo a nepustilo. Co na mě však působilo rušivým dojmem, byla francouzská slovíčka, kterými byly často doplněny dialogy, tedy alespoň ze začátku. Později se naštěstí přestaly vyskytovat tak často.
Knížku celkově hodnotím jako nadprůměrné čtení a další díl si rozhodně přečtu.

30.11.2020 4 z 5