essidaven komentáře u knih

Kniha mě zaujala hlavně absencí přímé řeči, takové vyprávění jsem četla poprvé. Musím říct, že možná i díky tomu děj plynul tak rychle. Příběhy mě rázem zaujaly všechny tři a všem třem hrdinkám jsem fandila, aby se jim jejich "vzpoura" proti nepřízni osudu vydařila. Konečné propojení příběhů, které spolu zdánlivě nesouvisí mě velmi mile potěšilo a kupodivu mi ani nevadil otevřený konec, který jinak moc nemusím, jelikož kniha vyzněla velmi nadějně.

5 16.07.2018

Jak se dalo čekat, nic náročného, knihu jsme slupla za jedno volnější odpoledne a opravdu se mi líbila, dokonce jsem se několikrát smála opravdu nahlas. Díky tomu, že je to "vydaný" blog, připomnělo mi to knihu Kafe a cigárko, ale prostředí vesnice mi bylo asi milejší. Hvězda dolů je pouze za to, že jsem měla až příliš pocit, že čtu několik náhodných blogových příspěvků, které nemají přílišnou návaznost. Jasně, od knihy tohoto formátu se to dalo čekat, ale ačkoli blog neznám, působila na mě kniha jako takový výtah z blogu a já stále marně čekala knižní přidanou hodnotu, která na mě nedýchla. Na druhou stranu se jedná o prvotinu autorky pod třicet, takže povedené.

21.06.2018

Ke stylu autorky není třeba nic dodávat, ona prostě umí, stránky se otáčí samy a nelze se odtrhnout, ovšem témata a příběhy mi po přečtení všech jejích knih lehce splývají a po půl roce si většinou moc nedokážu vybavit jména postav. To ale nemění nic na tom, že knihy paní Körnerové mě v danou chvíli vždy neuvěřitelně baví a zřídka je čtu déle než dva dny. U mě ale vedou zápletky zasazené do historické Francie.

3 21.06.2018

Měla jsem z knihy pocit, jako bych četla dvě různé novely, které spolu naprosto nesouvisí. Adamův příběh byl dobrý, ten duchařský již méně, tedy vlastně mě moc nebavil. Říkala jsem si, že to na konci určitě vyústí v nějakou pointu, ale byla jsem docela zklamaná, jelikož se v podstatě žádné velké propojení příběhu nekonalo (teda ano, ale bylo to chabé a divné) a konec mě tedy zanechal v rozpoložení "jaký to mělo celé smysl"? V podstatě by mi nevadilo, kdyby se fantasy část z knihy úplně vypustila. Za Adama 4* za Katie 2*.

3 09.04.2018

Po knize jsem sáhla jako po odlehčení mezi "náročnější" četbou a oddych jsem také dostala, opravdu nejde o nic náročného, ale je to čtivé a milounké. Nakonec jsem se přistihla, i přestože již nejsem ve věku YA, jak se nad knihou přiblble culím a v duchu si říkám "Ách, to je tak sladký!" No takže asi tak:-) Česká národnost autora mě překvapila, ale v podstatě pro mě není zásadní, akorát mi v knize moc nesedělo britské prostředí školy zasazené do českých reálií. Číst YA literaturu na prahu třicítky je vlastně fajn, protože si nostalgicky vzpomene na vlastní zážitky z puberty:)

4 02.04.2018

Dnes jsem knihu "přečetla" jako kulisu k práci, protože se mi hodí do výzvy. Takový průměr, pověsti jsem neznala, ale myslím, že mi ani nijak neutkví v paměti. A paní, která knihu četla měla lehce uspávací hlas, takže to možná také dělalo hodně.

29.03.2018

Jak se dalo očekávat kniha nebyla vůbec veselé čtení, o to víc smutnější, že se jedná o skutečné příběhy, které lidé prožili. Nicméně kniha je velmi čtivou a zajímavou sondou do poměrů v Severní Koreji od padesátých let do roku 2013. Ocenila jsem téměř beletristické podání všech životních příběhů zpovídaných severokorejských uprchlíků a jejich rodin. Očekávala jsem suchý výčet faktů nebo úryvky z rozhovorů, ale téměř románové pojetí mě překvapilo a potěšilo. Příběhy jsou to drsné, ale alespoň tyto mají happyend v podobě života ve svobodné zemi, jen doufejme, že ostatní Severokorejce to jednou také čeká.

4 28.03.2018

Toto je moje první kniha, kterou jsem "přečetla" jako audioverzi(četl Jan Hartl). Musím říct, že poslouchat knihy je fajn využití času, určitě si zase nějakou poslechnu. Konkrétně k Saturninovi, jelikož jsem několikrát viděla film, tak mě kniha příliš nepřekvapila, ale to neznamená, že by nebyla skvělá. Myslím, že je to již taková humorná klasika, takže doporučuji.

Po přečtení knihy vůbec nevím, jak se k ní vyjádřit slovy. Prostě jsem z ní měla dobrý pocit:)
„Celý problém s mým životem spočíval v tom, že jsem si ho nevymyslel já.“
Tímto citátem kniha začíná a do jisté míry ji vystihuje. Je koncipována jako vyprávění teenagera, který se snaží porozumět životu. Celé je to o hledání sebe sama, o snaze porozumět světu a najít to, co činí člověka šťastným.
Bylo super, že kniha je taková poetická a zároveň lehce psaná, kapitolky jsou krátké a většinou sestávají pouze z dialogů. K tomu mám trochu výhradu, protože chybí uvozovací věty a občas se lze ztratit v tom, kdo je autor promluvy. Také mě trochu iritovalo, jak Ari všechno „nenávidí“, myslím, že je to nejčastější slovo v knize. Kniha měla spád, čtivost a krásně vykreslený vztah dospívajících s jejich rodiči. Nechybělo naťuknutí i vážnějších témat (válka, Ariho teta a její odsouzení rodinou, bratr ve vězení …) a takové to sdělení mezi řádky. Z příběhu je cítit „osudovost“, ale nechyběla mu ani obyčejnost života.

„Někdy to nejlepší, co můžete udělat, je říct lidem pravdu. Nebudou vám věřit. A potom vám dají pokoj.“
„Nemůžeš někoho donutit, aby se choval jako dospělej. Hlavně dospělý ne.“

3 21.03.2018

Mám ráda pozdější (více propracované) romány paní Meacham, proto jsem sáhla i po jejích novelách z 80.let. Rozdíl v kvalitě příběhu je samozřejmě velmi patrný, ale styl psaní a umění vtáhnout do situace měla autorka už na začátku své spisovatelské dráhy poměrně vytříbený. Ke knize je proto potřeba přistupovat jako k jednoduššímu žánru, (kdy po deseti stranách, již tušíte konec příběhu) potom určitě zklamáni nebudete a strávíte s knihou příjemný večer.

4 19.03.2018

První co mě u knihy nadchlo byla obálka a celkové grafické zpracování, to se opravdu povedlo. Postupně jsem si zamilovala i básně, přestože jsem haiku dříve nikdy nečetla a k japonské kultuře zrovna netíhnu. Zamilovala jsem si i hlavního hrdinu, který je všechno jen ne normální dle běžných měřítek, což je sympatické. Celý příběh je velmi poetický a v konečném důsledku i filozofický a nutí k zamyšlení, což mi právě v mém rozpoložení přišlo vhod. Ovšem ve výsledku je celý "podivuhodný život" také smutný a pro někoho možná až příliš podivný. Myslím, že kniha není pro každého, ale mně přišla mezi současnou beletrií velmi osvěžující. Jediné, co mě trochu mrzelo, že když jsem se pořádně ponořila do děje a očekávala gradaci příběhu najednou byl konec.

3 11.03.2018

Od knihy jsem příliš nečekala, jelikož již nejsem ve věku na četbu Young Adult, ale byla to příjemná oddechová jednohubka na jeden večer. Celé to bylo takové miloučké a překvapivě příjemně napsané. Identita Bluea mě napadla asi v půlce, prostě to musel být někdo, kdo se v příběhu alespoň mihnul, přesto jsem s příjemným očekáváním četla až do konce. Líbil se mi přístup rodiny i přátel k Simonovu coming outu, jen nevím zda bylo uvěřitelné, jak vše proběhlo "v klidu". A dost mě pobavily narážky na Drarry;)

3 02.03.2018

Ve výsledku je kniha spíše průměr, ale mě bavila. Pustila jsem se do ní hlavně kvůli autorce Daruj mi křídla, jelikož tato kniha se mi líbila. Lépe se četly tři "gay" povídky než dvě zbylé. Ani ne tak protože by mi vadily ženské hlavní hrdinky, ale prostě byly lépe napsané. Na druhou stranu všechny povídky byly hodně podobné a nijak zvlášť propracované a nevím, zda mi za týden nesplynou do jedné, moc nebylo ani poznat, že každá mají jinou autorku. Zajímavá byla postava Lukáše z první povídky - fialové vlasy a linky mi evokovaly postavu čaroděje Magnuse ze seriálu/knihy Shadowhunters a ten je fajn:)

27.02.2018

Knihu jsem četla nezvykle dlouho, jelikož jsem se pořád nemohla ponořit do děje. Nakonec byla kniha čtivá a měla i zajímavý příběh, ale ničím nevybočuje z průměru. Styl psaní byl příjemný, ale možná až zbytečně rozvleklý děj, který byl na konci opět vyřešený na pár stránkách. Očekávala bych větší spád a gradaci při vyvrcholení zápletky, ale musím uznat, že jako prvotina dobré. Jen si nejsem jistá zda sáhnu po avizovaném volném pokračování s názvem Tajemství růžového pokoje.
A na závěr jedna poznámka k překladu, nechápu co je špatného na oslovení paní, slečna a pane. Ponechané anglické (zvlášť když originál je německý)zkratky Mr., Mrs a Miss byly rušivé.

10.02.2018

Takový lepší průměr v žánru, takže asi 3 a půl hvězdy. Ze začátku jsem měla problém se začíst, ale pak byl příběh fajn. Více mě bavila část z druhé světové války. Ale abych žasla, jak to bylo super, to asi ne. Mám z toho takové smíšené pocity.

2 22.01.2018

Souhlasím s tím, že třetí díl byl asi nejslabší díl série. Zápletka byla zajímavá, ale nebyla příliš propracovaná a děj se celkem dost rozvláčně táhl bez zajímavějších momentů a naopak závěr byl velmi useknutý a narychlo odbytý. Celková nepropracovanost a odfláknutý závěr mě celkem zklamal. K trilogii se asi již nevrátím a ani k autorce.

07.01.2018

Včera jsem přečetla první díl, dnes druhý. První mě tolik nenadchl a měla jsem několik výhrad k ději. Ovšem druhý to trochu napravil, i když je stále neuvěřitelně klišoidní a dost předvídatelný. Potěšilo mě, že nešlo jen o to ach miluje mě nebo ne? Zápletka s Brooke měla šťávu, chtěla jsem tý mrše vyrvat vlasy! Co ale musím vytknout jsou málo uvěřitelné poměry na střední škole. Nejsem si jistá, že by takovéhle brutální šikany procházely náctiletým před zraky učitelů, kteří, jak je uvedeno, se těch dětí bojí. To bylo trochu moc. Co mě opravdu potěšilo byl vývoj postavy Cullema, konečně tatínkovi narostly koule! Konečná bomba mě napadla chvíli před vybuchnutím, ale ta úplně závěrečná vybuchla opravdu nečekaně:-) Na třetí díl jsem zvědavá. Nejoblíbenější postavou zůstává Easton, má vtipné hlášky.

04.01.2018

Po přečtení anotace jsem očekávala opravdu jednoduchý románek. Ale podle komentářů a hodnocení zde, jsem také čekala, že bude mít trochu něco navíc, než klasická dívčí pubertální blbina. Bohužel jsem byla celkem zklamaná. Ano autorky mají velké plus za to, jak je kniha čtivá (asi můžeme poděkovat i překladu) a taková svěží, stránky se otáčí úplně samy a nutí vás to číst dál (začala jsem včera odpoledne a dočetla v noci). Ovšem mrzelo mě, že se hlavní zápletka točí opravdu pouze okolo romantického vztahu dvou hlavních postav. Mohlo to být více propracované (rozdílnost Elliných světů a přizpůsobování se) a překvapující závěr se pro mě tedy nekonal, klasická červená knihovna...jsou spolu, pak jim to někdo překazí, ale na hrdiny dozajista čeká happyend. Také mi trochu vadilo, jak úžasní a světoví jsou všichni bratři Royalové, proboha je jim šestnáct a sedmnáct a chovají se jako by sežrali všechnu moudrost světa a nic je nemohlo překvapit! To nebylo moc uvěřitelné. Každopádně pro styl psaní a oddechové čtení dám šanci asi celé trilogii. Protože ač nemusím psaní v Ich-formě, místy jsem se i pobaveně usmála Ellinu vyprávění. Doufejme, že se další dva díly nebudou točit jen okolo milostného vztahu ústřední dvojice.

2 03.01.2018

Příjemná oddechovka, pokud nečekáte nějaké mistrné veledílo se složitou zápletkou:-)

3 02.01.2018

Právě jsem dočetla...no jak začít komentář? Kniha je zde srovnávaná s tituly B. Erskine, stručně řečeno k tomu má kniha daleko. Téma je poutavé a příběh mě sice zaujal, ale ne tak jeho podání. Zdál se mi takový nedotažený a v některých částech až nesmyslný v náhodách a jednáních některých postav, jak v minulosti, tak v současnosti. Konec byl velmi useknutý, nějak mi prostě ta odhalená záhada vyzněla do prázdna. Při čtení mě napadlo srovnání s knihami Kate Morton - prolínání časových rovin, rodinné sídlo, trochu detektivní zápletka, osudová láska...ale kniha nebyla tak propracovaná a uvěřitelná, postavy lehce ploché. A co musím vytknout zvlášť, byl naprosto otřesný překlad. Neviděla jsem sice německý originál, ale kostrbatost vět a gramatické chyby, špatná stylistika a nevhodně použitá slova ve významu, který se do věty nehodil a nedával smysl, hrozně bily do očí! Často jsou také vynechaná písmenka, spojky nebo jsou špatně skloňovaná slova, to při čtení opravdu rušilo! Takže pouze 3* a to je jedna za krásnou romantickou obálku...

5 02.11.2017