Erudite komentáře u knih

(SPOILER) Celá kniha byla sice dlouhá ale v mnoha momentech by mi nevadilo kdyby se trochu rozepsala a přidala jinou zápletku než "jen" svržení Erawana. Vlastně by mi nevadilo kdyby autorka tuto závěrečnou knihu rozdělila do dvou a detailněji popsala jednotlivé děje. Například vysvobození Aelin, vyhnání Maeve z Doranelle a Dorian hledající třetí klíč v prvním díle. A v druhém pak cesty Manon a Crochanek, vyjednávání s vílami a vlky z Terrasenu, cesty vojska khaganátu, bitva u Orynthu,... Celkově jsem si sérii zamilovala, tato kniha mě ale mírně zklamala. Občas se postavy chovaly dost podivně, celkově dějová linka Maeve mi přišla naprosto přitažená za vlasy - nejdříve se nechá vyhnat z Doranelle a pak se nechá napálit Dorianem, na konci je ale schopná udržet na kolenou všechny tři vílí válečníky a Aelin jako by o nic nešlo. Aelinin odpor k tomu nechat Doriana aby podstoupil oběť a ukoval zámek za ní mi přišel absolutně šílený - neměla problém nechat těhotnou Yrene aby bojovala s Erawanem kdyby to znamenalo že zachrání Terrasen. Jsem ráda že oba nakonec přežili, logicky by ale dávalo smysl kdyby si Aelin ponechala svou moc i život pro poslední bitvu. A Gavriel nemusel zemřít. Tak, toť asi vše.

2 16.09.2021

Zklamání.

2 14.10.2020

Přečteno jedním dechem. Svět Zaklínače mě nepřestává překvapovat. Příběh se rozvětvuje s každou stránkou a já netrpělivě čekám na víkend abych zjistila, co se stane dál v další knize této ságy.

Zabaleno tolikrát do jiného morálního vyústění, že to nakonec vlastně žádné nemělo.
Překombinovanost děje a každá postava vybroušená tak, aby správně zapadla do stroje zápletek - což skončilo přečtením knihy v rekordním čase a následném uvědomění si, že vlastně ani nevím, co si z knihy vzít.

Zmanipulovaný člověk vyhrává nad manipulátorem. Hořká tečka na konci, kde byla hloupost očištěna od všech hříchů...

2 19.02.2018

Kniha otevírá jiné dveře, otevírá nový prostor pro otázky a odpovědi.
Doporučuji ji všem, kteří se nebojí zkusit si otočit perspektivu a podívat se na svět očima trochu staršíma - očima přírody. Přírody, kterou zavrhujeme, protože se bojíme tmy za vlastními zavřenými víčky.
Terence McKenna neukazuje pouze to dobré, ale ani pouze to zlé. Staví se k tématu čelem a ukazuje čtenáři všechny jeho složky - otevírá ty pevně zavřené oči, aby se tam dostalo světlo a poznání (ať už je jakékoli).

2 25.10.2017

Na první pohled dětská kniha mluví i ke starším - na konci zůstanete naplněni překvapením, že kniha mluví přímo k vám... že mluví z vás - na světě dětské fantasie ukazuje sourozenecký vztah, který jako by vykrystalizoval ze změti barev a pár vět.

2 01.07.2017

Jednoduchost ilustrací se mísí s barevnými kombinacemi, které vyvolávají širokou škálu emocí a na konci zanechají příchuť životních okamžiků, které často nevidíme, ale právě ony se lesknou přirozenou krásou žití.

2 01.07.2017

Komiks, který se vás dotkne někde hluboko uvnitř. Komiks, který by měl vidět a přečíst celý svět. Komiks, který bych nedala z ruky a listovala jím každý den, aby den byl dnem a život životem.

2 09.03.2017

Jak by vypadal váš tygr?
Můj by se možná podobal hnědému línému labradorovi, on by to mohl být v podání Williama Saroyana ale klidně i delfín. Všechno může být tygr. I černý panter.
Kniha plná odlehčení. Děj plynulý a svěží, jako letní den. Sedněte si na zahradu, dejte si šálek kávy a užijte si Tracyho tygra.

2 31.08.2015

Překrásná kniha, která se čte sama. Těším se na další díl jako malé dítě.

2 09.04.2015

Nevím, jestli to nebylo tím, že jsem na internetu na pár příběhů z této knihy ještě před jejím vydáním v ČR narazila...každopádně mi připadala spíš jako taková příloha k hlavnímu chodu (ano, já vím, ona to doopravdy příloha je) a čekala jsem evidentně víc, než jsem si mohla dovolit. Přílohu jsem si užila jen trochu, občas mě něco překvapilo, ale většinu času jsem věděla, že to neskončí nijak nečekaně. Ano, chtěla jsem toho příliš po této tenoučké knize :D Omlouvám se, Tobiasi, ale Tris je přeci jen TA HLAVNÍ.

2 06.01.2015

Kniha mě opravdu uchvátila (četla jsem ji dvakrát) :D Nevím proč, ale svou atmosférou na mě zapůsobila a patří k jedněm z mých oblíbených knih (spolu s pokračováním Eona). Všem doporučuji ;)

2 12.07.2014

Na začátku této knihy jsem trpěla… chtěla jsem okamžité odpovědi a okamžité řešení po dočtení Říše bouří. Pak mě ale svět jižního světadílu okouzlil. Byl to nádech, klid po mnoha dílech napětí. Ne, nebyl to nudný příběh, byl plný barev, nádhery, občasného strachu a uklidnění. A teď už zbývá jen poslední díl který
bude jistě pravým opakem. Kniha do této série jistě patří, je připomínkou toho za co všechny postavy budou v Království popela bojovat.

1 02.09.2021

Šok a znechucení.

Shakespeare znovu pracuje s lidskou zbrklostí a dělá z ní prostředek, co všechny zůčastněné pomalu a jistě - nebo spíše zbrkle a jistě - veze do končin, odkud není návratu. Ruku v ruce s žárlivostí se tak zbrklé jednání stává smrtelnou zbraní.
Po zkušenosti s Romeem a Julii není těžké odhadnout hořkosladký konec - i tak se ale nelze odtrhnout oči od děje, dokud nás autor nedoveze stále stupňující se rychlostí až do cíle.

1 17.11.2018

Karl Jaspers svou knihou nepřispívá pouze k otázce obyvatel Německa po 2. světové válce. Jeho slova se stávají nadčasovými a s trochou zamyšlení čtenáře se dají aplikovat na události minulosti, součastnosti, a věřím, že jeho slova budou aktuální i v budoucnosti.
Za činy jednoho či více jedinců nemůžeme vinit národ (rasu, náboženství...).

1 09.06.2018

Pokud označíte knihu jako thriller, měla by vám sem tam zastavit dech překvapením, ukázat něco z toho napětí a šoku. Měla by vás dohnat do situace, kdy nevíte jestli knihu samým napětím zaklapnout nebo číst s docházejícím vzduchem v plicích dál.
A to se nestalo. Místo toho byla na pěti stech stranách zkoušena má trpělivost - tedy podle knihy všechny tři trpělivosti. Přeji hodně TTT (trpělivost, trpělivost, trpělivost).

1 05.02.2017

Ke komu jsme schopni cítit lásku? Co je to hlavní? Cítíme lásku pouze ke krásným lidem?
Krása je pomíjivá, nebo třeba vůbec není vidět. Pokud se ale správně díváme - ne jen očima - můžeme tuto krásu najít uvnitř, skrytou, neviděnou pro ostatní, co se nedívají správně.

1 30.12.2016

Jde do tuhého, čóni.

1 27.02.2016

Budu asi soudit ze strany jedné povídky a pár narychlo přečtených ale... postupně zjišťuji, že česká literatura mi zatím nepřinesla žádné moc krásné zážitky. Snad jednou, mě příjemně překvapí. Nerudova kniha mezi ně ale patřit nebude. Povídky mi přijdou nezajímavé, s postavami téměř stejnými-tlustí, staří pánové a ukecané, nespokojené ženy.
Pochválen buď pán Ježíš Kristus!

1 29.05.2015