Povídky malostranské

kniha od:


Koupit

Sbírka povídek Povídky malostranské je vrcholným prozaickým dílem Jana Nerudy a jedním z nejvýznamnějších literárních děl české literatury vůbec. Soubor třinácti povídek, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), autor sestavil a prvně společně vydal v roce 1877. Náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená životem na Malé Straně. Čtenářům v nich předkládá věrný obraz každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století. Jeho postavy jsou vždy pečlivě a podrobně vylíčeny a charakterizovány. Nemalý význam v jeho povídkách zaujímá i přesný místopis prostředí, v němž se děje povídek odehrávají....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/97_/97/povidky-malostranske-97.jpg 3.52238
Žánr:
Povídky, Literatura česká
Vydáno:, Albatros (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (192)

Kniha Povídky malostranské

Přidat komentář
Taralcielle
04. září

Některé ano, některé ne. Celkově velmi pěkné čtení. Četla jsem nejen v rámci povinné četby.

kilometr
28. června

"Do padesáti jsem miloval,od padesáti je mi líto,do padesáti jsem pivo pil,od padesáti piji víno."Dnes už podobné knihy nikoho nenadchnou,nicméně za přečtení určitě stojí.70%.

pampelišinka
10. června

Jednu hvězdičku ubírám za Týden v tichém domě a jednu za Figurky. Jen spousta vleklých, nudných stran.
Zbylé povídky jsou moc hezké, smutné, pochmurné i humorné. Nedoporučuju však je číst (nebo mám s tím starým jazykem potíž jenom já?), mnohem příjemnější je zaposlouchat se do audioknihy nebo si je nechat předčítat.))

KiraCuratio
05. června

Díky preciznímu stylu autora byla většina postav výborně typizována i přesto, že povídky byly většinou krátké. S pomocí pár chytře užitých přirovnání dokáže autor úžasně popsat jejich vzhled a povahy, aniž by čtenáře nudil zbytečnými detaily. Povídky mají většinou jasnou, kritickou či ironickou pointu. Hvězdičku ubírám za první a poslední povídku - Týden v tichém domě a Figurky. V první nahlížíme na osudy lidí žijících v jednom domě, přesto ale postrádám nějaký hlubší smysl nebo pointu, typický pro ostatní povídky. Povídka Figurky se sice zaměřuje na studenta práv(?), ale vleče se a taktéž postrádá Nerudovu publicistickou stručnost. Chápu, že nešťastné umístění nejdelší povídky na začátek dokáže některé čtenáře odradit, rozhodně bych ale doporučila to nevzdávat, už jen kvůli tomu, že si po přečtení příběhů člověk uvědomí, jak se český národ (a jeho neduhy) vůbec nemění...

PROCHEY
20. května

Některé bavily více, některé méně. Občas jsem se v množství postav (Týden v tichém domě) docela ztrácel, ale jinak se mi kniha četla dobře. Hlavním důvodem, proč jsem se pro knihu rozhodl, byl Nerudův "malostranský patriotismus". Doufal jsem, že se mi podaří nasát atmosféru té naší matičky Prahy a s o to větší chutí se pak budu moci vypravit do tamních historických pivnic. V tom jsem knihu asi malinko přecenil, ale budu věřit, že, co mi nedala kiniha, "nasaju" na místě. :)

PhoebePollard
19. květnaodpad!

Většinou se snažím povinnou četbu neodsuzovat předem a přistupovat k ní s nadějí, ale tohle bylo jednoduše strašné. Nudné, zdlouhavé, kostrbatě napsané, neoriginální.... jedním slovem příšerné. Ze všech třinácti povídek jsem byla schopná bez přerušování přečíst jenom asi dvě a to jen proto, že byly krátké. U Týdnu v tichém domě jsem měla pocit, že se vleče minimálně rok. Rozhodně nedoporučuji tohle číst.

Filip555
05. května

Chvilku jsem se rozmýšlel, kolik hvězd mám knize udělit. Některé povídky se mi zdáli moc zdlouhavé, ale naopak některé mě bavili a mám je v hlavě ještě teď. Kniha patří k neodmyslitelné české klasice a můžu doporučit.

Jura999
28. dubna

Bál jsem se, že kniha patří k ,,nudné klasice." Povídky mě ovšem mile překvapily a bylo to příjemné čtení.