Jan Neruda

česká, 1834 - 1891

Populární knihy

/ všech 176 knih

Nové komentáře u autorových knih

Kam s ním? Kam s ním?

Máte-li chvilku (ve vlaku, v čekárně, na záchodě, co já vím kde...), rozhodně si těch cca 50 stránek přečtěte. :) Nerudův nadčasový fejeton vás totiž zaručeně rozesměje! Pravděpodobně proto, že se v něm poznáte. No řekněte, kdo nikdy neřešil "kam s ním / tím"? A rozhodně se nemuselo jednat o slamník. Navíc je to dokonalý příklad toho, jak lze z banální každodenní situace vytěžit hlubší společenskou úvahu. Neruda byl zkrátka mistr a já si běžím do knihovny vypůjčit Žerty hravé i dravé.... celý text
dasa6360


Povídky malostranské Povídky malostranské

Některé povídky byly lepší, jiné horší, ale celkově lze pochopit, proč jde o jedno z nejznámějších děl naší literární historie. Neruda tu totiž na relativně krátkém prostoru popisuje náturu obyvatel specifické části Prahy, jejich charaktery a také to, co je spojuje a co je rozděluje. Některé povídky byly čtivé, jiné byly méně čtivé, ale celkově podávají nezaměnitelný obraz o Malé Straně, což se Nerudovi podařilo skutečně dokonale.... celý text
ondra295


Týden v tichém domě Týden v tichém domě

Úplně první vydaný svazek z mé nejoblíbenější knižní edice. Ejchuchu. Prostě lidské, lidsky prosté, tu a tam až smutně komické. A ta stará čeština…
eraserhead



Zpěvy páteční Zpěvy páteční

Básně jsem nikdy moc nemusela a tak není překvapením, že mě nebavilo.
Věra91


Povídky malostranské Povídky malostranské

Když se řekne jméno Jan Neruda, komu se nevybaví Povídky Malostranské? Kdysi jako dítěti školou povinnému se mi moc líbilo seriálové zpracování Přivedla žebráka na mizinu. Bylo to takové lidské, upřímné a smutné... A až teď, s odstupem času a odpoután od povinné četby se k těmto knihám vracím a konečně je mohu řádně ocenit, jelikož si je čtu ze svobodné vůle. Povídky Malostranské jsou pěkné dílo. Musím ovšem podotknout, že kvalita jednotných povídek se značně liší. U všech však musím ocenit nádhernou češtinu, kterou jsou psány. Přivedla žebráka na mizinu, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, Pan Ryšánek a pan Schlegl a Hastrman jsou dle mého subjektivního úsudku nejzdařilejší a jsou to opravdové klenoty české literatury. Některé, např. Mše Svatováclavská mají své kouzlo a některé, např. U tří lilií mě naprosto nezaujaly a jejich dočítání bylo značně zdlouhavé. Pokud všechny povídky zprůměruji do jednoho souhrnného hodnocení, jsou to právě čtyři hvězdičky. 75% K těm nejzdařilejším povídkám se rád zase někdy vrátím.... celý text
AndrewTheJUA