Písně kosmické
přehled
V této básnické sbírce z roku 1878 Neruda opět objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou, reaguje na rozvoj vědy a techniky. Oslavuje kosmická tělesa a lidskou touhu po poznání. Objevuje se tu materialistické chápání světa, polidšťuje vesmír. Vlastenecké verše spojuje s vesmírnými tělesy. Toto dílo vyjadřuje pocity všech Májovců.... celý text
Co říkají o knize uživatelé?
Nerudovy Písně kosmické jsou oblíbené pro svou lehkost a vtip. Čtenáři oceňují spojení vědeckých poznatků s poetickým vyjádřením. Mnozí se shodují na tom, že verše vyzařují optimismus a naději. Básně se dotýkají témat propojení člověka a vesmíru, což čtenáře fascinuje a inspiruje k zamyšlení o budoucnosti. Více v komentářích.
Komu by se kniha Písně kosmické mohla líbit?
- Milovníci poezie a vesmíru
- Čtenáři hledající optimistické pohledy na život
- Studenti literatury a umění
- Ti, kteří si chtějí užít krásné verše
- Fanoušci české literatury
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Písně kosmické. Přidejte ho zde. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 50 komentářůSouvisející novinky - Písně kosmické (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Písně kosmické v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 498x |
| ve Čtenářské výzvě | 49x |
| v Doporučených | 9x |
| v Mé knihovně | 75x |
| v Chystám se číst | 50x |
| v Chci si koupit | 17x |
| v dalších seznamech | 2x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
78 %
83 %
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Jan Neruda také napsal(a)
| 2014 |  Povídky malostranské |
| 1947 |  Kam s ním? |
| 2009 | Balady a romance |
| 1959 | Písně kosmické |
| 1941 | Hřbitovní kvítí |
Písně kosmické zjevně míří k velkým, existenciálním tématům, ale místo skutečné hloubky nabízejí spíše neurčitou mlhu „vznešených“ slov, která se čtenáři snadno rozplynou mezi prsty. Text chce být velkolepý, ale často sklouzává k nechtěně banálním nebo až komickým obrazům.
Formálně je patrné, že autor očividně usiluje o rytmus, ale nedotáhne ho. Básně oscilují mezi pravidelností a volností, takže výsledek je napůl mezi volným veršem a formální poezií, což je asi nejméně vděčná kombinace. Čtenář nemá oporu ani v pevném rytmu, ani v přirozené volnosti.
Podobně působí i rýmy. Např. měsíček - tatíček, mrká - vrká, drtky - krtky…
Ano, technicky jsou v pořádku, ale jsou učebnicově předvídatelné a naprosto bez nápadu. Během studia jsme takovému veršování říkali: „slunce - žbluňce“ a přesně tento dojem sbírka místy vyvolává.
Písně kosmické jsou pro mě ukázkou poezie, která chce být velkolepá a hluboká, ale zůstává spíše na povrchu. Místo silného čtenářského zážitku přinášejí směs patosu, předvídatelnosti a nedotažené formy.