Enforcer komentáře u knih

Oproti geniální Mlze je Kingova novější povídková sbírka tak o dvě třídy slabší. Nachází se zde mnoho nevýrazných kousků a "paběrků".
Kousků skutečně hodných Kingova jména je tu pak méně:
Má osobní Top 3:
Ur
Zlý Chlapeček
Blokáda Billy

2 10.09.2018

Tuto knihu jsem poprvé četl asi před pětadvaceti lety, letos jsem se k ní vrátil. Překvapilo mě, že i když se svět za tu dobu razantně změnil, kniha zůstala stále aktuální.
Mohla by mít podtitul "cestování od A do Z".

23.08.2018

Velmi zajímavý popis života ve staré Praze kolem roku 1866. Tajná společenstva, bordely a skutečné osoby sem tam se objevující jako vedlejší postavy (básník Neruda). A také jedno policejní vyšetřování, o které však v konečném důsledku ani moc nejde.

4 26.06.2018

Pravděpodobně tuto knihu překládal někdo zcela neznalý. Našel jsem tam takové perly jako "kytaristka Soundgarden Kim Thayilová", také některé názvy písní Nirvany nejsou uvedeny přesně. Škoda, protože jinak je to velmi zajímavý životopis rozervance původem z nižších vrstev, který v roce 1991 k velké slávě přišel a poté nově získanou popularitu osudově neunesl.

1 08.01.2018

Velice zajímavé deníkové záznamy stárnoucího autora, který ví, že už mu moc času na tomto světě nezbývá. Je jaksi vyklidněný, smířený, frajerská póza známá z Bukowského starších děl, je zde hodně upozaděna. O to víc prostoru však dostává Hankova moudrost. Ten člověk velmi dobře poznal svět a ví o čem mluví. Tuto knihu mám hodně rád.

2 12.11.2017

Paráda. Ze začátku se mi do postav dostávalo těžko, přece jen se některé na první pohled dost změnily a Nikki mi byla extrémně nesympatická , ale s přibývajícími stranami mě kniha začala bavit a finále, které překonává vyvrcholení Trainspottingu úplně ve všem, bylo naprosto strhující.

1 25.10.2017

Na tenhle díl mám poněkud rozporuplný názor. Hodně se mi líbí vyprávění o otci Callahanovi, taktéž pasáže s Miou jsou fajn. Hlavní dějová linie mě ale tentokrát docela nudila. Velmi zdlouhavé odhalování zrádce, který je přitom očividný od prvního okamžiku, kdy se na scéně objeví.

13.09.2017

První část knihy je místy docela zajímavá. Kde jinde se člověk může dozvědět, jak Hitler viděl sám sebe a svůj názorový vývoj. Proto dávám jednu hvězdu. Druhá část knihy, která je už pouze o politice, je totální, nudný odpad, přes který se čtenář přelouskává velmi těžko.

5 12.09.2017

Z naprosté většiny hrůzná svědectví o osudech lidí, kteří se v nejlidnatější zemi světa ocitli na dně. Výběr osob, které autor vyzpovídal, je skutečně pestrý, od režimem pronásledovaných mnichů, přes chudobné hajzldědky, až po skutečné násilné kriminálníky. Vězenská šikana,mučení,jedovaté potraviny a vzduch a v neposlední řadě negramotné děti, které si nemohou dovolit základní školu - inu čínská "stabilizovaná společnost"...
Nabízí se srovnání s tím, co ve svých dílech zachycuje Světlana Alexijevičová, její knihy mi přijdou o něco čtivější, nebo je ruské prostředí českému čtenáři přece jen o něco srozumitelnější. Hovory se spéodinou jsou však i tak velmi silným čtenářským zážitkem.

4 08.08.2017

Třetí kniha od Murakamiho, kterou jsem četl. V podstatě jde o takové meditování nad ztrátami, které každého v životě čekají. Dále je zde přítomna jakási detektivní zápletka i lesbická romance. Vše je napsáno typickým stylem autora, který je určitě přitažlivý a originální, ale alespon mě tak po straně třista začíná nudit. Na Sputniku je krásné to, že se autor k takovému objemu ani nedostane. Dobrá kniha k seznámení se s autorem.

3 10.07.2017

Konec dobrý, všechno dobré. Poslední dvě povídky jsou excelentní. Předtím to má trochu střídavou kvalitu a některé příspěvky se, alespoň podle mého názoru, s tématem antologie poněkud míjejí. Za čtyři dávám především kvůli posledním dvěma kouskům.

1 31.05.2017

Tato kniha patří k těm vůbec nejlepším co King vůbec napsal. Je neskutečně dynamická, neskutečně dramatická. Děj v ní pádí strašlivou rychlostí jako splašený, počítačem řízený vlak. Medvědí robot, duch v domě kterým Jake přechází do Rolandova světa, Gasher a nakonec Blaine Mono. King se zde opravdu překonává a staví svému ka-tet do cesty jednu povedenější překážku za druhou.

3 08.04.2017

Obsáhlé, vyčerpávající, neglorifikující.

2 17.01.2017

Povídky ze života (ne)obyčejných lidí žijících na jednom místě mají u nás dlouhou tradici. Začal to vlastně již Jan Neruda :) Nuselskej punk je jedním z posledních přírůstků v této řadě. Nabízí spoustu tragikomických historek z této svébytné pražské čtvrti. Centrem veškerého dění je výčep Na Závisti a jeho štamgasti, kteří u pivka a nějakého toho jointu spřádají své plány a vyprávějí o svérázných nuselských postavičkách.
Tráva, pivko, radost, smutek, problémy s ženskýma, sem tam smrt. Punku možná i něco méně, než jsem podle názvu čekal. Rozhodně zajímavá knížka i pro lidi, kteří nejsou členy této subkultury.

19.12.2016

Nejhorší na tom pro mě bylo pochopení, že se na tom v Osvětimi musely vědomě podílet tísíce, možná desetitisíce lidí. Kolik jich bylo potrestáno? Jestli 10 % tak je to nadhodnocený odhad.
Kniha je i přes své smutné téma velice čtivá a rozhodně bych ji všem doporučil.

7 29.10.2016

Tento díl oproti Bouři mečů zásadně ubírá na tempu, což může někoho vést k názoru, že kniha je nudná. Podle mě ale autor nahradil chybějící akčnost větší hloubkou a pořád je co číst. Za velmi cenné považuji, že se konečně podíváme do nitra královny Cersei a zjistíme, jak hluboce je hloupá a zcela evidentně šílená. Dále Arya, Sansa, Brienne... ve čtvrtém díle zásadně přebírají otěže děje ženy a mně to přijde svěží. A nakonec mi přijde, že knihou se táhne jakýsi fatalismus, nálada stylu na ničem nezáleží, stejně nakonec všichni skončíme jako "hostina pro vrány"- U mě za čtyři body.

5 29.10.2016

Max Cavalera na mě z knihy působí jako upřímný chlap, který to má hlavně správně srovnaný a hlavně má neuvěřitelný přehled nejen v muzice. S trochou nadsázky by se špatně hledal někdo, s kým Max nespolupracoval. Opravdová osobnost, nejen hudební. Čtení jsem doprovázel příslušnou hudbou...

4 16.09.2016

Není to špatné. První tři kapitoly jsou docela nudné, ale jakmile se družina dvou hobitů a trpaslice vydala po stopách Společenstva, začala mě kniha bavit. Popkulturní odkazy mimo Středozemi mi nevadí a Yoda jako skřetí duchovní vůdce mě vysloveně pobavil. Fakt tak vypadá :)

1 15.06.2016

V této knize mi nejvíce sedí části z internátu a z Barcelony. Vyprávění z dětského výcvikového tábora Nesmrtelných mi hodně připomnělo Pygmeje od Chucka Palahniuka. Děti jsou poddajné a v uzavřeném, od okolního světa izolovaném prostředí snadno uvěří čemukoli, co do nich pravidelně očkujete. Ale když se pak dostanou do skutečného světa... Téma, které autor zpracovává tedy není nové, Glukhovsky ho ovšem popisuje velmi poutavou formou.
Naopak mám tentokrát celkem problém se sci-fi složkou knihy. Nějak si ty kilometrové věžáky a hlavně ta patra obsahující celé světy i s oblohou nedovedu představit a tyto světy jsou navzdory své povrchní pestrosti stráášně nudné. Ale to může být i autorův záměr, zobrazit nesmrtelnost jako nekonečnou, nikam se neubírající nudu.

5 31.05.2016

Stejně tak úchylné jako malebné, navíc nádherně ilustrované. Jde o popis jednoho zlého dětského snu, který se v konfrontaci s krutou realitou nakonec nejeví tak špatným ? Možná.

5 21.04.2016