Enforcer
komentáře u částí děl
David a Goliáš ve vesmírném podání. V roce 1949 to musela být naprostá pecka.
Hned první povídka sbírky nastavuje silný kalibr. Panu docentu Růžičkovi se podaří získat nesmrtelnost, což je fajn - tedy do té doby, než ho přejede kamion a on zůstane na kaši - živou kaši.
Mně se ta povídka líbí, ale upřímně řečeno má tisíckrát blíž ke gotickému hororu než k Lovecraftovi.
Kde byl prosím v této povídce, kde spolu bojují Rusové a rudí Khmérové - z pohledu roku 2022 vyběr hrdinů doslova k pozvracení - jakýkoliv prvek fantasy?
Hodně zajímavá povídka o poněkud netradiční formě antikoncepce používané elfkami. Zajímavé je také to, že v celém textu se najdou minimálně dva silné náznaky, že se celý děj odehrává v Tolkienově Středozemi.
Myslím, že autor to v této studii docela trefil. Síla díla HPL je právě v tom, že čtenář tak nějak ví, že vše co čte, je skutečné. Tedy alespoň v Lovecraftově podvědomí a v jeho nočních můrách. Házet své děsy na papír je asi dobrá terapie a když vám to ještě po smrti přinese slávu...
Jedna z nejlepších povídek autora. Ve třicátých letech musela působit jako naprosté zjevení.
Rok 1993, dvanáctiletá holčíčka a umolousaný bezdomovec, který o ní projevuje podezřelý zájem a uctívá Charlese Mansona. V nostalgické povídce plné hudebních odkazů na muzikanty té doby (Nirvana, Guns n´ Roses, Red Hot Chilli Peppers) se napětí dá doslova krájet. Jen ten konec mi trochu nesedl.
Škoda, že autor tuto povídku nerozdělil na kapitoly. Lépe by se četla.
Je to nečekané, v životě by mě nenapadlo že něco takového může být od Lovecrafta a ten Cimrman mě při čtení také napadl :D
Vrcholný Lovecraft. Tady si všechny lovecraftovské ingredience - nádherné temné popisy, outsiderský samotář jako hrdina povídky a parádní atmosféra podivnosti - sedly jak zadní část těla na hrnec.
Tato zajímavá esej pana Škvoreckého je skvělým návodem ke čtení Lovecraftova díla. Vysvětluje jeho ponurý život, zvláštní životní názory a literární vzory. Doporučil bych každému, kdo se chce s dílem HPL seznámit, aby si nejdříve přečetl tuto esej. Bez ní vám mnohé souvislosti v díle tohoto zcela jistě významného, ale i poněkud zvláštního a místy dost repetitivního spisovatele ujdou.
Kočičky a snědí lidé z jihu v pozitivní roli? To druhé je u Lovecrafta hodně netradiční.
Nádherně podrobný popis krásného, fiktivního města a jeho zkázy.
Jedna z nejlepších povídek knihy s originálním námětem. Laktační psychóza? Ale kdepak.
Není to vůbec špatná povídka, naopak je to typický King v nejlepší formě. Bohužel čtenáře ani náznakem nezasvěcené do baseballu úplně mine. V tomto případě je to velká škoda.