Ella161 komentáře u knih

Další skvělá kniha autorky! Tahle autorka patří mezi mé oblíbené. Nejen že píše čtivě, ale i osobitě. Na příběh Dawn a Spence jsem se těšila. Vůbec bych do Dawn neřekla, že ona se bude vyžívat psaní v takového žánru. V první díle mi přišlo ostýchavá, ale přesvědčila mě, že taková vůbec není. A Spenc? Nemám mu co vytknout. Už v první knize mi byl sympatický. Je hodný a rozvážný. Pro své kamarády by se mohl rozkrájet. A jeho láska k Dawn? Ach bože! Přiznávám tedy, že Kadena mám raději, ale nemyslím si, že by v tom bylo něco osobního. Prostě my holky jsme spíše na drsňáky. Nicméně Spence bych brala hned! Jsem ráda, že Spenc a Dawn se dali dohromady. Fandil jsem jim už od začátku. V knize se taky objevují Kaden a Allie, což je moc fajn. Jsem ráda, že jsem se s nimi ještě nemusela loučit. Ač už to není jejich příběh, tak mi udělalo radost, že jsem viděla, jak jejich vztah pokračuje. Nemohu jinak, než doporučit!

4 21.05.2020

Wow! Tahle kniha je báječná! Přísahám, že u žádné knihy jsem se tolik nenasmála. Gaby a Sašu jsem si hned zamilovala. Stejně tak i Eliho. Strašně se mi líbí autorky styl psaní a doufám, že u nás vydají další její knihy. Přiznám se, Kulti se mi sice líbil o trochu víc, ale tohle byla bomba! Moc doporučuji!

4 10.05.2020

Já opravdu nechápu, jak to autorka dělá, ale její příběhy jsou prostě dokonalé! Už delší dobu jsem se neměla ke čtení, knihy jsem nechávala rozečtené a dalo by se říct, že jsem měla jaksi menší čtecí krizi. Z které mě, díky bohu, autorka vytáhla. Její knihy jsou prostě tak moc čtivé, že je nejde jen tak odložit a dělat něco jiného.

Tenhle příběh se odehrává v zimě, což je pro mě docela změna, protože zatím jsem v tomhle žánru od ní četla jen letní příběhy. Ale říkám si, že je dobře, že jsem to četla zrovna teď, kdy nám pomalu začíná podzim, protože kdybych četla o létě, tak by se mi po něm zastesklo a chtěla bych ho zpátky. Takhle mě autorka alespoň navnadila na to zimní období, které i nás za chvíli čeká.

Samozřejmě (jak jinak) nemám autorce co vytknout, možná jen ten rychlejší konec, který ale koneckonců má v každé své knize. Nicméně i tady šlo o tu první lásku, o které se prostě moc hezky čte. Všechny postavy zase byly super, hlavně Haidi a Patrik. Oni mezi sebou měli, dalo by se říct, zakázanou lásku, což je akorát jen tak větší plus a ještě lépe se to čte. Opět se zde nacházelo spoustu zábavných situací nad kterými se nešlo nezasmát, ale i těch vážných, z kterých by si nejeden člověk měl vzít ponaučení. Protože drogy a alkohol není nic super a taktéž není super jít s davem a dávat si něco takového jen proto, aby někdo nevyčníval. Patrik mě občas i štval, jak byl nerozhodný a nedokázal dodržet své sliby. Jinak jsem ho ale měla ráda. On byl takový ten správně praštěný kluk s kterým se člověk rozhodně nenudil. To samé s Haidi. Chudák holka to se svými rodiči neměla vůbec jednoduché, ale na druhou stranu jsem chápala i je, proč se tak chovají. Dítě ještě nemám, takže s klidnou duší můžu říct, že já bych se tak třeba nechovala, ale pravda může být úplně jinde. Byla jejich jediné dítě a ten strach o ní jsem rozhodně chápala. No, těším se na další autorčinu knihu.

3 15.10.2023

Tak tahle série byla fakt něco neskutečného! Bavil mě každý díl téhle série. Vždy jsem se začetla už od první stránky a nemohla se od příběhu odtrhnout. Autorka píše opravdu poutavě. Bylo to napínavé, žádné nudné části prostě wow. Já nemám slov. Nechápu, jak autorka mohla vymyslet něco takového, ale moc jí za to obdivuji.

Na tenhle díl jsem se po přečtení druhého vážně moc těšila a nemohla se dočkat. Potřebovala jsem si přečíst, jak to celé bude dál. Hlavně jsem potřebovala odpovědi na otázky, kterých bylo opravdu plno. Už dlouho se mi nestalo, že jsem v knize něco nepředpověděla a překvapilo mě, jak se to všechno vyvrbilo. Tady jsem vážně vůbec netušila, čím by Emílie mohla skutečně být. Bylo vidět, jak to měla autorka všechno krásně vymyšlené a propojené, za což tedy klobouk dolů, protože mě to asi nepřestane nikdy udivovat. Už od první kapitoly prostě čtete s napětím, jak to bude dál. Nedokážete tu knihu odložit, protože potřebujete číst dál Stalo se toho tolik, že ani teď jsem to ještě pořádně nevstřebala. Tahle série je vážně skvělá. Troufla bych si říct že jedna z nejlepších. Určitě jí nečtu naposledy.

Jo a já si už od prvního dílu říkala, že mi Ira někoho připomíná. Jenže jsem si vůbec nemohla vybavit koho. A konečně mi to došlo, po přečtení jedné věty, u které jsem si řekla Tohle by přesně řekl Rhys. Jako vážně mi Ira moc moc připomínal Rhyse z dvorů. Ať už tím, že byl nejmocnější a všichni se ho obávali, nebo tím, jak byl v soukromí laskavý a velmi pozorný. Hlavně k sobě chtěl rovnocenného partnera, královnu stejně to měl i Rhys. Úplně mi to udělalo radost, protože Rhyse FAKT miluju, ale i Ira mi hrozně přirostl k srdci. Vlastně když se nad tím tak zamyslím, tak celá ta série mi připomínala Dvory.

3 18.09.2023

(SPOILER) Tak tohle já můžu. Autorku mám fakt ráda, ačkoliv už nejsem cílová skupina. I tak mě ale její příběhy moc baví a připomíná mi to ty časy, kdy mi bylo 14 a poprvé jsem na ní narazila. Vím, že u jejích příběhu můžu vždy vypnout a naplno se do děje ponořit. Což je skvělé, když máte třeba náročný den a potřebujete si nějak odpočinut. S tímhle výběrem rozhodně neuděláte krok vedle.

Jak je u autorky zvykem, tak i tady jde o první lásku. První rande, zamilování no prostě pohoda. Postavy vždy vymyslí skvěle. Tak moc, že si k nim vytvoříte pouto, až už chcete či ne. Ani tady tomu nebylo jinak. Caymen jsem si oblíbila v podstatě hned. Její suchý humor na mě zapůsobil a rozhodně i nejednou rozesmál. Ale nebylo to jen kvůli jejímu humoru, ale i kvůli tomu, že to byla fakt moc hodná holka. Své mámě pomáhala, jak jen mohla. Myslela spíš na ní než na sebe, což bylo celkem obdivuhodné od 17 leté holky. A k Alexovi se mi moc hodila. Krásně se doplňovali.

Příběh jsem si vážně užila, aleee ke konci mi to přišlo všechno takové uspěchané. V posledních asi dvou kapitolách nastal celkem velký zvrat, kterému bych rozhodně dala více prostoru. Dalo by se říct, že to jaksi má otevřený konec. Mě by totiž rozhodně zajímalo, jestli Caymen vyhledá svého otce, jak jí půjde sbližování s prarodiči, co máma a ten obchůdek, co vysoká škola Prostě strašně moc toho, takže bych klidně uvítala i druhý díl.

3 30.08.2023

Krásné zakončení celé téhle skvělé série! Přečetla jsem to tak rychle, že jsem na sebe i naštvaná, protože o to dřív jsme se musela s tímhle světem a hlavně postavami rozloučit. Každopádně už teď je mi jasné, že se k sérii minimálně jednou vrátím.

3 26.06.2023

Ani nevíte, jak jsem se na další knihu od Zapaty těšila! Strašně mě mrzelo, že jsem si jí nemohl přečíst hned jak vyšla, ale musela jsem se učit na maturitu. Každopádně jsem měla obrovskou radost, když jsem dostala oznámení, že mi kniha přišla, to si asi dokážete představit.
Když jsem začala knihu číst, tak Ruby napsala, že jí říkají Kvík. Přišlo mi to nějaké povědomé a říkala jsem si, z jaké knihy to asi bylo. Váhala jsem nad Kultim a S láskou Lukov, ale jakmile jsem viděla jméno Jasmine, tak mi to bylo jasné. Byla jsem za to ráda, protože Ruby v knize S láskou Lukov byla skvělá! A po nějakém čase mi došlo, že autorka nejspíš tuhle knihu napsala dřív, protože jsem si uvědomila, že Aaron se vyskytoval i v S láskou Lukov. Samozřejmě jsem si to musela i ověřit, čímž jsem si to jen potvrdila. Každopádně knihu hodnotím kladně. Jako jo, od autorky jsem četla i lepší knihy (stále u mě vyhrává Kulti!), ale i tohle čtení jsem si moc užívala. Přijde mi jako skvělý nápad, že autorka první polovinu knihy udělala ve formě dopisů/zpráv. Oba dva tak můžeme skvěle poznat a hlavně postupně vidíte, jak si k sobě tvoří čím dál bližší vztah.
Ruby nebyla taková hlavní hrdinka, jaká je u autorky zvykem. Ona byla spíš taková zamlklá, stydlivá, trošku méně sebevědomá Takové postavy moc nemusím, ale u ní jsem to překousla. Je to fajn holka, která si zaslouží jen to nejlepší. Je moc hodná a pro ty, které miluje, by se rozkrájela (jo, je vidět, že patří do rodiny, kde je každý člen takový). No a Aaronovi nemám co vytknout. Ten byl prostě skvělý, moc hodný, ohleduplný škoda, že není skutečný, protože by na něho holky stály fronty.

3 18.06.2023

Miluju autorčiny příběhy! Hlavně ty letní, protože píše fakt skvěle! Tak, že máte pocit, že jste tam také. No minimálně chcete zažít stejné dobrodružství jako oni. Tenhle příběh se odehrává v kempu, kam chci hned jet! Pokud by tam byla stejná zábava, tak by to bylo krásné léto. Jenže v dnešní době…

Každopádně k postavám. Já si Jarku fakt oblíbila. Taková přidrzlá holka, která si dokáže udělat srandu z čehokoliv, ale má srdce na správném místě. Což jste tady mohli poznat v jejím chování k sestře. Ona pro ní dělala vážně cokoliv! Hrozně se omezovala a taky si dávala za vinu její nehodu, za což samozřejmě nemohla. Kvůli ní ani nešla na vysokou do jiného města a omezila se jen na Brno, aby mohla být blízko ní a být jí neustále po ruce. A ohledně Kamila… chudák, vůbec nevím, co bych na jejím místě dělala (ještě že se sestrou nemáme stejný vkus na kluky!). Jenže všichni kolem ní měli pravdu, hodně se kvůli Jitce omezovala a zdát se i kluka, do kterého se opravdu zamilovala? Hlavně když ten kluk k ní cítil to stejné? To už by bylo asi moc. Já jim fandila už od začátku, takže jsem za konec ráda.

Takže knihu určitě doporučuji! Bylo skvělé si chvíli od učení na maturu odpočinout zrovna s tímhle příběhem. Navíc i hlavní hrdinka sama maturovala, takže to bylo tak trochu tematické. Strašně jsem jí záviděla, že už to má za sebou a může si užívat prázdnin. Jak já se na tohle těším! Fakt super, určitě si přečtu i jiné autorčiny příběhy někdy v blízkém čase.

3 21.02.2023

Krátký příběh, o kterém se učí již na základní škole. K maturitě jasná volba. Všechno dávalo smysl, krásně napsané a rychle přečtené. Skvělá kombinace, doporučuji.

3 08.02.2023

Autorka píše tak čtivě! To už mi ukázala kniha Nové začátky. Vážně mi připadalo, že jsem tam byla s nimi. Kolem mě jen sníh a příjemná zimní atmosféra. Navíc jsem knihu přečetla za pár hodin, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Což mě na jednu stranu mrzí, ale zase se uklidňuji tím, že mám i další díl.

Bylo hezké se opět dozvědět něco nového o Leně a Rayenovi. Zvedlo mi náladu, že ty dva jsou stále spolu, začali spolu bydlet a stále jim to klape! Moc jsem si je v první díle oblíbila, takže jsem byla fakt ráda, že jsou to Izzy jedni z nejbližších přátel.

Lidi, já si tak zamilovala Colea! On byl prostě úplně dokonalý. A hlavně vtipný. Líbilo se mi, jak na všechno odpovídal pravdivě a vůbec mu to nedělalo problém. Taky si sám ze sebe dokázal udělat srandu a navíc byl velmi všímavý. Prostě chlap snů, kterého by chtěla snad každá holka. Zato Will… já ho mám ráda, ale tady se choval většinou jako idiot. Vůbec se nedokázal rozhodnout. Žárlil, byl bez důvodu naštvaný… On moc dobře věděl, co k němu Izzy cítí a stejně si tahal snad každý den nějakou ženskou do postele. On věděl, jak jí tím ubližuje. Nemohl pak být přeci překvapený, že se začala zajímat i o někoho jiného….
No a Izzy jsem si zamilovala už v předchozím díle. Ona je prostě svá. Upřímná, veselá a statečná. Neměla to se svými city jednoduché a bylo obdivuhodné, že všechno tak dlouho dokázala potlačovat a ignorovat (před ostatními samozřejmě). Ono se zdá, že je to tvrdá holka, které nikdo nemůže ublížit, ale realita byla jiná. To se mi na ní líbilo.

Jo a NESNÁŠÍM milostné trojúhelníky. Proč by prostě někdo chtěl něco takového psát nebo zažít? Nesnáším to, že se vlastně ani nedokážu rozhodnout, koho mám radši a oblíbím si oba. To se mi přesně stalo u téhle knihy. Neměla jsem žádného favorita, ale když už si vybrala, tak jsem byla trochu zklamaná? Byla jsem ráda, to jo, ale na jednu stranu mě i mrzelo, že si nevybrala toho druhého. Fakt jsem byla extrémně nerozhodná a zmatená. Nakonec jsem ale asi ráda, jak to skončilo.

3 12.11.2022

Tuhle knihu jsem si přečetla díky maturitní četbě a jsem za to strašně ráda! Sama od sebe bych jí určitě do ruky nikdy nevzala, kdybych nemusela. Což by byla velká škoda, protože tohle čtení mě vážně bavilo. Překvapilo mě to, protože jsem byla přesvědčená o tom, že divadelní hry nejsou nic pro mě. Očividně jsem se ale mýlila. Kniha má něco přes 100 stránek, takže byla přečtená hned. Sice jsem si chvíli musela zvykat na styl toho psaní, ale pak už to šlo všechno samo. Občas jsem ale měla zmatek v postavách, protože se tam nějaké jmenovaly dost podobně (Gremio a Grumio). Musela jsem se tedy vracet zpátky, abych se ujistila, kdo ke komu patří a kdo to vůbec je. Také se tam celkem dost postav vydávalo za někoho jiného. Byla jsem z toho tak trochu zmatená a o to pozorněji jsem se musela soustředit na čtení.

Já si Kateřinu oblíbila. Mně se líbilo, jak si nenechala nic líbit a řekla cokoliv a nebrala ohled na to, jestli je zdvořilá či ne. Prostě co na srdci, to na jazyku. K ní tohle krásně sedí. Je sice pravda, že někdy byla až moc drsná, určitě na ženu v té době. Pak se ale zkrotila a bylo z ní poslušné děvče.
Petruchia jsem si samozřejmě oblíbila hned. On byl tak trochu blázen, což je přesně to, proč jsem ho měla tak ráda. Líbilo se mi, jak byl vytrvalý a stále si jel to své. Kateřinu si zkrotil hezky a využil k tomu dobrou taktiku.

A opravdu mě bavily slovní přestřelky mezi Kateřinou a Petruchiem. Smála jsem se nahlas, což mě vážně překvapilo. Nečekala jsem, že mě takhle pobaví klasika, ale tohle vážně nemělo chybu.

3 14.09.2022

Kniha pobavila a zkrátila mi jízdu vlakem. Určitě doporučuji :)

3 15.02.2022

Jsem proti psaní do knih, ale tohle pravidlo jsem tady musela porušit. Vážně jsem měla strašné nutkání si tam své myšlenky napsat, a také jsem tak učinila (tužkou samozřejmě). CoHo je prostě neuvěřitelná autorka, která mě nutí i do věcí, kterých nejsem velký fanda. Píše tak neuvěřitelně čtivě a poutavě! Na tuhle knihu jsem se strašně těšila, protože na tiktoku na to měla skvělé ohlasy. Měla jsem od ní velké očekávání, která se vlastně i splnila. Jen jsem to čekala trochu jiné. Určitě autorka měla skvělý nápad. Jen jsem si myslela, že tam bude napsané, co se dělalo za celý ten rok a ne, že se tam bude psát jen 9. listopad. Na kvalitě to určitě neubralo, ale myslím si, že v takové formě by se mi to líbilo víc. Každopádně i tak jsem si čtení moc užila, o tom žádná. Byla to zase velmi emotivní jízda a já u toho zase tak dlouho brečela. Jak jinak. Ale líbí se mi, že CoHo knihy ve mně dokáží vyvolat takové emoce. Je to vážně jedna z nej nej nejlepších.

Fallon. Nedokážu si představit, že by se mi něco takového mělo stát. Jeden debilní okamžik a jí se kompletně změnil život. Její sny se nenaplnily, protože se ani už naplnit nemohly. Kvůli jednomu pitomému incidentu přišla o něco, co chtěla dělat už od malička. Jenže ona byla vážně bojovnice. Nebyla vůbec zahořklá. Byla vtipná a přátelská. Navíc moc hodná. Ben jí do života dal nějaké to světlo. Pomohl jí najít své staré sebevědomí. Pomohl jí se soustředit na to důležité. Pomohl jí vidět sebe samou. Za tohle všechno, co pro ní udělal, jsem ho měla strašně ráda. On byl velká a důležitá část jejího života. Ve všech ohledech. Prožila si toho dost a já z celého srdce přála šťastný konec, protože ona si to opravdu zasloužila.

A Ben? Ze začátku jsem ho měla strašně moc ráda. Líbilo se mi, že Fallon viděl celou a takovou, jaká doopravdy je. Že se mu líbila ona CELÁ. Měla jsem ho ráda také díky tomu, jaký byl. Hodný, obětavý, laskavý, chytrý, empatický… Dokázal Fallon nějakým způsobem podpořit a dodat jí alespoň trochu sebevědomí, což rozhodně potřebovala. Pak ale nastal jeden zlom, díky kterému jsem se na něho strašně naštvala. Bylo mi vážně hned jasné, co se stane, když Fallon odjela po tom třetím setkání. Já to prostě tušila a když se mi to potvrdilo, zlomilo mi to srdce. Stejně jako Fallon. Já to prostě nechápala. Cožpak Ben neviděl, že to udělala jen pro něho? Že ho milovala stejně (nebo dokonce víc) jako on jí? Co to sakra udělal? Strašně mě naštval a nedokázala jsem mu to odpustit. Předtím ani teď. Navíc to bylo hnusné i vůči… (kdo četl, ví). I teď, když si na to vzpomenu, jsem sakra naštvaná. Tohle bych od něho ze začátku nečekala. Jako chápala jsem, že oni dva si nic neslíbili, ale stejně. Pak to bylo na nějakou chvíli v pohodě, ale stejně jsem ho nedokázala mít už tak ráda. No a pak nastal ten největší zlom. V tu chvíli jsem ho fakt nenáviděla. Říkala jsem si, jak to mohl sakra udělat. Jenže to jsem se ještě nedostala k tomu rukopisu, který mi všechno vysvětlit. A já si uvědomila, že on to sakra neměl jednoduché a jak moc jsem mu křivdila. On byl vážně dobrák a já si myslela něco jiného.

Čtení jsem si vážně užila a tahle kniha se řadí určitě mezi autorčiny lepší díla. Furt to ale nemá na To nejlepší v nás. To je prostě má srdcovka.

3 15.01.2022

No, kde začít? Kniha byla vážně ÚŽASNÁ!! To čekání na ní se opravdu vyplatilo. Měla jsem některá očekávání, která se splnila… ba co víc! Úplně mě překvapila. Jak jen to autorka dělá, že jsou její knihy vždy tak skvělé a čtivé?! Nemohla jsem se od ní odtrhnout a přečtenou jsem jí měla, bohužel, za nějaké 4 hodiny. Což mě na jednu stranu strašně štvalo, protože bych o nich chtěla číst déle! Přišlo mi úplně neuvěřitelné, že čtu o Niky a Martinovi dceři!! To je prostě tak hezké, když si vzpomenu, jak jsem četla jejich příběh. Jak oni dva začínali a dotáhli to tak daleko (Uf… já si nějak nedokážu připustit, že jsou to jen fiktivní postavy). Místy mi to přišlo hodně podobné jako Niky a Martinův příběh! To mě strašně potěšilo.

Na děj knihy si také nemohu stěžovat. Přišlo mi zajímavé celé to prostředí a hlavně ten nápad, který byl upřímně skvělý. Bea nastoupila do práce jako namyšlená, trochu sobecká (s prominutím) mrcha. Jenže, je to divné, ale já si jí fakt oblíbila hned. Možná to bylo tím, že jsem věděla, čí je to dcera (jak bych mohla nemít ráda jejich dítě?!)… nevím. Jediné, co vím, je to, že se v ní ukrývalo mnohem více. Záleželo jí na spoustě věcech, ačkoliv to nedávala najevo. Nebylo to žádná holka bez citů, i když se tak občas prezentovala. Vlastně to byl takový druh masky, se mi zdálo. Každopádně byla určitě jiná než všechny ostatní autorčiny dívčí postavy. Tím nemyslím, že to bylo nějak špatně a vlastně nás před něčím takovým autorka varovala. Ostatní to s ní rozhodně neměli jednoduché. Hlavně Michal s ní měl ze začátku v práci svatou trpělivost. Jenže si musím přiznat, že ani já bych do takové práce nechodila s nadšením, protože ani mě by tohle nebavilo. Stejně se ale ukázalo, že to tam není zas až tak špatné…
Je ale fakt, že se někdy vážně chovala sobecky a dost na facku. Většinou mi ale přišlo její jednání zábavné. Strašně se mi líbilo, že si nenechala nic líbit. Na všechno měla odpověď a dokázala se bránit. Nebála se nějak promluvit. Což jsem na ní měla asi nejraději. Nebyla to žádná "chudinka", která se hned podá nebo mlčí a nechá po sobě šlapat.
Pro mě ale bylo nejhezčí číst, jak se postupně mění a věci, které si myslela, že jsou důležité (jako opalování, chození na fesťáky a tak..) za tak důležité nepovažovala. Z téměř namyšlené a rozmazlené holky se stala fajn slečna, která dokáže vyjít s každým a nenechá nikoho ve štychu. Dodržuje nějakou pracovní morálku a vlastně celá ta zkušenost v práci jí jen přilepšila.

Knihu si prostě musíte přečíst! Mám dojem, že se z ní stala má oblíbená (hned po Niky, samozřejmě). Možná bych vytkla jen to, že se tam vlastně Niky ani Martin neobjevili (teda asi tak jednou). To mě docela zamrzelo, protože jsem čekala něco jiného. Třeba nějaká společná večere, výlet… nevím. Každopádně chápu, že tenhle příběh nebyl o těch dvou.

3 25.12.2021

Tak tohle bylo zajímavé čtení. Když jsem se do čtení pouštěla, nečekala jsem, co všechno se tam stane. Ze začátku jsem měla pocit, že se do toho příběhu nedokážu vcítit, ale na konci jsem zjistila, jak moc jsem se zmýlila. Já ten příběh nečetla, já ho prožívala společně s nimi. A zjistila jsem to až tehdy, když ke konci nastal ten zvrat, který mi na pár okamžiků zlomil srdce a díky kterému mi hned vytryskly slzy z očí. V tu chvíli jsem si uvědomila, jak jsem těm dvěma fandila a jak moc jsem jim přála šťastný konec. Takže jo, příběh mě chytil za srdce, ačkoliv jsem si to uvědomila až pár minut po přečtení. Sice není tak dobrý jako Pět kroků od sebe, protože no… s tím se to asi nedá ani srovnávat. Pět kroků od sebe bylo více reálné (možná proto, že tam fakt byly prvky z reality, že?) a dojemné. Každopádně ani tenhle příběh nebyl špatný, to vůbec ne. Navíc si ani nepamatuji, kdy jsem byla z knihy tak frustrovaná. Celý ten příběh přišel takový divný a měla jsem hned ze začátku jedno takové tušení, které se ukázalo správné. Pak jsem ale začala doufat, že se třeba mýlím, jenže ne. Čekala i nečekala jsem to zároveň. Navíc když autorky odhalily pravdu, tak nás na to nějak nepřipravily. Rovnou nás hodily do "rozjetých kolejí.” Už jsem četla podobnou knihu (Jednou ano, dvakrát ne) a vážně jsem doufala, že tady to neskončí jako tam. A díky bohu neskončilo. To bych se asi začala mlátit hlavou o zeď.

Tak trochu mě fascinovalo, jak se Kyle postupně měnil. Od teenagera k téměř dospělému. Když Vám v životě někdo umře, tak zestárnete o několik let. Ten život vidíte úplně jinak a podle toho se tak i chováte. Tady to bylo krásně vidět. Navíc se mi moc líbila jeho povaha. On byl tak pozorný a skvělý naslouchač. Jen Marley mi od začátku přišla taková divná. Tichá a neustále zamyšlená. Občas jsem měla pocit, jako by vůbec neexistovala. Jako by si jí Kyle jen vymyslel. Jenže nevymyslel a bylo hezké, jaké poutu a skrz co (kdo četl, ví) si ho dokázali vytvořit. Znali jeden druhého dokonale. Pomáhali si vzájemně. Chápali se a podporovali. Byli tam jeden pro druhého. Poznali v tom druhém něco, co jiní můžou nazývat osudovou nebo pravou láskou.

Musím vyzdvihnout opět tu krásnou obálku. Je prostě nádherná a já bych se na ní vydržela koukat i několik minut. A určitě mě potěšilo, že kniha byla napsaná z pohledu hlavního hrdiny. Já obecně mám raději klučičí pohledy. Nevím proč, ale je to pro mě prostě více záživnější a zajímavější. Tohle tedy bylo velké plus.

Autorky moc chválím za to, jaké téma si vybraly. Tohle mě vždy zajímalo a asi vždy zajímat bude. Prozradila bych toho více, ale to bych dala hodně velký a zásadní spoiler, což bohužel nemohu. Knihu doporučuji. Myslím si, že každý si v to najde něco, co ho zaujme a že ho kniha nezklame.

3 13.11.2021

Tak tohle bylo něco. Ten příběh je tak neuvěřitelně silný, že to slovy ani nedokážu popsat. Ta bolest, to zoufalství, ta beznaděj… je to tam v každé té stránce a vy to cítíte. Vážně mi bylo někdy i úzko číst, protože toho bylo prostě moc. Po emoční stránce jsem úplně vyždímaná. Několikrát jsem měla slzy v očích, několikrát jsem se i rozbrečela (jak jinak).

Do Laurie jsem se dokázala vcítit. Všechny její pocity jsem prožívala s ní. Ta bezmezná láska k jejímu bratrovi byla až neuvěřitelná. Bylo vidět, jak moc jí chybí, jak moc si vyčítá jeho smrt. Bylo vidět, jak si bez něho nechce dál užívat života, když ani on nemůže. Chtěla pro něho splnit jeho (ale i její) velký sen. Už jen představa sebe na jejím místě mi svírá hruď. Také jsem chápala její protichůdné emoce aneb „Chci ho” „Nenávidím ho” „Co když…" „Nesmím s ním nic mít” a tak… Bylo to sice někdy vyčerpávající, ale snadno pochopitelné. Nejspíš bych na jejím místě dělala to stejné. Jen ty neustále hromadící lži bylo fakt hrozné.

No a Sam byl zlatíčko. Snažil se tvářit a žít úplně bezstarostně, ale to, co ho trápilo… Ani v jeho kůži bych nechtěla být, protože ta jedna pitomá chyba se s ním potáhne celý život. I když za nic vlastně nemohl, ale výčitky s námi udělají své. Měl moc krásnou povahu, kterou by měl mít snad každý kluk. Jeho si nešlo neoblíbit, fakt ne.

Dostávaly mě kapitoly, které byly jakože z minulosti. Takové ty střípky, kdy jsem postupně zjišťovala, co se tu osudnou noc událo a jak se Laurie cítila. Bylo to napsáno fakt realisticky. A mně bylo Laurie strašně líto. Tolik bolesti… i když za nic nemohla. Ani za jiné situace prostě nemohla pomoct, i když chápu, že si vyčítá zrovna tu jednu věc (kdo četl, ví). Takže jsem fakt ráda, že jsem si knihu pořídila! Sice mám oteklé oči a mám nad čím přemýšlet (ta kniha Vás totiž donutí se nad určitými věcmi zamyslet), ale čtení jsem si užila. Klobouk dolů před autorkou, která to tak krásně a reálně napsala. Doufám, že u nás vyjdou i jiné její knihy.

3 06.11.2021

Ačkoliv na knihu nebyly dobré ohlasy, stejně jsem si jí pořídila. Zajímalo mě, proč se většina nezamlouvá a už to naprosto chápu.

Divná. Přesně to slovo vystihuje celou tu knihu, protože ona je vážně divná, až to bylo vtipné. Vážně, musím se přiznat, jsem se u toho dost nasmála. Ono to bylo tak absurdní, že to jinak ani nešlo. Kdo tohle mohl proboha napsat? Jen ten začátek mě donutil zamyslet se nad tím, co to má sakra být. To první shledání bylo vážně divný, takže si myslím, že to slovo skvěle vystihuje celý příběh. Bohužel jsem tím čtením jen ztratila čas. Někdy mě štve, že mám pravidlo knihy vždy dočítat a neodkládat je, i kdyby byla sebevíc špatná. Možná je to ta největší kravina, co jsem kdy četla. Vlastně to bylo vyloženě jen psané porno a pointa v tom žádná a ten konec? Bože můj

Vlastně nechápu, proč jsem si knihu vůbec kupovala, když mě umění nezajímá. Spíše mě nudí. Je to pro mě španělská vesnice a nikdy v tom nevidím (tedy většinou) to, co má ten obraz vyjadřovat, bohužel. Takže nejen že pro mě to čtení bylo divné, ale i nudné. Kdyby to alespoň nějak zachraňovaly postavy, ale vůbec. Nedokázala jsem si k nim vytvořit žádný vztah. Přišly mi takové nemastné neslané. Od začátku ten vztah mezi nimi byl zvláštní. Řekněme že Malcolm se nebál říct věci na plnou pusu a vůbec se nestyděl. Bylo mu naprosto jedno, co si o něm kdo bude myslet, i když z pusy vypustil třeba nějakou no.. nechutnost.

Dost často se tam používaly sprosté výrazy, ale to mi vůbec nevadilo, ačkoliv někdo by s tím mohl mít problém. Takže knihu vážně nedoporučuji. Ano, pokud se chcete zasmát nad tím, jak někdo mohl napsat (s prominutím) takový nesmysl, tak je příběh přesně pro Vás.

Na knihu jsem se opravdu těšila. Už jsem jí měla vyhlédnutou dlouho, ale furt jsem váhala. A nebylo proč váhat, až na pár drobností se mi kniha moc líbila. Autorky spolu píší fakt skvěle a já mám jejich knihy moc ráda.

Co se týče příběhu, tak ten byl skvělý. Líbilo se mi, že jsou tam kapitoly z Hollisovy minulosti. Že jsem postupně zjišťovala, co se mu stalo. Každopádně i děj, který se odehrával v "přítomnosti" nebyl vůbec špatný. Byl fakt vtipný a ke konci i smutný. Jediné, co mi vadilo, bylo slovo „kozy” To se tam prostě používalo ze začátku tolikrát a mě to začalo strašně štvát. A nesmím zapomenout na tu jejich hru. Ta mi přišla trochu zvláštní i docela divná. Každopádně to bylo něco nového a občas jsem se u toho i smála.

Hlavní hrdinka Elodie mi byla ze začátku strašně nesympatická. První věta, kterou jsem si v knize přečetla, byla: „Občas si přeju, abych byla ošklivá.” No nevím, jak by to působilo na Vás, ale na mě to nepůsobilo moc dobře a hned jsem k ní, bohužel, začala cítit značné nesympatie. Pak se mi také nelíbilo to, jak "věděla, co je pro Hailey nejlepší a jak jí nejlépe pomoct". Možná to tak bylo, ale mně moc nepřišlo. Spíš mi tím chováním přišla taková povýšená. Hlavně to, jak se bavila s Hollisem? Ach jo. Někomu to může přijít vtipné, ale mně to přišlo spíš hloupé i nedospělé. Já chápu, že ona se v dětství chovala podobně jako Hailey a tudíž si myslí, že ví, jak jí pomoct, ale... Ovšem určitě bylo fajn, že Hailey měla někoho, kdo jí svým způsobem rozumí. A abych jen nekritizovala, když jsem si na Elodie zvykla, tak jsem jí začala mít trochu ráda. Občas byla opravdu vtipná a nad jejími poznámkami jsem se i zasmála. S Hailey to uměla dobře a vždy se k ní chovala moc hezky a ohleduplně.

Hailey, jakožto jedenáctiletá holka, byla fakt úžasná. Už od první zmínky jsem jí měla ráda. Byla vtipná, chytrá, drzá i hodná. Pravda je ale taková, že by mi takové kvítko doma asi dalo zabrat. Byla dost vynalézavá a Hollisovi to občas dělala fakt těžké. Obdivovala jsem ho za jeho trpělivost. Každopádně když chtěla, tak byla opravdu zlatá a bylo vidět, že jí na ostatních záleží.

Mám tady vůbec zmiňovat Hollise? S ním jsem totiž v žádném ohledu neměla problém. Už z ukázek jsem si ho dost oblíbila a postupně jsem si ho zamilovala. Líbilo se mi, že od svého seznámení s Elodie ušel takovou cestu. Dřív byl takový uzavřený, sarkastický a malinko arogantní (ne, že by mi to vadilo). Postupem času však začal bourat své zdi a v tu chvíli si ho nešlo nezamilovat. On byl vždy tak pozorný, starostlivý a velmi milý! Je to jedna z těch knižních postav, která mi v hlavě uvízne fakt dlouho.

P.s. Hrozně se mi líbí, že i tady hlavních hrdinů byla ta minulost propletená.

3 09.04.2021

Jako v předchozím díle, i tady byly kapitoly z pohledu obou postav. Tím si u mě autorka vysloužila velké plus, protože takové knihy miluji ze všeho nejvíc. Koho by přeci nezajímalo, co si ten kluk myslí? Většinou jsou totiž knihy z pohledu dívek a já mám paradoxně raději kapitoly z pohledu kluků.

Na tenhle díl jsem se strašně těšila a byla plná očekávání. Samozřejmě mě autorka nezklamala. Sice se mi první díl zdál o něco lepší, ale tenhle taktéž naplnil mé očekávání. Bylo zde spoustu situací a zvratů. Některé situace, které byly tak hrozné, až se mi vytvořila husí kůže.

Reid mě v tomhle díle trochu zklamal. Už to nebyl ten stejný Reid, který vtipkoval a užíval si každé chvíle s Lou. Tady byl takový zachmuřený, ponořený sám do sebe a svých myšlenek. Všechno si moc bral a házel na sebe vinu, i když se dalo pochopit, proč zrovna tohle a tamto udělal. Většinou si nenechal pomoct od ostatních a byl takový odtažitý. Sice se to po půlce knihy zlepšilo, ale stejně mě tohle mrzelo i docela zklamalo.

Lou naopak byla stále svá. Vtipkovala, byla sarkastická, ochranářská, chápající, riskantní, odvážná.... I ona si vyčítala spoustu věcí a většinou jednala unáhleně (to je prostě Lou), ale navenek to nedávala nějak najevo a vyhledávala společnost ostatních. Prostě přesný opak Reida.

A strašně se mi v tomhle díle znechutila Madame Labelle. V předešlým jsem k ní cítila nějaké sympatie, ale v tomhle? Nesnášela jsem ty její kecy, že Reid s Lou nejsou vázány sňatkem a vlastně ho naváděla k tomu, ať si užije s jinou. Vždycky jsem v tu chvíli na ní měla takový vztek! Nechápala jsem, co proti Lou má.

Ten konec? Co to proboha mělo znamenat? Navíc takový zvrat. Pevně jsem doufala, že se tohle nestane, ale stalo... také jsem u toho dost brečela. Nutně, ale fakt nutně potřebuji další díl.

3 01.03.2021

Skvělá kniha :)

3 20.02.2021