Eduarda komentáře u knih
Všechna "Roční období" jsou tak skvěle napsaná, že je mi vlastně líto, že Anders de la Motte nepíše i jiný žánr, než krimi. Baví mě ta magie, atmosféra, nálada, vyvolaný pocit... a detektivní zápletka je tak trochu už jen bonus, kterému leccos odpustím.
Všechno je temné a i to nejtemnější může být ještě temnější. Sklenice je spíš prázdná, než napůl plná, pozitivní postavu, aby člověk pohledal. Tak si tak bruslí příběhem a hledá v beznaději střípky naděje... Ale styl je podmanivý, krimipointu člověk ani nečeká...a psychologie mi tam tedy fakt nechyběla (tím chci říct: hulákala na mě z každé věty).
(SPOILER) Ten přesah z minulosti do současnosti mě baví, ta propojenost, to, že Reba není jen "příjemkyně" historie, ale má svůj život. Hvězdu dolů za pocit, který občas přišel... nevím, jak ho nazvat, aby to v kontextu té doby neznělo banálně nebo hrubě... snad jistá nepravděpodobnost akce a reakce - např. že se Tobias snaží vypátrat Elsie až po desítkách let (byť pokus o vysvětlení tam byl). Ale celkově, výborná kniha!
Nudáááá, chce se mi křičet. Dočteno na sílu, bez zájmu, se skřípěním zubů. Divné vykreslení postav, nelogické smyčky, cítím spíš autorskou křeč, než zručnost - a to nemám ráda. Ale vzhledem k ostatním super hodnocením tady mi to prostě asi jen nesedlo.
I na základě zdejších hodnocení jsem po knize sáhla - a lituju, nedoporučila bych ani na pláž. V době, kdy máme v rámci severské krimi desítky povedenějších románů, nevidím jediný důvod, proč bych četbu někomu doporučila. Zajímavé na tom není nic, snad kromě základní myšlenky s jednou třídou...což, myslím, nestačí.
Příliš teatrální, příliš na efekt, v půlce tomu spadl řetěz a začalo to dřít, ke konci jsem měla pocit, že už i autor by to měl rád z krku. Kriminalisti, chovající se jako děti, a při honbě sériového vraha jednající nekoordinovaně a na vlastní pěst. Takový severský lehký podprůměr.
Magický - to je pro mě slovo, které to tak nějak vystihuje. Vztah Eleny a Liny (uf!) - nedokážu ho pochopit, ale ta polarita mě strašně baví. Až magická atmosféra Neapole půlky minulého století, vstupování a vystupování dobra a zla do příběhu, proměny postav. A taky pocit, který mi zůstal po dočtení poslední stránky. Prostě super čtení.
Extrémně netradiční námět, extrémně čtivé zpracování. Přestože na mě během čtení útočila celá řada drobných pochybností (zejména o pravděpodobnosti té či oné reakce hlavních postav, nebo toho či onoho rozhodnutí), akceptovala jsem příběh takový, jaký je a prostě se ponořila. A stálo to za to.
Dobré a důležité téma, zpracováním úplně zadrbané. Nedotažené, nedopovězené, neúplné. Vlastně jsem naštvaná, protože jsem čekala víc - a nedostala nic, než jen prvoplánově šokující směs výkřiků.
Mám ho ráda - May v plné formě - skvělý popis prostředí, prokreslení postav, originalita, trochu té mystiky a navíc neotřelá zápletka. Jo!
Něco tomu chybělo (kromě děje). Nějak jsem se nedokázala začíst - a ten konec mě vlastně v kontextu celé četby moc nepřekvapil. Dvě hvězdy spíš za téma a jeho závažnost.
Cestování časem - super nápad (navíc skvěle zpracovaný), romantika - hlavně ve druhém a třetím díle skoro k nevydržení. Ale i navzdory tomu dávám čtyři hvězdy, hlavně proto, že obrazy z knížek mi létají v hlavě i pár dní po dočtení. A navíc, "donutit" čtenáře zhltnout trilogii za víkend, se počítá.
Takový neMayovský May.... na mě až příliš moralizující, předvídatelný a málo využívající svého know-how v podobě zasazení zločinu do (geniálně popsané) atmosféry drsné přírody. Tak třeba příště, budu se těšit!
Předpokládat, že čtenáři si pamatují prakticky každou zápletku (nebo aspoň hlavní zápornou postavu) z desetidílné série je trochu naivní... zvlášť u knížek, které zhltnete jako jednohubky mezi řadou dalších chodů... Takže jo, zmatení, nezájem, nuda - ale snad jen pro tentokrát, tahle série je stejně super.
Asi by mě to bývalo bylo nadchlo... kdybych nečetla nedávno Gaarderovo Tajemství karet. Kdo jste četli, víte, o čem mluvím. A ta frustrace z podobnosti nápadu, ve mně tak strašně zůstala, až jsem se vůbec nedokázala soustředit na to, že by mě to vlastně mohlo bavit. Taky rozuzlení je dost předvídatelné a smutná pointa působí jako prvoplán... Ale chápu zdejší vysoké hodnocení, rozhodně doporučuji... a já sama se těším spíš na další díl.
Baví mě to prolínání dějových linií, které už je ostatně pro tuhle sérii tradiční záležitostí. A taky duo Turnerová-Callanach (nejen, že je mezi nimi nějaký vztah, ale taky se vyvíjí a něco se v něm děje). Ke štěstí bych už nepotřebovala story Callanachovy matky (proč to tam je asi chápu, ale nejsem si jistá, jestli to na mě funguje), ale to je detail.
Paráda! Pro mě první setkání s Neilem Shustermanem - moc v tom nevidím young adult, ale o to líp. Konečně něco nového a neokoukaného, ne žádná ubohoučká dobrodružná dystopie, ale hezky přemýšlení (když člověk chce). Jsem nadšená!
Nikdy by mě nenapadlo, že se vrhnu na italskou ságu z minulého století - a už vůbec bych si nevsadila, že jí dočtu. Byla to jízda, jsem nadšená. Proto doporučuju někdy prostě sáhnout po něčem netradičním (a snad na to sama nezapomenu). V tomhle případě se to rozhodně vyplatilo!
Nelogické, překombinované, nedotažené, konec aby to nějak dopadlo. A tak slušně to mělo s touhle dvojicí detektivů našlápnuto...
Pro mě extrémně zajímavý vhled do světa adopcí, adoptovaných i rodičů - super "zápletka" a jako bonus čtivé a výborně napsané. Vám, co jste to nečetli, doporučuju - a dál nečtěte. Odpustila jsem tomu některé pasáže, které mi přišly nevěrohodné - SPOILERY - chování Malky i její rodiny kolem porodu, chování terapeuta. Odpustit se mi ale nechce možný stereotyp, který z knihy může pro někoho vyplynout - "jsi adoptovaná/ý, nedopadneš dobře"...ta prostituční pointa už mi přišla moc.