ecila13 komentáře u knih

Chápu, že knížka vyšla v Shakespearovské edici a musela kopírovat 400 let starý děj Lady Macbeth.

Začetla jsem se, druhá půlka knížky má spád, ale tak snadné vraždění odpůrců a získávání spojenců pro vraždy pro mě nebylo moc uvěřitelné.

3 20.06.2019

(SPOILER) ***POZOR INFO K ZÁPLETCE***

Dan Brown mě prostě baví. Za každou jeho knížkou jsou vidět hodiny práce strávené sbíráním informací. Plus napětí od začátku do poslední stránky. Musím se krotit, abych Brownovými knížkami nelistovala dopředu a nenakukovala, kam se děj vyvíjí :-)

Knížku dělají i zajímavé technické detaily jako třeba - jak může mít chladný meteorit z vesmíru s teplotou -100 C po průletu atmosférou natavenou kůru.

Nebo to, že brouci na Zemi jsou malí, protože mají vnější kostru a v růstu je omezuje gravitace. Ale mořští brouci (korýši) mohou být větší.

6 16.06.2019

Pobavilo. Ale knížku jsem měla přečtenou asi za půl hodiny.
Super nápad, ale malé množství :-)

- Jsi nádherná!
- Nech toho! Jde ti jen o to, dostat mě do postele!
- A inteligentní.

- Půjdeš se mnou do kina? Jestli se mi vyplatíš, koupim i kolu a popkorn.

- Já Ti nelžu, ta pravda se vyvíjí.

- Cauky Evo, včera to bylo fakt super.. a mam pocit ze i tobe se to dost libilo. Aspon jsi tak znela.
Klidne bych si dal repete. Chapes, co tim myslim? ;)
- Cauky, Eve se to asi zas tak nelíbilo, pac ti dala blby číslo.

18.05.2019

Mám moc ráda autobiografické knížky - a tahle se navíc hodně povedla.

Upřímná, inteligentní a místy fakt vtipná zpověď herečky ze zákulisí divadel a natáčení.

"Děti jsou největší kritici, jsou spontánní, a když se jim něco nelíbí, hned to dají najevo. Jsou prostě upřímné, a to je skvělé." Tak zní oficiální vyjádření herecké obce k malým hyperaktivním parchantům, kteří pořvávají na herce, kdo je vrah a kam se schoval kašpárek.

4 04.05.2019

Jsem ráda, že jsem autorku nezavrhla po první přečtené knížce (z Bábovek jsem byla zklamaná, příliš mnoho postav, mělký děj).
To prší moře je depka, pár, ale do hloubky vykreslených postav, zajímavý styl psaní, poutavý děj. Knížka mě vtáhla do temné atmosféry.
Jdu shánět Osm a Veselí :-)

1 18.03.2019

Po přečtení knížky mám pocit, že jsem vše již někde ve Vieweghovi četla.

2 15.03.2019

Knížka určitě není tak skandální, jak byla prezentována v médiích.

Jde o velmi otevřené nahlédnutí do soukromí sportovkyně - drsní rodiče, pochybnosti o svatbě, nemoci ...

Paní Koukalová udělala strašně moc pro český sport. Jsem zvědavá, kam povedou její další kroky. Škoda, že utekla od biatlonu, jako trenérka by přitáhla ke sportu spoustu dětí. Uvidíme.

4 04.01.2019

(SPOILER) Knížku jsem četla, protože jsem byla zvědavá na Havla a jeho civilní a disidentský život. Ale nakonec mě více zaujala polovina knížky bez V. H. (historie autorčiny rodiny a její životní příběh).

Pobavily mě historky s partnerem Janem.
Seděl doma po tmě na toaletě v policejní uniformě a číhal. Když vešla návštěva na wc, ze tmy se ozvalo: Občanský průkaz, prosím!
Nebo na zájezdu Čedoku do Paříže pobíhal po vlaku v masce Fantomase a chtěl po lidech pasy.

První iluze jsem o Havlovi (co se týče vztahů) ztratila v roce 2011, kdy vyšly deníky Ireny Obermannové - byl to velmi podobný příběh. Přísná Dáša H. na doma a bohémská milenka na ven.

Celkem mě šokovaly Havlovy komentáře k potratu (Hlavu vzhůru! Nejsi první, ani poslední! Ber to sportovně!). Ke komisi nepřišel kvůli schůzce s tesařem a čalouníkem??

Podobně se choval během úvah o rozvodu, když chtěl, aby se Jitka Vodňanská dohodla přímo s Olgou H. (Já i Olga jsme vyslyšely Vaškovo přání a sešly se samy v Rybárně.).

Na druhou stranu byly všechny zúčastněné ženy dospělé a nikdo je v jeho harému nedržel.

Překvapilo mě, že byl Havel mezi disidenty rockovou hvězdou, často někoho hostil, celkem si zakládal na všem západním, jezdil golfem, vozil dárky z tuzexu, zahraniční léky a alkohol ...

Možná to bylo tím, že (před rokem 1948) pocházel z vážené a bohaté rodiny.

Z hlediska historie je asi dobře, že autorka autobiografii sepsala - jako nahlédnutí do osobního života V. H. a jeho soukromé korespondence.

4 04.01.2019

Pohlazení po duši.
Pár věcí mě rozesmálo nahlas (třeba napůl odlepené kníry během představení).
Horníček je pro mě nový objev, určitě si najdu jeho další knížky.

3 25.11.2018

Zaujala mě analýza Petra Holuba, že není rozdíl mezi tím, jak volil Zemana či Drahoše venkov a jak volila města.

Ale že se rozhodlo uvnitř měst a obcí. Dělicí čára byla nakreslena mezi starou cihlovou zástavbou (lidmi s vyššími příjmy) a panelovými sídlišti (sociálně slabším obyvatelstvem).

A dále bohaté periferie a satelity volily spíše Drahoše, průmyslová ghetta a vyloučené lokality Zemana.

3 20.11.2018

Nadčasové postřehy.

Práce přibývá úměrně s tím, kolik času na ni můžeme vynaložit.
Úředník má zájem na tom, aby rozšiřoval počet svých podřízených.
Výdaje narůstají s příjmem.

Autor popsal situaci v nadnárodních korporacích (v celosvětovém trustu nikdo od vedoucích nevyžaduje vůdčí vlastnosti), nízkou kvalitu zboží (nikdo nečeká, že mají vydržet nadlouho), poradenské firmy (když je potřeba na někoho svést propouštění), open space kanceláře (zbourají se přepážky a vznikne jediná kancelářská hala).

Jestliže se v LA vzbouří černoši, je naší první reakcí ty černochy spočítat a druhou rozhodnout, jestli jsou opravdu tak černí, jak nám jsou líčeni. Zjišťování takových faktů je náhražkou rozhodování.
... následují měsíce nečinnosti.
... jsme ukolébáni na vlnách nepodstatných drobností.

Čas strávený kterýmkoli bodem programu je nepřímo úměrný projednávané částce (jaderný reaktor se řeší pár minut, nikdo tomu moc nerozumí; zatímco kůlna na jízdní kola se probírá pár hodin, každý má nějaký návrh).

1 20.11.2018

Konvenční pohled na provinění je ten, že nám pocity viny pomáhají zůstat dobrými.
Udržují nás v rámci hranic, jež jsou považovány za přijatelné.
Může nás odradit (konvenční pohled) od toho, abychom byli zlí, když je právě toho zapotřebí.

Vyvstává problém pokud se snažíme být výlučně dobrými. Vyhýbáme se velké části našeho Já. Můžeme se tím zavděčit rodičům a společnosti, ale hřešíme proti vlastnímu Já.

Ve středním věku pociťujeme nutkání k individuaci (růstu) nejsilněji.

Buď můžeme jít dobrovolně, anebo budeme vlečeni.

1 20.10.2018

Mnoho silných postřehů.

Děti si stěžovaly, že musely být co nejúspěšnější, ale zároveň zase nesměly, protože to by jim matka záviděla a všechny úspěchy by jim zase zkazila.

Častým cílem revolucí je nastolit větší sociální spravedlnost a spouštěcím faktorem bývá závist.

Silně žárlivý člověk je sotva člověk, který miluje.

Někomu schází schopnost milovat a v popředí je už jen přání být milován.

09.09.2018

Půlka knížky mě dojímala a inspirovala (o lásce, o učitelích, o rodičovství).

Druhá půlka je na mě moc přitažená za vlasy.
Proč musí postižený člověk běžet maraton atd. Nebylo by mu lépe doma, v klidu, užívat si života s rodinou ...

2 31.08.2018

Na začátku jsem váhala, zda se do knížky pustit. O 2. světové válce jsem přečetla mnoho knih a nečetly se mi lehce. Ale jsem ráda, že jsem knihu dočetla.

Doporučila bych Hanu jako povinnou četbu k maturitě. Když nám ve škole říkali, že Židé nesměli mezi ostatní a později museli žít v Terezíně, nedovedla jsem si moc představit, jaká hrůza to musela být. Když se člověk dovídá stejná fakta, ale na pozadí osudů konkrétní rodiny, vnímá to úplně jinak.

11 31.08.2018

Americký přeslazený med stříká z knížky na všechny strany :-)
Ale musím přiznat, že některé příběhy mě fakt dostaly.

Rozbrečela mě učitelka milující své žáky ze slumu; psycholožka povzbuzující lidi na sociálních dávkách k soběstačnosti; umírající chlapeček, který se stal na den hasičem; žáček, který na otázku, za co je vděčný, namaloval jako odpověď ruku laskavé paní učitelky.

Dojalo mě, že si žáci schovali do dospělosti seznamy toho, co na nich obdivovali jejich spolužáci.

Fajn knížka před usnutím. Pohlazení po duši.

23.08.2018

Super sonda do světa hazardních hráčů.

Dozvěděla jsem se pravidla hry mojeteta-tvoje teta, gotes, něco o psychologii hry, o stanovování kurzů a totalizátoru, o provozu hráčských doupat, o podvodech (v kartách i u žokejů), o motivaci pro hraní nebo to, proč v kasinech nejsou hodiny, proč se používají žetony místo peněz a proč bookmaker po dostizích umírá s favority. A co mají společného hazardní hra, pojištění a burza.

Párkrát mě knížka rozesmála, ale prostředí hráčského světa na mě působilo vlastně strašně smutně: hromada osamělých mužů toužících po zbohatnutí a po uznání ... Pozadí socialismu mi nepřipadalo až tak určující.

... od té chvíle s penězi nemohl nakládat, jejich osud byl svěřen té moci, která z mnoha budoucností vybere jedinou ...

... srovnala myš v partii s kořenem všechny karty tak, aby koňské hlavy jejich rubů byly orientované jedním směrem, zatímco na několika nejdůležitějších kartách, řekněme na všech esech, směrem opačným ...

Kněz si zapisoval sázky na ty nejjemnější papírky, aby je v případě policejního zátahu mohl sníst.

Výběr bytů se prováděl tak, aby nejevil vysledovatelný vzorec ... Před vchodem do domu obvykle čekával další šlepr, který lokaci definitivně potvrdil a naposledy varoval před jízdou výtahem (výtahy se někdy porouchaly a všichni hráči se chtěli vyhnout tomu, aby někomu museli vysvětlovat, proč jedou po půlnoci zrovna k člověku, na jehož příjmení si nedokázali vzpomenout, ale věděli, že bydlí ve čtvrtém patře).

OÚNZ = Odevzdej Úplatek, Nebo Zemřeš.
Sportovci = hazardní hráči.
Kňukna = hráč, který často hlasitě lamentuje nad svými prohrami. Sejde-li se takových u hry více, nastává nepříjemná akustická situace, nazývaná zeď nářků.

1 28.07.2018

Fajn oddechovka na dovolenou.

Moc se mi líbí styl, jakým Rowlingová píše. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že Harry Potter byl promyšlenější a napínavější detektivka ;-)

3 15.07.2018

Nesboovy detektivky mám moc ráda, ale tahle mi moc nesedla. Figur jako na kostele, překombinovaný děj, chvílemi jsem se v tom ztrácela.
3* dávám za udržení napětí. Každých pár stránek jsem měla pocit, že na mě někdo někde vybafne.

"Povídalo se, že policejní frekvence byla svého času čtvrtou nejpopulárnější radiostanicí v Oslu." :-)

1 02.07.2018

70%
Příběh se začíná odvíjet současně ve dvou rovinách:
Sledujeme probíhající vyšetřování zmizení Amy očima jejího manžela Nicka.
A z pohledu Amy vidíme průběh manželství s Nickem od seznámení až do osudového dne D.
Anebo ne?

1 29.06.2018