druzickaster
komentáře u knih
Dešťová hůl
Jiří Hájíček
Já jsem spokojený, všechny tři knihy se dotýkají ožehavých témat společnosti, všechny jsou z venkova a všechny mě bavily.
Pan Hájíček pochází z venkova, je to v jeho tvorbě vidět, umí zachytit drobné nuance života na vsi a místních vztahů a nálad. I Dešťová hůl je opět propracovaný román zabývající se aktuálním tématem, vesnických rodinných mafií, šmelinaření s pozemky a následné čachry s územním plánem. Zvláštní jak jsou si některé vesnice podobné. Jen ten spánek, to bylo krapet jako z Cimrmanů...nespí mi pane Ptáček.... :)
Knihu ale mohu bez okolků doporučit.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Pocházím z kraje, kde se v 50. létech zbudovala přehrada a zatopila obce, následně o facku dál proti proudu v 80. létech další přehrada, ta zatopila ještě víc obcí, takže mi je téma celkem blízké ač jsme nebyli těmito událostmi zasaženi. A abych nezapomněl, další přehrada je v územním plánu asi už 30. let.
Ale ke knize, pan Hájíček naprosto geniálně vystavěl příběh, který vás musí chytit za srdce. Prolínání časových rovin jen umocňuje zážitek z knihy. Celé téma vysidlování je silné a pokud se přidají i rodinné tragedie, má to pak ty správné grády.
Za sebe mohu říct, že jaderná energie byla v té době velmi vizionářská, protože dnes byhcom bez ní byli v háji. A to říkám s vědomím člověka, který ve svých 12. letech zažil Černobyl a poslouchal o něm na Hlasu Ameriky a Svoboné Evropě. Na druhou stranu sliby státu o dostupné elektřině za pár haléřů nebudu raději komentovat. Musím uznat, že autor byl v knize objektivní a bylo vidět i odklon Hany a Toušla od posledních demonstrací, ketrým šlo už o něco jiného než o zachování bydlení.
Román Rybí krev mě velmi zaujal a myslím, že na něj budu ještě dlouho myslet.
Pana Hajíčka řadím ke špičce našich romanopisců.
Je čas na Dešťovou hůl...
Selský baroko
Jiří Hájíček
Pokud přežijete šok ze zmatku prvních stránek, bude potom příběh už celkem plynule ubíhat. Doba ne tak vzdálená a o to víc nepěkná, celkem suše a bez příkras podaná a k tomu gradující příběh ze současnoti, to je vše vměstnáno do tohoto románu. Popisy vesnických stavení a vůbec utahaného života na vsi, je velmi realistický a mám z něj veskrze stejné pocity. Kdo není u dobrovolných hasičů jako by nebyl, kdo se přistěhoval nezapadne ani kdyby se na hlavu stavěl....Jdu na volné pokračování
Marťan
Andy Weir
Mám tendence dohánět filmové resty. Opět platí, že film je kvalitní, ale kniha o pět levelu nad ním.
Monology "Marťana" a jeho myšlenky, jsou prostě nepřenosné, zprostředkovat je může jen papír.
Autorovi se povedla geniální věc, ze zkratky Sci-Fi je v knize více Sci než Fi, takže chviličku čtete a už vám vůbec nepřipadá, že by mohl být příběh jen fikce. To, že se odehrává v ne příliš vzdálené budoucnosti - časová okna, vzdálenosti atd.-, to vše umocňuje autentičnost příběhu. Krom toho, Mark je prostě borec a oblíbit si ho musí každý. Je ftipný, chytrý, houževnatý a má zdravý pohled na život. No a když se potom všechny tyto atributy namíchají ve správném poměru do jedné knihy jménem Marťan je z toho oprávněně bestseller.
Knihu doporučuji!
Kosmonaut z Čech
Jaroslav Kalfař
Díky akci a "našušněných" kreditů jsme knihu pořídil jako ebook u nejmenovanéh prodejce erading.cz za rozumnou cenu.
Uff kde začít, kniha jako celek je super, vesmírná odysea není tou hlavní stěžejní myšlenkou a to je dobře. V knihze jsou krásné myšlenky, je tam troška toho patlání v lejnu naší historie, ano v té , kterou jsme si většina prošli a prožili. Jsou tam křivdy a nespravedlnosti, láska a nenávist. To vše se mi líbilo a musím uznat, že mě to i zasáhlo a donutilo přemýšlet o světe a lidech a o tom nečernobílém světě. Jediné co mi přišlo přes čáru je osud posádky se kterou se Jakub vrátil. To jako opravdu? Mno nechci prozrazovat děj, ale osobně tuto epizodu považuju za nepěknou akčně-komerční kaňku hodnou béčkovému filmu z Hollywoodu, na jinak velmi slibném díle. Ubírám za to půl hvězdy a protože to nejde dám 5, ale...
Chyť mě, jestli to dokážeš
Frank W. Abagnale
Další rest, kdy jsem viděl dříve film, než knihu. Film není špatný, ale představitele hlavního hrdiny skutečně nemusím a toto je snad jediná role, kde jsem ocotný ho tolerovat. Filmová verze Frankova vztahu k agentu FBI byla taky přitažená za vlasy a v knize naštěstí nic podobného není.
Ale ke knize... Kniha je monohem střízlivější a uvěřitelnější, i když drzosti Franka jsou pro mne spíše scifi, než realita. Každopádně jeho sociální inženýrství bylo dokonalé a stále jsem na vážkách jestli mám hlavního hrdinu obdivovat, nebo odsoudit jako zatvrzelého kriminálníka. Nelze mu ovšem odepřít fakt, že jeho osud, tak jako tak zaujme každého čtenáře.
Knihu doporučuji.
Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina
Vladimir Vojnovič
Život v reálném socialismu komunistického Ruska. Jak tady psal kolega podemnou, kdo viděl film, rád sáhne i po knize a v tomto případě platí, kdo četl, klidně se podívejte i na film, je stejně dobrý jako kniha. Kdo četl Solženicina, Šalamova apod. nebude se v knize divit vůbec ničemu a spíš si řekne, že to muselo být ještě horší. Každopádně toto dílo vřele doporučuju.
Gorazdův limit
Vojtěch Mornstein
V první řadě je potřeba poděkovat Databázi knih a Městské knihovně v Praze za poskytnutí ebooku.
Díky také autorovi za poutavou a surově realistickou knihu o stavu našich silnic. Vzhledem k tomu, že jsem se kousek života živil volantem, tzv. kulatou lopatou a na D1 jsem byl víc než doma, mohu potom posoudit autentičnost příběhu. Autor přednesl až moc kritických situací navazujících na sebe, na naší D1 stačí hustší sněžení a Gorazdův limit se začíná šplhat do závratných výšin i tak. Líbil se mi i pravdivě popsaný lidský faktor ať na straně účastníků nehod tak i na straně zasahujících složek. Surový spíš reportážní styl textu již jen završuje zážitek z knihy. Za mě velmi milé překvapení a plný počet *.
1356
Bernard Cornwell
Parádní zakončení celé série o Thomasovi z Hooktonu. O akci opět nebyla nouze, i když minimálně ve dvou případech se Thomas choval jako naprostý a nezkušený jeliman. Závěr byl hodně holywoodský a na můj vkus uspěchaný. Každopádně i přes výtky mě kniha velmi bavila a hlavní hrdinové mi budou chybět.
Poslední království
Bernard Cornwell
Hm, nějak jsem si zapomněl v zápalu čtení zapsat i tento první díl skvělé série. Takže činím dodatečně.
Kacířka
Bernard Cornwell
Bezvadný díl, zakončení trošku překvapivé, ale bavilo. Pan autor prostě umí. Jdeme na poslední díl této série.
Prezidentův vězeň
Vladimír Škutina
Letem světem vhled do kriminálu let šedesátých. Vazba bez zatykače, "mohl to říct ..." stačí pro odsouzení na deset měsíců, na druhou stranu být to o deset let dřív tak by těch deset let dostal. Škoda, že kniha nebyla obsáhlejší, ale člověk vždy raději vzpomíná na to lepší a pak je rozsah v pořádku. Čekám až dorazí druhá kniha Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů, tam to už asi bude krapet tvrdší.
Chlapák
Karel Ptáčník
Výbroné nadčasové dílo, smekám. Ač je příběh situován do poválečných let normalizace, je zde doba vykreslena velmi věrohodně bez normalizačních cingrlátek, pozlátek a vzdušných zámků tehdejšího režimu. Dvacetiletá životní etapa hlavního hrdiny nepostrádá hlavně lidský rozměr, i když s jeho chováním se ne vždy ztotožníte přesto není zcela zavržení hodný a ke konci ho musí člověk i politovat. Velmi mě zaujaly autorovy květnaté popisy nálad a prožitků a situací jeho románových postav. Dost často jsem si v této souvislosti vzpomněl na pana Hrabala. Některé odstavce vás prostě chytí za srdce a ke konci knihy jsem měl až mrazení jak je celý příběh promyšlený a vypointovaný.
Trošku mě zaráží, že tak kvalitní a čtivý román má zde tak málo hodnocení.
Příběh kriminálního rady
Ladislav Fuks
Má druhá kniha pana Fukse. Na styl psaní jsem si tak nějak zvykl a obsah? Přirovnal bych to asi k tomu, že vás autor hodí doprostřed řeky medu, vy se pomaličku polehoučku posunujete ke břehu. Celé je to takové vláčné a nasládlé. Ke konci přece jen ten med začíná hořknout, je to asi způsobeno tím, že se smísí s bahnem a nakonci potom máte v ústech vyloženě hořkou pachuť. Kniha stojí za přečtení a můžu jen doporučit.
Inkvizitor
Bernard Cornwell
Tak to byla zase jízda, nečekal jsem ani, že se Thomas dočká tak rychle zadostiučinění. Jediné co mě krapet překvapovalo, jak pendlovali napříč zeměmi a přes kanál jako by se nechumelilo a že se někdy i chumelilo. Každopádně napínavé to bylo opět od začátku do konce, krev se vaří při všech těch bezprávích která se dějí našim hrdinům a jejich přátelům. A když potom dojde k satisfakci tak se člověk zatetelí blahem. Holt to s námi pan Cornwell umí a těším se na další dobrodružství Thomase z Hooktonu.
Mělké sibiřské hroby
Michael Krupa
Další těžký osdu, bezpráví, nesmyslné uvěznění. Pravda je, že měl kliku jako ty hory přes které utíkal do Afgánistánu. Už v lágru, potom na útěku několikrát, ale bez toho by se to prostě nepovedlo. Celkem mě zaujal útěk vlakem, to bylo asi to největší štěstí, protože pěšky by to nebylo možné.... Hlavně, že vše dobře dopadlo.
Případů se ujímá Jeeves
Pelham Grenville Wodehouse
Anglický bratranec našeho Saturnina je vskutku pozoruhodný chlapík, ovšem autor jej vcelku upozadil a do popředí vystrčil rozmazlené budižkničemy, kteří mě sice doháněli k slzám, ale ne slzám smíchu. No posléze zkusím další příhody Jeevese, ale momentálně si dám pauzu.
Johnny si vzal pušku
Dalton Trumbo
Šílená představa, být pohřben zaživa. Roky o samotě, jen se svými myšlenkami, bez možnosti komunikace s okolním světem. Kniha je velmi sugestivní a přiznávám, jsem z ní dost rozsekaný a jen tak na celý tento silný příběh nepřestanu myslet. Na jedné straně, je kniha memento pro další generace o hrůzách války, ale příběh je také apelem na společnost a dnešní moderní medicínu. Co je ještě etické, lidské? Kam až můžeme zajít ve snaze záchranit člověka a jeho život? Je Johnnyho život ještě životem?
Lučištník
Bernard Cornwell
Thomase si prostě musíte oblíbit. Je to člověk se svými sny, hrdostí, ale istrachy. Už v prním díle si toho prožije na mladého kluka celkem dost a opět osud míchá kartami a z nepřátel se stávají přátelé a naopak a tímto kořením nám pan Cornwell požehnaně dochucuje polévku osudu tohoto anglického lučištníka až po velkolepou bitvu u Kreščaku. Nemám co bych vytkl a samozřejmě se těším na další díl.
Temno
Alois Jirásek
Jden z restů mládí. Sice se budu opakovat, ale jsem moc rád, že jsem knihu četl až jako dospělý člověk s jistou životní zkušeností. Jako rozevlátý puberák bych z knihy neměl vůbec nic. Temno je skutečně temné a Alois Jirásek zde velmi působivě přesně vylíčil distopickou společnost se vším všudy. O to děsivější je, že po Bílé Hoře to byla holá realita a ne smyšelný příběh. Otupování a vymívání mozků, potírání dějin a pravdy o nich, násilnický systém, kterého se báli i urození, neskutečná doba. A lidstvo a národy se nepoučí a nepoučí a nepoučí....
Na odlehčenou vtip od mistrů Švandrlíka a Neprakty: To je Koniáš, na toho si dávejte pozor, prý nevrací knížky...