Domuly komentáře u knih

Komentář píšu po několika dnech od dočtení. Potřebovala jsem si od knihy udělat odstup a příběh zpracovat. Kateřina Tučková je moje nejoblíbenější česká spisovatelka. Každá její kniha mi rozšířila obzory a ukázala kus historie, o kterém jsem buď vůbec nevěděla nebo věděla velmi málo. Jinak to není ani s Bílou vodou. Utrpení, které prožívali řádové sestry a kněží, co neohnuli hřbet před soudruhy, mě až šokovalo. Nejde brát vše v knize jako fakta, ačkoliv k tomu velké množství urývků z archivu svádí. Každou chvíli jsem googlila a ověřovala infromace. Až zázračné propojení postav na mě bylo taky trochu moc. Kniha je však naprosto skvělá, jedná se o těžší čtení, ale desetiletá práce autorky je vidět na každé stránce.

14 29.07.2022

Vůbec nevím kde a jak začít. Dokonce jsem si nechala i nějaký čas na uležení, než jsem se rozhodla napsat tento komentář. Vojna a mír je neskutečné, majestátní dílo. Všechna čest autorovi, je to naprosto dokonale zpracovaná románová epopej. V díle nechybí kritika společnosti a války, vyobrazení nejhorších, ale i nejlepších lidských vlastností, psychologie postav i filozofie života. Neskutečné jak se některé postavy v průběhu několika set stran změnily a dozrály. Jsem ohromená. Občas na mě bylo už té války moc a začínala jsem se lehce nudit. Popisování taktiky, front, oddílů a regimentů, nespočet ruzných jmen a generálů - málo toho tam rozhodně není. Má to tam všechno ale své místo a bez těchto pasáží, by ta kniha nebyla úplná. Myslela jsem si, že Anna Karenina je autorův top, ale to jsem se opravdu spletla. Po přečtení Vojny a míru budu na všechny knihy pohlížet trochu jinak. Dovolím si ještě malou vsuvku o Andreji Bolkonském. Hned si mě získal a celou dobu jsem jeho osudy sledovala nejradši, nedovedu představit lepší vyobrazení statečnosti a ušlechtilosti.

14 06.11.2016

Silný a tragický příběh jedné rodiny. Velmi se mi líbilo rozdělení knihy do tří životních úseků a vypravování příběhu dvěma hrdinkami. Hrůzy druhé světové války jsou vděčným námětem na knihu, ale zde to autorka pojala jinak a musím říct, že za mě to rozhodně fungovalo, nebylo třeba nic barvitě a detailně popisovat. V tomto dle mého tkví síla knihy, náznaky a naťuknutí hrůz války a koncentračních táborů bohatě stačilo. Až se mi svíral žaludek, když jsem postupně odkryla celý životní příběh Hany. Autorka píše opravdu skvěle. Udrží vás v pozoru, dokud nedočtete. Jde o další knihu s perfektním marketingem, což mě lehce odrazovalo, protože většinou jsem se spálila, ale za mě velké překvapení, které stojí za přečtení.

13 09.09.2018

Nemohu říct, že by to pro mě bylo lehké čtení, a že jsem dílo slupla jako malinu. Trávily jsme spolu dva měsíce, během kterých jsem knihu nevzala do ruky i víc jak týden. Důvodem byly rozvleklé, dlouhé a nezajímavé pasáže, neskutečné množství postav a jejich různá oslovení. Ty jsem za půlkou přestala řešit a spokojila jsem se s několika hlavními, které se v příběhu objevovaly často. Musíte být opravdu odhodlaní tuto dlouhou knihu dočíst. Na druhou stranu se mi moc líbilo Myškinovo vyprávění jeho minulosti a právě kontrast mezi nezištným dobrákem a společností, pro kterou byl prostě a jenom idiot. V podstatě se Dostojevskemu u mě povedlo to, co zamýšlel a Myškina jsem měla opravdu ráda a netrpělivě jsem očekávala, jak to všechno dopadne. V závěrečných kapitolách jsem si avšak i já řekla ,,To je ale idiot.". Bohužel mám ale stejné pocity jako u knihy Zločin a trest. Něco mi na stylu tohoto ruského velikána nesedí a nejsem z toho tak paf jako u Tolstého. Dostojevský podle mě nedokáže tak komplexně vypracovat osobnost a jeho styl je pro mě místy až nudný.

13 06.11.2017

Sloh je jednodušší, je vidět, že autorka není vypsaná. Námět je skvělý. Nemůžeme jíst zvířata, tak uzákoníme chov lidí. Vadilo mi, že není rozvinutý víc příběh viru, jak se to stalo, jak dlouho trvalo, než se uzákonil kanibalismus, jak se stalo, že existují PCG lidi? Kdo je porodil? Jak se stalo, že někteří idé se můžou jíst a jiní ne? Kniha by si zasloužila větší péči, všechno je pouze naťuknuté a nejde nic moc do hloubky. Konec se mi naopak líbil, dokreslilo to zvrácenost lidí a důležitost vlastního prospěchu na úkor přesvědčení.

12 15.08.2022

Pořád vlastně nevím, zda se mi to líbilo či nikoliv. Příběh byl super, rozhodně to je něco nového a ani trochu se to nepodobá knihám Jane Austenové, či jak já jsem čekala, že to bude na styl Jane Eyrové. Není to žádný romantický příběh. Romantické tam není vůbec nic, a už vůbec ne ponuré a vlhké vřesoviště. Kniha je to plná msty, zášti a nenávisti. Neměla jsem tam ráda vůbec nikoho. Když ta postava nebyla zlá, tak byla vypočítavá nebo hloupá. U čtení mi z toho bylo akorát smutno. Na druhou stranu musím říct, že mě to bavilo číst a nevyskytují se tam nijak nudné pasáže, které byste měli tendence přeskakovat. Nejsem si ale teda jistá, jestli něco tak depresivního, kde není světlého vůbec nic, budu ještě někdy číst.

10 10.01.2017

Výborná kniha, příběh chytne a nepustí hned od začátku. Knížka u mě ale dost působila na psychiku a nemohla jsem číst moc stránek naráz. Tolik utrpení, nespravedlnosti, lidské hlouposti, strachu a bolesti, musela jsem si to dávkovat a byly pasáže, kdy jsem měla knihu chuť odložit, jak mi to přišlo hrozné. Děsivý fakt je, že se to opravdu dělo. Dost lidí na tuto temnou minulost křesťanství zapomíná a to by se rozhodně nemělo.

10 11.09.2016

Kdo by Pejska a Kočičku nemiloval? Četla jsem je celé dětství. Vaření dortu, Děravé kalhoty, Mytí podlahy nebo Opuštěná panenka. Všechny si stále vybavím. Škoda, že teď už moc nefrčí a děti se víc dívají na Disney channel a podobné.

10 27.09.2013

Miluji Zolu, s každou další knihou víc. Naprosto výborné vykreslení destrukce psychiky člověka. Bravurně napsáno, mnohem intenzivnější a uvěřitelnější než Zločin a trest. Od čistých a nezkažených lidí k první zvrácené myšlence, až po zlomení a zhroucení člověka díky svědomí.

9 25.01.2017

Takové dílo nelze jednoduše ohodnotit zlomkem/hvězdičkami/procenty. Je to kniha psaná před smrtí, dílo napsané za neskutečně těžké, beznadějné situace, jako poslední zpověď. Vypravování je to opravdu hrozné, žádný člověk si nezaslouží, aby s ním bylo jednáno takovým způsobem. Byť komunismus absolutně odsuzuji, tak svým způsobem rozumím horlivým zakládajícím členům a umělcům, kteří tomuto směru podlehli. Nečetla jsem teda necenzurované vydání, ale právě z roku 48, tedy kniha vydaná jako největší propaganda strany. Zcela jistě jsem se nedívala na Fučíka jako na zlého komunistu, ale jako na mučeného člověka, kterého do rukou gestapa dostala jistá forma odboje. Jeho poslední vyprávění z nacistického vězení a hrůz v něm čtenáře opravdu zasáhne.

Quo Vadis není lehká kniha, nezačtete se do ní hned, ale jakmile se vám to podaří, nemůžete se dočkat, až k ní zasednete znova. Myslím, že je to ten typ knihy, kterou doceníte až po přečtení. Téma je opravdu velmi zajímavé, ale trochu mi vadilo, jak je tam křesťanství vykreslováno a chváleno na každé straně, protože křesťan ani věřící nejsem. Petronia jsem si oblíbila takřka hned. Jeho intelekt a osobnost mi imponovala. Pokud vás kniha po pár stránkách nezaujala, zkuste vytrvat, litovat určitě nebudete.

8 15.03.2015

Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
Naprosto super, knihu jsem musela na chvíli i odkládat, jak se mi vařila krev v žilách. Orwell zase napsal vynikající dílo a dala bych ho přečíst všem těm, co komunismus obhajují.

8 18.01.2015

Skvělé, přistupovala jsem ke knize trochu skepticky a maličko mě děsila délka. Nakonec mi ani nepřišlo, že je to tolik stránek. Je to výborně napsané, struktura románu, vykreslení postav a vzájemně se prolínající příběhy, všechno je to úžasně promyšlené. Střídaly se u mě stavy, kdy jsem raději četla o Levinovi a kdy o Anně. Vnitřní svět postav, jejich pocity, myšlenky a to jak se v jádru měnily, to mě naprosto dostalo, nikdy jsem nečetla knihu, jako je tato. Samozřejmě je tam i plno nudnějších pasáží - úvahy o ruském zemědělství mě pravda úplně nenadchly. Taky mám pocit, že to skončilo najednou moc brzo. Po Annině činu mi zde scházel pohled Vronského, Karenina a jejího syna. Posledních 40 stránek už mě moc nebavily. Levinovy úvahy o náboženství mě po dokonání Annina příběhu prostě nezajímaly. I tak je to nádherné dílo a já s Tolstým nekončím.

7 05.09.2016

Nejlepší romantická kniha jakou jsem kdy četla. Vůbec jsem nečekala, že mě romance Elizabeth a pana Darcyho tak chytne a bude bavit. Tolik ironie a inteligentního vtipu. Archaická slova nádherně dokreslují atmosféru jiné doby. Rozhodně ji řadím k nejlepším knihám, co jsem kdy četla a určitě se k ní vrátím.

7 31.01.2016

Moje nejoblíbenější kniha vůbec. Vždycky ji budu milovat. Knihu jsem si přála, kvůli mé lásce ke starověkému Egyptu. Jaké bylo mé překvapení když se z toho vyklubalo tak úžasně napsané dílo, plné hlubokých myšlenek o životě. Pro mě srdcovka.

7 03.11.2013

Nelíbí se mi styl, jakým je kniha napsána, je rozhodně vidět, že autorka není žádná spisovatelka. Nejedná se o kdo ví jak hodnotnou literaturu. Pokud k tomu ale přistupujete jako k nevšednímu životnímu příběhu, tak budete spokojeni. Žena ze Švýcarska, která se všeho vzdá pro prostého Masaje, se kterým žije v chýši, špíně a bídě, téměř se nedorozumí a několikrát se octne v ohrožení života bez lékařské péče. Absolutně jsem nechápala jednání, hrdinka mě rozčilovala, nemůžu ji upřít, že je to silná a umanutá žena, ale nedokázala jsem s ní sympatizovat a litovat ji. Veškeré vypjaté situace a její pády se neustále opakovaly. Rozhodně mi stačil jeden díl.

6 24.03.2018

Ze začátku jsem byla ohromená, nadšená. King je báječný vypravěč, vraždící klaun malých dětí byl geniální. Bohužel moje nadšení a dychtivost po příběhu prudce klesala, zhruba v půlce mě to začalo vyloženě nudit. Příběhu nemohu upřít komplexnost, bohužel nudných pasáží je tam až přehršel a kombinace několika hororových prvků na mě nezapůsobila gradačně, ale spíš přeplácaně a na mě to teda vůbec nefungovalo. Jak jsem se ze začátku bála klauna, se kterým se všichni vznášejí, tak další a další příšery byly již prostě moc. Posledních zhruba 150 stran jsem si říkala, že autor si s prominutím něco dal. Konec byl vyloženě slátanina, sex malých dětí ani nekomentuji, vůbec jsem nepochopila co to mělo být. Na závěrečné stránce jsem byla opravdu šťastná, že je konec a mohu tak sáhnout po něčem pro mě hodnotnějším.

6 03.09.2017

Knížka se výborně čte. Jelikož pocházím kousek od místa, kde se děj odehrává, dovedla jsem si dobře představit všechny malé chaloupky v horách a nehostinné kopce a pláně Bílých Karpat. Kateřina Tučková je jako jedna z mála novodobých autorek opěvována oprávněně. Vypravěčský talent a důkladná příprava, kterou knize věnovala, je opravdu znát. Všechny záznamy z archivů, o které se příběh opírá, umocňují dojem z knihy. Možná na úkor odborných spisů utrpěly hlavní ženské charaktery. Nejsou dobře rozvinuté a staré báby z Kopanic jsou jako přes kopírák. Neautentický jazyk bohyň či pamětnic byl autorce vytýkaný oprávněně. Samozřejmě by bylo pro novodobého čtenáře obtížné číst nářečí, ale v přímé řeči pamětníků být mohlo. První část knihy mi příjde naprosto výborná a ,,vymazlená", pak za mě laťka trochu spadla. Jedna věc mi ale na knize, respektive na vydání vadila - přímá řeč. Nevím co to bylo za nápad, oddělit přímou řeč pomlčkou namísto uvozovek.

6 25.03.2017

Je to neuvěřitelně čtivé, Brown má opravdu vypravěčský talent. I když jsem nejprve viděla film a děj jsem znala, kniha mě svým osobitým stylem chytla a nepustila do poslední chvíle. Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, jak to spisovatel neuvěřitelně promyslel, kolik toho musel nastudovat a jak je to skvěle propojené se všemi historickým i uměleckými aspekty. Brown je opravdu mistr v oboru. Samozřejmě to nelze brát jako literaturu faktu, ale i tak jsem jen nestačila zírat a občas si našla nějaké Da Vinciho dílo, abych se přesvědčila o tom, co tak vehementně spisovatel popisuje. Ke konci mě už řeči o bohyni ženství trochu nudily, ale kapitoly o symbolech jsou podle mě výborné. Jako oddychovka super, nejspíš se ještě podívám po dalších knihách od Dana Browna.

6 01.10.2016

Malá knížka obsahem, ale ne myšlenkou. Čtení jsem si užívala, moc se mi líbil příběh starého rybáře a ryby - příběh o životě a smrti. Jeho houževnatost, sebezapření, vnitřní souboj se sebou i s přírodou. Plánuji ji přečíst znovu a těším se, co nového tam najdu.

6 11.09.2015