derrry komentáře u knih

(SPOILER) Potřeba sladárny, co vypne mozek a otevře slzné kanálky. Z českého prostředí a VŠ? Proč ne. Přestup v třetím ročníku na jinou VŠ? Jen tak? Bez přijímaček?
HAHA.
Odkládám.
Jdu číst nomády.

3 27.11.2021

Ona to zase taková sranda, jako je film, nebyla. Vlastně to bylo mnohem lepší.

2 19.09.2021

Tentokrát trochu slabší než předešlé, ale stále hodně dobré, detektivka, která neurazí a nemá bombastické akce, postavy apod.

1 13.07.2021

(SPOILER) Společenský thriller o tom, co dá do pohybu zmizení místní holky - Twin Peaks verze 2020 bez koláčů. Myšleno doslovně.
Rozjezd knihy je poměrně pomalý, autorka skoro 200 stran spíše představuje postavy, vzájemné vztahy, myšlenkové pochody a jejich přešlapování se projevuje v přešlapování autorky. Tak nějak zapomíná na to, že už by to chtělo trochu akce. K té se člověk musí prokousat a zase... není to nic neviděného a nečteného. Kdyby se proškrtalo tak 200 stran a zrušily se ty "bombastické" cliffhangery na koncích skoro každé kapitoly, tak ok, ale jinak člověk váhá, jestli dočíst, nebo ne. To by se u Kingových Nezbytných věcí stát nemohlo, ač jsou tématem podobná.

1 04.07.2021

(SPOILER) Stejný mustr jako u předchozích knih, ale střídání er a ich formy mě baví. Někde v polovině je zřejmé, jak se příběh vyvine a motiv je pro mě trochu slabý, ve srovnání s třetím dílem trochu sešup, ale stále velmi dobré. Nicméně, iritují mě "stíny z minulosti", o kterých bude asi další díl, takže kniha má částečně otevřený konec.
Fawley je mi sympatický, ale ve srovnání s prvním dílem už té jeho rodiny je trochu moc, ještě chvilku a bude z něj měkkota u domácího krbu.

27.06.2021

Čteno kdysi dávno předávno. Ale dodneška si pamatuji svoji meditaci nad tím, kde by země nikoho být mohla (Barrandov? Štramberk? - ach, dětská naivito).
Přiznávám, počítám se mezi fanoušky Zelený vest, chuligánů nemytých, protože nakonec se v knize ukáže, že škatulkování je blbost. A to trampy Foglar rád opravdu neměl.

4 06.06.2021

Jako oddychovka to není vůbec špatné. Některé povídky lepší, některé horší. Mně osobně na tom baví znalost postupů a procesů a ani mi to nepřijde příliš přitažené na vlasy a hrdinové nejsou superhrdinové, ale propracovanější by to být mohlo. Tak třeba příště.

26.05.2021

V krásné zahradě krásného zámku se najde mrtvola. A nebyl by to Exner, kdyby se do toho nezamotal, kdyby všechny nenaštval a vraha nenašel. A při tom jen tak mimochodem neobloudil nevinná srdce dívek a dam. Mně tahle kniha bavila a Kodet se na tu roli hodil. Jen sakra - vidím název a naskakuje mi hlasem Petry Janů, že jen málo lidí tuší, že je lord..

2 23.03.2021

Mám-li vybrat exnerovku, pak tuto. Poválečné křivdy, směšný, protože opravdový vrah, tak geniální, protože jednoduchý plán, bezútěšnost socialistického štastného života, příběh jednoho domu se všemi drobnými křivdami, pomluvami, intrikami - prostě divadlo života. A drobné střípky z Exnerova bytí (a vzhledu!), protože o tom všem možná ví víc.

5 23.03.2021

Nemůžu si pomoci, ale jako by Agatha Christie vyměnila anglický venkov za českou vesnici. Nebo kdyby se dal Jiří Hájíček na detektivky, nebo kdyby Barnaby vycestoval jinam než do Francie, nebo kdyby Urban škrtnul ta mystéria v Hastrmanovi... těch paralel je hodně, příběh je chytrý a dobře vystavěný, atmosféra taky. Konec mě nepřekvapil, když se píše o vesnici v pohraničí a příběhem se line odsun. Nicméně, nevím proč, stavbou, atmosférou mi to připomnělo mnou oblíbené exnerovky. I když Bergman Exnerem fakt není.

4 23.03.2021

Historik ve mě řve: zdroje, kde máš zdroje? Každé tvrzení musíš ocitovat.
Člověk ve mě řve: jak může! Kdokoliv a ve jménu čehokoliv! Jak někdo - kdokoliv - může.
Příběh východní Evropy ve 20. století - bezzemě - kdysi polské, pak ruské, pak polské, německé, ruské, německé, polské, ukrajinské... kde je pamět spojená s tradicí a musí být vymazána, aby se mohla spojit s ideologií. A že krev není voda a křivda je solí země. A že co mráz spálí, to neporoste. Těžko, přetěžko se hodnotí, tak to u pravdy bývá.

4 23.03.2021

Reportáž ze soudního jednání retrospektivně prolnutá příběhem o rodinných křivdách, hrabivosti a nekonečné hlouposti. Laviny padají i na Novém Zélandu a zabíjejí stejně. Ale když jim pomůže lidská blbost, je to ještě horší. Co bylo ve 12 letech prostě dobrodružnou knihou je po x letech spíše trpkou výpovědí. Čtu minimálně jednou ročně.

23.03.2021

Stejně jako Jozova Hanule překrásně napsané, ale střípků bylo více než v Hanuli a trochu chyběl ústřední motiv. Ale stále nadprůměrně dobré.

5 23.03.2021

Mně se na tom líbí, že se nepodbízí. Krátké, úderné věty, které malují krásné obrazy. Ale čtenář si tu krásu života musí najít mezi řádky, poskládat ze střípků stejně jako Hanule lásku k Jozovi a úctu k sobě samé. Rozsahem akorát, kdyby to byla bichle, tak to čaro zmizí (mrk mrk - Šikmý kostel se tak snažil - ano, rýpnu si a skončím v knižním pekle, kde budu číst jen červenou knihovnu).

15 23.03.2021

Do doby lockdownu a korony to není nejlepší čtení. Jestli na člověka doposud nepadla malost české politiky, tak po přečtení určitě padne. Ale pozor - autor není historik, je to ekonom, bývalý poradce některého ministra či premiéra, pravicově orientovaný... nevěřím, že je Fico ďábel a je-li, co ten zbytek přitakávačů (koalice je přece víc než jedna strana)? Pokud je ale čteno jako reflexe polistopadového Slovenska, pak je to skvělé. Autor se s tím nemaže, jazyk je přímý, ostrý a místy velmi zábavný - slovenština je krásný jazyk, ne že ne. Ač o šílených věcech - privatizace, krachy bank, zničený důchodový systém, vysáté veřejné finance, je tady znát erudice a je dobře vysvětleno. Škoda, že obdobně pojatou knihu pro české prostředí zatím nemáme (ne, klau(s)novy knihy neberu). Druhý díl by se mohl jmenovat ...jak chcípnul český lev.

22.03.2021

(SPOILER) Chvílemi mi to připomínalo Vybíjenou. Ze začátku super, téma (psát o pinpongu a nenudit - wow), ale pak se to začalo natahovat a natahovat. A přitom postavy zajímavé, nápad taky, knih o životě za šedé normalizace moc není. Stejně tak divoká 90. léta (jo, kuponovku ještě někde mám, fakt). Ale čím důkladně byla stavěna pointa, tím těžší a neuvěřitelnější to bylo. Všichni se všemi propleteni v době nefejsbůkové? Počáteční nadšení teď střídá rozčarování. Ale je to kniha, o níž se přemýšlí, takže za mě ok.

2 15.03.2021

Netvrdím, že je to špatná kniha. Vůbec. Je tam příběh, každodennost, dramatičnost, malí lidé ve velkých dějinách a velké dějiny v malých lidech... Ale ten wow efekt, umocněný zážitek in natura, který člověk má, když se těmi místy toulá, za límec mu stéká podzimní déšť a hledá ducha kolejí a výdušních jam na Kopaninách (jasně, Orlová, ale...), ten ke mě nepřišel. Tak nějak mě nezajímalo, jak příběh dopadne a to je asi to nejhorší. Ach jo.

12 21.02.2021

Kdyby to byla moje první přečtená detektivka, tak super. Ale ona jaksi není... to je tak klišoidní, až mě hanba fackuje. Zuřivá vyšetřovatelka - ale máme přece Kim Stoneovou... zločin ve vyšší společnosti, jo počkat - Stiegson, aha Christie... a tak by se dalo pokračovat dále. Jako výplň mezi dvěma várkami cukroví, ok. Ale vzdychat nadšením... ne, ne.

10 03.01.2021

Když se vám nechce kouk at na fotky z Walmartu a white trash vás fascinuje...
Autobiografie, žádná odborná sociologická sonda, ani agitka, která nabízí, jak ven z marasmu. Autor prostě popisuje svoji rodinu a mimo jiné ukazuje, jak se vede bělošskému dělnictvu z Rezavého pásu. Zatímco "Bez kalhot" a "Jmenuju se Earl" si braly to vtipné, J. D. Vance spíše ukazuje odvrácenou tvář - frustraci, omezenost, zříkání se zodpovědnosti za vlastní život i to, jak těžko se z tohohle světa utíká.

Přečteno kvůli výzvě, protože to má hnusnou obálku. Ale s klasikem řečeno never more.