Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem

14.04.2024

"Stalin měl velký talent: dokázal-li dostatečně popřít nějakou skutečnost, pak ona skutečnost přestala existovat."

07.03.2024

Snyder použil pro svůj výzkum zajímavou metodologii. Nepopisuje historické události z pohledu Němců, Poláků, Židů, nacistů ani sovětů, jak je to obvyklé, ale z pohledu území, kterých se válka dotkla, proto ten název. To je velmi zajímavý pohled, který jako výsledek přináší srovnání obou stran. Je až mrazivé, že na území dnešního Běloruska je země nasáklá krví až 14 milionů lidí... většinou rolníků, kteří po sobě nic nezanechali, a tak i památka po nich zanikla. Jsme zvyklí připomínat si nacistické koncentrační tábory jako vrchol zvěrstev 2.SV., ale že na územích na východ od nás, nejen, že zvěrstva dosahovala stejných rozměrů, tak ještě obětí bylo nesrovnatelně více... Tiché střely do týlu hlavy...tiché popravy v lesích (Katyń)...
Důkazem toho, že neznáme historii, je pro mne tak nepochopitelný příklon tolika Čechů a Slováků k putinovskému Rusku.
Když se vrátím ke knize, je to náročné čtení (příp. poslech), ale skoro bych to dala jako povinnou četbu. Snyder píše velmi logicky, přehledně, má vybroušený vypravěčský styl. Doporučuji.

05.03.2024

Skvělá kniha! Člověka až mrazí z toho čtení. A nejhorší je, že jsme se nepoučili...

17.12.2023

Snyder dokáže vnést do mnohokrát popsaného tématu (začátku) druhé světové války nová fakta, jejich překvapivé hodnocení a to vše rámovat pohledem humanisty a demokrata, který jao histprik chápe sled dějin, to jej ale neomezuje v tom, aby z nich bral poučení pro dnešní dobu.

07.12.2023

To bylo dlouhé. Se Snyderem jsem strávil několik měsíců, párkrát jsem knihu odložil a věnoval se jiné. Pro mě to prostě nebylo na to, abych ji přečetl na jeden zátah. Vynikající kniha o šílené době a místě, které není zase tak daleko od nás. V dnešní době možná povinná četba, díky Snyderovi člověk trochu lépe pochopí i současný konflikt, který tam probíhá.
Osobně bych měl jen dvě výhrady (i když ta první není ani výhrada, jen pocit z knihy). Celá kniha je založena na tom, že čísla zabitých nemají být jen statistikou, ale za každým z nich se skrývá nějaký osud, nějaká tragédie. Ovšem člověk při četbě postupně otupí. A úplně jsem se zděsil, když jsem se přistihl při myšlence, proč Snyder píše o masakru někde za Minskem, když tam bylo zabito jen pár tisíc lidí. Prostě ta tragédie území, o kterém Snyder píše, je tak veliká, že člověk ji není schopen pobrat a automaticky otupí. Druhá výtka je asi závažnější. V jednom momentu píše Snyder o Československu a není úplně přesný. Pak v člověku zahlodá takový červíček pochybností. Co když není přesný ani v jiných věcech?

20.11.2023

Většinou se tyto události společně neřeší.. NESROVNÁVAJÍ. Přitom pro návaznosti je to svým způsobem třeba. Další kniha T. Snydera, jako autor mne "baví" čím dál více.

24.09.2023

Plný počet bez sebemenších pochyb. Špičkové dílo zásadní pro všechny, komu není historie i naši země lhostejná a chce mít zase o něco lepší přehled. V průběhu čtení se ve mně mísila zlost, bezmoc, smutek a stránky opravdu nejde číst bez emocí. Nejsmutnější na tom je, že na území jedné z krvavých zemí - Ukrajině - se dnes prolévá krev znovu.

15.08.2023

Co říct, naprosto bravurně napsaná kniha, která dokáže svými příběhy zatáhnout čtenáře do nepříliš veselých příběhů lidí z krvavých zemích. Když jsem viděl mapu krvavých zemích v knize, automaticky jsem se vybavil mapu Polsko-Litevského knížectví v 16-17 století. Až díky téhle knížce jsem uvědomil že obyvatelé (a národnosti) Polsko-Litevského státu měli předurčeny být krvavé země, neboť jsou mezi Ruskem a Německem...

29.06.2023

Během téhle knihy jsem si často říkal, že ve svém jednání mi, čistě pro vzájemné srovnání, Němci přišli krutí a Rusové zase bezohlední. Dá se to snadno svádět na režim a "byl jsem jen normální voják, co plní rozkazy" (Smrt je mým řemeslem, Eichmann v Jeruzalémě). Věta, která ve mně ale zůstala, byla o Stalinově mentalitě, která si našla vždycky způsob, jak zdůvodnit, proč je nutno odstranit jakoukoliv opozici. V jeho vládě nebyl prostor pro polemizování, nikdo se mu nepostavil - což se mu i trefně nakonec stalo osudným, když si přál být nerušen a byl pak nalezen ráno po mrtvici. Stejně tak množství ruských konfliktů je jakoby nekončící, Rusko prakticky není ve stavu, kdy by nebylo v nějakém konfliktu, po celou svoji historii. A Stalin byl hráč a uměl to hrát. V kontextu aktuálního dění je zajímavé, že kniha byla publikována v roce 2010, a tím pádem nelze vysledovat záměrný focus na Ukrajinu, ale tahle země jakoby dostávala jednu šlehu za druhou, už hodně dlouho. Je zajímavé se třeba podívat na hladomor (Holodomor), který tam byl mezi lety 1932-1933. Můžeme se na něj dívat z několika úhlů, ale faktem je, že v rámci tehdejší industrializační a kolektivizační politiky sebrali rudoarmějci Ukrajincům jejich úrodu, jídlo a na hlad pak zemřelo podle odhadů mezi 4 - 10,5 miliony lidí (ne však méně než 3,3 mil, podle Snydera). Stalin obvinil menší rybu. Někteří Ukrajinci se tehdy uchylovali ke kanibalismu. Ale jak říkal Synder, tohle samozřejmě nevypovídalo ani tolik o Ukrajině a lidech, jako spíš o režimu. Podobné "přešlapy" Sovětský svaz nevnímal jako přešlapy, protože si vše vždy dovedl zdůvodnit. Mezitím Hitler a Stalin neustále čachrovali mezi tím koho a proč chtějí odstranit, kdo je čí kámoš v jaké otázce (antisemitismus) zkrátka typická mocenská, vysoká politika, co se jim hodí a nehodí, kdo je spojenec a nepřítel, kdo kolaborant, kdo spustí co čím (Japonsko; Pearl Harbor). Nejdřív jedna strana znásilňuje a popravuje druhé, pak se karty obrací. Je to dost popisné; statistiky, mrtví, proč, kde, jak se to stalo, jak se Němci dostali k zabíjení židů vlastně jen protože odsun by byl logisticky náročnější a tak se začaly vršit těla na těla v efektivnějším a rychlejším způsobu plynových komor a poprav. Šílenství, peklo, kterým si prošly miliony lidí. Někde se variace tohohle dějí dodnes. Nic se nezměnilo. Člověk u toho jen vrtí hlavou. Samozřejmě, nevěřím dnes už plně, ničemu. Kdoví, třeba je i tohle něčím, nějak motivovaná publikace. Ale přesto se zdá, že se nic, v jádru, nemění, kopy a kopy těl se budou vršit a vrší v nesmyslných konfliktech, říkám si, jak asi zklamaní by byli lidi, všichni ti myslitelé, filozofové, přeživší, lidé co zasvětili zbytek života tomu, aby podali zprávu, lidi, co si mysleli, že se posuneme, protože je to přece od základu na palici. A ve výsledku jsme se vyvinuli vlastně jen tak, že je nás víc, nepřemýšlíme, protože jsme rozptýlení trvialitami a máme efektivnější a kreativnější způsoby, jak se zničit.

30.04.2023

Těžké čtení. Jak obsahem, tak formou. Vlastně s přestávkama jsem u knížky strávil cca měsíc, prokládal to jiným čtivem a tak nějak se těšil, až to budu mít za sebou. Nevím o čem to svědčí. 6.5/10

15.04.2023

Knihu jsem vlastně naposlouchal v audioverzi a popravdě to bylo místy tak hrozný poslouchání, že jsem si musel dát pauzu, abych to rozdýchal. Autor se netají tím, že čerpal z mnoha zdrojů, seznamuje velmi podrobně se situací v SSSR a Německu od 20. let minulého století, popisuje paralelní politické situace, dává je do souvislostí. Dává nahlédnout, že stalinismus a nacismus byly ve svém důsledku stejně ničivé, každý trochu jinak. Autor disponuje velmi přesnými čísly, která znějí velmi hrozivě, neboť fakt, že oběti jsou počítány na "kusy", indikuje, že se nejedná o odhady, ale skutečné minimální evidované počty. A ty jsou naprosto šílené. Jednu hvězdu dávám dolů kvůli určité repetitivnosti, kdy celé dlouhé části obsahují jen čísla a čísla, doplněná konkrétními příběhy, pro velmi slušný přehled stačí přečíst jen shrnutí. Mávání čísly je nepochybně účelové, ale po čase se z toho začala stávat šílená, ale vlastně nudná statistika, a u té letargie z čísel si člověk časem uvědomí, jak otupěl, že se přeci jednalo o statisíce lidských zmařených životů, převážně úplně obyčejných lidí a osudů! Každý by si měl přečít o hrůzách začátku minulého století, o tom, co k nim vedlo, aby jsme se jim pokusili vyhnout. Anebo možná je přemnožený lidský druh odsouzen masové vyvražďování opakovat? V každém případě po přečtení se vůbec nedivím animozitám Polska a Ruska, Ruska a Ukrajiny. Tyhle země mají miliony důvodů Rusko nesnášet.

09.04.2023

Šílená kniha. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych si od čtení musel dávat pauzy z důvodu jejího obsahu. A to přitom události, které jsou v knize popsány, nejsou zas až tak neznámé. O uměle vyvolaném hladomoru na Ukrajině slyšel každý. O Stalinových čistkách také. O pronásledování židů se učí ve škole. Ale teprve až když si člověk čte konkrétní detaily, jména a místa, tak teprve pak mu začne pomalu docházet, že za těmi šílenými čísly se skrývají opravdové lidské osudy. Tato kniha by měla být v povinné četbě, aby si lidé v plném rozsahu uvědomili zrůdnost tehdejších režimů.

13.03.2023

Neveselé, ale potřebné čtení. Autor čtenáře příliš nešetří. Snaží se ctít individualitu každé oběti a odosobněné velké cifry prokládá osudy jednotlivců. Dějiny jsou zpracované přehledně a pomáhají pochopit zrůdnou logiku svých tvůrců. Vůbec nechápu, jak je možné, že se společnosti na popisovaných územích nezhroutily a kromě Běloruska nyní fungují v demokratickém rámci.

20.01.2023

Velmi důležitá kniha, která pojednává o faktu, že se Sovětský svaz tolik nelišil od nacistického Německa a zrůdnosti obou totalit byly velmi podobné a tragické. Hlavně také pojednává o síle propagandistických praktik, které zapříčinily šílený fanatismus. Jak je také vůbec možné, že v naší společnosti je povolený symbol srpu a kladiva, ale hákový kříž nikoliv? Je to neuvěřitelné pokrytectví, mělo by to být bráno stejnou měrou, jelikož 2. světovou válku zavinily společně obě totality, které si pak rozdělily Polsko. Musíme si neustále zrůdnosti obou režimů připomínat, jelikož jsou stále tendence potlačovat fakta, převážně tedy se někteří snaží zrůdnosti Sovětského svazu (masakr v Katyni, Velký teror, nebo bratříčkování s Německem při paktu Molotov-Ribbentrop) ignorovat a tvrdit, že se nestaly, nebo si je interpretují alternativně. Tato kniha velmi podrobně rozebírá důležitá fakta, na která nesmíme zapomenout a měli bychom se jimi do budoucna ponaučit.

07.01.2023

Kde jen začít, že? Velmi doporučuji si před touto knihou přečíst Hitler a Stalin: Paralelní životopisy. Kniha je obsáhlá ale především pak životem jednotlivých tyranů než jejich skutky ve válečné vřavě (respektive vojenskými rozhodnutími), tato kniha vedle toho odráží spíše přesah jejich rozhodnutí, která reálně znamenal brutální masakry, hladomory, koncentrační tábory, systematické vyvražďování, apartheid, segregace i počátek ekonomické krize. Na jedné straně máme vyprofilovaného fanatika, který bezmezně věří svému údělu, muže, který věří, že se vzdal všeho světského ve jménu vlastní ideologie, kterou si vytvořil na základě několika tyranských režimů i náboženství. Tento fanatik žije relativně aktivním životem ve Výmarské Republice, tedy Německu po první světové válce, kdy bylo určeno jediným viníkem jejího rozpoutání (dnes je tato historická událost otázkou i pro mnohé historiky, každopádně důsledky, které to pro Německo mělo jsou pro nás, jak věřím, ponaučením). Přesně v té době se začíná politicky angažovat, následuje puč, uvěznění, kariéra spisovatele, rok 1929 znamená největší krizi vůbec a to je šance pro Hitlera (ostatně tento prvek můžeme vidět na každém počátku totalitního režimu a vzestupu diktátora). A v tomto bodě nám začínají oba příběhy. U Stalina byla situace ještě podstatně složitější, nehledě na fakt, že první léta po Velké říjnové revoluci znamenaly zároveň léta velmi krvavá - a to i pro komunisty. Tento člověk ovšem fanatikem nikdy nebyl. Byl to dokonalý prototyp psychopata. A v tomto duchu vede celý svůj kariérní žebříček i vztahy, které navazuje v životě. Přesně v tom samém psychopatickém mínění, v jakém nechává odstranit své politické oponenty jedná i v masovém měřítku vlastního obyvatelstva. Proto nastávají krvavá léta i pro ruské a ukrajinské obyvatelstvo. Na bitevním poli se nám tak střetává příkladný fanatik a dokonalý psychopat, oba v dokonalé víře v sebe samé. Kniha nám nabízí ojedinělý vhled do těchto nepochopitelných událostí minulého století, které způsobily (v tomto případě) pouze dva muži, kteří si na samém počátku dokonce rozuměli. Knihu velmi doporučuji ale musím opět zmínit jejich Paralelní životopisy od Bullocka.

22.12.2022

Kniha popisuje tak strašlivé věci, že mi postupem času, až se to stydím říci, přišla poněkud fádní. Další změna režimu, další katastrofa, další tisíce mrtvých...šílená doba, šílené zločiny:(.

12.12.2022

Velmi čtivá, zevrubná a poctivě rešeršovaná historie tragédie, která je podaná snyderovským bezideiologickým a objektivním způsobem, který nikoho nešetří a tne i do vlastních řad. Nejde o žádný kýčovitý kompilát sekundárních zdrojů, ale opravdu špičkově ozdrojovanou a vypointovanou práci. Líbily se mi odbočky k řadě individuálních příběhů, které celé téma více humanizují. Možná by kniha mohla být řádově o čtvrtinu kratší, ke konci mi přišla už trošku repetitivní v různých shrnutích, byť na druhou stranu ve čtenáři aspoň zafixuje nějaké centrální teze a čísla.

05.09.2022

Výborné ale tohle se nedá číst na jeden zátah, je to naprostá hrůza volit mezi Hitlerem a Stalinem, všechny ty miliony mrtvých jen kvůli dvěma zrůdám.

02.09.2022

Knihu som čítal ako audioknihu. Jej význam ako audio knihy však nie je ideálny. Viac by som prijal fyzickú knihu čo do čítania. Obsahom je však kniha nadpriemerna, unikátna od popredného politológia, Timothyho Snydera. Odporúčam, aj keď to nie je ľahké čítanie. Prajem príjemný zvyšok dňa.