Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nacházejí krvavé země. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí. Povědomí o událostech třicátých a čtyřicátých let na území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států sice sílí, stále jsou to však jednotlivé události: ukrajinský hladomor po stalinské kolektivizaci, Katyň nebo tzv. konečné řešení židovské otázky. Širokoúhlý záběr Timothyho Snydera je v dějinách daného území novinkou. Sled katastrof, které se tudy prohnaly, nelze vysvětlit na základě jednotlivostí ani dějin jednotlivých národů, nýbrž jedině ze zvláštního postavení těchto zemí v Evropě, z jeho historických příčin, z motivů dvou totalitních ideologií, ze záměrů a metod dvou diktátorů a jejich vzájemných souvislostí. Krvavé země jsou tak první syntetickou monografií, která postihuje v celku souhru těchto nešťastných okolností, jejímž důsledkem byla největší demografická a humanitární katastrofa, jakou kdy člověk v lidských dějinách způsobil. Kniha vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Prostor....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/176769/big_krvave-zeme-evropa-mezi-hitlerem-a--nZL-176769.jpg 4.8361
Žánr:
Literatura faktu, Historie

Vydáno: , Paseka, Prostor
Originální název:

Bloodlands: Europe between Hitler and Stalin, 2010


více info...
Nahrávám...

Komentáře (84)

Kniha Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem

Moiseiwitsch
13. května

Nemůžu si pomoct, ale kniha na mě dělá dojem, že je postavena na literatuře. Sice je v zadní části soupis archivů, ale v pozn. aparátu je čtenář téměř nenajde. Nepřijde mi, že by vzhledem k množství literatury, která již k druhé světové válce byla napsána byla kniha průlomová... Dále mě překvapily některé autorovy teze např., že SSSR neměl podíl na porážce Japonska :) Co operace v Mandžusku... Dále jsou některé části knihy vysloveně povrchní - hladomor na Ukrajině, národnostní problematika vzhledem k přesunům obyvatelstva na daném území... Typicky neuvádí v literatuře ani pozn. aparátu odlišný názor na danou problematiku od jiných historiků - viz. např. Katyň - Grover Furr. Chtěl jsem si od autora něco přečíst, tak jsem to udělal a další knihy od něj už číst nemusím.

MarqueeMoon
09. dubna

Keď si predstavím napríklad Sovietskeho Ukrajinca narodeného povedzme v roku 1920, ktorý prežil všetky tie hrôzy a dožil sa dôchodkového veku, napĺňa ma hrôzou, čomu musel taký človek čeliť, akému teroru a neuveriteľnému utrpeniu a aké pre nás nepredstaviteľné voľby a rozhodnutia musel podstupovať . A čo to na ňom zanechalo. Ak bol humanista, taký človek takmer nemohol prežiť a tento druh musel vyhynúť. Obrovské a nezmyselné straty na životoch, kvôli dvom najodpornejším ideológiám a režimom všetkých čias - nacizmu a komunizmu. Kniha ponúka skutočne komplexný pohľad na históriu masového vyvražďovania na krvavom území a o tom ako sa tieto dva režimy na čele s Hitlerom a Stalinom prekrývali a ako spolu neoddeliteľne súviseli a v postate sa často živili navzájom ako dva parazity. Vedel som, že Hitler aj Stalin patrili k najhorším tyranom a ohavám 20. storočia, ale až táto kniha mi ponúkla komplexnejší pohľad na ich politiku, vďaka čomu som si uvedomil, že boli ešte horší ako som si myslel (Najmä Stalin). Až tu mi došlo, že Stalin bol nie že o niečo menšie zlo ako Hitler, ale bol úplne rovnaké zlo. Túto knihu by si mal prečítať každý a momentálne by som ju prednostne distribuoval mnohým ruským obyvateľom vymytým Kremeľskou propagandou. Ako povedal myslím Marx, história sa opakuje najskôr ako tragédia, potom ako fraška. Ten šašo v Kremli a jeho trúby, prekročili všetky hranice a história si ho zapamätá ako najhoršieho "sovietskeho" tyrana od čias Stalina. Prečo sa história stále musí opakovať a na vyvolávanie a ospravedlnenie konfliktov sa používajú v podstate tie isté argumenty, aby sa naplnili egocentrické, geopolitické mokré sny nedemokratických vládcov. Naozaj smutné.


Ales.BD
24. března

Hrůzostrašný, vědecky vyčerpávající účet, na jehož konci je číslo 14 milionů mrtvých. Vystavený těm, kdo se v oblasti Polska, Ukrajiny a Běloruska dopouštěli záměrného masového vyvražďování civilního obyvatelstva přibližně v letech 1932 - 45. Přitom jde jen o úzce vymezené téma. Malou část vražedného šílenství před, během a po 2. světové válce. A počty jsou záměrně sníženy na dokazatelnou mez, čili nižší než důvodně předpokládaná skutečnost. Šokující i pro toho, kdo se domníval, že už o tom dost ví.

V podstatě odpovídá na otázku, jestli a jak můžeme srovnávat zločiny fašismu a komunismu. Obyvatelé těchto míst zažili obojí, bez možnosti volby. Zároveň varuje před vnímáním obrovského počtu mrtvých jako bezrozměrné masy, nikoliv skutečných lidských osudů i před trpitelským přeháněním a cynickým podceňováním.

Pro čtenáře není jednoduché celou tu hrůzu v celku vzít na vědomí a musí nutně dojít k závěru, že něco podobného se už nikdy nesmí opakovat. Také je nasnadě myšlenka, že ve srovnání s tím vším jsou naše vlastní národní traumata jen málo významná.

Doufám, že se Stalin s Hitlerem a jejich následovníci pomalu smaží v pekle. Čtení této knihy jsem trestuhodně dlouho odkládal a pohnula mě až válka na Ukrajině v roce 2022. Takže nelze nedodat, že poblíž obou vraždících diktátorů se snad už vaří voda na toho, kdo nám ve 21. století do Evropy další zabíjení přinesl.

roso.mak
08. února

Absolutně vyčerpávající kniha narvaná fakty daty a statistikami. Opravdu dobře odvedený kus akademické práce a hlavně první kniha, kterou jsem potkala, která se zabývá zároveň Hitlerem i Stalinem a důsledky jejich teroru z hlediska dopadu na lidi, ne dopadů bomb na bojišti.

Kackap
23. ledna

Je škoda, že se ve školách více nemluví o ukrajinském hladomoru a průběhu druhé světové války ve Východní Evropě (nebo u našich sousedů Poláků). Co si pamatuji, my jsme byli rádi, že jsme tu druhou světovou stihli narychlo dokončit. Pár dat bitev na tabuli v poslední dny školy, kdy už nikdo neposlouchal. Natož učit se, co bylo potom. Ne že by obecné povědomí o některých událostech nebylo, ale Snyder poskytuje komplexní a velice podrobný popis toho, co všechno se na tomto území v průběhu let událo a proč tomu tak pravděpodobně bylo. Při těch počtech mrtvých si člověk chvílemi říká, že tam ještě bylo koho zabíjet v dalších kapitolách. I tak se ale Snyder snaží, abychom na oběti nekoukali jen jako na šokující číslo tím, že zmiňuje vzpomínky a příběhy konkrétních lidí.

Sitting-Bull
18.12.2021

Těžká, přetěžká knížka. Děsívá obsahem a děsivá tím, jak moc se dá pozměnit historie, aby z ní někdo vyšel lepší, než by objektivně vyjít měl. A taky tím, co vše se dá třeba ve školních osnovách "zamést pod koberec". A nejen tam... Jak žalostně málo toho víme...
Doporučuji audioknihu, čtení bylo u této knížky velmi obtížné.

ujira
11.05.2021

Konečně objektivní pohled na krvavé dějiny minulého století, zejména na aktivity dvou světových mocností ve třicátých a čtyřicátých letech, které své děsivé činy schovávaly za hesla národnostní, socialistický, státotvorný, ap. Poučíme se už konečně ? Nejpřínosnější pro mne byly kapitoly o ukrajinském hladomoru a vůbec o dopadech války na Pobaltské státy, Polsko a Ukrajinu a jejích (zejména židovské) obyvatelstvo.

Pytlík
22. ledna

Jedna z knih, při jejímž čtení člověk lituje, že se vůbec narodil a musel se dozvědět, že se takové věci vůbec staly. A co horší, pokud sám zplodil potomstvo, může si pokládat za vinu, že když ne on, určitě některý jeho potomek nějaké podobné utrpení zažije znovu. Se stoprocentní pravděpodobností. Jinak musím říct, že i po přečtení této knihy mi Stalinovy i Hitlerovy pohnutky k takovým činům zůstávají utajené. Snyder se je sice snaží vysvětlit, ale přijde mi, že né moc logicky (doopravdy konečné řešení nastalo v důsledku porážky u Moskvy, aby Němci alespoň v nějaké oblasti "zvítězili"?). Jak si nacisté mohli myslet, že jim projde přeměna východních oblastí na krajinu řídce osídlenou německými osadníky, což znamenalo nechat zahynout hladem desítky miliónů lidí, původních obyvatel? Když museli zastavit i program euthanazie postižených lidí, protože se proti nim vzbouřilo německé veřejné mínění? To si vážně myslili, že se jich ti noví osadníci nebudou ptát, kam zmizely milióny lidí, a když se to dozví, že se přes to klidně přenesou? Na druhou stranu je pravda, že za tisíc let by byl Hitler v případě úspěchu vyzdvihován, protože historie uznává pouze vládce, kteří rozšíří hranice svého panství. Za jakou cenu, to většinou nikoho nezajímá. Taky mě temně fascinuje, jak jednoduše lze navždy zničit národ či kulturu části obyvatel, stačí je vyhladit. Východní města tak navždy ztratila svůj charakter, po stovkách generací lidí, co obývali nějaké území, nezbylo nic. Jako kdyby nikdy neexistovali.

1