Denaille komentáře u knih

Vůbec jsem nevěděla o čem to bude a možná proto jsem se vůbec pustila do čtení. Ve výsledku z toho ale vzešla velmi příjemná kniha, která u mě v žánru romantiky (což fakt nečtu často) obsadila docela slušné místo. Příběh má hlavu a patu, je docela napínavý, ale hlavně... hlavní hrdinka není žádná tupá puberťácká nána. Autorka skvěle její situaci popsala a nebyla chvíle, kdy bych jí to nežrala.
Nakonec se mi velmi zalíbila jedna zajímavá věta, která padla při rozhovoru Mii a jejího otce o tom, proč odešel ze skupiny: "V životě se někdy musíš pro něco rozhodnout a někdy se zase něco rozhodne pro tebe."

3 21.07.2013

Dlouhá kniha, kterou jsem se na můj vkus prokousávala moc dlouho. Ale i po dočtení bych snesla ještě jednou tolik stran. Hledat myšlenku této knihy je trochu jako hledat jehlu v kupce sena. Je v ní pojata část historie lidství a ačkoliv je to jenom zlomek, nutí mě to říct, že je v této knize shrnuto to důležité. Také myšlenka reinkarnace v důsledku minulých činů byla zpracována geniálně.

3 25.04.2013

Dramatická pohádka pro dospělé po italsku...
Shakespeare prostě nikdy nezklame. Ať už jde o jakoukoliv hru, vždy mě baví to číst, a co teprv to vidět.

3 30.01.2013

Kdysi jsem na Percyho narazila díky několikastránkové recenzi v Pevnosti a hrozně jsem se na tu knihu těšila. Nakonec jsem ji koupila sestře k narozeninám, i když jsem s ní měla trochu postraní úmysly. Mě totiž nikdo knihy zásadně darem nedává, i když všichni ví, jak moc čtu, takže si je musím všemožnými dostupnými prostředky obsatarat sama.
Pamatuji se, že mě první díl docela zklamal, ale už si nepamatuju, jestli to zklámání přišlo hned po přečtení nebo až s dalšími ohlasy na knihu.
Do dalších dílů se mi tedy moc nechtělo. Možná bych se k tomu nikdy nedostala, kdybych měla toho osudného dne, kdy jsem měla přečíst na horách ségře nějakou pohádku, něco co by odpovídalo jejímu věku. A tak vyhrál Percy Jackson...
Vážně mě mrzelo, že jsem se téhle knize tak dlouho vyhýbala a co nejdřív se chci vrhnout i na další díly. Zdá se, že mě Percy Jackson zakrátko pohltí. Vážně jsem si to užívala. Líbí se mi všechno, zápletka, vtípky i charaktery postav...
Naprosto jsem si zamilovala Tysona a možná jsem byla i mírně pohnuta v závěru knihy.

3 01.06.2012

Parfém: Příběh vraha nejspíš většina z vás zná jako filmové zpracování. Přiznám se, že jsem měla možnost se na film podívat, ale považovala jsem už název za poněkud podivný a nedokázala jsem si představit, o čem to bude. Sestra se sice snažila mě přesvědčit, že je to dobré, ale nevěřila jsem jí.
A když se mi naskytla možnost získat tuhle knihu v krásné filmové obálce za pár kaček, řekla jsem si, že to zkusím.
Stále jsem ale nevěděla, do čeho jdu.

Teprve až jsem měla knihu doma, dozvěděla jsem se hrubý obsah a začalo mě to zajímat. Svět parfémů mě fascinuje už delší dobu a někdy jsem přemýšlela, jakou vůni bych si nechala udělat jenom pro sebe. A navíc mi závěr knihy jenom podvrdil něco, co už vím delší dobu. Že láska smrdí, ale v tom dobrém slova smyslu. :D

3 30.05.2012

Garp rozhodně není můj šálek čaje. Mám raději jiný žánr, ale ohlasy na dílo mě přiměly, abych si ji přečetla. Nemůžu říct, že bych se u ní zvlášť bavila, autorův humor asi nepochopím (možná až za pár let). Kniha ve mě nezanechala žádné pocity. Když jsem ji dočetla, řekla jsem si: "Hurá, mám to z krku!"
Ale četla se mi dobře, to musím nechat. Střídaly se chvíle, kdy to byla nuda a kdy se naopak něco dělo. Jako takového čtení do podzimního počasí, k čaji se to dá...

3 14.11.2011

Nebýt seriálu Prostřeno, kde se autorka celý týden vyskytovala, nejspíš bych po knížce ani nesáhla... Ale už jenom proto, že se takhle zviditelnila mě tohle strašně zajímalo. A výsledek nebyl vůbec špatný.
Je to tuším teprve pátá kniha z řad českých fantasy spisovatelů, co jsem četla. A i když je to pro děti a mládež, kam už se bohužel neřadím, přesto mě to bavilo. Možná bych zkrátila hodně táhnoucí se začátek a přidala trochu akce. Konec taky nedopadl úplně podle mých představ. Na to, kolik bylo ze začátku vysvětleno věcí a objasněn nový svět se zápletka děje scvrkla na znovuzajetí čarodějů. Pak se sice objevila válka a nějaký ten neřád nepřítel, ale už bez toho, aby to bylo pořádně dotaženo do konce.

3 24.07.2011

Opět jsem na chvíli litovala, že jsem nejdřív viděla film a pak teprve četla knihu. Ale s poslední stránkou mi to ani tak nevadilo, protože jsem usoudila, že tentokrát film vyhrál.
Ne, proto, že by byla kniha špatná, ale proto, že se konečně podařilo vytvořit film rovný knize. :)

3 14.06.2011

Úžasná kniha se spoustou zajímavých myšlenek.

3 17.01.2011

Zatím jsem přečetla pouze první díl a ani se na pokračování zvlášť nechystám. Tohle je asi jeden ze dvou příkladů, kdy se mi víc líbí filmové zpracování (v tohle případě seriálové). Nechci tyhle knihy nijak schazovat, ale po Twilight sáze mi tyhle knihy s upíry přijdou na jedno brdo.

3 01.12.2010

Hodně zvláštní kniha, která na mě velmi zvláštně působí. Tak snadno se četla, že si člověk po dočtení řekne: "Tohle napsat je hračka!" A přitom ve mě vyvolává pocit, že příběh je až geniální a že bych nikdy nic podobného nevymyslela, aby to dávalo smysl a plynulo tak lehce. Chtěla bych si ji dát do složky "Doporučné", protože tam mám fakt knihy, které mnou nějak pohnuly... ale na druhou stranu z ní mám zase pocit, že za týden už nebudu vědět, jak se hlavní hrdinové jmenovali a bude upadat v zapomnění...
Jediné, co mi vadilo byl způsob jakým je psaná, což asi i vysvětluje moje rozporuplné pocity. Nerada čtu v knize výstřižky z novin, screeny emailů. Nesnáším to. A přitom musím uznat, že bez nich by tato kniha byla tuctová, což by bylo škoda.

2 25.07.2017

Nemám moc v lásce horory... fakt ne. Ale knihy tohoto žánru, to zvládám. I tak jsem se na tuto knihu těšila tak napůl i přesto, že kladné ohlasy na mě vyřvávaly skoro všude. Tak jsem začala knihu číst v angličtině, abych se zároveň trochu vzdělala... Dostala jsem se myslím do půli druhé kapitoly a celou tu dobu (i když přišlo na jméno) jsem byla v tupém přesvědčení, že čtu knihu psanou z pohledu hlavní hrdinky. Ano hrdinky!
Takže když jsem to vzdala a půjčila si knihu v češtině. Jaké to překvapení, že jo. :D
Ale bylo to milé překvapení, které mě o to víc zajímalo. Konečně trochu změna.
Dějová linie mi přišla velmi zajímavá, i když konec mě trochu zklamal. Skoro to vypadá, jakoby autorka až do poslední stránky nevěděla, jak se vymotat z toho, co celou knihu servíruje.
Těžko říct, jestli je to tak i v originále (asi vám došlo, že já to těžko posoudím) nebo překladem, ale některé výrazy a fráze se asi snažily o dobovou mluvu Anny, ale nechápu, že tak nemluvila ona, ale Cas a ostatní. Že by jim nerozuměla?
Vadilo mi tam pár drobností, kvůli kterým nemůžu dát plný počet, ale líbila se mi.

2 25.04.2017

Knihu jsem si půjčila, jelikož jsem ji tady v databázi objevila a zaujala mě vysoká červená čísla v hodnocení. Říkám si: "Že by konečně nějaká fakt dobrá fantasy sága po dlouhé době?"
Začala jsem číst a měla jsem několikrát chuť knihu odložit a vzdát to. První polovina knihy mi přišla hodně hloupočká... a pak jsem si uvědomila: "Ono je to vlastně zařazené jako kniha pro děti a mládež. Tak to ještě zkusím." A dobře jsem udělala.
Nakonec celkově jsem si knihu opravdu užila, být ve stejném věku jako hrdinové, nejspíš bych ji ohodnotlila lépe, ale ani tak ne plným počtem hvězd. Druhou polovinu knihy ano.

2 11.04.2017

Jonathan Stroud patřil mezi mé nejoblíbenější autory v dobách mých náctiletých let. Trilogii Bartimaeus jsem četla několikrát a tak jsem si říkala, jestli si mám kazit tento dojem knihou opět určenou pro mladší čtenáře, když já už před pár lety překročila dvacítku. Ale zvědavost mi nedala.
A opět jsem se nostalgicky vrátila do mého dětství, kdy jsem dokázala nad knihou strávit celý den a ponořila jsem se do úplně jiného světa. Líbí se mi styl, jakým Jonathan píše. Jeho knihy, ačkoliv jsou určeny pro děti, nejsou naivní. Dívá se na děti jako na zodpovědné, samostatné jedince, kteří mají svůj život plně pod kontrolou. Pro spoustu dospělých je těžké považovat desetileté dítě jako sobě rovného a vzpomínky na to, jak oni v tomto věku vnímaly svět se postupně ztrácí. Čím je člověk starší, tím má dojem, že byl v tom věku pořád ještě hloupé děcko. Ale Jonathan kápl do noty spousty dětem. Alespoň já měla v deseti pocit, že bych dokázala cokoliv.
Jde vidět, že Jonathan Stroud miluje Londýn, který si zvolil znovu jako kulisy svého příběhu. Ale džiny vyměnil za duchy a mě se tento trochu strašidelný příběh opravdu líbil. Vyústění příběhu jsem sice odhalila již v polovině knihy, ale být o pár let mladší, možná by mě ani nenapadlo o tom přemýšlet, protože jsem si příběh opravdu užívala a to už na to opravdu nemám roky. :D

2 19.02.2017

Potopená města jsou určitě lepším dílem než Prachožrouti. Daleko víc emocí, daleko víc napětí. Myslím, že hlavním motivem bylo ukázat, jak moc jsou věci pomíjivé a že si kolikrát ceníme věcí, které nemají vůbec žádnou cenu.

2 07.01.2017

Pro mě se jedná o opravdu skvělý objev. Nejsem přímo zastánce young adult, i když se ve většině případech fakt dobře čte a jsou to dobré příběhy. Je toho poslední dobou tolik, že prečtu tohle a tamto a za chvíli už jaksi nevím, co přesně se tam stalo. Poměrně jednoduchý příběh nacpaný do tří knih, který toho zase tolik neřekne. Holka zabouchlá do dvou kluků, která řeší velmi důležitý problém, které ovlivní spoustu lidí. Takový scénář vidím vlastně všude.
Dokonce věřím tomu, že ani tahle kniha tomu neuteče a v dalších dílech se tam podobná zápletka objeví.
Nicméně mě první díl opravdu nadchnul, jelikož se v něm spojuje příběh typický pro young adult, ale zároveň zavání klasickou fantasy, která má hlavu a patu. Hlavní hrdinka se navíc chová tak, jak by se dalo čekat a přitom nevypadá jako Mary-Sue.
Je tam spousta věci, které se mohly napsat líp a pak by kniha byla naprostá bomba. Ale i tohle mi stačí a doufám, že je to taková vlajková loď mezi mnoha dalšími.

2 26.04.2016

Ačkoliv mě první díl vůbec nepřesvědčil, stejně mi to nedalo, abych tuhle sérii nedočetla, protože jsem byla zvědavá, jak to s Less nakonec dopadne. A musím říct, že druhý díl je daleko lepší než první, především díky postavě Alessandry. Tohle obrácené cestování v čase působilo daleko originálněji a bylo i lépe napsané.

2 15.12.2015

Asi už jsem na takový typ knih moc stará. Přečetla jsem, ale do týdne zapomenu o čem to bylo, protože tohle nemá moc cenu udržovat v paměti.

2 12.12.2015

Narozdíl od upírů, andělé ještě nejsou tak okoukaní a já takovou tématiku opravdu můžu. Nicméně to, co z anotace vyznělo jako poměrně zajímavé, skončilo jako úplná blbost. Možná bych přiznala, že mě čtení trochu bavilo, že to mělo nějaký tah, který mě nutil číst, kdybych ve výsledku nedošla k závěru, že mě hlavní hrdinka vytáčela snad neustále, jediný obraz Daniela, který se mi naskytl, byl z pohledu Luce a byl přece dokonalý, úžasný, překrásný, prostě andělský a tak neskutečně zamilovaný, že kdykoliv se ti dva viděli, potkali, viseli na sobě pohledy a toužili po sobě. Vím, jaké to je být zamilovaná a dokážu si představit i jaké to je z pohledu mužské polovičky, přesto to na mě v knize působilo nereálně a Daniel v mých očích vypadal moc zženštile.
A nebyl to jediný problém. Některé zvraty byly stejně neskutečné jako Daniel, stejně jako celé prostředí. Nepochopila jsem důvod pobytu Luce na takovém místě, ani proč takové místo vlastně existuje nebo proč by rodiče svoje dítě posílali někam pryč po takovém zážitku. Asi je to jinde normální.
Jednoduše, celé mi to přišlo dost nesmyslné.

2 06.08.2014

Tahle kniha mi dala vážně zabrat. Zařadila bych ji jako dětskou literaturu, proto mám teď pocit, jako bych někde ztratila svou nabytou inteligenci a vrátila se zpět o několik let v čase. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, jak je možné, že mi dělalo problém vyznat se (orientovat se) v tak "jednoduchém" příběhu. Možná už jenom při slovech jako "počítač" nebo "technika" se můj mozek sekl a odmítal trochu zapracovat, ale vážně jsem se ze začátku dost ztrácela, kdo patří ke které civilizaci, co vůbec mají v úmyslu a proč to tak je. Paradoxně jsem ale byla ještě více zmatená v závěru, kdy se tyto věci začaly odkrývat.
Na začátku knihy je člověk vtržen do děje s nějakými informacemi, v dalším průběhu čtení se dozvídáme další detaily a nové informace, do stále postupujícího příběhu začínají zasahovat retrospektivní pasáže, které říkají, že to, co jsme se dozvěděli na začátku bylo vlastně úplně jinak, takže jsem ve výsledku byla docela zmatená.
Můj mozek si to nakonec dokázal dát nějak dohromady, ale kdybych se k této knize dostala o pár let dřív, cítila bych se nejspíš jako Alenka v Říši divů.
Je to prostě kniha, která bude bavit pouze určitou zápalenou skupinu lidí, a kteří ji dokáží ocenit. Na můj vkus bylo potřeba mnohem více logiky a paměti, než se běžně v mém výběru literatury požaduje (což je trochu smutné, ale raději upíry a vlkodlaky než programování :D).

2 21.06.2014