deauville komentáře u knih

2. světová válka a vztahy mezi lidmi během této hrůzy jsou mým oblíbeným námětem, což znamená, že a) toho mám v této oblasti už hodně přečteno, b) už mě žádný příběh z této doby nemůže moc překvapit.

Tento příběh je v rámci tématu průměrný, což je spíš pozitivní hodnocení. Ovšem vyprávění z pohledu smrti mě opravdu nenadchlo... Snad měl autor pocit, že příběhu tím dodá něco navíc, jakousi nadstavbu, aby se nejednalo jen o další historku z 2. světové války. No, za mě tomu spíš uškodil.

13 08.11.2021

Na jedné straně žena, která zoufale touží po dítěti, ale která zároveň není na dítě dostatečně zralá, na druhé straně deprivované romské dítě - to prostě nemůže dopadnout dobře.

Budiž to poučením pro všechny, kteří touží po dítěti a uvažují o adopci - adopce cizího dítěte nemusí být vždy ideálním řešením, ani pro adoptivní rodiče, ani pro adoptované dítě...

13 03.11.2021

Jako dítě jsem tuhle knihu četla několikrát, hodně mě oslovila. Dneska už mi tam některé ideály přijdou příliš ideální, moralizování příliš moralizující, všechno buď černé, nebo jen bílé... Což ale neubírá na kvalitě - v určitém věku prostě potřebujeme jasné a čitelné vzory...

V každém případě si myslím, že pokud ji někdo přečte poprvé až v dospělosti, bude mu dílo připadat nesmírně naivní. Některé knihy zkrátka nejvíc oceníme jen v určité životní etapě, a tohle je jedna z nich.

9 02.11.2021

Tak na rozdíl od jiných čtenářů (viz komentáře níže) podle mého názoru není knížka ani tak o sexuálním zneužívání - proto taky neobsahuje explicitně popsané scény sexuálního zneužívání a chybí i rozluštění v tom smyslu, zda Mirek skončí za katrem či nikoliv (ne že bych mu to nepřála).

Příběh je spíš o tom, že v určitém věku prostě potřebuje dítě či dospívající někam patřit - zpravidla nemá dostatečné sebevědomí a pocit vlastní hodnoty mu dodává společenství druhých (viz vztah hlavní hrdinky ke kamarádce Magdě). Pokud navíc žije v nefunkční rodině, která dítě či dospívajícího spíš sráží, než aby budovala vlastní sebevědomí, je nesmírně snadné takového citlivého jedince zmanipulovat, ať už se jedná o vedoucího se zálibou v mladých děvčatech, nebo drogového dealera. Dítě či dospívající pak následuje svůj "vzor" i přesto, že mu tento "vzor" ubližuje. Budiž hlavně poučením pro rodiče.

8 04.11.2021

Nedočetla jsem. Vadí mi autorův styl, příliš popisný, příliš jednoduchý. "František udělal...", "Jarmila si pomyslela". Chtělo by to dodat postavám víc života. U prvního dílu mi to taky vadilo, ale tam byl příběh (resp. jeho téma) daleko zajímavější, takže jsem to ještě "udýchala". U druhého dílu je celý příběh méně zajímavý a víc předvídatelný, takže i autorův styl daleko víc "vynikne".

7 29.11.2023

Mně se kniha hodně líbila. Ano, příběh je temný na téma "duševní mrzáci by neměli mít děti, neboť z nich pravděpodobně také vyrostou duševní mrzáci". Ale první část, vyprávění hlavního hrdiny Tea, je příjemně sarkastické a Vychcanova slovní zásoba mě neskutečně obohatila:-)

Vyprávění otce a matky v poslední třetině knihy už je vážnější, v poslední třetině kniha také nabírá spád. A konec je vlastně happyendem.

7 16.03.2023

Co se týče knihy, dobrý nápad, dobré zpracování. Co se týče lidí v ní "vyzpovídaných", velmi zajímavé, ale za mě ne vždy obdivuhodné. Ale co, nechť si každý žije jak chce, když tím neotravuje ostatní.

7 28.01.2023

Mám ráda tyto rodinné ságy, i když jich je na trhu mraky, a i tahle měla ze začátku pěkně našlápnuto. Bohužel poslední třetina mi přišla ve srovnání s prvními dvěma třetinami nudná a všední, takovou historii bych vyprávěla maximálně vnoučatům, ale neměla bych potřebu ji publikovat.

V poslední třetině se z Emilky stává tuctový rodinný příběh, škoda, že autorka neskončila své vyprávění po 2. světové válce.

7 23.12.2022

Četla jsem asi v osmi letech a dodnes si pamatuji, že když jsme si o této knize ve škole v rámci povinné četby povídali, myslela jsem si, že mě taková blbost o blbé holce nemůže bavit... Ale nakonec jsem tehdy knížku přečetla asi během dvou dnů, jak mě to chytlo, přestože můj žánr byly tehdy spíš Děti z Bullerbynu...

7 09.11.2021

Nevím, jaké drogy při psaní tohoto díla autor užíval, ale výsledek je super, bez ohledu na to, že celý příběh končí docela smutně. Ráda se k tomu vracím.

6 04.01.2022

Koupila jsem sedmileté neteři k Vánocům. Kraťoučký příběh, ale s hlavou a patou a "morálním přesahem". Na rozdíl od komentáře pode mnou se mi ilustrace líbí, ano, nejsou prvoplánově pěkné, ale hodí se ke knížce - která je i jinak graficky pěkně zpracovaná.

6 20.11.2021

Další příběh na téma odsunu Němců po 2. světové válce. Komorní dílko, a i když téma už bylo v literatuře mnohokrát prezentováno, tento příběh je přesto čtivý - podaný stručně a stroze - což se mi ale líbilo. Nač psychologické rozbory a filozofování, když má člověk (v tom lepším případě) jen dvě možnosti - špatnou a ještě horší. A tohle, podle mého hlavní "message" knihy, je v příběhu zachyceno.

6 09.11.2021

Poprvé jsem chtěla číst asi v osmi letech. Nedočetla jsem. Podruhé jsem četla jako puberťačka a řada situací a myšlenek mě hluboce oslovila. Potřetí jsem se ke knize vrátila okolo čtyřicítky a příběh mi přijde neuvěřitelně naivní a moralistický a už vůbec nijak nerezonuje.

A tak jsem zvědavá, zda ještě někdy najdu potřebu se ke knize vrátit a jak na mě bude působit... třeba až budu mít Alzheimera:)

6 03.11.2021

Ano, souhlasím s řadou kritických komentářů níže. Příliš naivní, příliš výchovný a moralizující příběh. Ale byla to jedna z prvních foglarovek, které jsem četla a i dneska si ji v autě při řízení ráda poslechnu.

6 02.11.2021

Knih o holocaustu je mraky a já jsem jich taky mraky přečetla. Ty příběhy jsou jiné, přesto vlastně stejné v tom smyslu, že čtenář ví, co může čekat: hrůzu, kterou si nedokáže představit).

Tyto příběhy se pak zpravidla mohou odlišovat jen formou a zpracováním. U tohoto příběhu oceňuji "civilní" zpracování, asi jako kdyby autorka vyprávěla svůj příběh pro projekt Paměť národa. Odlišuje se to hodně od publikací na toto téma vydaných v poslední době (autorka knihu napsala už v roce 1967), kde je kromě zveřejnění příběhu patrná také snaha co nejvíc prodat...

Emočně je zajímavý je také "dodatek", který autorka dopsala v 80. letech minulého století, kdy se z Izraele vrátila na "místo činu".

5 09.03.2023

Mně se líbilo. Ano, kniha obsahuje ideologický balast, na který se dnes můžeme dívat s odstupem, v roce 1937, kdy byla kniha napsána, to ale dost dobře nešlo. Život za první republiky nebyl žádná selanka, zvlášť pro tu chudší část obyvatel, není divu, že na tyto podmínky levicově smýšlející intelektuálové upozorňovaly... Hvězdička dolů za to, že místy je to občas trochu hnáno do krajnosti, a i když to z dnešního pohledu chápu, působí to naivně.

Dlouhé popisy mi na rozdíl od ostatních přispěvatelů nepřišly nikterak dlouhé (Jirásek byl za mě jiná liga!, viz příspěvek od mosem) a nijak mě nerušily.

5 30.11.2022

Plusy:
+ Knížka za mě moc dobře popisuje situaci ukrajinských gastarbaiterů v letech 2000-2010, tuhle komunitu trochu znám a můžu říct, že začátky těchto lidí v ČR jsou velmi podobné těm, které popisuje autorka (resp. vypravěčka).
+ Styl vyprávění se mi líbil, je chaotický, ale většina z nás, když něco vypráví, vystupuje stejně, takže mi to přišlo přirozené.

Minusy:
- Popis pracovníků neziskovek pomáhajících těmto lidem mi přijde jako takové klišé (naivní snaha pomoci...), ale budiž, pokud to budeme brát z pozice hlavní hrdinky...
- Příběh postupně ztrácí tempo, začátky byly dynamické, zhruba v polovině se to však začalo tak nějak rozpadat, spousta osob, spousta vedlejších příběhů atd. Konec mi připadal jaksi bezradný.

Čtyři hvězdičky za realistické vylíčení situace gastarbaiterů z Ukrajiny, to vyžadovalo přípravu a předchozí seznámení se s realitou.

5 23.11.2021

Tak budu se opakovat, všechny myšlenky už v komentářích zazněly, ale shrnu je možná zase z jiného hlediska:
- téma kontroverzní, ale zajímavé, asi málokdo by si dnes troufl něco takového napsat,
- líbil se mi styl, jakým Nabokov píše, plus překlad je také výborný.

ALE - všechny hlavní postavy, včetně Humberta Humberta, Lolity i její matky mi byly děsivě nesympatické, bez ohledu na jejich neutěšený rodinný život. Humbert Humbert se ve své pedofilii vyžívá, Lolita ji využívá a její matka je úplně mimo... no, když to tak vezmu, můžou si za to sami:-)

5 07.11.2021

Znáte tu současnou reklamu na LEGO Rebuild the World, kde rytíř překonává řeku, ale navzdory snahy okolí do řeky stejně vždycky spadne... V závěru reklamy se pak celá scéna ukáže jako fantazie dětí hrajících si s touto stavebnicí.

Tak přesně tohle dle mého názoru vystihuje Alenku. Jako děti jsme všichni měly nějaké nápady, představy, fantazie... ale zaplať Bůh o nich nepotřebujeme psát a obohacovat o ně čtenáře.

5 03.11.2021

Výborná kniha, kterou by si měl přečíst každý, v jehož blízkosti se objeví dlouhodobě nemocný, aneb „Jak lze přílišným soucitem z nemocného udělat sobeckou a sebestřednou bestii“.

5 01.11.2021