danny_21 komentáře u knih
Vyýborná, Chrichtonovsky námětová laděná knížka o umělé inteligenci, která si uvědomila sama sebe, stala se božskou a rozehrála vražednou hru. Dodejte si uzavřenou budovu, kupu člověko-hráčů k dispozici a souboj o přežití může začít. Je to svižné, nápadité jak samotným námětem, tak především ve smyslu použitých vražedných způsobech, Philip má talent a jeho styl se mi moc líbí ... pěknědobré - 85 %
Další sbírka povídek už obsažených v jiných souborech - zde jasně vede v Hrobce, jako celek tak, tak čistý střed - 50 %
Podprůměrňoučká, naivní útlá knížečka o muži, který chce s zúčtovat s grizzlym, Pélotovu Ostrovu dravců se ani zdaleka nevyrovná - 45 %
Já Vám nevím, čekal jsem úplně něco jiného, než jsem dostal. Místo vykreslení života v zajateckém táboře došla těžko uvěřitelná agitační litanie bláznivého důstojníka, nedokážu si představit, jak by jakýkoliv voják ( i ten z kralovského britského pluku ) v těchto podmínkách byť jen udržel respekt svých podřízených v honu za jakousi nejasnou chimérou. Jaký protipól proti Clavellovu Krysí Královi, kde člověk přímo cítil, že je v Čangi. Sorry Pierre, ale na víc než průměr to nestačí a to nepomohla ani ta nejpovedenější část - posledních 5 stránek - 55 %
Bohužel další z průměrných příběhů AvP světů - sice čtivý a krátky, ale předvídatelný, jednoduchý a neobohacující. Říkejte si, co chcete, ale u mě pořád vede Archerova Betonová džungle, opravdu bych radši uvítal nahánečku jeden na jednoho jako v legendárním Predátorovi s Černým oráčem - 50 %
Ke knižnímu Černobílému světu jsem se dostal po zkoukutí stejnojmenného filmu a musím říct, že je povedený. Pohled na předsudky, střety a soužití barevných služebnic a chův s bělošskými paničkami v jižanských Optimistických Spojených státech 60. let. Věřím, že hlavně ženské čtenářky si užijí, pokropí stránky slzami při rozmanitých scénách s dětmi, pokývou hlavnou nad manžely a určitě se najdou i v případech vendety za neposlušnost či prostého znelíbení :-). Těžko říct, jestli M. L. King toto viděl ve svém snu, být to sepsáno v době této segragace, pochybuju, že by to někdo vydal - 80 %
Řekl bych, že Kingova nejpovedenější kniha co se týče děsivé, ponuré atmosféry, kterou ale nemají na svědomí monstra, příšery nebo krvelační tvorové ale námět, který sonduje, kam až je člověk, lisovaný žalem, zajít. Nekompromisní a syrové před 20-ti lety a stejný pocit mám i teď, když jsem vzal Řbitov zase ruky, už jako otec syna. Všechny palce nahoru za odvahu při hlavní zápletce, za Wendiga, vypiplanou psychologii a rozmanitých detailů týkajících se fenoménu smrti, ale hlavně díky za další skvělý příběh, který jen ukazuje, že konkurence je pořád na míle vzdálená - 95 %
Další sbírka vymyšleností a nepodložených autorem předkládaných fakt a lidských záhad, o kterých ( pokud si dáte tu práci ) nenajdete na všemocné síti ani zmínku, nemluvě o tom, že autor používá jména samotných aktérů nebo svědků ve zkratkách, což u mě jasně značí smyšlenost. Ano, může se to číst dobře a leckdo uvěří, přesto děkuji za dnešní dobu, kdy je možné si téměř všechno ověřit hned z několika zdrojů. Na rozdíl od stejnojmenného autora z této edice Edwardse, který většinou popisuje zdokumentované události i s fakty, je tento Frank u mě jen úspěšným fabulátorem, případně si k ověřeným fenoménům leccos přibásní - 30 %
Survival vyvraždovačka pro náctitelé s velkou dávkou naivity a popleteného líbání. Celá mystika a smysl Hladových her mi unikala, stejně jako nedovařený postapokalyptický svět a vůbec nemluvím o nevyhraněných postavách a odfláknutém finále. Průměr s odřeným ušima - 50 %
Tato dvojkniha pro mě doposud neznámých děl rozhodně patří k francouzovu podprůměru .
Plující město je víceméně cestopisnou plavbou parníkem o proporcích Titanicu z Liverpoolu do New Yorku v deníkové formě , jehož nejsilnější stránkou je její krátký rozsah - 40 %
Los č. 9672 není zase ničím jiným než pocukrovanou naivní a předvídatelnou růžovkou, u které se těžko věří, že jí spáchal Jules. Zatím rozhodně to nejslabší, co jsem od frantíka přelouskal - 35 %. Jako celek v těžkém podprůměru - 35 %
Další pro mě neznámá vernovka, která ale není ničím jiným než pocukrovanou naivní a předvídatelnou růžovkou, u které se těžko věří, že jí spáchal Jules. Zatím rozhodně to nejslabší, co jsem od frantíka přelouskal - 35 %
Tentokrát mě Koontz svým dílkem ani zdaleka nenadchnul, spíš naopak. S hororem nebo nějakou mystikou nemá vůbec nic společného, víceméně se jedná o špionážní tématiku, s nereálnými postavami ať kladnými nebo zápornými a s ukrutně přestřelenou délkou. Tentokrát velké zklamání - 40 %
Další dobrodrůžo českých vědců mladíků, kteří si nejprve hrají na robinsony až nakonec stvoří díky elektromagnetickým silám svou vlastní planetku a odfičí si to s ní to nekonečného vesmíru. A že neuhodnete, kdo se je vydá hledat ? Samozřejmě staří známí ( s jednou obměnou ) z trilogie Zápas s nebem se svou novou Astrou - toto dobrodružství u mě v lepším průměru - 60 '%
Velmi povedená duchařina se zajímavým příběhem a spoustou nečekaných zvratů. Hlavní hrdina pisálek je sympaťák, pere se s poltergeisty statečně a vše celý děj včetně hlavní zápletky je napínavý, atraktivní, uvěřitelný a čtenář nemá problém se s hlavním hrdinou prokousávat příběhem. Steve je prostě výjimečný vypravěč a dokáže i popisné pasáže podat tak, že se u nich většinou neusínáte, Pytel kostí zabodoval kousek od vrcholu - 85 %
Zajímavý špionážní thriller, odkrývající možné pozadí šachovnicového kamuflážového souboje Churchilla a Hitlera, které vyvrcholilo vyloděním spojenců v Normandii. Odhaleno bylo německým strýčkem Jedličkou, který chce britskou boudu pěkně naprášit svému Führerovi a začíná tak libový souboj o to, jestli se to podaří depeši odeslat nebo darebáka zastavit. Velká škoda toho, že se z nelítostného zabijáka stal zrádce a pocukrovaný Don Juan, nemluvě o neuvěřitelné proměně G. I. Lucy. Jinak celkem spokojenost, autor je prý tématický bohatý, takže není důvod nezkusit to s ním v jiného příběhu. Oko Jehly v lepším nadprůměru - 75 %
And justice for all, aneb povídková verze klasické mayovské šablony, kde boží mlýny zaručenĕ melou, velká škoda, že nedošlo na fight s noži ve tmě - 40 %
Tak jsem se konečně dostal k povedené psané předloze ( neméně povedeného filmu ), tedy především první části, která je zajímavá, čtivá a jeden by hned zatoužil projet se na světelném paprsku společně s Protem, případně stát se psychiatrem, díky výborně popsaným sondách do lidských myslí a představením rozličných forem psychických poruch. Ta druhá část, která se zabývá odkrýváním Protovy/Robertovy rozpolcené osobnosti je v pořádku, nicméně už méně povedené jsou autorovy skluzy skoro do "gumpovského" ladění ( např. propojené vaječníky s konečníkem u muže a následný porod ), účelovosti ve smyslu vztahu novinářky a "psychopata" a v podstatě už jen opakováním toho, co přinesl první díl, takže celkový dojem klesl. Jako celek o fous v lepším nadprůměru - 75 %
Simonova povídková kniha má jeden společný znak - vesměs povedené a atraktivní myšlenky nedokázal autor naplno a osudově rozvinout a zůstal většinou tak nějak na půl cesty. Ve výsledku to vidím na čistý střed - 50 %
Jeden román s děsivým autem už tu byl a je nutné poznamenat, že osudy Christiny byly rozhodně povedenějším dílkem. Z buicku 8 je komorním kouskem z prostředí policejní stanice skrývající tajemné překvapení v boudě, nicméně pramálo se udá, podivní bizarní tvorové zjevivší se z jiného světa byli všechno ostatní, jen ne děsiví a osudy samotných postav, nikterak zajímavých, mi byly celkem fuk. Za mě to chtělo o dost přitlačit na pilu a zabrousit do té jiné dimenze - 65 %
U Herberta si člověk nikdy není jistý výsledkem a bohužel v tomto případě se jedná o podprůměrná dílo. James ani tady nemá problém s tím přitáhnout oči čtenáře ke stránkám, ale tentokrát jsou karty od začátku rozdány a jednoďuchoučký príběh s naivní zápletkou nezachrání ani záplava elfovů, trpaslíků a jiných lesních "tolkienských " tvorů - 45 %