Plující město / Los č. 9672
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/122035/plujici-mesto-los-c--122035.jpg
3
17
5
Plující město do češtiny překládáno taky jako Plovoucí město. Román má silně autobiografický charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem. Los č. 9672 se odehrává v Norsku v provincii Telemark na pobřeží průlivu Skagerrak mezi Jutským a Skandinávským poloostrovem. Zde vede vdova Hansenová hostinec. K ruce má svou dceru Huldu, zatímco její syn Joël pracuje jako horský průvodce pro turisty. Hulda netrpělivě čeká na návrat lodě Viking rybáře jménem Ole Kamp, který je jejím snoubencem. Venkovskou idylu naruší nepříjemný host pan Sandgoist, kterého spojuje s vdovou Hansenovou nějaké tajemství. Mezitím běží přípravy na svatbu Huldy a Oleho, neboť příjezd Vikinga se blíží. Ale ubíhá den za dnem a loď nikde...... celý text
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1996 , MustangOriginální název:
Ville flottante / Un billet de loterie, le numéro 9672
více info...
Přidat komentář
Příjemné dobrodružné čtení před spaním.
Dobrodružství je sice trochu "soft", ale to mi vůbec nevadí.
A ano, postavy jsou morálně černobílé, zejména v Losu, ale nádherně černobílé, s nějakou hloubkou a přesahem..
Verne se jako jeden z velmi mála autorů 19. století dá ještě dneska v pohodě číst.
Tato dvojkniha pro mě doposud neznámých děl rozhodně patří k francouzovu podprůměru .
Plující město je víceméně cestopisnou plavbou parníkem o proporcích Titanicu z Liverpoolu do New Yorku v deníkové formě , jehož nejsilnější stránkou je její krátký rozsah - 40 %
Los č. 9672 není zase ničím jiným než pocukrovanou naivní a předvídatelnou růžovkou, u které se těžko věří, že jí spáchal Jules. Zatím rozhodně to nejslabší, co jsem od frantíka přelouskal - 35 %. Jako celek v těžkém podprůměru - 35 %
Plující město je v zásadě jen silně autobiografický příběh, ve kterém Verne využil své zážitky z plavby na Great Eastern a doplňuje ho o velmi stručnou dějovou linku a tradiční souboj dobro x zlo. V ničem nepřekvapí, a bohužel ani nenabídne žádnou výraznější přidanou hodnotu jako jiné romány, až na fascinující popis tohoto velkolepého triumfu techniky. Škoda, že autor nenavázal na tradici mnoha svých dalších děl a nepřidal například ryze dějinně-popisnou kapitolu o průběhu pokládání transatlantického kabelu, na kterém se právě tato loď podílela. Tuto informaci sice zmíní, ale dále s ní už nepracuje. Potěší alespoň umné zahrnutí tradované prokletosti lodi do samotného příběhu.
Los č. 9672 je příběhově jen nepatrně bohatší, přesto se jedná o příjemnou, leč typicky ultra-naivní verneovku se spoustou černobílých postav, které se sice vždy nechovají zcela logicky, ale byl bych pokrytec, kdybych tohle Vernovi vyčítal. Škoda toho trochu přeslazeného konce, myslím, že autor by to dokázal zahrát i kapku lépe. Opět musím srovnat s jinými autorovými díly a trochu litovat nevyužitého potenciálu krás norské přírody. Jsem si jist, že autor by ji dokázal do příběhu zahrnout mnohem pečlivěji, kteréžto nadání už dokázal v jiných románech. Kniha tudíž bohužel působí jako jedna z těch, které autor nepsal ani tak pro své potěšení, jako spíš pro potřebu dodržet smlouvu s vydavatelem.
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Kafíčko. Ne úplně známé knihy, lepší než Věčný Adam, ale jinak spíš asi ne...Plující město je sice trochu dobrodružný, ale něco tomu chybí, asi všechno, takže tudy cesta nevede...Los č.9672 je trochu dojáček, něco dobrodružství, něco nudaprdných postav, něco možná trochu nečekané, ale jinak spíš dost předvídatelný čtivo. Takže bohužel: nuda, nuda, šeď, šeď...