Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Čtení Hry o trůny jsem pořád oddalovala, chtěla jsem mít doma nejdřív všechny díly - pro jistotu, pokud by mě to hodně chytlo. Hned po přečtení Prologu mi bylo jasné, že mám před sebou něco obrovského, nejen co se počtu stran týče. Příběh je opravdu brilantní a zároveň je to to nejméně fantastické fantasy, co jsem zatím četla. Politikaření, intriky, malé i velké zrady, sobectví, to všechno známe z dějin i současnosti, co všechno je člověk schopen udělat jinému člověku pro svůj vlastní prospěch, to je právě až děsivě skutečné. Moc se mi líbilo, že kapitoly byly věnovány vždycky jedné z hlavních postav, informace o dění jsem dostávala z různých úhlů pohledu, což se hodilo hlavně v druhé části knihy, kdy se události přiostřily. A ještě něco, "Zima přichází," to je heslo s jedním z nejsilnějších významů, co znám... Srdečně doporučuji, ale připravte se na trochu náročnější četbu.

15 31.12.2013

Přiznám se, že na mě tahle alternativní historie nefungovala, pořád jsem byla ve střehu a podvědomě hledala smysl v něčem, co ho mít ani nemůže. Nevyhovovalo mi, že autorka jde hodně po povrchu (ale chápu, proč to tak bylo), vše kolem převratu mi přišlo příliš jednoduché a dovolím si nekorektní poznámku, že takhle uvažovat o vysoké politice a vyřešit převrat může "jen žena" :-) Postavy a jejich příběh mě moc nezaujaly, nedokázala jsem se oprostit od pitvání té alternativy.

Než jsem knihu otevřela, významně jsem prolistovala nejdřív ještě jednou předchozí díl Ke dnu. Co je v druhé knize lehce naznačeno (a čtenářova představivost jede na plné obrátky), je ve třetí knize plně odhaleno. Moc zajímavá jsou okénka do minulosti rodiny Strnadových (mě zaujal hlavně děj kolem starého Strnada), vysvětlují spoustu nejasností. Líbí se mi způsob, jakým autorka popisuje vodu - třeba ta myšlenka, že vodní svět vnímá řeč a úvahy lidí a odlišuje, kdo jde s dobrými nebo špatnými úmysly, to je nádherná teorie. Příběh má čtyři silné ženské hrdinky, muži jen tak vlají v jejich závěsu a v konfrontaci s nimi ne všichni (a ne vždy) obstojí. Jihočeské maloměsto (zde Vodňany alias Řečovice) zobrazeno bez příkras jako bydliště podivných existencí, s živelným trhem na náměstí a špinavou řekou. Doktorka Borská, zvyklá na mnohem lepší poměry, nemůže v tomto místě zkázy obstát. Její postava není pro příběh asi úplně nezbytná, ale jejím prostřednictvím se ukazuje městečko v celé své (obrazné) špíně. Kniha je z celé trilogie nejvíc akční a opět, jako v předchozích dílech, zůstávají některé věci nedořešené. Třeba stará Bartáková.

14 12.11.2020

Zajímavý pohled do zklamané, osamělé a nešťastné mužské duše. Malá sonda do pocitů člověka, který věří ideálům, které moc ideální nejsou. O tom je pro mě osobně tato kniha. Příběh otce mě zaujal víc a líbily se mi i kapitoly o jeho původu. Tiché roky v tiché domácnosti s nepřístupným otcem.

14 18.07.2019

Velice oceňuji (opět) autorovu badatelskou přípravu ke zpracování historické problematiky; informace z knihy jsou ověřitelné a neznalého čtenáře můžou pobídnout k doplnění mezer ve vzdělání. Na pozadí asanace Židovského města, Badeniho jazykových nařízení a všudypřítomné rakousko-uherské špionáže se rozvíjí životní epizoda lehkomyslného hrdiny, který nebere nic moc vážně, ale kolem něho se dějí vážné věci. Do života mu vstupuje nemoc i zázračný "lék" (i zde oceňuji historickou věrohodnost), úhlavní nepřítel, intriky a snad i láska. V knize je pěkně naznačen pozvolný konec šlechty v dřívějším slova smyslu, a vlastně i konec jedné éry - éry staré Prahy se vším dobrým i zlým. Dějová linie místy slábla v heroinovém oparu a Kleinfleisch mohl dostat klidně větší prostor, linku s "židovskou princeznou" považuji za postradatelnou. Ale "schůzka" na Letné? Neskutečně napínavé čtení!
Krásná stará Praha, krásné malby, na které se autor v závěru odkazuje!

14 07.06.2019

Po čertech dobré... ale v těch všech postavách aby se čert vyznal! Mnohaletý čtenářský rest splněn, vrchol zdolán, vzpomínka na Annušku a její rozlitý olej však navždy zůstane!

14 24.09.2018

Lákavý název, lákavá anotace, celkem lákavá i obálka... Po všech lákadlech ale přišel podle mého názoru velice slabý příběh. Já vím, je nepsané pravidlo, že prudce geniální vyšetřovatelé mají své démony... ale tahle Mia už mi přišla trochu za hranou. Naopak Munch mi byl sympatický tím, jak je vlastně obyčejný. Do zápletky autor zapletl kde co, jen nevím, jestli proto, aby zmátl čtenáře, nebo aby zaujal aspoň něčím z toho množství. Navíc je kniha přeplněna postavami s minimální rolí, jejichž příběhy - po velkolepém uvedení na scénu - brzy vyzní do ztracena. Za mě zklamání...

14 24.05.2018

Kniha je důkazem, že největší autor-drsňák je sám život... žádní severští autoři "drsných" thrillerů... Vlastin příběh je v první polovině opravdu velmi inspirující - ta cílevědomost, houževnatost, odvaha, skromnost, snaha nepromarnit ani okamžik, protože by to bylo plýtvání. O to zvláštněji pak působí druhá část příběhu, ve kterém se žena postižená velkou tragédií a zdravotními potížemi snaží vyrovnat se životem. Kniha obsahuje tolik životního moudra, že jsem si ji po přečtení musela koupit domů, abych mohla občas zalistovat a připomenout si... a abych ji mohla půjčovat dál - protože, jak je tam někde psáno, knihy by neměly jen tak zahálet na polici.
Máme v píseckém archivu část Vlastiny písemné osobní pozůstalosti. Hodněkrát jsem tam něco hledala a jen lhostejně otáčela papíry. Teď už se těch dokumentů budu dotýkat s úctou a tichou vzpomínkou...
Ještě dodám, že mi úplně nesedl autorčin styl psaní. Z "naučného" pohledu mi tam chyběly citace (odkazy na prameny a zdroje), takže není jasné, co je podložené tvrzení a co ne. Z "beletristického" pohledu mě tam rušily citace pasáží z korespondence. Ale to nevadí, třeba právě proto je kniha srozumitelnější širšímu čtenářstvu.
PS: Doporučuji vydání z roku 2012 s obrazovou přílohou. Škoda, že nebyla zachována i v nejnovějším vydání (2016).

14 01.08.2017

Velmi zdařilá prvotina! V porovnání s několika jinými, které jsem četla v poslední době, tato vyniká po jazykové i intelektuální stránce (aneb konečně něco, co se dá normálně číst). Příběh je poutavý ve všech směrech i dobách. Prostřední australského venkova je zajímavé a pod povrchem nahnilé stejně tak, jak to na venkovech bývá... staré křivdy, rodinná tajemství a skutečnost, že sousedova tráva je vždycky zelenější. Probíhající vyšetřování "na vlastní pěst" fungovalo sice dobře, ale nevím, nakolik je to reálné a legální. Závěrečná rozuzlení jsou důstojně zpracovaná, uvěřitelná a vydařená.

14 19.07.2017

Střípky z mongolské všednosti a každodennosti... jako korálky na niti, v jejichž navlékání se střídá několik žen. A tak se nám ve výsledném náhrdelníku objevují hliněné korálky, tvrdé jako udusaná stepní půda kolem géru v Rudejch horách, plastové korálky, blyštivé jako laciné pozlátko bordelu Žlutýho květu a zažloutlé korálky vyrobené po večerech z ovčích kůstek. Nádhera! Složitá mongolská jména a slova vytvářejí obrovskou autentičnost příběhu a skvěle fungují s nespisovnou češtinou. Absence slovníčku mongolských výrazů mi nevadila, naopak - bavilo mě nacházet význam slov v kontextu (třeba takový "erlíc" mi trval aspoň 50 stran). Propojování dějových linií bylo dokonale promyšlené, včetně chronologie - osud jedné postavy se čtenář dozvídá postupně z vyprávění ostatních. O Mongolsku toho zatím moc nevím a moc se mi líbilo, co všechno jsem se z knihy dozvěděla. I když nebýt v některých "venkovských" pasážích zmínek o autech, klidně bych si myslela, že čtu příběh z 18. nebo 19. století. Prolomit šifru názvu knihy se mi sice nepodařilo, ale jinak jsem velmi mile překvapená.

14 29.03.2017

V knize je velké množství zajímavých kapitol, z nichž ovšem většina končí konstatováním, že v dané problematice nebyl zatím proveden adekvátní výzkum, který by přinesl nějaké závěry. To je pro mě zklamáním - dozvím se třeba, že tetrapakové obaly na mléko a džusy jsou kvůli obsahu hliníku pravděpodobně velmi škodlivé, ale o pár odstavců dál si přečtu, že to ale ještě nikdo vlastně nestudoval. Proto mi přijde, že kniha působí jako strašák, čtenáře vyděsí desítkami hrozeb běžného života, a tím to většinou končí, případně následuje autorčin vlastní názor. Kniha je psána velmi odborným jazykem, pro normálního čtenáře místy až nesrozumitelným. Některé kapitoly mě hodně zaujaly, některé jsem sotva očima přeletěla.

14 24.07.2014

Veřejně se přiznávám, že tato kniha mi změnila život a díky ní jsem tam, kde jsem. Není to sice žádné veledílo, ale na mě silně zapůsobilo. Ke knize jsem se dostala naprostou náhodou, zaujal mě název a byla jsem zvědavá, co má být tím trapným koncem a začetla jsem se. Příběh mě příjemně překvapil, postavy mě velmi zaujaly, ale hlavně děj ve mně vyvolal spoustu otázek faktografické povahy - jak to bylo ve skutečnosti? Co je na knize pravda a co je výmysl autora? Tím jsem se dostala k dějinám středověku, které mě uchvátily, následoval výběr VŠ se zaměřením na historii, kde jsem vzala na milost i jiná období (například do té doby nenáviděné baroko - teď se ho nemůžu nabažit!) a hlavně se mi otevřely obrovské, do té doby nevídané obzory, jak teoretické, tak praktické. Teď se můžu radovat z toho, že zaměstnání je zároveň mým koníčkem, a na začátku toho všeho stál rytíř Bartoloměj, kterému tímto děkuji, přestože jeho konec byl trapný, ale nebýt tohoto konce, kniha by se mi do rukou nikdy nedostala.

14 18.06.2013

Skvělá kniha, která nabízí krásný únik z reality do fascinujícího světa. Klobouk dolů před autorovou fantazií a precizností, s kterou představil Středozem do nejmenších detailů. Celá trilogie má čestné místo v mé knihovně i v mém srdci!

14 09.05.2013

Moc pěkné čtení! Kniha je napsaná krásným jazykem, se zajímavými slovními obraty a přirovnáními. Svěží, barvité, "s kudrlinkami." Trochu se mi nepozdávalo, že autorka-žena si vytvořila mužskou hlavní postavu (sršící ostrovtipem), ale celkem důstojně to ustála. Asi do třetiny knihy jsem měla z knihy opravdu mysteriózní dojem, který mi narušovalo "jen" české prostředí - snadno si představím nějaké temné lesní zlo někde za polárním kruhem nebo na jiném kontinentu... ale v českém smíšeném (kůrovcovém) lesíku? Ač to v Orlických horách neznám, ta zeměpisná blízkost mi ubírala na zážitku, bylo složitější přistoupit na tu hru, ale to je jen můj osobní problém. Od té doby, co v příběhu padlo jméno hlavního zloducha, se už hodně a často vysvětlovalo, padal jeden fakt za druhým, bylo toho příliš... tak moc, že nezbylo moc prostoru pro fantazii. Asi by mi bylo sympatičtější, kdyby toho autorka nechala víc naznačeno než vyřčeno. Kdyby toho ta Květa prostě nenapovídala tolik! Přitom všecko o pohanské mytologii bylo moc zajímavé a ráda jsem se to dozvěděla (když už to tam bylo). V rámci své profesní deformace jsem si ale nejvíc užila pasáže z historických kronik a deníků. Souhlasím s komentáři, že kniha je místy zbytečně zdlouhavá, motivy se opakují příliš často a zvětšený formát tlustší knihy je opravdu horší na manipulaci. Ale i přes moje nevýznamné výtky je to skvělý příběh, čtivý, napínavý, má spád, postavy jsou snesitelné a i pejskaři si přijdou na své :-) A ještě konec - konec byl fajn, nepřekombinovaný, jednoduchý, efektní.

13 28.06.2023

Na knize je nejlepší, že ji napsala autorka, která má mraky zkušeností z praxe. Sice jsem si o její profesi přečetla info až po posledním řádku celé knihy, ale hned mi plno věcí dávalo větší smysl a zmizela moje lehká nedůvěra k některým pasážím. Děj je napínavý a příběh zajímavý. Postava hlavního záporáka mě trochu zklamala, protože to vlastně nebylo nic nového pod sluncem, je to vzorec snad každého druhého thrilleru, po kterém sáhnu... Ale jinak je to opravdu kvalitní čtení.

13 21.07.2020

To je normálně rozhovor s andělem! :) Paní to pořádně rozjíždí v pozemské i duchovní sféře a její život je pořádným svědectvím o živé víře. Souhlasím, že pro nevěřící čtenáře bude kniha možná složitější, je to hodně o duchovních věcech, až mě to trochu zaskočilo, nečekala jsem takovou smršť (v dobrém slova smyslu). Inspirující kniha, inspirující žena!

13 05.08.2019

Tak tohle se mi velice, převelice líbilo! Napínavé od začátku do konce. Kvůli Chester's Millu jsem se přímo těšila na každé uspávání dítěte, při kterém jsem Kupoli četla... a byla jsem ráda, že zoufalé městečko zase jednoduše opustím zaklapnutím knihy - narozdíl od postav. Ale přiznávám, že posledních sto stran jsem musela přečíst na jeden zátah, nehledě na pokročilou hodinu... a závěr mě nijak nezklamal, byla jsem tak moc zvědavá, že by mě uspokojilo snad jakékoliv rozuzlení (dobře, asi kromě toho, pokud by se všechno zdálo psovi). Možná by se dalo vytknout, že záporáci byli až moc záporní a kladní hrdinové zase moc kladní a všeznalí, ale fungovalo to.
Uděluji malé osobní plus za dvě ženské postavy, které své děti nosily v šátcích :)

13 22.02.2018

Mrazivý a neskutečně poutavý příběh. Od druhé poloviny knihy jsem byla v trvalém napětí, co ještě přijde, co ještě Annie napadne... a hnalo mě to ke čtení kdykoliv, kdekoliv - hlavně, abych už věděla, jak to dopadne. Přiznám se, že jsem na konci čekala nějakou parádní nechutnost, ve které by hrálo hlavní roli prase pojmenované Misery, ale dopadlo to celkem překvapivě i bez prasete. No, bylo to opravdu skvělé.

13 02.09.2015

Nikdy bych nevěřila, že mě kniha psaná stylem dlouhého monologu bez kapitol bude tak moc bavit. Dolores čtenáři dávkuje informace po menších částech, které do sebe nakonec všechny pěkně zapadly. Drsné příběhy dvou žen vymyšlené mužem, to je silný kalibr!

13 13.09.2013

Měla jsem trochu problém uvěřit policejní práci, o které se mě autorka snažila přesvědčit, protože jejím hlavním vodítkem byla intuice zde přítomné Laury Linhartové, nepříliš oblíbené kriminalistky. Přiznávám se, ani já si ji neoblíbila a jejího nového kolegu stejně tak, to jejich neustálé handrkování bylo tak zbytečné, snad až pubertální, knize to přineslo akorát tak desítky stran navíc.

12 21.02.2023