dagsvob komentáře u knih
Mně se teda knížka líbila. Líbil se mi právě ten styl, ten pohled ze strany stalkera.
Dostala jsem se k ní až teď a jsem ráda, že jsem dosud neviděla film. O Šifře jsem samozřejmě hodně slyšela, tak jsem byla zvědavá, jestli je fakt tak dobrá - a je. Jen by mě zajímalo, co je skutečnost a co fikce.
Tak teda mám to za sebou.....Kniha se nečetla špatně, ale zanechala ve mě nějaký tíživý pocit nebo co.
Pan Kopfrkingl na mě od samého začátku působil jako psychopat, už jen tím, jak mluvil se svou rodinou nebo o ní nebo o své práci. Navíc byl hravě zmanipulovatelný, takže podle mě nutně musel dopadnou tak, jak dopadl.
Super vtipné fejetony pana Tomeše. Jeho humor mám moc ráda. Četla jsem v nemocnici po operaci a to teda moc nedoporučuju.... Stehy dostaly smíchem zabrat
Moc zajímavé čtení. Bavila mě ta propletenost osudů.
Tahle se mně od Lapeny líbila nejmíň, postavy pořád dokola přemýšleli o tom samém: udělal to? - neudělal to? , mám mu věřit? - nemám mu věřit? Ty myšlenkové pochody se mockrát opakovaly a už mně lezly pěkně na nervy. Nicméně konec byl zajímavý...
Nejdřív jsem se nějak nemohla začíst, ale asi od půlky už jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Nicméně kniha Není úniku se mi líbila víc...
Čekala jsem něco víc. V první části mně přišel autor jako ufňukánek, kterému záleží víc na tom, aby nepřišel o přízeň SM, než aby se jí snažil pomoct i přes varovné signály. No a druhá část jsou úryvky z rozhovorů, recenzí a samotných knih.
Tak v půlce jsem si řekla, že už vlastně není o čem psát, ale ono to bylo zajímavé až do konce.
Mé první setkání s panem Formánkem (když nepočítám film Úsměvy smutných mužů) a jsem nadšená. Určitě si přečtu i další jeho knihy.
Skvělý román, jen ubírám jednu hvězdu za rozsáhlé popisy bojů, ty mě až tak nebavily.
Moc pěkné, taková typická česká detektivka. I když jsem uhodla dost brzy pachatele, stejně mě bavila až do konce.
Některé zdlouhavé pasáže by se daly vypustit, ale konec mě zaujal, musela jsem prostě pořád číst a číst.