Burák komentáře u knih

Agatha Christie zaexperimentovala a nechala tentokrát odhalení motivu zločinu i jeho pachatele na nové postavě, která ani není profesí vyšetřovatel a co víc, je to žena. Slečna Marplová byla podle mě skvělou volbou a mám příběhy s ní moc ráda. I když bych si v duelu Poirot vs. Marplová nejspíš vybrala Hercula, na slečně Marplové mě baví prostředí ve kterém se pohybuje - anglický venkov v 1. polovině 20. století, to je prostě moje srdcovka.
Její první příběh má trochu pomalejší rozjezd, ale celkově jde opět o velmi vydařenou detektivku na kterou jsem u autorky tak zvyklá.

9 25.01.2022

Solidní tuzemská detektivka, která potěší českými reáliemi a tím, že se nehemží morbidními scénami a naprosto vyšinutými vrahy s perverzními sklony.
Taky musím přiznat, že popis přírodních krás ve kterých se příběh odehrává (Vsetínsko, Javorník a celkově Beskydy) mě dost namotivoval si naplánovat právě v této oblasti brzkou dovolenou.¨
Oceňuji vykreslení psychologie jednotlivých postav, to jsem si všimla, že Michaele Klevisové rozhodně jde už v jiných jejích knížkách. No a pak opět palce nahoru za postavu vyšetřovatele Josefa Bergmana, toho jsem si oblíbila hodně a dost se těším i na jeho další případy.

16 25.01.2022

Po knize jsem sáhla jen proto, že mě zaujalo, že část knihy se odehrává v městečku se kterým i já mám spojeno mnoho vzpomínek. Václava Koptu znám jako vynikajícího hudebníka a hlavně pak jako Radka Převrátila z nestárnoucích Sněženek a machrů, který je mým idolem víceméně dodnes.
Z jeho vzpomínkové knihy jsem ale moc nadšená nebyla. Vypravěčský talent mu sice asi nechybí, ale celkově se mi na knize líbilo hlavně to, že byla tak útlá. Což asi není nejlepší vizitka. :(

4 25.01.2022

Velmi povedené zakončení celé trilogie. Vojtěch Matocha to zvládl opravdu skvěle a myslím, že se na dlouhé roky zapíše jako autor knih, které četl v určitém věku skoro každý.
Svět Prašiny a její tajemství mi budou chybět, ale myslím, že v nejlepším se má přestat.
Opravdu velmi povedená knižní série pro (starší) děti i dospělé.

8 25.01.2022

Surovost a tvrdost na každičké stránce. Rozhodně ne tedy čtení pro každého. Ale mě se kniha hodně líbila a dost mi dala. Jsem ráda za přiblížení historických událostí na pozadí kterých se příběh odehrává - o tom jsem nevěděla víceméně vůbec nic. Více časových linek mám obvykle v knihách ráda, tady to bylo alespoň ze začátku docela matoucí a rušivé, ale nakonec do sebe všechno zapadlo a knihu to tak obohatilo.
Velmi cením i práci na českém překladu, věřím, že to byl oříšek.

9 25.01.2022

Obdivuju, jak Vojtěch Matocha navázal na původní knihu, která původně nebyla psána jako 1. díl trilogie, ale jako samostatný příběh.
Bylo skvělé vrátit se zpátky na Prašinu a odkrývat spolu s hlavními hrdiny její tajemství.
Styl vyprávění je trošku jiný, možná určený pro o něco starší a vyspělejší čtenáře než předchozí díl, a o to je to pro mě ještě větší radost.

Nemůžu se dočkat dalšího dílu!

8 25.01.2022

Kdyby mě tak nezaujalo nadšení Martina Veselovského z téhle knihy v rozhovoru s autorem pro DVTV, asi bych se do čtení sama nedostala. Ale ten rozhovor mě natolik zaujal, že jsem se hodně snažila, aby se mi Prašina dostala do rukou co nejdřív. Navíc byla výhoda, že v té době už vyšla celá trilogie, takže jsem se mohla pustit s radostí do čtení bez zbytečných prodlev. 

Je to skvělé!!!! Jako opravdu. Četla jsem to jedním dechem a svět Prašiny který jsem každou stránkou objevovala mě dokonale pohltil. Jediné co mě mrzí je, že mi při čtení nebylo třeba 12 nebo 13, to by byla teprve jízda. Ale i tak to doporučuju, protože věřím, že nadšení budou děti i dospělí. 

11 25.01.2022

Další cestopis prince Ládíka, který doporučuju vždycky když mě někdo poprosí o tip na knihu (a není třeba knihomol jako já). Tentokrát to bylo zajímavé už jen tím, že většinu zemí které Zibura navštívil, jsem sama taky procestovala - byť zdaleka ne jen stopem. Navíc o tom rozhodně neumím tak vtipně, poučně a trefně psát.

Přečtěte si to, bude vás to bavit. :)

6 25.01.2022

Petra Dvořáková prostě umí vystihnout kouzlo každodennosti a vystihnout charakter postavy na pár řádcích. U Dědiny si mě navíc ještě získala tím, že díky tomu, že jsem část dětství strávila na podobné moravské vesnické vesnici, měla jsem pocit, že cestuju v čase.
Opravdu povedené! Možná někomu může vadit, že kniha nemá tak úplně děj, respektive příběh, spíš je to takové jednotlivé reportáže, které ve výsledku poskládají obraz každodenního života na vsi.
O hvězdičku navíc dávám ještě za moravské nářečí, které je autentické a nepůsobí posměšně nebo jako karikatura.

14 25.01.2022

Mám knihy s hlavní postavou Roberta Langdona ráda, byť jsou všechny tak trochu na jedno brdo. Svým příběhem, zápletkou ani poselstvím Počátek rozhodně nijak nevyčníval, dostalo se mi toho, co jsem od knihy požadovala. Užila jsem si to, přineslo mi to dost podnětů k zamyšlení i rozšířilo obzory v oblasti dějin umění i umělé intelgence. Proto ráda knize odpustím prvoplánové zápletky, které posouvají děj dopředu i předvídatelnost vývoje celého děje. Na další Brownovu knihu si v budoucnu určitě čas udělám, ale rozhodně to nemusí být hned po tom, co kniha vyjde. 

4 25.01.2022

Kniha od které jsem si moc neslibovala, která mi ale připravila skvělé čtecí chvíle a připomněla mi, proč tak strašně ráda čtu. Filmovou verzi jsem viděla ještě jako dítě a musím říct, že ve mně žádný hluboký dojem nezanechala. Proto pro mě vlastně bylo překvapení, že jsem sáhla po literární předloze. V každém případě to doporučuji i vám.
Dovíte se toho tolik o japonské kultuře a historii! Všechno je skvěle vysvětlené a velmi citlivě zakomponované do životního příběhu dívky Čijo, která se vlivem různých událostí stane váženou gejšou Sajuri.  Čtení jsem si moc užívala a opravdu mi bylo líto, když jsem knihu dočetla do konce.

Skvělá volba! 

7 25.01.2022

Titulů, které získaly Pulitzerovu cenu jsem už pár četla, takže mám představu, že obvykle jde o knihy, které jsou čtivé pro běžného čtenáře, nejen pro odbornou veřejnost. A to je přesně i tento případ.

Každopádně jde o velmi příjemnou čtenářskou záležitost. Kniha se četla navzdory popisujícím tragickým událostem snadno, měla skvělou atmosféru, která mě lehce vtáhla do událostí 2. světové války ve Francii. Navíc mi velmi nenásilně rozšířila obzory v oblasti radiového vysílání, mořské biologie i francouzského odboje.

Ideální kniha pro zařazení do seznamu doporučené četby k maturitě.

15 25.01.2022

Knihu jsem měla doma už roky, ale v naprosto mylném(!) domnění, že bude popisovat jen historii automobilového průmyslu mě vůbec nelákala. Navíc knihy  od Miloše Urbana nějak nejsou můj šálek čaje (četla jsem Sedmikostelí a Lord Mord a na chuť jsem jim nepřišla), ale Praga Piccola se asi od nich svým stylem dost liší, tak proto se mi to asi trefilo do vkusu. 

Kniha popisuje  osudy skutečně žijící rodiny, které jsou vyprávěny na pozadí reálných historických událostí 20. století. O automobilovém průmyslu se tu taky dost píše, ale není to nijak otravné ani nudné (a to píšu jako naprostý ignorant tohoto odvětví) a dobře to dokresluje atmosféru doby. Postavy nejsou nijak zvlášť sympatické, ale na druhou stranu, o to víc je vyprávění reálnější. 

Budu určitě dál sledovat Urbanovu tvorbu, co kdyby náhodou chtěl zase stylově experimentovat. :) 

Za mě rozhodně jedna z nejlepších knih, které se mi za rok 2021 dostaly pod ruku. 

9 25.01.2022

Fascinující je, že něco, co bylo napsáno už téměř před dvěma sty lety, si najde své čtenáře i dnes - a ne jen z donucení v rámci povinné četby k maturitě.
Atmosféru i jistou originalitu to má, i když je jasné, že se čtivost je u každé povídky jiná. Jsem ráda, že se mi kniha dostala po tolika letech od mých středoškolských studií do rukou, ale radši si teď zase zaměřím na soudobější autory.

4 19.01.2022

Nebylo to úplně snadné čtení, ale nenudila jsem se ani náhodou. Syrovost, bratulita, zoufaloství a utrpení hlavních postav se nese celou knihou, ale naštěstí mě to neodradila. Jsem vděčná, že mi Můra rozšířila obzory, protože díky odkazům na reálné postavy, události a místa, jsem se zase spoustu věcí dověděla a mám pocit, že díky tomuto příběhu ty informace z hlavy jen tak nedostanu. 

3 19.01.2022

Kniha, kterou bych si určitě sama nekoupila a asi bych se do ní ani sama nepouštěla ale byl to dárek a na několik dní to bylo jediné čtivo, které jsem měla k dispozici. Bylo to zajímavé, nic podobného jsem snad v životě nečetla, navíc tam bylo spousta odkazů na latinskoamerickou kulturu (kterým jsem bohužel z větší části nerozuměla a musela si dohledávat) . Jinými slovy, bylo by super, kdybych byla taková intelektuálka, že takováhle literatura by pro mě jako dezert, ale tohle bylo spíš trápení - ale ne chybou autora, ani překladatele!!!! 

2 19.01.2022

Krásná čeština s krásnými slovními obraty. Radost číst. Příběh krátký, ale přesto tak silný. Líbilo se mi to. 

9 04.12.2020

Skvěle načasování vydání knihy, abstraktní námět a dobře řemeslně dovyprávěno. Tím bohužel ale pozitiva Karantény končí. Napínavé mi to moc nepřišlo, celá zápletka se dala vytušit už před koncem první poloviny příběhu. Závěr knihy byl jak z nějaké parodie na thrillery/horory. Na Petera Maye určite nezanevřu, pořád ho čadím k svým oblíbeným autorům, ale tohle se opravdu nepovedlo.   

5 04.12.2020

Zbožňuji detektivky Agathy Christie, zvláště pak ty s Poirotem. Ale zrovna Smrt na Nilu mi úplně nesedla. Respektive, být to od jakéhokoliv jiného autora, tak jsem spokojená, ale tady byla laťka až příliš vysoko. Zápletka i motiv nebyl velkým překvapením. S dočtením jsem neměla nejmenší problém, ale i tak doufám, že příště si přijdu na své více. :)  

4 08.10.2020

Při výběru poslední knížky jsem šlápla vedle, tak jsem si chtěla spravit čtenářskou chuť a naservírovala jsem si tuhle už od pohledu delikatesu. A bylo to přesně tak skvělý jak jsem čekala. Šťastný výběr samotářů, zajímavé otázky, skvělé podněty k přemýšlení i spousta nenucených mouder servírované velmi čtivou formou.  A samozřejmě fotografie, které to celé posunují ještě výš. 

5 12.09.2020