_Brunetka_ komentáře u knih

Pro upřesnění, hodnotím 3,5*.

Tenhle kousek je přesně tou milou knihou, u které se budete většinu času culit a krásně si u ní odpočinete. Čtení mi uteklo jako nic, protože autorka zvolila opravdu lehký, čtivý a jednoduchý styl psaní, který mi naprosto vyhovoval. Nic se zbytečně nenatahovalo. Do příběhu jsem se dostala rychle a vážně mě bavil. S postavami můžu říct, že jsem lehce narazila a byla potěšena zároveň (v porovnání s filmem). Chvílemi mi totiž Elle přišla opravdu dětinská, hloupá a nesnesitelná – jsem si říkala, že nemůže myslet vážně přece se ve vztahu zeptat svého přítele, proč nemůže na rande chodit s jinýma klukama a tak no… Naopak pozitivní změnou bylo chování Leea, protože tu nebyl v jistých částech takovou královnou dramatu jako ve filmu. Když ale pominu tohle, žádné hrozné chyby na postavách nebyly. Romantická linka… Nebyla špatná, ale stejně jako knize jako celku jí musím vyčíst to, že se mi více líbilo její filmové provedení. Tady mi celý ten vztah přišel lehce uspěchaný, Elle se mohla z Noaha málem počůrat po minutě konverzace a chyběly mi tu jisté scény (tím nemyslím jen ty romantické). Trochu mě mrzelo i to, že samotná situace s líbacím stánkem tu byla podaná úplně jinak. Teď bych ale zase přešla k pozitivnějším věcem. Smála jsem se, dojímala a přihlouple se usmívala vezoucí se na vlně tohohle příběhu, takže v obecné rovině byl účel knihy splněn. To, že se mi jen líbila v porovnání s tím, že film jsem si zamilovala, už mi nepřísluší jí vyčítat. Konec byl moc hezký. A opravdu, pokud jste fanoušci filmu nebo máte rádi tyhle feel good romantické příběhy, přečtením neuděláte chybu.

23.09.2022

Tahle knížka je po dlouhé době kouskem, od kterého jsem se nedokázala absolutně odtrhnout a naprosto mě dostal. Je třeba vás upozornit, že autorka má velmi návykový styl psaní, který je podpořen ich-formou a pohledem obou hlavních postav – přesně díky tomuhle vám stránky budou mizet pod rukama tak rychle, že se ani nenadějete a budete na konci. Příběh mě pohltil jako ta nejhlubší a nejtemnější propast. Oba hlavní hrdiny jsem si zamilovala a jsou rozhodně velkým tahounem děje. Kate je holka od rány, která pod tvrdou slupkou skrývá citlivou stránku a Elliot je arogantní Casanova, který v sobě nosí věčného romantika. Tomuhle jednoduše nejde odolat! Vedlejší postavy si zaslouží taky zmínit, protože právě díky nim si chci přečíst i předchozí díly. Romantická linka byla pecková. Chemie mezi těma dvěma pracovala na 120 % a jiskry mi lítaly všude po pokoji, až jsem se bála, co mám zachraňovat před uhořením dřív. U tohohle kousku jsem se taky řádně nasmála (jako už dlouho ne). Podle mého názoru jsou tu například naprosto geniální scénky s kozlem a kachnami, ale zároveň nechybí ani sarkastické slovní přestřelky a emailová korespondence. Dostaly mě tu však i další emoce jako smutek, vztek, dojetí (na nějakou slzičku došlo). Objevilo se pár zvratů, u kterých mi spadla pusa. Myslím si, že se z tohohle díla navzdory jeho možné „jednoduchosti“ (jak to vidíte), dá odnést i něco většího – jak můžeme být zaslepení osudem a tím, kdy nám přinese něco jedinečného, aniž by nám došlo, že už to dávno máme před očima. Mírně se tu také nastiňuje, jaké to je žít pod reflektory médií. Konec byl parádní a já si nemůžu stěžovat. Pokud tedy hledáte knížku, která vás bude bavit tolik, že vás svým příběhem přenese do knihomolského ráje, sáhněte po tomhle!

9 17.09.2022

Pro upřesnění, hodnotím 2,5*.

Od této knihy jsem měla jistá očekávání a bohužel musím říct, že mě nakonec čekalo jen zklamání. Obsah byl jistě zajímavý a autorce patří můj obdiv za to, kolik úsilí a času vynaložila na to, aby se dozvěděla více o své rodině. Forma tohoto díla za mě ale celkem zásadně pokulhávala. Představovala jsem si nějaké převyprávění dalšího těžkého životního osudu, ale ve většině se mi dostalo jen dlouhých popisů o tehdejší době a zakomponovávání různých historických událostí, o kterých už vím dávno z dějepisu, do kontextu. Přímá řeč tu vlastně nebyla… Vyzdvihnout ale ještě můžu, ať jen nekritizuju, že se mi líbilo grafické zpracování a to, že tenhle kousek měl nezvyklé zakončení v porovnání s knihami z válečné literatury, které jsem četla doposud. Ve výsledku neříkám, že se jedná o špatný text, zatím má převážně dobrá hodnocení, ale můj šálek kávy to nebyl.

1 10.09.2022

Tohle není špatná knížka, ale mě jednoduše vůbec nebavila. Rozhodně bych ji doporučila spíš mladší kategorii, která nemá tolik načteno. Do stylu psaní a tím pádem i do příběhu jsem se nemohla vůbec dostat. Postavy mi nesedly, jejich charaktery nebyly nikterak zapamatovatelné a k srdci mi nepřirostly. Mimo to mi přišlo, že se na jejich věk chovaly docela dětinsky. Tohle dílo jsem si vybrala k přečtení kvůli vážnému tématu anorexie, ale ve skutečnosti ho vůbec nerozebírá - to mě na tom zklamalo nejvíc. V jedné kapitole slečna totiž anorexii propadne, ve druhé je u ní už objevená a v další je z ní vyléčená…všechno to jde až moc rychle. Zbytek děje se dá sice přečíst, ale není nijak zajímavý a nemůžu se zbavit finálního pocitu, že kdyby Všechno bude dobrý, Beth nebylo sepsané, není to pro nikoho ztráta. Bohužel teda tato knížka za mě ne, ale pro začínající čtenářky to třeba může být dobrý start.

2 24.08.2022

Tohle byla rozhodně hrozně zajímavá knížka, a proto mě mrzí, že si mě nezískala víc. Myslím, že za to může hlavně autorčin styl psaní, přes který jsem se nedokázala do příběhu úplně ponořit, protože byl lehce popisnější (minimum přímé řeči), a tak si nedokázal zcela udržet mou pozornost. Na druhou stranu je ale třeba uznat, že se díky tomuto stylu dostanete skvěle do hlavy hlavního hrdiny. S postavou Vincenta jsem velice sympatizovala, měla jsem pro něj pochopení a bylo mi ho líto za všechny ty věci, které si ve svém životě musel zakusit. O jeho osobu jsem se nikdy nijak více nezajímala a z toho důvodu mi toto čtení přišlo užitečné a obohacující. Našla jsem tu i pár skvělých myšlenek, u kterých jsem se zastavila a ještě několikrát si je v duchu opakovala. Konec byl samozřejmě smutný, ale život je prostě takový… Závěrem vám tuto knihu mohu doporučit, pokud máte rádi tento typ literatury nebo se rádi dozvídáte něco nového.

1 11.08.2022

Tahle série je opravdu topová. Evie Dunmore má skvělý a čtivý styl psaní, kterým vás vtáhne do příběhu rychleji, než řeknete švec. Jen jsem se ze začátku trochu nemohla začíst a bála jsem se, že se bude jednat o knihu slabší, než byla její předchůdkyně. Tento strach se však postupně rozplynul. Námět se mi opět moc zamlouval a oceňuju to, že se ani zdaleka nejedná o nic ohraného. Postavy jsem si upřímně zamilovala. Moc se mi líbí, že Lucie a Tristan mají to něco málo společného, ale jinak jsou svou odlišností jako noc a den. Autorka rozhodně nevykrádala charaktery svých hrdinů z předchozího díla. Romantická linka, která by se dala zařadit mezi hate to love, šlapala skvěle a hrozilo, že jiskrami, které vydávala, mi chytne nábytek v pokoji. Nemůžu si tedy absolutně stěžovat. Příběh ve mně vyvolal řadu emocí – smála jsem se (autorčin humor 10/10), zuřila i brečela dojetím (budu žasnout, pokud se slzám ubráníte vy). Moc mě baví to historické prostředí, pomocí něhož je nám přibližováno, jak žily ženy v tehdejší společnosti. Nějaké hezké myšlenky jsem si tu taky našla. Konec byl nádherný. Podtrženo sečteno, jednoznačně doporučuju, pokud hledáte vtipnou knížku, z které si zároveň něco odnesete a ona vám výměnou za to ukradne srdce.

2 24.07.2022

Tohle bylo opět perfektní. Je vážně loterie, že jsem si dokázala najít mezi takovým množstvím knih detektivní sérii, která mě nikdy nezklame. Budu se tady sice opakovat, ale autorčin styl psaní je bravurní. Připomněla jsem si krátké kapitoly, ve kterých mizí stránky pod mýma rukama rychlostí světla a celkovou návykovost příběhů od Angely Marsons, kterými se vždy stanu posedlá. Napětí tu fungovalo velmi dobře. Vracet se zpátky ke Kim a jejímu vyšetřovacímu týmu je pro mě jako návrat k rodině, tak moc mám tyto postavy vrostlé do srdce. Líbí se mi taky to, že se tu nezaměřujeme čistě jen na linku vražd, ale právě i na soukromý život našich hrdinů, o kterých se dozvídáme pořád víc. Krásně je tu zakomponované téma rasismu. U příběhu jsem si prošla řadou emocí, ale nejen těmi negativními – jak je tomu totiž u této série zvykem, má tu místo i skvělý smysl pro humor. Finální rozuzlení pro mě bylo překvapivé a konec hrozně hezký. Takže jo, já si nemám na co stěžovat a musím se do dalšího dílu pustit dřív než za 100 let.

15 21.07.2022

Colleen Hoover, má cenu ji tu obkecávat? Jako sice bych mohla, taky bych ji mohla uctívat jako bohyni, kterou ona bez debat je a vychvalovat ji do nebes. Proč to ale dělat sálodlouze? Zkrátka To nejlepší v nás je další v řadě z jejích úžasných knih. Opět vystavila neskutečně úžasný příběh s všedním a zároveň neobvyklým tématem, který ve vás probudí emoce již po přečtení prvních pár stran. Líbily se mi dvě dějové linky a hlavní hrdinové, kteří rozhodně nebyli perfektní. Romantiku Colleen taky umí vykreslit bravurně. Zkrátka tohle ANO,ANO a ještě jednou ANO. Pokud jste doteď od autorky nic nečetli, což doufám,že se jí nevyhýbá nikdo, běžte do toho. Děláte totiž setsakramentskou chybu. Jedny z nejlepších knih vůbec a každá vás zasáhne jinak, pokaždé to bude ale trefa přímo do srdce. Jako jo, u tohohle jsem si pobrečela, culila se, ale i zapřemýšlela nad pár věcmi,pokud vám to ještě nedošlo, za mě ještě jednou ANO!

10 21.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Smrtka od Neala Shustermana, knížka, která obletěla celý bookstagram a vyšplhala se na žebříčky nejlepších knih řady z vás. Já se k ní dostala až teď a na druhý pokus ji dočetla, první se nezdařil, protože prostě nebyla chuť. A musím vám říct, abyste nebyli tak hloupí jako já a pokud jste ještě tohle nečetli, jděte do toho. Stojí to za to. Žasnu ze světa, který pro nás autor vytvořil a sedám si na zadek z úvah, do kterých mě to dokázalo uvést. Autor má taky bravurně vymyšlený každý detail, všechno náramně sedí do nejmenšího detailu. Jeho styl psaní je skvělý, člověk se nenudí a celé čtení je jedna velká horská dráha. Někdy nedýcháte. Postavy se mi neskutečně líbily. Rowana jsem si neskutečně oblíbila, Citra ke mně taky nějakým způsobem pronikla a některé smrtky si prostě dobyjí místo ve vašem srdci. Jejich charaktery mi vážně přišly dost dobře vykresleny. Máme tu spoustu hezkých myšlenek, dojemných chvil, šokujících momentů… Tetelím se blahem a žasnu,žasnu,žasnu! To hlavní, co také ještě oceňuju, je to, že sice tady máme vytvořen zatím v naších očích nereálný svět, ale lidské vlastnosti, boj o moc, zneužívání svých pravomocí…to je tu s námi. Takže jistým způsobem se tu vyskytují zajímavé myšlenky, které když se dostanou k lidem v pozdější době, stále pravděpodobně přinesou užitek a budou aktuálním tématem. Kniha ve mně probudila řadu emocí a já doporučuju všema deseti. Od autora si rozhodně přečtu další knížky a z téhle mé první dystopie jsem vážně vyloženě nadšená! Tohle si vážně vybojovalo místo v mém srdci.

6 21.07.2022

Utrpení mladého Werthera. Co k tomu říct? Ze začátku z recenzí, které na mě skákaly na internetu, jsem se bála, že toto dílo nepochopím, což se naštěstí nestalo. Mé přečtení, dočtení a pochopení mělo šťastný konec. Goethe má fajn styl psaní, na tu dobu, ve které to psal, se v tom dalo vyznat. Nápad sdělování nám pocitů Werthera pomocí dopisů jsem vnímala jako dobrou věc. Líbily se mi nadčasové myšlenky, které tam byly. Mění se doba, ale lidi vážně ne. Myšlenka nešťastné lásky, která mě na tuhle knížku nalákala, se mi taky líbila. Občas z těch slov, která popisovala tolik smutku, beznaděje...,vážně všechny tyhle emoce prýštily. K slzám mě to však nedohnalo. Určitě přečtení téhle knížky beru jako zajímavou zkušenost, avšak řadí se pro mě spíš k průměru z povinné četby, kterou jsem zatím četla. Ale k maturitě podle mě dobrý. Krátký, srozumitelný příběh.

2 21.07.2022

Romeo a Julie v Shakespearově úžasné divadelní hře, co k tomu říct? Autorův styl psaní jsem si naprosto zamilovala a už teď mám vyhlídnuté jeho další knihy, pro které si poběžím do knihovny. Ty verše,jeho jazyk... navzdory tomu,že je tohle dílo už starší, asi nikdy neztratí své kouzlo. Autor píše hodně rozmanitě a navzdory tomu se v ději neztrácíte a všemu rozumíte. Máme tu spoustu hlubokých a pravdivých myšlenek,které si nějakým zvláštním způsobem našly cestu přímo do mého srdce. Ocenila jsem taky přehled postav na začátku knihy. Vážně, pokud hledáte vhodnou knížku k maturitě,ale i pokud byste rádi jen pohlazení po duši, tohle je to pravé a neuděláte krok vedle. Navíc Romeo a Julie není ani žádná sálodlouhá bichle a krásně z ní pramení jasné poučení. Nenávist je strašná věc a když je v podstatě bezdůvodná tím hůř, neměli bychom ji přenášet na nevinné, bránit někomu v lásce a měli bychom si své chyby uvědomovat bez toho, aniž bychom za ně zaplatili sakra velkou cenu. Zároveň tu však máme vykreslenou i krásu pravé lásky, která sahá až za hrob a to, co jsme schopni pro ni udělat.

4 21.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Cilčina cesta. Další neskutečně vydařené dílo od autorky Tatéra z Osvětimi. Autorka má neskutečně úžasný styl psaní i navzdory tomu,jaká témata si vybírá k psaní svých knih. Vážně vás to až neskutečně chytí, budete zapomínat dýchat a taky knížku odkládat, pokud to vůbec zvládnete. Já jsem tam nenašla jedinou chvilku,kdy bych se nudila nebo nějaký dle mého zbytečný moment. Moc se mi líbí ten nápad,že nám Cilka byla představena již v Tatérovi z Osvětimi a nyní jí byla věnována samostatná kniha. Autorka neudělala chybu. Neskutečně taky oceňuju téma a myšlenku knihy. Všichni víme,že jsem milovník 2. světové v literatuře,ale ještě nikdy jsem se v této podobě nesetkala se ztvárněním ruských gulagů, to bylo vážně neskutečně zajímavé. A je to jeden z mnoha důvodů,proč byste do tohohle měli jít. Co víc k tomu jinak říct? Čtení téhle knihy je opět neskutečně silný zážitek. Zase je nám ukazována odvaha,nesobeckost,síla lidí,kteří tuhle krutou dobu nejen přežili,ale určitým způsobem tyto kapitoly svých životů uzavřeli a dokázali jít dál. Nebyli to sice všichni, přesto je ale zapotřebí obdivovat sílu těchto jednotlivců. Dokázali se zamilovat, mít děti,to jen ti ale,kterým to po těchto hrůzách ale nezůstalo znemožněno. To je to, na čem je Tatér i Cilka založena, takže hlavně nečekejte hodně krvavých detailů a hrůz, protože ty nedostanete. Hlavně je ale důležité si hrůzy jak ruských gulagů, tak německých koncentračních táborů připomínat,aby se tohle už NIKDY neopakovalo. Zařiďme, aby ti lidé neumřeli zbytečně.

7 21.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 3,9*.

Důvod dýchat. Tuhle knihu jsem četla už dvakrát. Její autorka dokáže psát celkem čtivě a jednoduše, že vás to po pár stranách vtáhne do děje. Žádné složitosti. Jeden problém s jejím psaním ale mám, jako by se snad snažila o to,aby napsala co největší cihličky, občas jsem se totiž nudila nějakým naprosto zbytečným protahováním děje a ta kniha tím ztrácela. Takže bych asi doporučila míň omáček a průtahů.Postavy? Charaktery postav podle mě byly vykresleny dobře, líbily se mi. Dalo by se říct,že jsem s hlavními hrdiny sympatizovala. Někdy i chybovali, všechno bylo all right. Téma knihy se mi líbilo,bylo určitým způsobem originální a párkrát se mi kvůli němu v očích objevily slzy. Tohle by se podle mě dít nemělo a je důležité o tom psát,aby si to třeba přečetl někdo ve stejné situaci. Hlavní hrdinky mi bylo líto a obdivovala jsem její nesobeckost. Objevily se tu i překvapivé momenty. Navíc myslím,že autorka ve vás tímhle svým dílem spolehlivě vyvolá alespoň nějakou řádků emocí jako u mě. Romantická linka rozhodně taky stojí za zmínku. Pohladí vás po duši a hlavním hrdinům budete fandit. Jako celek tuhletu hezkou a nenáročnou knížku hodnotím pozitivně, i když to asi nebude něco, z čeho se posadíte na zadek a budete to chtít číst stále dokola do konce svého života. Pokud nemáte po čem sáhnout a máte chuť na něco takového, je to ale dobrá volba.

1 21.07.2022

Dvůr mlhy a hněvu,co k tomu říct? První díl z této série si mě získal,ale nebylo to na 100%, kdežto tento? Ten si mě získal snad na 200%. Od začátku do konce to byla naprosto strhující jízda, kdy jsem nejednou lapala po dechu ze zvratů,které se v knize ocitly. Na 657 stranách jsem zkrátka nenašla jediný moment,kdy bych se nudila. Autorka umí. Její svět je naprosto dokonale vykreslený, objevují se tu tvorové,které nikde jinde nenajdete a mně tohle asi nepřestane brát dech a nepřestanu být nadšená,protože tohle je prostě boží! Navíc tu najdeme taky hodně spletitých příběhů z minulosti postav/světa,legend a všeho dalšího! A postavy? Hlavní hrdinku Feyre mám radši než v prvním díle,už se asi nějakým způsobem dokázala dostat do mého srdce,ale Rhysand? Ten se asi řadí mezi jedny z mých nejoblíbenějších postav z knih vůbec,já ho tak moc miluju a už jsem ho milovala v prvním díle při těch pěti minutách slávy,co tam měl, nikdy nad ním nebyl Tamlin a věděla jsem proč asi. Další postavy měly taky skvělé chraktery,které autorka dokázala úžasně vykreslit, vyloženě jsem si našla své oblíbence. Kniha ve mně nejednou vyvolala řádku emocí, ona vás prostě nenechá klidně spát. Takže závěrem moc a moc doporučuju těm, kdo ještě nečetli,tady není nad čím váhat. Dvůr mlhy a hněvu je totiž naprosto brilantní kniha a nemůže vám u ní nic chybět, obsahuje totiž všechny znaky úžasné knihy, na které si jen vzpomenete.

2 21.07.2022

Setkání s touhle knihou byl asi můj osud. Pro tentokrát nám to hvězdy přály. A já se vážně nenapravitelně zamilovala. Začnu autorčiným stylem psaní. Do toho skočíte totiž jako do rozjetého vlaku a ani se nenadějete a jste v cílové stanici, tedy na konci. Vážně kromě toho,že autorka píše neskutečně čtivě a v ich-formě,celá kniha je prošpikovaná úžasným humorem. Ani nevadí občasné dlouhé kapitoly,prostě letíte! Teď se vrhneme na postavy,ty byly totiž naprosto boží. Sal nebyla žádná ubrečená hrdinka a měla velkou jiskru. A Kulti? To nebyl žádný bad boy a měl už takové nezaměnitelné mužské kouzlo,které na mě prosakovalo ze samotných stránek! A fotbalové prostředí? Někdo si stěžuje,že je ho tam moc. Mně to ale ani za mák nevadilo,bylo to něco nového a mně se to líbilo. Teď jedna naprostá bomba,kterou byla romantická linka. Vážně se mi hrozně moc líbil pomalý vývoj,vychutnávala jsem si ho,žrala jsem ho, to by mě snad ani nenapadlo. Vůbec jsem si užívala každou stránku knihy. A co bylo na té romantické lince nejlepší? Asi ta opravdovost a uvěřitelnost. Na posledních stranách mi knížka až vháněla slzy do očí z toho,jak krásné tam byly pasáže. A závěrem,co bylo nejhorší? To,že to mohlo být ještě delší a nebylo. Co bych chtěla říct závěrem? Kupte si,nebo si půjčte tuhle knížku a přečtěte si ji. Vážně za to stojí a neprohloupíte! Vážně byla BOŽÍ,BOŽÍ a do třetice BOŽÍ – asi bych se měla klidnit.

7 21.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Tak tahle knížka? To byla bomba a moc milé překvapení! V hodnocení začnu autorčiným stylem psaní. Ten byl ze začátku trochu prazvláštní,přesto strhující. Postupem času už autorka zaběhla do normálních kolejí a mně už stránky vážně doslova letěly pod rukama! Dále se mi líbily názvy jednotlivých kapitol,dělení knihy do částí a ich- forma. Další, co musím pochválit, je určitě naprosto originální a senzační námět,který mě po celou dobu čtení nepřestával udivovat. Autorku vážně napadla spousta úžasných a dosud nepoužitých věcí. Hlavní postavy? Ty se mi moc líbily, s Nathanem jsem vážně silně sympatizovala a počítám s tím,že v dalších dílech se to bude stupňovat. Nikdo mi tu nelezl na nervy. Dále se mi líbilo,že autorka do námětu knihy zapojila jinakost,odlišnost. Nathan totiž nikam nezapadal,byl jiný,ostatní se ho stranili. A to se mi děsně líbilo,v takových částech na vás knížka vážně plivala maximum emocí a mě ze smutku a zoufalství Nathana vtryskaly slzy do očí! Dále tu není nouze ani o vtipné pasáže a zajímavé myšlenky. Konec? Ten vás musí nakoupnout do čtení dalších dílů! Závěr? Tohle pro mě bylo vážně jako jízda na horské dráze se vším všudy. Je tu akce, má to spád, spousta emocí, příjemní společníci, mohla bych tu být donekonečna!

2 21.07.2022

Barva půlnoci aneb zatím největší propadák letošního roku. A to jsem si myslela,že horší než Prach a popel nic být nemůže. Ale stalo se. Ze začátku mi přišel autorčin styl psaní fajn,ale asi od strany 150 (kniha má 400 stran) mě začala kniha neskutečně nudit,táhla se mi a měla jsem sto chutí ji odložit. Rozhodně by tenhle příběh šel zkrátit a prospělo by mu to.Pomalu u mě kniha vyvolala čtecí krizi. Dál. Čekala jsem oddechový příběh,který vám bude při čtení kouzlit úsměv na tváři. Očividně jsem sáhla po špatné knize. Hlavní hrdinové mi k srdci nepřirostli, Ingrid by byla bez Alexe fajn,ale bez něj nebyla,takže… A Alex? Ze začátku jsem si říkala ok,ale to jeho „bad boyství“ mi za chvíli lezlo krkem. Žádný vývoj u něj nenastal. Romantika se mi taky nelíbila. Popis některých intimních scén byl z Alexova pohledu nesnesitelný. Působilo to výsměšně a já měla chuť to přeskákat. Autorka navíc při popisu těchhle scén často opakovala stejná slova,což mě přímo dostávalo do bodu varu. A konec? Ten byl fajn. Neuhodnete proč. Právě proto,že to byl konec. Přesto si myslím,že mě tahle knížka ještě bude dlouho strašit. Doufám však,že se brzo stane jen vzdálenou vzpomínkou, kterou můj mozek vytěsní.

1 21.07.2022

Moje první kniha od světoznámé autorky. Sáhla jsem po ní úplnou náhodou,protože to jméno jsem znala,ale ty knihy vůbec,což mi po přečtení přijde jako chyba! Tahle autorka umí a tahle duologie by měla být známější! Příběh je maximálně čtivý,během chvilky vás vcucne,ani nevíte jak a vy budete jen hltat stránku za stránkou. Kapitoly jsou tak akorát a máme tu mou oblíbenou ich-formu z pohledu Allyson. Námět sice nezní nijak odvázaně a originálně,přesto je zpracovaný velice dobře a rozhodně není ohraný! Originální prvky se v něm ale objevují. Je totiž hodně zajímavé,jak se knihou prolínají Shakespearovy hry. A hlavní postavy? Ty jsem si zamilovala okamžitě a jsem ráda,že si s nimi ještě jeden díl pobudu. Willema i přesto,že jsme s ním nestrávili mnoho času,zbožňuju a nevím,jak se to může ještě víc stupňovat v druhém díle,který je z jeho pohledu! A Allyson? Ta si mě taky získala. Líbila se mi její proměna . To,kým se stala. Soucítila jsem s ní. Do dnu stráveném s Willemem v podstatě nevěděla,kdo je,sice si to myslela,ale nebyla to ona. Rodiče jí tak nějak podsunuly svoje koníčky,život jí linkovaly a ona si to ani neuvědomovala. Hlavně matka se jí snaží tak nějak podsunovat své sny a realizovat je na ní. Po dnu v Paříži,ale Allyson už jejich holčičkou,která na všechno kývne,nedokáže být. A to se mi líbilo! Místy byly právě Allysiny myšlenky,ve kterých odporovala matce velmi vtipné! Objevují se tu však i zajímavé myšlenky i mimo proměnu Allyson,kdy nechce tančit po linkách,které jí narýsovali rodiče. A to v rozhovorech s Willemem,jako hovor na téma ,,zamilovat“ a ,,milovat“. Konec vám nedovolí tuhle duologii nedočíst a já jen bloumám v paměti,jestli jsem někdy tak otevřený konec viděla!

2 21.07.2022

Tohle je moje čtvrtá kniha od Collen. A opět jsem spokojená a nemůžu si stěžovat,teda až na vyjímky. Tahle knížka byla opět neskutečně čtivá,ostatně jak už jsme u autorky zvyklí. Když se do příběhu ponoříte,nebudete schopni se zase vynořit. Co se postav týče, Will byl supr a Layken mi přišla fajn,ale je tu ALE. Občas mě totiž svým chováním trochu štvala. Byla mírně hysterická,taky někdy dost paličatá a místy se chovala jako blbka,ale budiž jí odpuštěno, v hlavě jí totiž problesklo a zklidnila se. Jak jsem u autorky zvyklá,oblíbila jsem si i vedlejší postavu,Eddie. Asi všichni víme,že Colleen píše originální příběhy. Tento byl nápaditý tím,že byl prokládán básničkami a na začátku každé kapitoly byly úryvky z písniček,to se mi líbilo. Romantika byla ze začátku sice trochu zbrklá,což jsem se lekla,ale postupem času už tak hezky pomalu plynula. Co ještě musím rozhodně vyzdvihnout, je to,že ač se může zdát,že je to jen obyčejný románek,autorka sem opět nahodila i pár super myšlenek. Například to,že bychom život měli prožít. Všechno si zkusit,posouvat hranice,smát se,brečet,padat, rozdávat pozitivní energii a šířit lásku. A HLAVNĚ bychom toho,co jsme v minulosti udělali,neměli nikdy litovat. Takže to bylo super. Navíc tahle knížka zpracovávala i ztrátu blízké osoby u obou hlavních hrdinů a to,jak se s tím vyrovnávali. Takže pro někoho,kdo tohle prožívá,by to mohla být taková terapie. Poslední mínus téhle knihy bylo pro mě samotné velké ,,tajemství“. Nevadilo mi,že jsem ho odhadla předem,ale to,že se mi zdá,že se tohle s prominutím cpe do každého druhého filmu a knížky a mně to už začíná připadat mírně ohrané,což mě mrzí. Podtrženo, sečteno, se mi ale tahle smutná a milá knížka opět moc líbila!

8 21.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 3,5*.

Moje první Odeonka. Uspěla u mě? Dá se říct,ale rozhodně teď nebudu do konce svého života číst jen Odeonky. Řekněme,že čtivé mi to moc nepřišlo,ale myslím,že je to hlavně tím,že si na styl psaní těchhle knížek potřebuju zvyknout, takže se mé hodnocení nedostává do nějakých extra mínusů. Prostě tam nebylo moc přímé řeči,byly tam hlavně myšlenky postav,ale já si zvyknu! S tímhle asi souvisí i to,že jsem to s hrdiny až tak neprožívala,ale líto mi jich bylo. Trochu mě štvalo,když se autorka dostávala do nějakých větších popisů hromadné dopravy ve Francii,vždycky jsem si jen v hlavě říkala:,, Dobře,já už to pochopila,pojďme dál!“. Teď se dostaneme do plusů. Vážně tu bylo věrohodně popsané zoufalství,pocit samoty,ruch velkoměsta,ve kterém lidé ztrácejí své tváře a ubíjející stereotypní život,který nás nenaplňuje. Ještě k tomu zoufalství,vážně ho tam bylo dost hlavně u Mathildy,která se dostala vlastně až na úplné dno,ze kterého nebyla schopna vstát. Já jsem si prostě přesto neodpustila myšlenku:,,Tak udělej alespoň něco.“,i když se to asi tak nedá brát. Co dalšího musím vypíchnout je to,jak nám na několika místech byla ukázána síla okamžiku. Jeden jediný okamžik nás totiž může připravit o všechno,zničit naše sny, nebo nás třeba odsoudit k životu,který by jsme nechtěli žít ani v té nejhorší noční můře. Téma šikany na pracovišti (mobbingu) bylo super. Člověk si někdy prostě ani neuvědomí,že je něco špatně a když už si to uvědomí,nebo to přestane zametat po koberec,je příliš pozdě. V příběhu nejsou žádné nezodpovězené otázky,krásně se vracíme do minulosti. U konce je sice škoda,že neskončil happyendem,ale takhle to v životě prostě nechodí. Není žádné ,,našli se,poznali se, zamilovali se a žili spolu šťastně až do smrti“.

2 21.07.2022